Můj porod snů
Jsou to už téměř 4 měsíce a já si chci zapamatovat každou vteřinu. Vezmu to od úplného počátku... Po 9letém vztahu jsme se s expartnerem rozešli s tím, že to nikam dál nevede. Krátce nato jsem v práci poznala svého současného muže... Do práce přišel zákazník velice, velice sympatický mladý muž. :) Hned druhý den mě pozval na večeři a já neměla důvod nesouhlasit. :)
- 3
Od tohoto dne - 22. 6. 2015 jsme spolu byli denně. 
Po měsíci jsme se stěhovali do jednoho bytu 1+kk, ale nám to stačilo. Po 3 měsících měl narozeniny a já naplánovala cestu do Paříže, kam jsem vždy chtěla. Tam mě pod Eiffelovou věží požádal o ruku s tím, že když už mě našel, nenechá mě odejít, že mě hledal celý život. Vše bylo tak krásné!!!
Plánovali jsme svatbu a v březnu jsem nadhodila, že bych chtěla být na svatbě už těhotná… Můj Jiřík si to přebral po svém a jal se konat velké činy hned ten večer. 
To jsem byla fakt v šoku a objasnila jsem mu tedy, že si to špatně spočítal, že bych na svatbě byla v 8. měsíci a ať si tedy ještě počká.
Osud tomu chtěl a já přišla za pár týdnů s pozitivním testem. Byli jsme oba trochu v šoku, i když jsme pochopitelně věděli, že ta možnost existuje. Shodou okolností jsme tedy našeho chlapečka počali na můj dvojnásobný svátek - Gabrielu a MDŽ.
Čas plynul dál, přípravy na svatbu pokračovaly, vše bylo v pořádku, těhotenství jsem nijak zvlášť neprožívala, až v 8. měsíci jsem si připadala lehce neohrabaně. Svatba byla v plánovaném termínu a bylo to super, užila jsem si ji i tak parádně. dokonce nad očekávání byla i svatební noc jak se sluší a patří. Tou dobou už jsme se zabydlovali ve větším bytě, vyměnili auto za rodinné, bezpečnější a čekali.
A je to tady! 17. 11. cca 5 ráno. Fičím si to kvapem na záchod a ejhle, nestihla. Otřu se, udělám pár kroků do ložnice a zase mi teče po nohách. Co to, že by selhával svěrač? Znovu se otřu a koukám, že jde o narůžovělou tekutinu…
Culím se jak blázen, jojooo, o tom jsem přece četla. Nepřestává ze mě téct, tak jdu do vany, tam se to ztratí a nezadělám celý byt. Ajaj, hlenová zátka. Koukám na ni, jestli je to jakože ono. Nno je to mazlavé a protkané cévičkami - aha, asi teda jo, tohle už neukecám.
Manžel pořád spí… Před osmou vstává a já mu se širokým přihlouplým výrazem povídám, že mi praskla voda. Začal mi balit.
„Nééé, nech toho, jdi normálně do práce, budu volat, až se bude něco dít.“
Tak jel a já si pomalu chystala věci. Moc nebylo co, nic moc jsme doma neměli. Vzala jsem hlavně plyšovou deku pro našeho chlapečka, aby měl něco z domova. Dopoledne začíná pobolívat břicho - klasika - jakoby menstruačně, jen v intervalech.
Volám mamči a prý ať hned fičím, že ona rodila vždycky rychle a že když jedu až do Krnova, ať to nepodcením a nerodím v autě. Jojooo, jasně. Další dvě hodiny sedím u televize a stopuju si délku a mezery - to se přece má, ne?
Volám muže, ať tedy dojede. Kolem jedné vyrážíme na cestu. Pořád ze mě teče a nemám doma nic lepšího než přebalovací plenovou podložku. No co, není zbytí. Bacha, valí se vorvaň! To už mám kontrakce asi minutové po 3 minutách.
Dokud jsem stála, bylo to v pohodě, jakmile jsem se sehnula, bolesti jsem vnímala víc. Hodinová cesta utekla, aniž bych ji postřehla. Až v Krnově jsem postřehla, jak muž zabloudil. No co, mlčím si dál, hloubavě zamyšlená, ať se proboha zeptá někoho, snad má rozum.
Vystoupíme, dojdeme do porodnice, kde na nás čeká dula a sestřička. Vstupní monitor, ok. Dotazník vyplněný a stejně se na každou otázku ptají. Chjo, ale v poho, vlny nějak ustoupily. Vstupní prohlídka… au au, 3 cm. :/
Tož tohle vědět, ještě jsem doma. Naštěstí nevěděla a nebyla. Šli jsme na pokoj a ve vteřině, kdy se za námi zavřely dveře, to zase začalo. Au au, zkouším se schoulit v posteli. No ani náhodou, já to potřebuju rozhýbat. Dostanu na bedra horkou nádobu - fakt úleva, záda bolí jako ďas, ale nic, co bych nezvládla.
Sednu, kleknu, postavím, sednu, dřepnu, výpad… Fitness maraton hadr. Jdu na klystýr, hned pak na WC, tam je mi fajn, je tma, jen dula přinesla malou lucerničku, zakrytou červeným šátkem. Intimčo, ale fičím zkusit tu opěvovanou sprchu. Dřep, klek, výpad, ledová, vroucí, dřep, klek…áááá!
Vnímám, jak mě zpovzdálí sleduje manžel. Jednou už tělo nenápadně zatlačilo, a zase se nahrbím a celé tělo zatlačí. Chci tlačit. Jsem ve sprše a přijde mi, že pauzy jsou tak sekundu, sotva se nadechnu, jsou tu vlny zase.
Porodní asistentka mě chce vyšetřit ve sprše. „Počkejte, počkejte…“ Čeká. Vlna přejde a… „Na sál!“
„Jakou chcete porodní pozici?“
„Ježiš to fakt nevím, to je jedno!“
Zavěsí mě do lana, manžel si sedne naproti mě na stoličku a já jsem ve startovací pozici na zemi. Dula mi otírá nohy - klouže mi to, jak jsem mokrá. Donutím muže svlíknout tričko a funím, mám hlavu v jeho podpaží a vdechuju jeho vůni - za jiných okolností bych to vůní asi nenazvala.
Byli jsme zpocení, horcí, já nahá, on polonahý, bylo přítmí a mě přestaly vlny bolet. Mám zavřené oči, jen oddechuju a objímám muže. Tělo tlačí, hlavička vykoukne a vrací se… Zase oddechuju a je mi krásně. A zase tlačím, aniž bych věděla, jak… Hlavička se znovu vrátí, nepřešla přes nejsilnější místo. Nevadí, za chvilku už projde, když tomu tělu pomůžu trošku popotlačit.
„Sáhněte si na hlavičku.“
„Néé, teď néé, až potom.“
A venku je i tělíčko.
„Ježiš, ten je tak strašně maličký a tak horký!“
Okamžitě mě chytil za srdce a manžel nás vyfotil na mobil. Nejdůležitější fotka mého života! Jdeme si lehnout a náš Teodorek se po mně plazí a zobe, hledá prso. To je tak úžasné! Děkuji!!!
Promačkávají břicho kvůli množství krve. Au au, bez poranění. No, hlavička byla paráda, aby ne, jsem měla s Epi-no natrénováno na 27, hlavičku měl 32, ale šel pomaličku a nahřívali mi hráz ručníkem.
Placenta… tu popotahovat nemuseli, ale budiž, berte si ji a nechte nás. Dvě hodiny bondujeme na sále, lékař přijde až teď, pogratulovat a zapsat čas porodu 16:46. Asi 2 hodinky po příjezdu. Další 2 hodiny bondujeme na pokoji a až poté jde manžel na vážení a měření.
Apgar 10-10-10, žádné léky ani poranění. Nejkrásnější první porod, jistě ne poslední. Teodorek spí s námi už od 1. dne v posteli - srazili nám 2 k sobě a manžel nocoval s námi.
Kojení šlo super, a Teodorka jsem prvně slyšela zaplakat až 3. den. Manžel dříve - už při vážení. 47 cm, 3035 g. Náš knoflíček. Za týden má 4 měsíce a téměř nepláče, směje se už od 2. dne. Momentálně se už zvedá na čtyři a celkově je chlapák. Denně děkuji manželovi, že nám to takhle zařídil, že nám udělal chlapečka.
Přečtěte si také
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 2553
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 2357
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 1420
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 8051
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 783
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1256
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3449
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3327
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 6176
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 7201
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...
Úplně narušili situaci 
. Zpětně mě mrzí, že jsem byla poslušná a do porodnice jela i bez kontrakcí, jen za pár hodin po odtoku vody. V porodnici se vůbec nic nedělo, jen mi natáčeli monitor a po uplynutí nějaké doby jsem začala dostávat antibiotika, byla jsem trochu ve stresu a kontrakce se rozběhly až druhý den…Možná, kdybych zůstala doma, tak šlo vše lépe. Jinak porod jsem nakonec měla také hezký a rychlý, chlapeček je zdravý a to je hlavní.
Krásný porod, prozradíš, kterou dulu jsi měla s sebou?
Taky me to nesedi. Pokud se seznamili 22. 6. 2015, jeste ten samy den by na to skocili, tak ani tak to nevychazi, jeste ted by musela byt tehotna, protoze to neni ani 9. mesicu po seznameni. I kdyz tedy tesne. 
a s přítelem jsme dlouho, takže tam taky už žádná extra romantika, ale mimi si oba užíváme.