Můj porod
- Porod
- Ropetra
- 01.02.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Porod jedné malé holčičky, 27.1.2017.
Ahoj, čtu vaše deníčky a napadlo mě sepsat ten můj.
S přítelem jsme si říkali, že bychom mohli založit rodinu. Já ze začátku vůbec neměla žádné informace o plodných a neplodných dnech, o ovulaci. Nikdy jsem to nepotřebovala řešit, tak jsem se o to více nezajímala. Snažili jsme se od cca srpna. Krásná dovolená a těhotenství nikde. Já tomu nechala volný průběh.
Byly Vánoce, pak Nový rok a blížil se květen. U doktora jsem se zmínila, jak se vlastně počítají plodné a neplodné dny. Dal mi kalendář, a ať zapisuji bazální teplotu. No dobrá, proč ne… Ale začnu až od května. Do toho v zaměstnání jsme přecházeli na jiný program v PC a hrozilo, že stávající data klientů budou smazána. No tak jsem v práci zůstávala déle, abychom s kolegyní přepsaly celou kartotéku. No a byl skoro konec května a já si vzpomněla, ze jsem vlastně nedostala menstruaci.
No nedalo mi to a šla jsem do lékárny, co byla naproti zaměstnání… těhotenský test neměli. Fajn, nedalo se nic dělat. Koupila jsem si jej až cestou domu. Doma jsem si řekla, že počkám na večer a udělám si test, až bude přítel doma. Tak se tak stalo. A ejhle, test byl pozitivní. Ráno jsem si udělala test znovu a byl taky pozitivní. Další den jsem si koupila ten těhotenský test, který ukazoval i týdny podle těhotenství. No měla jsem velkou radost. Test ukázal 2–3.
V zaměstnání to moje kolegyně na mně okamžitě poznala. Ona byla jako moje druhá máma. Řvala víc než já. Samozřejmě radostí. Dny a měsíce plynuly, vše probíhalo v pořádku. A blížil se termín porodu, 25.1.2018. A mně v ten den nebylo nic. Ale vůbec nic, 17 kg jsem přibrala, vše jsem mohla jíst. 26.1. jsem měla kontrolu v porodnici. Otevřená na 2 cm, hlavička dole, čípek měkký.
Byl mi nabídnut Hamiltonův hmat, já jsem souhlasila. No bolelo to, ale dalo se to vydržet. Verdikt doktora zněl, buď se uvidíme o víkendu, nebo v pondělí přijďte s taškou do porodnice. Já odešla domů po svých. Doma jsem si říkala, no stejně se narodí 27. Já chtěla, aby mimčo přišlo na svět a mělo v datumu číslo 7, přítel chtěl, aby se narodilo o víkendu. A 27.1. byla sobota.
V pátek 26.1. u nás byla rodina na návštěvě, já byla v pohodě, vysmátá, nic mě nebolelo. Dělali si ze mě všichni srandu, že o víkendu určitě rodit nebudu, když mi nic není. No nevyšlo jim to. V sobotu kolem 3. h. ráno začaly kontrakce, klečela jsem u postele a nemohla se ani pohnout. Po 15 minutách přestaly. Já si dala sprchu a už nic nebylo. Šla jsem spát.
V 5 hodin ráno znovu kontrakce, to už bylo horší a byly každých 5 minut. Vzbudila jsem přítele, že asi pojedeme do porodnice. Ten vylít z postele a hned byl oblečen a že jedeme. No do porodnice jsme přijeli v 5:50, mně nic nebylo a chtěla jsem jet zpět domů. Přítel to odmítl, a tak jsme zazvonili na zvonek u porodnice. Vstupní vyšetření proběhlo hladce, ozvy mimča byly pravidelné. Kontrakce žádné.
Pak přišel doktor a vyšetřil mě, otevřená na 5 cm. Koukal na mě a dodnes si pamatuji, že se divil, že mi nic není. No chtěla jsem domu. To zamítl. Než vypsal vše potřebné, dal mě na další hodinu na monitor. V 8 hodin mi dali nějaký gel, já už nevím název, ale na pročištění, nebo co. Do karty jsem chtěla napsat, že nechci použít kleště, že mám strach, že bude mít mimčo pupeční šňůru kolem krku… No nic jsem tam do přání nenapsala. Nevím proč. Porod postupoval rychle, nejvíce mi pomohla sprcha od bolestí a skákání na míči.
Pak mi napíchli plodovku a šlo to strašně rychle. Co si pamatuji, tak z toho porodního křesla jsem už neslezla… Nešlo to. Bolest hrozná. Pamatuji si, že mi říkali, ať tlačím, že vidí hlavičku. Přítele poslali z porodního sálu pryč. Pak si pamatuji, že jsem jim řekla, že mi je strašně špatně, a omdlela jsem… Víc nevím… Přítel mi říkal, že na sál ke mně běželo 5 zdravotníků…
Každopádně já se probrala na sále a viděla jsem malou, byla fialová. Hlavičkou jí drželi dolu, nebrečela… Jediné, co mi blesklo hlavou, byla otázka, proč nebrečí. Tu otázku jsem jim také sdělila. Odpověděli mi, že je vše v pořádku, malá je zdravá. Pak vím, že ke mně pustili přítele, triko měl celé mokré, bílý jak stěna a řval, poprvé jsem ho viděla brečet. Já byla tak v šoku, že jsem se nesmála a ani jsem nebrečela. Prostě nic, jen jsem tam ležela a koukala. Pak přišli i s malou. Na obličeji měla vidět, že byly použity ty kleště. Pupečník měla omotaný kolem krku a byl moc krátký. Nebylo jiné zbití než použít kleště. Na císařský porod už bylo pozdě v této fázi. Abgar skóre malé bylo 4-8-10. Ztráta krve u mě 500 ml.
Malá je zdravá, následky nemá žádné. Dělá nám velkou radost a ano, jedno přání se mi splnilo, je narozena 27. a byla to sobota. Po 2 letech si porod stále pamatuji a druhé mimčo asi nedám, zatím na to nemám. Mám strach, jak by to probíhalo podruhé.
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 857
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 413
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 840
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 223
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 245
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1509
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 3766
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1145
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3031
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1436
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Tak držím palce, ať máš druhý porod taky krásný.
Ve chvíli, kdy jde o život dítěte i matky, je nějaká poznámka v kartě, že nechceš použít kleště, úplně irelevatní. pokud to nejde jinak, dělají zdravotníci, co je potřeba.