Můj (nešťastný) život

Jako dítě jsem žila s mámou, otcem a dvěma bratry v malém, zakouřeném bytě o velikosti 1+1. Pár hezkých vzpomínek mám a vybavuju si je, ale spíše mám vzpomínky, které se štěstím nemají moc společného.

Můj (nešťastný) život Můj (nešťastný) život Zdroj: Canva

Často jsem bývala sama doma jen s bratry, kteří mě měli hlídat, protože máma jezdila s tátou na výlety na motorce, když jim to ještě docela klapalo… No, ale spíše mě nikdo nehlídal, protože jsem byla často doma sama.

Oni si dělali, co chtěli a nějaká ségra byla jen na obtíž. Bylo mi to líto, že se mnou nikdo nechce být a myslela jsem si, že mě nemají rádi. Postupem času jsem začala vnímat, jak to mezi tátou a mámou jde z kopce, neviděla jsem ani u jednoho žádné projevy lásky, ani nějakého citu, hodně se hádali, jednou dokonce máma po tátovi hodila skleněný popelník, naštěstí se netrefila… Prostě láska mezi nima byla pryč. Máma jednoho dne přišla s tím, že se odstěhujeme k babičce, kam jsem jezdila od mala na víkendy za bratrancem a tetou a najednou jsem pocítila šok, úplně mi tím zničila život, vzala mi rodinu a zázemí.

Od té doby to šlo i se mnou z kopce, začala jsem se zhoršovat ve škole, předtím jsem měla do 5. třídy vyznamenání a chtěla jsem být právnička. Chytla jsem se špatné party lidí, na školu jsem začala kašlat, až jsem málem propadla… Začala jsem užívat drogy, hodně pít a bylo mi v tu dobu 15 let. Prostě jsem to nezvládla a lituju toho, že jsem se sebou něco neudělala, že jsem si nenafackovala…

Už bylo zkrátka pozdě. Pak jsem si asi v 17 letech našla přítele, který byl příležitostný feťák, ale já o tom nevěděla, to jsem se dozvěděla až pak, co jsme se do sebe zamilovali. Začali jsme fetovat spolu, byly to nejhorší 2 roky mého života. Měla jsem těžké halucinace, deprese, neustále jsme se hádali, až to skončilo tak, že jsme se odcizili a já šla zpátky bydlet k babičce asi na týden, než se to mezi námi uklidní.

Alespoň jsem v to doufala, že nám drogy nezničí vztah… Pak jsem otěhotněla, první jeho slova byla, ať jdu na potrat, tak jsem mu prostě řekla, že si dítě nechám a jestli o mě a o něj nestojí, že se rozejdeme nadobro, ale nakonec se s tím smířil nějak, že budeme mít dítě. Vědět, co mě s ním bude čekat, na ten potrat bych bývala snad i šla, ale víc zničený život už jsem mít ani nemohla, řekla jsem si…

Cvaklo mi v hlavě, že to dítě mě dokáže vysvobodit ze spárů drog, a že já konečně začnu žít normálním životem. Taky se tak stalo, něco se mi přeplo v hlavě a toho svinstva jsem se už ani nedotkla, nemohla jsem to udělat, do konce života bych si to pak vyčítala. Prostě jsem se zamilovala do svého miminka, které jsem nosila v bříšku, a byl to pro mě hnací motor ve snaze začít žít normálně.

Přítel se na nějaký čas zklidnil, začal se na dítě možná i trochu těšit, pomohl mi finančně zařídit pokojíček, koupil veškeré věci pro miminko a když se malý narodil, začalo to vše nanovo. Opět drogy, alkohol… U něj, ne u mě. Zkrátka si dělal, co chtěl, s kým chtěl a kdy chtěl a na mě ani na dítě ohledy nebral.

Syna má rád, to ano, ale nemají spolu nějaký extra vztah jako táta a syn a mrzí mě to. Synovi je už 9 let, s přítelem jsem skoro 12 let. Trochu se změnil, už to není takový extrém jako dřív. Před 3 lety se nám narodila dcerka a od té doby je celkem v pohodě, až na ty jeho nálady, kvůli kterým se často hádáme. Není to úplně ideální mezi námi a já si říkám, jestli je to tak správně a nebo ne.

Máme se rádi, to vím jistě, ale žiju ve strachu, že se k drogám zase vrátí, že na nás bude kašlat nebo že na to zemře… Dělá pro nás hodně, chodí do práce, dává nám peníze, kupuje jídlo i hračky, občas uvaří a má nás rád. V tomhle funguje jako táta.

Ale jinak veškerá starost o děti a o domácnost je většinou na mě a já to už psychicky nějak nezvládám. Žiju s představou dokonalé a funkční rodiny, kterou jsem jako dítě neměla, a často se hádáme kvůli tomu, že moc doma nepomáhá, že s námi skoro není, že nemáme společně kamarády… Já si připadám jen jako služka doma, kterou někdo potřebuje, jen když se to někomu hodí a ten pocit mě vnitřně užírá a necítím se šťastná ani spokojená.

Teď s ním čekám další dítě a přemýšlím o tom, že od něj odejdu, protože moje láska k němu nějak ovadla. Mám pocit, že je mi spíš na obtíž, že ho už asi nemiluju a zjišťuji, že lépe mi je bez něj, což je smutné. Nevím, jak z této situace ven. Mít rád nebo milovat prostě někdy nestačí ke spokojenému životu..

Přečtěte si také

Kamarád propadl sektě a teď se chce zabít. Jsem bezmocná

Kamarád propadl sektě a teď se chce zabít. Jsem bezmocná
  • Anonymní
  • 28.05.26
  • 883

Vždycky to byl ten nejchytřejší kluk z naší party. Analytický mozek, smysl pro humor, člověk, o kterého jste se mohli opřít. Pak přišel nenápadný „biblický kurz“ a z mého nejlepšího kamaráda zbyl...

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
415
19.9.22 22:35

A jaký život jsi přichystala svým dětem? Bože to je hrůza to číst

  • načítám...
  • Zmínit
19.9.22 23:28

@Ida11
Však to číst nemusíte. Někdo, kdo měl normální, fungující a milující rodinu toto nikdy nemůže plně chápat. Ne každý má totiž šťastný život.
Mým dětem jsem přichystala právě život plný lásky, smíchu a mají úplně vše, na co si jen vzpomenou.Maji úplně vše, co mě jako dítěti chybělo. 🙂 :wink: A jsem za to moc vděčná. Lidé mě určitě odsoudí, ale víte co? Mě to teď, v této době vůbec nevadí:) Děti mě naučili milovat svůj život, protože bez toho bych nemohla milovat svoje děti. ❤️

  • načítám...
  • Zmínit
1574
20.9.22 05:32

No politovala bych tě, asi jsi neměla nejlepší dětství, ale nějak nemůžu.
Výroky typu - přítel pro nás dělá hodně, dokonce chodí do práce, ale bojím se, kdy se vrátí k drogám, moje láska k němu ovadla, už ho nejspíš nemiluju, nevím jak z toho ven… a tak si do toho pořídíme třetího mimíska :roll:
Chudáci děti, co k tomu víc říct.

  • načítám...
  • Zmínit
7228
20.9.22 08:45

@Dadinkamaminka pochopila bych ty 2 děti, ale proč to 3.? Přemýšlela jsi, jak se o všechny postaráš sama, když se něco pos…e?

Mám taky 3 děti, vztah není ideální, ale mám vlastní byt a kdyby se vztah mezi námi zhoršil jsem schopná se o nás postarat sama i bez alimentů

  • načítám...
  • Zmínit
7228
20.9.22 09:16

@Dadinkamaminka ale chtěla jsem ti jen říct, ať se neupínáš k dokonalé, spokojené rodině, protože to je podle mě něco naprosto nedosažitelného, fakt málokterá rodina funguje tak, aby si z ní nikdo žádná traumata neodnesl…záleží jen na tobě, co si z toho vezmeš a tím to nechci zlehčovat…

  • načítám...
  • Zmínit
249
20.9.22 09:36

Nezlob se ale si pitomá. Pořídit si dítě s fetakem je jedna věc. Ale další 2?? No tohle nemá cenu komentovat.
A možná si měla špatně dětství ale všechno na to nesvadej. Znám plno lidí, který to dětství naopak nakoplo být jiní než rodiče a povedlo se jim to…

  • načítám...
  • Zmínit
104
20.9.22 09:49

Je mi líto, že jsi v dětství nepoznala jak by měla rodina fungovat. Musí to být těžký budovat potom svoji rodinu. Dvě děti máte a to třetí je už na cestě. Určitě je budeš milovat všechny tři stejně. K partnerovi - to že byl feťák není něco na co by byl kdokoliv pyšný, ale pokud už teď nic nebere a chodí do práce, stará se o děti má je rád i tebe tak si myslím že to je dobrý táta. Po tolika letech je partnerská láska jiná. Musíš si rozmyslet zda s ním chceš být, zda s nimi m jsi šťastná. No a pokud ne, tak prostě odejdi. Život té nějak nasměruje. Držím pěsti, určitě to zvládnete celá rodina.

  • načítám...
  • Zmínit
53190
20.9.22 10:36

Ty už jsi tu deníček nebo minimálně diskuzi měla, že?
Bohužel, tomuhle já neříkám zařídit svým dětem lepší život. Ano, dáváš jim jistě lásku a pozornost. Ale bezpečný a milující domov to není, protože takový se dá vybudovat jedině tam, kde funguje vztah rodičů. Mrzí mě, co máš za sebou a pevně doufám, že se tvůj chlap srovná a nebude z toho průšvih.

  • načítám...
  • Zmínit
53190
20.9.22 10:36

Ty už jsi tu deníček nebo minimálně diskuzi měla, že?
Bohužel, tomuhle já neříkám zařídit svým dětem lepší život. Ano, dáváš jim jistě lásku a pozornost. Ale bezpečný a milující domov to není, protože takový se dá vybudovat jedině tam, kde funguje vztah rodičů. Mrzí mě, co máš za sebou a pevně doufám, že se tvůj chlap srovná a nebude z toho průšvih.

  • načítám...
  • Zmínit
104
20.9.22 10:38

Je mi líto, že jsi v dětství nepoznala jak by měla rodina fungovat. Musí to být těžký budovat potom svoji rodinu. Dvě děti máte a to třetí je už na cestě. Určitě je budeš milovat všechny tři stejně. K partnerovi - to že byl feťák není něco na co by byl kdokoliv pyšný, ale pokud už teď nic nebere a chodí do práce, stará se o děti má je rád i tebe tak si myslím že to je dobrý táta. Po tolika letech je partnerská láska jiná. Musíš si rozmyslet zda s ním chceš být, zda s nimi jsi šťastná. No a pokud ne, tak prostě odejdi. Život té nějak nasměruje. Držím pěsti, určitě to zvládnete celá rodina.

  • načítám...
  • Zmínit
20.9.22 11:07

Mě překvapuje, že feťák doma Ti nevadí, ale voda z kohoutku, co dává tvá kamarádka ročnímu dítěti k pití Ti vadí…
(Viz tvá starší diskuze)
Jinak přeji jen to dobré, ať se daří…

  • načítám...
  • Zmínit
1615
20.9.22 13:25

Ženská ty už se nemnož. Vaše děcka s takovými geny, budou fakt chudáci. Litovat tě nebudu…vrána k bráně sedá :zed: sorry jako :poblion:

  • načítám...
  • Zmínit
2637
21.9.22 05:07

Mě by zajímalo kolik ti je let. Třeba kolik máš odpracováno… podle toho, co píšeš, jsi prostě v pubertě blbla jako spousta jiných dětí, problém vidíš v rodičích, i když mně tvé dětství nepřijde tak šílené, aby to bylo na fet, ale dobře, někdo je víc senzitivní.
Pak sis teda poridila dítě, které tě dostalo z drog, Sorrac, ale kdybys byla opravdu závislá, tak ti je nějaký těhotenství putna.
No a teď si pořizuješ třetí dítě s chlapem u kterýho jsi si jistá, že se máte rádi, ale láska nějak ovadla, tak možná půjdeš….
Ale jinak se tvoje děti mají dobře a ty se po x letech bojíš, že přítel zase začne brát drogy….
Aha. :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
16694
21.9.22 12:02

Tvoje dětství mi nepřijde tak špatné, abys ho svým dětem musela dělat ještě horší. Ty myslíš, že jsou šťastné, když se hádáte? Tři děti s někým takovým? Jednou ti budou i tuhle tvoji představu dokonalé rodiny děti vyčítat.

Dětství jsem měla jiné, než ty. Neříkám, že lepší nebo horší. Ale pro své děti jsem chtěla víc. Bezpečí, klid, jistoty. Raději bych byla rozvedená, než aby děti vyrůstaly v hádkách.

  • načítám...
  • Zmínit
21.9.22 18:43

Takže podle některých, kdo tady píše, bych se měla na takového přítele vybodnout a raději žít sama se trema detma? Hele, někdo fetuje jenom tak ani k tomu nemusi být žádný důvody, já důvody měla no, ale to je teď už jedno. Hlavní je, že tohle už mam za sebou. Otěhotněla jsem, když mi bylo čerstvých 18,nedodelala jsem ani školu, jelikož jsme byly bez peněz, tedy moje matka a já musela každý den dojíždět. Neměla jsem ani na autobus natož na svačinu :( Pak přišel přítel, já byla 2 měsíce v práci a najednou jsem byla těhotná, zle mi bylo tak moc, že jsem tam musela přestat chodit, jinak bych poblila zákazníky :)

  • načítám...
  • Zmínit
11228
21.9.22 18:59

@Dadinkamaminka a dodělala sis tu školu aspoň dodatečně?

  • načítám...
  • Zmínit
16694
21.9.22 20:50

@Dadinkamaminka ne, vybodnout se na přítele a být sama se třemi dětmi je k ničemu. Měla ses na něj vybodnout a být sama s jedním dítětem. Ale tak když si hnojit život, tak pořádně. Ale je hloupost svádět to na dětství. Až do prvního otěhotnění bych to ještě pochopila, že to bylo tím, jak blbě jsi zvládla rozvod…ale všechna další rozhodnutí už byla s čistou hlavou.

  • načítám...
  • Zmínit
76795
21.9.22 21:49

@Dadinkamaminka přesně, co píše @Kakika, proč tři děti s feťákem? nestačilo jedno? v mladické nerozvážnosti se stane, to nerozporuju, ale mít tři děti, to už je vědomá destrukce, víš, že existuje něco, co se jmenuje antikoncepce?
s jedním dítětem jsi ho mohla kopnout do pr.dele, a vzpamatovat se, se třemi jsi odsouzena k živoření

  • načítám...
  • Zmínit
12237
21.9.22 21:54

Ty ses taky dobra Mařena… Chudaci deti, kteri opet doplati na blbost rodicu…. :?

  • načítám...
  • Zmínit
1058
21.9.22 22:05

Nemáš ty profil i na Promaminkách? Je tam jedna se stejným nickem :think: tam jsi taky naznačovala problémy, ale tohle jsem netušila (jsem tam pod jinou přezdívkou než tady). Hlavně to o tvém partnerovi… To je mazec, co na to říct. Mě osobně by nejvíc vadilo, ze to vidí děti. Že jim to bude připadat jako normální a budou jednou taky fetovat. Radu nemám, k babičce by to asi nešlo s dětma jít? Jinak nevím, sama si teď těžko něco budeš moct pronajmout.

Jinak nechápu moralizování ohledně počtu dětí, školy atd. Kdy už všichni pochopí, že je to každého věc. Kdyby se každý staral sám o sebe, bude o všechny postaráno.

  • načítám...
  • Zmínit
465
21.9.22 22:44

@stinga ale ona ty děti plánovala. Když si najedeš její diskuze, tak to tady řeší.

  • načítám...
  • Zmínit
22.9.22 07:16

S prvním synem jsem otěhotněla nečekaně, byl to šok, ale řekli jsme si, že to zvládneme spolu, když se to už stalo. Na potrat bych v životě nešla. Druhou dcerku jsme plánovali, to třetí vlastně taky.
Já mám přítele ráda, ale je to. vlastne můj první dlouholetý vztah, tak nemůžu posoudit, jaké to je s někým žít po tolika letech… Láska samozřejmě opadne po tech letech a to je asi to, co mě trochu trápí. Přítel se o.deti stará, o mě taky, jen je prostě svůj a já se přes to nějak nedokážu přenést… Vztah máme od začátku komplikovaný, je to naší povahou. Hadame se asi jako většina lidí, co jsou spolu roky 😀 Spíš si vyměníme názory a hotovo. Ale většinou kvůli blbostem. Například špinavé ponožky nebo, že nevzal koš, když šel před barák :) Já prostě vždy chtěla velkou rodinu a teď ji budu mít, je to něco, co jsem si vždy přála. Dětí opravdu nijak nestrádají ani nebudou. Já se umím postarat ;)

  • načítám...
  • Zmínit
22.9.22 07:31

@stinga
Jaká destrukce? Já své děti nevnímám jako něco, co mě zničí. Své děti miluju a nelituji ani u jednoho, že ho mám. Nechápu, jak tohle můžete vůbec říct. A pokud bych měla hledat bydlení s jedním nebo 3 dětmi, to opravdu nehraje žádnou roli. Ale odcházet od něj nemám teď v plánu. Proč bych to dělala, když se začal snažit? Děti jsou i jeho ne jen moje, on je taky rodič a brát mu je nechci a nebudu. Má je moc rád. Jinak ohledně té antikoncepce, nikdy jsem ji nebrala ani to nemam v planu. Všechny děti jsme chtěli. A pokud děti nechcem, umíme si to pohlídat i bez prášků.

  • načítám...
  • Zmínit
22.9.22 07:50

@Ketris
Moje děti nejsou chudáci, nikdy nebyly a nebudou. Tak si ty nadávky odpusť. Moje děti mají vše na co si vzpomenou a o čem se některým dětem muze jen zdát.
Chudáci děti jsou ty, ktere nosí roztrhané a špinavé oblečení, nemají domov, nemají lásku, rodiče na ně kašlou, nestaraji se o ně, chlastají a nechávají děti samotné doma nebo je rodiče týrají. To jsou chudáci děti a ne ty moje. Takže zbytečný komentář. To, že mám s přítelem problémy, které jsou ale hlavně v komunikaci mezi námi, nic nemění na mé lásce ke svým dětem.

  • načítám...
  • Zmínit
12237
22.9.22 07:55

@Dadinkamaminka Ty si tak strašně protiřečíš… No, necham tě žít teda v tvé iluzi :)

  • načítám...
  • Zmínit
22.9.22 08:07

@Ketris V čem? Že děti byly plánované? Že kdybyste uměli s přítelem normálně komunikovat, spouste hadkam bysme se mohli vyhnout? Ano, mám strach že zase začne brát drogy, ale kvůli svému strachu od něj asi neodejdu. Ono by nebylo lehký být sama se tremi dětmi, to si uvědomuji. Komunikace je základ vztahu a když spolu dva neumí komunikovat, pak to takhle dopada. Hází semnou taky hormony.

  • načítám...
  • Zmínit
76795
22.9.22 08:14

@Dadinkamaminka aha, takže všechno už je růžové,
před 3 dny píšeš, že

  • přítel nemá se synem vztah
  • často se hádáte, má nálady (a povím ti tajemství, proč má ty nálady - protože pořád fetuje, možná kouří mařku, z toho jsou ty nálady)
  • starost o děti a o domácnost je jen na tobě a ty to psychicky nezvládáš
  • připadáš si jako služka, nejsi šťastná ani spokojená
  • přemýšlíš, že od něho odejdeš

a když tě všichni neplácají po ramenou, tak je všechno úžasné, ty jsi úžasná, tvůj přítel je úžasný a pořídíte si ještě nejméně další tři děti - tak jo, good luck

  • načítám...
  • Zmínit
76795
22.9.22 08:16

@Rosary tak to je ještě o level horší, naplánovat si tři děti s feťákem, je nad moje chápání

  • načítám...
  • Zmínit
29730
22.9.22 11:16

Když pominu vše ostatní, tak celkem spolehlivá cesta, jak poslat děti do pekel, je dopřát jim všechno, na co si vzpomenou.

  • načítám...
  • Zmínit
22.9.22 12:19

@stinga Není to růžové, to netvrdím. Na vztahu se synem muže pracovat, na tom člověk muže pracovat klidně celý život.
Nálady má, to ano. Ale já je mám taky. Taky jsem Psala o komunikaci, která Vazne mezi námi, neumíme spolu mluvit a to je důvod většiny problémů, které spolu máme…
Pořád se cítím tak nějak odstrčená, ale za to můžou nejspíš. moje hormony

  • načítám...
  • Zmínit
2474
23.9.22 00:11

Tvé příšerné dětství tedy tkvělo v tom, že se rodiče rozešli a to vyústilo v pití a drogy. Hm. A teď si uděláš 3 děti s fetkou. Gratuluji. Štafeta předána.

  • načítám...
  • Zmínit
10256
23.9.22 13:06

@Dadinkamaminka Ahoj,
děkuji za napsaný deníček a moc Ti přeji, abys zažila co nejvíce okamžiků, kdy budeš šťastná.
Je to někdy i o našem rozhodnutí, jak se cítíme. Mám v okolí lidi, kteří jsou na tom hůř než Ty, ale na otázku, jak se mají, odpovídají, že dobře. Možná zkus svůj život odrazit více od toho, co v něm ráda máš, v čem tě potkalo veliké štěstí, než od toho, v čem ti život třeba i ukřivdil.
Co mě samozřejmě mrzí je tvůj popis dětství. Mezi dospělými to nemusí být dobré, ale jejich dítě by i tak mělo cítit, že je milováno.
PS: Cítím v Tobě hodně bolesti, ale zároveň z Tebe vychází dobro.

  • načítám...
  • Zmínit
15514
23.9.22 18:29

@Dadinkamaminka

No krása střídá nádheru. :roll:
Každý nemůže mít šťastný život? Jaké si to uděláš, takové to máš.
Naflákat si 3 děcka s někým takovým? No, to už si děláš srandu, ne?
Chudáci děti. Fakt jo. :roll:
Neumíte spolu mluvit, jo? Tak hlavně, že pr.cat spolu umíte. :pankac:

Příspěvek upraven 23.09.22 v 18:29

  • načítám...
  • Zmínit
41209
23.9.22 19:55

@Dadinkamaminka děti si přejí a nejvíc potřebují šťastnou a spokojenou rodinu. A ne, to jsi svým dětem bohužel nedopřála a je jedno, čím materiálním je teď zavalíš. Bohužel už si sebou ponesou do konce života toto zatížení, tatínek feťák a maminka bývalá feťačka. Ty sis to vybrala, oni bohužel ne a proto je mi jich líto nejvíc, nejvíc za to zaplatí právě oni…

  • načítám...
  • Zmínit
15275
24.9.22 11:13

Tvůj život nemusel být nešťastný.. Dobře, dětství stálo za houby, za to nemůžeš. Kdo nemá dobre rodine zázemí má tezsi start do zivota, takže otěhotnění v 18 s fetakem, nedodelani školy, by se dalo ještě pochopit.. Ale pak už jsi mohla mít rozum, najít si práci, dodělat školu, osamostatnit se. A ne žít s tragedem, rodit jedno dítě za druhým a stěžovat si.. Každý svého štěstí strůjcem.

  • načítám...
  • Zmínit
952
24.9.22 15:55

Hormony v těhotenství jsou dobré na to, aby jsi si s partnerem vykomunikovala - vyhádala nové pravidla. Zamysli se, co to od něho potřebuješ? Nevěříš mu ohledně drog a alkoholu? Důvěra roste s používáním testů na alkohol a drogy. Nebo s nimi opět koketuje? Donuť ho, ať se jde ambulantně léčit. Pod vlivem těhotenských hormonů na to máš, si dupnout.
Drogy už patří minulosti a jen to na něho vytahuješ, aby jsi měla důvod být na něho naštvaná, protože nerozumíš tomu, proč si naštvaná? Zamysli se. Co tě na něm štve teď? Potřebovala by si, aby víc uklízel a věnoval se dětem? Racionálně zhodnoť jeho možnosti - pokud tahá obrovské přesčasy, staví pro Vás barák, pečuje o umírající mámu, atd… asi nemůže. Ale většina mužů může… Jen neměli doma táty, kteří by je to naučili - starat se o děti a uklízet. Ale ty jsi teď těhotná a máš hormony… Představ si sebe jako březí medvědici ještě s medvíďaty z minulého vrhu. Jsi silná, všeho schopná a všichni z Tebe mají respekt. Jinak těm druhým ukážeš. No a šup s touto energií na svého muže. Vybojuj si, co od něho potřebuješ, aby si se nemusela litovat… Nejdřív to však pro sebe jasně pojmenuj. Chystáš se ho třeba dotlačit, ať každý večer umyje nadobí, vynese odpadky, vyvěsí prádlo, ať každý den jde na hodinu s dětmi ven… Nebo cokoliv jiného. Ale ponížit a vykastrovat se ho nechystáš. Jako medvědice ho však můžeš zastrašit natolik, že uteče… Tak držím pěsti na správné dávkování medvědí energie a novou rovnováhu ve Vaší rodině.

A prosím ostatní medvědice v této diskusi, ať se přestanou hrát na jedovaté hady.

  • načítám...
  • Zmínit
3925
26.9.22 07:02

Přečetla jsem smutný deníček.
Komentáře budou asi hrozné, tady jsou všichni naprosto mimo realitu, kdo bere drogy je na odpis ap.
Přeji ti mnoho sil a konečně klidný život.

  • načítám...
  • Zmínit
3925
26.9.22 07:07

@Premek_Orac
Konečně někdo kdo to cítí správně.

  • načítám...
  • Zmínit
3925
26.9.22 07:11

@Bandii Čím hloupější, ponižujicí komentář, tím více srdíček :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
3925
26.9.22 07:20

@stinga
Kdo ti dal právo takto soudit? Je nechutné jak se tady chováš. Asi máš sama problém, který neumíš vyřešit. Ukliď si ve svém životě, nekopej bezdůvodně do lidí.

  • načítám...
  • Zmínit
53190
26.9.22 11:57

@Dadinkamaminka Moje děti nejsou chudáci, nikdy nebyly a nebudou. Tak si ty nadávky odpusť. Moje děti mají vše na co si vzpomenou a o čem se některým dětem muze jen zdát. Chudáci děti jsou ty, ktere nosí roztrhané a špinavé oblečení, nemají domov, nemají lásku, rodiče na ně kašlou, nestaraji se o ně, chlastají a nechávají děti samotné doma nebo je rodiče týrají. To jsou chudáci děti a ne ty moje. Takže zbytečný komentář. To, že mám s přítelem problémy, které jsou ale hlavně v komunikaci mezi námi, nic nemění na mé lásce ke svým dětem.

Kočko, ty jsi úplně mimo. Je vidět, žes v dětství strádala především nedostatkem materiálního zázemí a teď se to snažíš dětem vynahradit. Ale to je zase opačný extrém. Ne, děti v roztrhaném oblečení nebo takové, co nemají vše, na co si ukáží, rozhodně nemusí být nešťastnější, než ty tvoje. Důležité je to, co píšeš dál: rodiče chlastají nebo děti týrají - ano, takové děti jsou nešťastné. Stejně jako takové, jejichž rodiče fetují a doma se hádají, vytváří dusno, neumí komunikovat. To je totiž taky způsob psychického týrání. Možná by vám pomohla nějaká rodinná poradna, aby ty děti nepoznamenala vaše domácí atmosféra, která musí být fakt šílená.

Příspěvek upraven 26.09.22 v 11:59

  • načítám...
  • Zmínit
2474
26.9.22 14:18

@Divná Bára Hloupá je tady maximálně autorka. Dopřává svým dětem nejen perfektní genetický základ, ale také perfektní dětství, opravdu.

  • načítám...
  • Zmínit
39
28.9.22 10:09

Ono bohužel špatné dětství chtě nechtě člověka poznamená. Asi se nemáš moc komu svěřit, když píšeš tento článek. No, já například trpím na nálady. Jsem zkrátka moc naladová a dokážu mít i takový stav, že pro mě život ztrácí úplně smysl. Jiný den to je zase úplně naopak. Málo se směju. Říkám si, jestli to také nemám z dětství, protože u nás doma nebyl nikdy klid.
No co nadělám…
Jak tady píšou níže. V žádné rodině to není úplně ideální. A my ženský pořád nad něčím přemýšlíme..
Mě pomáhá vyleštit si kohoutek od dřezu, uklidit stůl a hodit na něj kytku. Sice mám všude kolem nepořádek, ale i taková hovadina mi udělá radost. Nebo si nalakuji nehty. Vypadnu s dětmi ven. Třeba na houby..

  • načítám...
  • Zmínit
11565
28.9.22 20:15

No já bych spíš zakladatelko ráda věděla, co jsi dělala ty tři roky mezi rodičákem a porodem druhého mimíska… dodělávala jsi školu? Šla jsi pracovat, takže máš nějakou relevantní praxi, zkušenost, místo, kam se budeš vracet?

A jak si myslíš, že bude vypadat zázemí tří dětí, když jejich matka po třicítce začne poprvé hledat práci? Nemyslíš, že by taky měly vidět jak vypadá normální život - že je normální chodit jako matka do práce, třeba?

A to vůbec teď nemluvím o tom, že mám dosti rezervovaný postoj ke Tvým tvrzením, jak to oba máte s drogami. Hlavně teda on.

Příspěvek upraven 29.09.22 v 23:16

  • načítám...
  • Zmínit
10073
1.10.22 21:42

Zakladatelko: připomíná mi to jeden příběh z mého rodného města.. 3 děti, dva braši a sestra..rodiče chlastali první ligu, hulili doma jednu od druhé.. barák na spadnutí akorát s rozdílem, že děti si řekly „Takhle my žít nechceme“.. oba kluci zubaři a sestra dělá v korporatu :) všichni abstinenti, rodiče se bohužel uchlastali k smrti, nejdřív matka a otec umřel za 4 měsíce po smrti matky.. možná to z tvého pohledu bylo náročné dětství, ale cesta z pru*eru se vždy dá najít..

Soudit tě nemám právo, každý máme svůj bordel před domem který by jsme si mohli zamést.. narážím na všechny moralistky zde které tak vášnivě nadavaji a samotné mají bordel ve věcech..

  • načítám...
  • Zmínit
2075
4.10.22 09:42

Hele, taky jsem neměla ideální dětství. Materiálně asi dobré, emočne na nic, už ve školce jsem matce neřekla o jisté formě zneužívání od dvou kluků (=důvěra nula nula prd). V 16 jsem čuchla k alkoholu a chlastala a chlastala až do 27. (V těhotenství hodně omezila, ale bylo to tam občas, děti díkybohu zdravé). ALE - jsme asi z odlišných sociálních vrstev (zní to ode mě nabubřele, ale prostě je to tak). Takže i když jsme s manželem plánovali velkou rodinu, vzhledem k současné situaci jsme to zastropovali na 2 a pojistili to vazektomií. Ty si pořizuješ děcko za děckem, a i když jsem ta poslední, která by měla poučovat, tak prostě tohle už je jen nedostatek rozumu a sebereflexe. Opakovaně těhotníš (=nulově poučená o biologii člověka), stále s tím, na kterého máš tak nízké požadavky (aby pracoval a nefetoval, to je snad normální ne?). Chápu, že ti nikdo nikdy neukázal fungující rodinu, ale nemůžeš se na to vymlouvat donekonečna. Jsi dospělá, svéprávná a hlavně Máma! Píšeš i celkem hezky, tak máš potenciál dodělat školu a být dětem příkladem.

  • načítám...
  • Zmínit
952
4.10.22 13:13

@HloupýFlop
Hele, lidi z vyšších sociálních vrstev kolem mě mají často tři děti. A ani čtyři nejsou výjimkou. Muž rodinu bez problémů uživí, je na stavbu baráku i dovolené a ani nemusí být v práci celý den, takže i žena se může trochu realizovat. Ženy mají dobré profese, takže léta na mateřské jejich kariéru nezničí. A cílem není co nejvíc pracovat, ale pracovat jen trochu, tak aby to neohrozilo finance, ale aby bylo co nejvíce času na rodinu a zážitky.

Mít více dětí není přece znak neracionality ani selhávání. Tři děti jsou fajn, že se ještě vejdou do „normálního“ auta, ale konec konců ani tři řady sedaček nejsou tragédií.

A co se týče drogové minulosti, znám několik v Čechách známých osobností, kteří v mládí byli divocí a dnes zastávají vysoké posty a s drogami potíž nemají.

Takže zkusme neodsuzovat, když nemáme dostatek informací. Jediné, co deník řekl, bylo, že pisatelka je těhotná, vzteká se na manžela a lituje se. A mluví o divokém mládí. Vy jako těhotné jste takové stavy naštvání a litování neměli? Já jo. A ani nemusím být těhotná. A zrovna minulý týden jsem v autobuse rozbrečela těhotnou manželku našeho kamaráda, když jsem se jí příliš otevřeně zeptala. A následně jsem se o tom, co jí ve vztahu vadí, nedozvěděla jen já, ale i dalších deset lidí, kteří se mačkali kolem nás. Všichni měli soucitné oči. Celkem příjemná autobusová psychoterapie. Ale stejně jsem se styděla, že jsem to způsobila.

  • načítám...
  • Zmínit
2075
4.10.22 13:29

@Bramborova

1- to bez debat, vzdělaní a soběstační lidé - těm budu klidně svítit i kdyby tvořili stého potomka.

2- pořád je to jen přítel, jestli mi něco neuniklo?

3 - je rozdíl mezi známými osobnostmi (ty které znám já, smaží první ligu) a profesionály (ti zas nejsou tolik vidět, pokud se člověk nezajímá o jejich obor).

4 - Ohledně drog jsem neoprávněná soudit, sama jsem alkoholička po léčbě.

Tady je to ale zdeformovaná holka, která je vďečná, že jí někdo dal pocit lásky a tak si ho ukotvuje děckama. Vzhledem k povaze inseminátora je asi jasné, že se z něj vzorný pracující táta od rodiny nestane ani po šestém jackpotu.

  • načítám...
  • Zmínit
952
4.10.22 14:47

@HloupýFlop
Ad poslední bod - usuzuješ na základě čeho? I kdyby měla daná paní milion chyb a její partner taky, je potřeba je ponížit? Uvést na pravou míru, hele koukněte všichni, ta holka je strašná?
Nejspíš si přece jako abstinující alkoholička taky zažila, jak bolí ponížení, navíc neférové.

  • načítám...
  • Zmínit
1058
4.10.22 18:25

@Slečna Ferka tak takhle jak píšeš jsem to měla přesně já. Půl roku po škole práce, pak 3 děti po sobě, nejdřív po 4 letech, pak po 3 letech, takže jsem rodičály navazovala. Celkem cca 11 let doma. Všechny děti plánované a chtěné. A teď ve 33 jsem po skončení rodičáků šla do práce. No a co? Nepřipadám si nijak méněcenná. Z rodičáku jsem šla hned do práce, ani den na ÚP. Děti viděly, že maminka se o ně doma stará, nemyslím, že by byl špatný příklad že maminka nechodí do práce… A zázemí dětí taky v rámci možností dobré.

  • načítám...
  • Zmínit