Můj první císař

Porod jsem vždycky vnímala jako něco přirozeného, samozřejmého, nenapadlo mě, že v dnešní době je to věda! Porodníci negativně zasahují do tohoto přirozeného přírodního procesu, tím z něj udělají strach nahánějící bolestivý proces.

Hurá, jsem těhotná!!!

Takto jsem volala manželovi do práce, byli jsme nadšeni. Bylo mi krásně, cítila jsem v sobě nový život, nebylo mi zle, cítila jsem se jak nikdy předtím. Na porod jsem pomýšlela jako na přirozenou věc, kterou hravě zvládnu. Jsem zdravotnice a do nemocnice to mám pár kroků, takže nebylo co řešit.

Čas plynul a byl tu poslední trimestr. Bohužel mě skolil zánět průdušek - kašlala jsem pořád, celou noc, bylo to hrozné. Lékaři mi dali antibiotika, ale proti kašli jen nepomáhající sirupy. "Vždyť jste těhotná, nic víc dostat nemůžete říkali. Bolelo mě z kašle už celé tělo, měla jsem namožená žebra, která bolela pokaždé, když jsem si z lehu sedala nebo si chtěla lehnout. Bylo to hrozné, bolestivé, byla jsem unavená, nevyspaná.

Tento stav trval jeden a půl měsíce. Jednou v noci při mém záchvatu kašle mě praskla plodová voda. Bylo to měsíc před terminem porodu. Strašně jsem se vyděsila, začala plakat, bylo mi hrozně, měla jsem šílený strach. Rychle jsem se sbalila a šli jsme s manželem do porodnice.

Tam mě ihned přijali. Viděli, že jdu s kabelou - porodní asistentka se mě ani na nic neptala, jen řekla „Vy asi jdete na příjem, už jste třetí.“ a to bylo vše. Točili monitor, který byl ok. Doktor přišel nabručený, protože ho vzbudili - udělal mi ultrazvuk. Řekl „Hmm, mohla tam ta malá ještě dva týdny zůstat, jak to, že vám prskla voda??“ tázavě se díval a pronesl, že to ze mě strašně teče. Vyděsilo mě to. Jsem sice zdravotnice, ale v této situaci jsem nemyslela medicínsky, ale šlo o mě a mé dítě!

Přijali mě s tím, že jsem těsně na prst a že počkáme. Za dvě hodiny na to došel pan primář, vyšetřil mě a dal mi tabletu. Když odcházel řekl „Trochu jsme to popohnali, dal jsem vám vyvolávačku.“ a odešel. Pak došla sestra, že se zapomnělo dát mi podepsat inform. souhlas.

Nic se nedělo. Hodiny ubíhaly. Z rána se stal večer a já bez bolesti, pořád těsně na prst. Měnily se služby. Vyšetřilo mě asi sto lidí, dali mi za ten den celkem 4 prostiny - tedy vyvolávačky a nic.

Nad ránem dalšího dne začly bolesti jako menses. Postupně se zvětšovala jejich intenzita. Bylo to bez přestávky - po třech hodinách jsem volala PA. Byla tam jiná, tu jsem ještě neviděla. Řekla, že je dobře, že mě to bolí, ale že to bude mnohem horší, ať počkám. Bolelo mě to totiž jen v podbřišku, šíleně a nepřetržitě. Jak kdyby mi někdo vrazil kudlu do břicha a točil s ní. Volala jsem zase. „Prosím dejte mi něco od bolesti.“ Nepříjemná PA přišla, vyšetřila mě a řekla „Jste na prst, tohle nejsou ještě ty pravé bolesti, my chceme, aby to bolelo, nemůžu vám dát nic, porod by se úplně zastavil.“ A odešla. Byla jsem na zemi, schoulená a řvající bolestí. Trapně už mi ani nebylo, i když v této nemocnici pracuji a všichni to věděli.

Bolest byla neúnosná, PA nepříjemná, přišla s tím, že tady hrozně řvu. „Oteče vám branka a pak už to nepůjde vůbec, musíte dýchat zhluboka.“ Jenže jak chcete dýchat nepřetržitě deset hodit zhluboka. Udělalo se mi po půl hodině hrozně zle, zvracela jsem. Nemohla jsem bolesti vstát. Bála jsem se, ale zavolala ji. Přišla až za deset minut, chtěla mě točit monitor, ale já odmítla. Zařvala jsem na ni, že už to nevydržím, ať zavolá doktora!!!

Ten přišel asi za hodinu. Byl to zrovna zcela neznámý lékař, místní gynekolog, který měl službu. Od mých bolestí uplynulo dlouhých šest hodin. Ani nevlezl do místnosti a já na něj řvala „Udělejte mi císaře!!! Já už to nevydržím!!!“

Vyšetřil mě a řekl „Jste těsně na prst, já vám ho teda udělám, ale šlo by to i přirozeně. Tak se rozhodněte.“ a odešel. Byla jsem zoufalá. Věděl, že už to nevydržím, nemohla jsem racionálně uvažovat. Tak jsem řekla, že chci císaře - ona porodní asistentka jen stroze prohodila, že jsem nemusela zdržovat a říct to hned.

Pak se na mě vrhlo asi 5 lidí, začali mě připravovat. Ocitla jsem se na sále, kde mě měli uspat. Ale nebyl tu ještě pediatr, čekalo se na něj asi 10 minut, ale nejdelších v mým životě! Chtěli si zarouškovat operační pole, ale já nevydržela ležet na zádech. Oni vůbec nechápali, proč si na ty záda už nelehnu, dokonce mi to vysvětlovali, že musím. Nevěřili mi, že to prostě nejde! Bolí to tak, že to nejde! Přemlouvali mě a já jim řekla, že mě budou muset přivázat - tak to udělali, pak už si nepamatuju, co bylo, konečně jsem usnula!
Bylo po všem.

Probudila jsem se n JIP, oznámili mi, že malá je v pořádku. Primář přišel na vizitu se všemi lékaři a řekl: „Nešlo to jinak udělat??? Císař není na přání!“ Přečetl úryvek z chorobopipsu, který tam onen doktor napsal: „Paní otevřená na tři cm, žádá císaře, nespolupracuje.“ a hodil mi chorobopis k nohám a odešel.
Bylo mi do breku, ze všeho!

Malou jsem viděla až za dva dny, měla žloutenku a byla v inkubátoru. Obě jsme byly zdravé!

Ještě ted je mi do breku z toho, že v této nemocnici pracuju, potkávám tyto lidi skoro každý den, porod jsem absolutně nezvládla. Chodím k psychologovi, ale zatím jsem tento zážitek nepřekonala. Bolí mě to. Kojení mi taky nešlo a k malé hledám cestu ještě dnes. Ale to je zase jiný příběh.

Přečtěte si také

Deník ticha: Odejít znamená přežít

Deník ticha: Odejít znamená přežít
  • Anonymní
  • 30.05.26
  • 2488

Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Cricry
515
8.12.13 00:27

Já to chápu, taky jsem po 2 prostinech a otevřená jen na prst prosila o císaře, naštěstí jsem se po pár hodinách a dalších infuzich oxytocinu prozvracela k epiduralu a přirozenému porodu. A co si myslí okolí, na to se víš co…

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
8.12.13 00:28

Nic si z toho nedelej :hug: :hug: :hug: Pristup lekaru byl des teda 8o
ja mela take cisare, ale u me by nakonec akutni, ja mela taky ctyri gely a zadnou pauzu u kontrakci, ale ja sem si slibia ze rvat nebudu a divily se i lekarky, ze nic nenamitam, ze uz musim mit desny bolesti, ale bolesti uz byli takove, ze mi asi spustily nejaky hormon co oblbuje :D Proste sem uz necitila nic, protoze uz toho bylo moc, navic mala mela na hlavicce jeste ve me nejaky senzor, na rukou mych kapacky, no ja vypadala :mrgreen:
kdy uz sem po dvou dnech tedy 8o byla konecne na 9 cm a mohla rodit, mala nesla a nesla dolu, pak tam vlitl pimar a rozhodl o cisari, uz sem mela zelenou vodu…
ale reknu ti, tyhe jejich urychlovacky jen vsechnno zastavi, bolesti ukrutne atd…ja mela epidural uz po 4 rech cm, ale stejne mit to moc nepomohlo, ale bylo to dobre, ze uz mi pak nemuseli napichovat extra kvuli cisari a ja byla pri cisari nahore ;) ;)
Reknu ti, ze te moc lituju, protoze delat ve stejne nemocnici ti neprida, delas dobre, ze chodis k psychologovi, myslim ze se zachovali naprosto neprofesionalne a navic te primar ponizil :cert: neboj se urcite jsi musela mit hodne bolesti ja ti to verim, ono cpat tyhle urychlovacky do cloveka pod tlakem udela taky svoje-kasli na ne, nebo si na ne stezuj ;) ;)
Hlavni je ze mala je zdrava a ty taky a co si ostatni mysli-vis co se rika ;) ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Aony
3035
8.12.13 00:31

Nic si z toho nedelej!! Porod je sileny a vsichni porodnici musi vedet ze rodici zenu nemuzou brat uplne vazne!!!vzdyt ty bolesti ma kazdy jine..a ja jsem mela nastesti jenom 30 minut silenych kontrakci a kvuli akutni hypoxii jsem nakonec porodila cisarem..ale neumim si predstavut byt ťv tech bolestech sest hodin…taky jsem si neumela vubec lehnout jak me na ten cisar pripravovali. takze bud uplne v poradku!! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Cricry
515
8.12.13 00:37

Já měla taky zelenou plodovku, podle lékařů důkaz, že vyvolání porodu bylo správné rozhodnutí (t. cukrovka, 40+1). Jenže já se dočetla, že naopak vyvolání porodu mohlo být příčinou, že miminko se může ve stresu vykakat do plodovky a ta je pak zkalená, nazelenalá. Mně praskla poldovka až na sále po všech těch tabletách a oxytocinech, tak bych to nevylučovala

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
8.12.13 00:39

Jo a jinak sem te jeste chtela uklidnit, to ze hledas cestu k male jeste dnes, to je bohuzel po cisari caste ;) Ono ty bolesti a neprirozeny porod udelaji sve, neco jineho je planovany cisar a neco jineho uz rozdelany porod a pajk jeste operace…ja sem malou mam dojem douho vnimala jako neco zatim ciziho, nez sem si nasla cestu, ono ty bolesti neprirozene delaji sve, ale dnes uz ji miluji nadevse, neboj to se zlomi :kytka: :kytka: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
8.12.13 00:43

@Cricry taky sem mela cukrovku a taky si myslim, ze mela mala hodne stresu, proto ani nepostupovala :nevim: tezko rict, jak to mohlo byt :think: Ale zase je fakt, ze clovek je rad, pokud mu primar rekne ze je to nutne, ze se tak rozhodne, no rozhodne spis oni to rozhodli za me :D ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Agnesita
2562
8.12.13 01:02

Ja mela akuta a spokojenost! Naopak je mi sympaticke, ze te nechali celkem rychle vybrat, znam nemalo zen, co by bralo sekci vsema deseti, jen kdyby je vybrat nechali. A do porodopisu at si klidne napisou treba pani je hytericka k*ava, mne by to bylo ale lautr fuk. Jenze ja sekci chtela vzdycky, tTa masirka o prirozenych porodech me nejak miji, kazdy se s tim srovna jinak. To zvladnes, treba jsi tusila nejaky fakt realny problem, instinkty fungujou, a zachranila sis dite, ber to tak.

  • načítám...
  • Zmínit
Cricry
515
8.12.13 01:08

Hlavně chlapi (doktoři) mají tak co kecat o tom, co má ženská vydržet, že… ;) :?:

Příspěvek upraven 08.12.13 v 01:09

  • načítám...
  • Zmínit
Granda
2435
8.12.13 01:20

Gratuluji k dcerce. Z porodu si moc hlavu nedelej. Ja rodila 4 dny a bylo to peklo. Chovali se ke mě jak k onuci, řvali, ze jsem hysterka a kdo ví co jeste.uz jsem byla schopná podepsat reverz a porodit snad doma. Nakonec šel maly akutním císařem. Věřím, že kdyby nevyvolavali, tak jsem porodila v pohode přirozeně. Od zacatku bylo vše spatne. K malému jsem si hledala cestu taky dlouho, dneska si neumím představit, že se da dítě milovat víc. Je pro me vsim.

  • načítám...
  • Zmínit
Elessar
8.12.13 06:49

Hlavně klid! Já se taky nerozkojila, malý je na sunaru a jsme spokojený, bylo to psychicky náročný, stres, ty kecy okolo že kojení je všechno :roll: rodila jsem o 3 týdny dřív, taky mi praskla voda. Tu bolest co popisuješ, vím o čem mluvíš, měla jsem to stejně, nepřetržitá bolest, točení kudlou. Píchli mě na monitor a zjistili, že malej jde do zástavy, takže akutní císař. Možná by to u tebe zjistili taky, kdyby ti udělali ten monitor, takže buď za císaře ráda! Aspoň je maličká v pořádku!!

A ano, taky mi trvalo si k malýmu udělat cestu, ze začátku to byla povinnost- starat se, pečovat. Ale postupně se do ní zamiluješ :srdce: když jsem ho viděla poprvé, byl pro mě cizí dítě :) to je po císaři všechno normální ;)

  • Upravit
Elessar
8.12.13 06:53

@Anjes přesně, já si císaře strašně přála, ale netušila jsem že se mi to vyplní tímhle způsobem - že malý půjde do zástavy :? ale ve finále jsme všichni spokojení :D

Příspěvek upraven 08.12.13 v 06:53

  • Upravit
maximkovo
87
8.12.13 08:36

Pokazde kdyz ctu takovy pribeh, tlaci se mi do oci slzy… muj porod byl rychly, rodila me kamaradka ale prijemne vzpominky na nej stejne nemam… diktovani pozic, toceni ozev, no a ja tak chtela poslouchat sve telo… bohuzel jsem poslouchala odborne povely…
Nechapu, ze v 21. Stoleti se jeste tohle deje, ze lekarsky personal si vubec dovoli takovy pristup, je mi to strasne lito a doufam, ze trauma a frust brzy prekonate a malinka vam to brzy vynahradi…

no pokud se mi podari jeste nekdy otehotnet, doufam, ze si prirozeny porod budu moct prozit…preji vam totez…

  • načítám...
  • Zmínit
svycarka
7626
8.12.13 08:39

:hug: zvladla by jsi to jiste mnohem lip, kdyby meli k tobe chapavy, ohleduplny pristup.Fuj to jsem se zase vztekla po ranu :?
Vsechno se srovna, neboj se! Jsi uzasna maminka a to nejdulezitejsi je, ze je mala zdrava :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
8.12.13 08:52

Gratuluju k miminku. :kytka: Ovšem tvůj deníček na mě působí tak neskutečně hystericky, že se těm doktorům možná vůbec nedivím. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
evick2
3540
8.12.13 08:55

Ježííííšmarjá!
To byl teda mazec!
Hlavně si neříkej že jsi to nezvládla! Když jde porod postupně, nenásilně tělo si s tou bolestí poradí mnohem, mnohem lépe. U prvního mi začaly kontrakce od malinkatý bolesti se to postupně zvyšovalo až přišlo tlačení. Měla jsem tam tedy protivnou PA, ale s bolestí jsem se prala dobře, řekla bych až v pohodě. Po druhé mi praskla voda a téměř nic nebolelo. Pak když už bolelo šlo mi všechno do kříže na ozvách téměř žádná bolest, panu dr. se to nezdálo tak mi připíchnul něco na „pomoc“ a to co přišlo pak fuj, okamžitý nástup silných bolestí, ten po.. přístroj stejně ukazoval, prd takže ještě přidáme- to totiž nejsou ty pravé bolestli.. jako by to snad mohl doktor vědět.. druhý porod ač též rychlý byl celkem slušný peklíčko.. dlouho jsem se styděla že jsem vyváděla když jsem první přešla, téměř s úsměvem..
Co tím chci říct je, že jak se do toho zamíchá chemie je to vždycky děs a k tomu příšerné chování personálu a horor je na světě. Je mi moc líto co jsi prožila :zed: ať si personál myslí co chce to ty bys měla být naštvaná na ně né oni nad tebou ohrnovat nos… :pocitac:

  • načítám...
  • Zmínit
Aleyt
8.12.13 09:15

Jste strašně statečná…držím Vám palečky…mějte se krásně :kytka: :srdce:

  • Upravit
Koty
4346
8.12.13 09:26

@Tiger-lily taky to z deníčku cítím.
Zakladatelko, věřím, že zážitek to byl děsný a budeš se s tím dlouho srovnávat. Na bolest jako takovou člověk rychle zapomene, ale to kolem ne. Přístup doktorů k Tobě rozhodně nebyl v pořádku. Některé poznámky si mohli odpustit, to opravdu není profesionální. Na Tobě se mi však nelíbí, jak komentuješ kdy kdo přišel. Možná by sis měla uvědomit, že nejsi jediná, která zrovna potřebuje lékaře či sestru. Nevím, v jak velké porodnici jsi rodila, ale u nás je na noční jeden dr na dvě oddělení a ostatní jsou na telefonu, takže opravdu na zapísknutí nikdo nepřiběhne :nevim: Několikrát jsi zmínila, že jsi zdravotník, tak to z praxe určitě znáš. Copak jsi u několika pacientů najednou, když víš, že jeden z nich Tě zrovna potřebuje víc? ;)
Přeji, aby ses z toho rychle dostala a užívala si miminko naplno :kytka:

Příspěvek upraven 08.12.13 v 09:29

  • načítám...
  • Zmínit
elis_an3
8.12.13 10:23

To hledání cesty je přesné, já 30h bolestí, nutili mě tlačit i když jsme se pak dozvěděli, že už na utz viděli, že malou nevytlačím…šla jsem na akutního císaře a po porodu jsem chtěla hned domů, ale bez toho mimina!! Přišlo mi to, jako něčí mimino, ne moje a malá mě taky vnímá jinak…kdežto tatínek dostal malou v prvních minutách života do náručí…mají k sobě úplně jiný vztah, jen u něj v náručí se jako novorozeňátko uklidnila…
eidt:kojeni se taky nevyvedlo

Příspěvek upraven 08.12.13 v 10:24

  • Upravit
Novire
20840
8.12.13 10:24

JAk nezvládla, zvládla, máš doma mimčo ;)

Nejsi rozhodně jediná, já taky prosila, ať mi udělají císaře, že to nezvládnu, že ho nevytlačím.

Malej byl nakonec vexem, no nevytlačila jsem ho… Ještě když si Dr. chystal nástroje, tak jsem na něj ječela, že vexem ne. Nespolupracující a hysterická rodička mám v papírech taky - všichni se divili, že třetí porod a taková hrůza, celé oddělení mělo přes víkend co probírat :roll:

První porod byl taky vyvolávaný, kdo ty bolesti nezažil, nikdy to nepochopí. Netrap se tím - jen ty jsi to cítila, jen ty jsi to zažila. Ostatní z venku nemají co posuzovat. Prostě to v tu chvíli nešlo jinak :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
ynax
13119
8.12.13 10:30

Každý má porod jiný, ale trochu mě dostala věta… Od mých bolestí uplynulo dlouhých šest hodin… U prvního porodu jsem rodila 24 hodin než udělali císaře, takže tvých šest hodin mi nepřijde moc hrozné. Možná by ses měla vykašlat na psychologa, porod hodit za hlavu a užívat si mimina, takhle se v tom hrabeš a budeš hrabat hodně dlouho a nechá to v tobě jizvu. Co ale nechápu, že stále hledáš cestu k malé. Po císaři jsem byla ráda, že je po, mimino tu bylo, ale že bych musela nějak složitě hledat cestu ke svému dítěti, to mi přijde dost mimo. Však to nemusí být okamžitá a obrovská láska, ale ono to přijde později… no a taky každý prostě tu největší lásku ke svému dítěti taky cítit nemusí, ne?

  • načítám...
  • Zmínit
Althya
1767
8.12.13 10:40

Ahoj, tak hlavne, ze jste s malou v poradku. Ty pocity musi byt silene a stejne me udivuje, ze by ti cisare udelali hned (podle slov te porodni asistentky)…

  • načítám...
  • Zmínit
magistra K
909
8.12.13 10:46

Ja nechapu proc lekari v Cechach tak neradi davaji epidural. Rodila jsem ve Francii a zde je to v podstate rutinni zalezitost (dostane ho prakticky kazda, ktera si ho preje, po predchozi domluve, pokud nema nejakou kontraindikaci a pokud se to stihne). Ja jsem za epidural moc rada, diky nemu jsem mela krasny porod misto traumatu. Byla jsem prvorodicka, 37 let, porod trval 21 hodin a byla jsem bez nastrihu a poraneni. Musim ovsem taky rict, ze 6 hodin bolesti pri porodu neni nijak dlouho, mne zacaly opravdu silne bolesti v 16 h odpoledne a epidural mi stejne dali az ve 22 h (s ohledem na prubeh porodu). Oxytocin jsem taktez dostala, protoze porod postupoval pomalu.

  • načítám...
  • Zmínit
Terescha
1861
8.12.13 11:01

Měla jsem skoro stejný problém, voda mi praskla v neděli ráno v 8 h a do porodnice jsme jeli okolo 13h…byla jsem jen pro prst…natáčeli mě, dávali mi kapáky, aby malá vydržela bez plodovky…byla jsem v porodnici přes noc, ráno mi dali oxytocina měla jsem bolesti, byla jsem otevřená na 7 cm, ale měla jsem nepostupující porod, primář při císaři mi řekl, že jsem neměla ty pravé bolesti…kdybych měal po ruce kladívko, našiju mu to rovnou mezi nohy…ale obě jsme v pořádku a ted v lednu 2014 mě čeká druhzý porod, tak jsem zvědavá, jak to proběhne…

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
8.12.13 11:40

Zakladatelko, byla bych ráda, kdybys tu napsala i výsledky tvých sezení s psychologem. Nebudu ti mazat med okolo huby, nebudu tě litovat, jaká jsi hrdinka, docela mi i vadí osočování zdravotníků, kteří podle tvého popisu ale neudělali nic špatného. :nevim: Přeju, ať je líp, ať si užíváš miminka a byla bych zvědavá na tvůj názor s odstupem času.

  • načítám...
  • Zmínit
KrisKa
284
8.12.13 12:12

@Tiger-lily Teda ja necetla celou diskuzi, ale napsat, ze zdravotnici neudelali nic spatne po tom, co tu maminka napsala…Kazdy zdravotnik je veden k tomu, ze nejen medikaci ap., ale i pristupem k pacientovi ovlivnuje, jak se, zde prubeh porodu, vyvine. A reci, ze Vam nic dat nemuzeme, musi Vas to bolet…no to snad ne. Preci je tolik moznosti a jestli maminka byla uz posleze i na tri prsty, tak ten epidural klidne mohl vse zvratit, kdyby se pani nekdo vic zabyval…

Je mi moc lito, ze mate takovy osklivy zazitek z porodu, ale byl to jen jeden den a prijde spoustu jinych, lepsich ;) Kaslete na vsechny. Hodne sil a pozitivniho mysleni :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
8.12.13 12:15

@KrisKa :nevim: Porod bolí. To je prostě tak. Na konstatování, že bolest k porodu patří, nevidím nic zlého. :think:

  • načítám...
  • Zmínit
Sareah
151
8.12.13 12:20

Je mi líto co sis musela prožít..a je dobře, že jsi vyhledala odbornou pomoc. Pro mě byl porod naprosto traumatizujícím zážitkem. Po prasknutí vody mi začaly docela slušné bolesti, které se daly jakž takž prodýchávat, ale to co následovalo potom byl horor…třináct hodin jsem měla nepřetržité kontrakce, ani na chvilinku ta šílená bolest nepřestala, jen jsem řvala a prodýchávala, řvala a prodýchávala…celých třináct hodin.. Několikrát mi píchli něco „na bolest“, potom jsem byla ale úplně zfetovaná a bolest stejně nepolevila.. Na sál mě nesl manžel v náručí, nebyla jsem schopná tam dojít, prostě to nešlo, když jsem měla pořád kontrakce až sem bolestí omdlívala… Tlačení pro mě byla obrovská úleva, malá byla na tři zatlačení venku…jenže polomrtvá..apgar 2-7-10… Nakonec se krásně chytla, ale myslela jsem, že nám umřela.. Žádný pláč, jen zmatek, doktor křičel ať zavolají okamžitě aro, odvezli jí někam pryč a my jsme nevěděli co s ní je…jen jsme na sebe s manželem koukali a brečeli jsme…nikdo nám nic neřekl.. Rodila jsem ve třičtvrtě na šest ráno a malou jsem viděla až v jednu odpoledne… Porod je pro spoustu žen hrozným zážitkem, ale věř mi, že to co jsem zažila potom bylo daleko horší.. Díkybohu máme zdravou holčičku a vše vypadá zatím v pořádku.. Na kontrole po šestinedělí mi moje doktorka řekla, že mám v papírech psané opiáty, že už se to dnes vůbec nedává.. Měla jsem děložní hypertonus a v takovém případě mi prý měli okamžitě dát epidurál nebo kapačku na uvolnění svalů..prý zanedbaný porod…ohrožení života dítěte.. Ale těžko soudit.. Máš zdravé miminko a to je to nejdůležitější. Na porod už nemysli, ten už máš za sebou. Přeji zdraví a ať se cítíš lépe :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
iggy.piggy
597
8.12.13 12:27

@Tiger-lily trhání osmiček taky bolí, ale nikdo už je nerve bez narkózy…

a že ses zajímala o to sezení s psychlogem, tak se jen ze zajímavosti zeptám já tebe, cítíš se líp, když si do někoho kopneš?

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
8.12.13 12:30

@iggy.piggy :think: Máš pocit, že do někoho kopu, když se zeptám na psychologa? Proč? Byla bych ráda, kdyby se autorka cítila líp a neviděla čerty tam, kde nejsou.

  • načítám...
  • Zmínit
iggy.piggy
597
8.12.13 12:36

@Tiger-lily mám pocit, že zakladatelka má solidní trauma z porodu, bolest přejde, to jak se k ní choval personál ji bude trápit dlouho, příjde mi od tebe necitelné, jak se k zakladatelce vyjadřuješ, myslím, že kdyby si sestra odpustila hnusné kecy a řekla zakladatelce, že to bude dobrý a že za chvíli bude líp, že by jí opravdu líp bylo. Myslím si, že je fajn, že s tím zakladatelka bojuje za pomoci psychologa, ale přemýšlím, co vede tebe k tomu, že tu píšeš takové komentáře?

  • načítám...
  • Zmínit
hanak
8.12.13 12:41

Astrulinko, každá máme jiný porod I jiný práh bolesti. A pokud je porod vyvolávaný, tělo ještě není připravené a bolí to o to víc a ty jsi navíc byla oslabená nemocí.
Vím přesně, o jaké bolesti mluvíš, zažila jsem jí u mého posledního, ikdyž nevyvolaného porodu a císař byl vysbovozením z toho pekla.
Neber to jako svoje selhání - prostě se nakupilo víc okolností a do toho nepříjemný personal (což je bohužel v českých podmínkách časté, obzvláště porodním asistentkám často chybí jakákoliv empatie, měly by podstupovat pravidelně psychologické testy a školení, jak se k rodičkám chovat :cert: :cert: :cert: )

Že nejde kojení, to je logické, tělo regeneruje nejdřív samo sebe a tvorba mlíka je až na druhém místě, tak se pro to netrap, tohle neovlivníš a UM je taky dobra a pokud dcerka nemá žaludeční potíže, pak není co řešit.

Cestičku k sobě najdete, toho se bát nemusíš. Mnoho maminek necítí nekonečný příval lásky hned poté, co svého uzlíčka uvidí, ale až později, mnohdy po několika měsících. Do té doby pečují rutinně, hladí, chovají I pusinkují, ale uvnitř srdce je prázdno.
Nepíšeš, kolik je holčičce teď, ale zřejmě je to ještě všechno hodně živé. Taky počasí - tma, Zima, žádné sluníčko na náladě zrovna nikomu nepřidá, je to jedno s druhým. Ikdyž to zatím nevíš, svojí holčičku miluješ už teď. Kdybys měla možnost někomu jí svěřit s tím, že týden jí neuvidíš vůbec, už první den večer se ti začne stýskat a dovolenou ukončíš předčasně, jen abys jí měla co nejdřív v náručí.. to ti můžu garantovat ;) Ale jestli tu možnost máš, tak to udělej, pomůže ti to po všech stránkách.

Držím palce, ať se vše srovná co nejdřív a ty jsi mámou s velkým M :hug: :hug: :hug:

Příspěvek upraven 08.12.13 v 12:42

  • Upravit
Misigen
38
8.12.13 12:43

Gratuluji k holčičce, nic si nevyčítej já to měl apodobné.. dny mě vyvolávaly, 3 dny bolesti že jsem nevěděla jestli má sedět, ležet, chodit,… nic nepomáhalo. ale nejhorší bylo že na mě všichni koukaly jak na histerku. že to nejsou ty pořádný bolesti at envyvádim, otevřená sem enbyla vůbec a ani po 3 hodinách co mi píchli pldovku ajás e hopala už pomalu n alustru se nic nedělo, nakonec svolili císaře a sme za něj ráda:-)
:)

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
8.12.13 12:44

@iggy.piggy Zakladatelka čeká druhé dítě, takže na tom asi zas tak zle nebude. ;) Nemám ráda takové to nadávání na všechny ostatní, kteří někomu něco zavinili, když ten problém je prostě někde jinde. Podle mého názoru autorce nepomůžou :hug: :hug: :srdce: :srdce: :srdce: smajlíky a litování, jaká je chudinka a jak jsou na ni všichni zlí. Prostě se s realitou nějak musí srovnat. Už kvůli svým dětem.

  • načítám...
  • Zmínit
iggy.piggy
597
8.12.13 12:50

@Tiger-lily asi jsme jiného ražení nebo máme jiné životní zkušenosti, já zase nemám ráda, takovéto, můžeš si za to sám, podívej támhleten to má horší a jaký je šikovný a podobně, vím, že to moc nepomáhá.
hezký den a :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
8.12.13 12:51

@iggy.piggy :mavam: Asi jo. I když teda nikde jsem nenapsala, podívej se tam na toho. :think: :mrgreen: Můj přístup je ten, že je potřeba najít problém a ten vyřešit. Bez nadbytečného fňukání. ;)

  • načítám...
  • Zmínit
magistra K
909
8.12.13 12:57

Myslim si, ze personal se nechoval uplne profesionalne, meli by byt schopni zvladnout a uklidnit i problematickou rodicku. Ano, porod boli, ale nevidim duvod, proc by v dnesni dobe mel bolet vice nez je nezbytne nutne.

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22051
8.12.13 13:21

Když se na porodním sále potkají na jedné straně unavení, z jakéhokoli důvodu nepříjemní a neempatičtí zdravotníci a na druhé straně nespolupracující, hysterická prvorodička, nemůže z toho být nic než problém.

Hlavně, že to dobře dopadlo.

Autorko, za sebe Ti můžu říct toto - souhlasím s tím, co píšeš. S tím, že jsi porod nezvládla - a je správné, že to řešíš s psychologem. Řeči o tom, jak „jsi byla úžasně statečná a přece jsi to zvládla skvěle“, jsou nesmyslné. Měla jsi o porodu nějakou představu a chtěla jsi, aby to nějakým způsobem proběhlo. Proběhlo to zcela jinak - z velké části vinou neprofesionálního personálu, ale z velké části také kvůli Tobě. Tvé hysterii, Tvé neschopnosti spolupráce. To je ale něco, za co není třeba se stydět - každý máme jinou psychickou a fyzickou odolnost. A je potřeba, abys přijala fakt, že ačkoli jsi porod nezvládla podle toho, jak bys chtěla, není na tom nic špatného. Prostě se to stalo, nedá se to vrátit a je potřeba přijmout to jako svou součást. Naučit se s tím žít. Se svou dcerou prožiješ spoustu nádherných okamžiků - a prožiješ s ní i další okamžiky, v nichž selžeš. A s nimiž se budeš také muset naučit žít.

Toto patří k životu - nejen světlo, ale i stín. Každý máme v sobě něco, co jsme nezvládli - něco, zač se stydíme, co se nám na sobě nelíbí - ale stejně, jako nemůže existovat světlo bez stínu, nemůže existovat ani člověk, který neakceptuje vlastní stinné stránky.

Příspěvek upraven 08.12.13 v 13:27

  • načítám...
  • Zmínit
hanak
8.12.13 13:29

@BohunkaP
Moc dobře napsané :potlesk: :palec:

  • Upravit
astrulinka
121
8.12.13 14:09

Děkuju všem za reakce. Jsem moc ráda, že jsem to napsala přesně tak, jak to cítím se vším všudy. Musím taky říct, že jste mě všichni povzbudily ( i ty z vás, které jste se nevyjadřovaly zcela pozitivně). Jak jsem už psala pracuju na sobě ve spolupráci s psychologem, věřím, že to příště zvládnu líp :)
Ale i s odstupem času si myslím, že kdyby se ke mě personál choval s větším pochopením, tak by to dopadlo třeba i jinak. Opravdu to vtěch těžkých chvílích dost zakope sebedůvěru pod zem, když nemáte kolem sebe nikoho, kdo vás podrží, ale ještě víc podkopne.
takže všem přeju hezké zážitky s porodů a hezký den

  • načítám...
  • Zmínit
barca0140
3868
8.12.13 14:12

Chápu tvoje pocity..Před měsícem se mi také narodilo první miminko, bohužel císařem..Tak moc sem si přála přirozený porod-představovala jsem si to všechno několikrát, se všemi těmi krásnými okamžiky jako je pocit štěstí a úlevy, když miminko vytlačim ven a ono začne plakat, tatínek přestřihne pupeční šňůru a miminko mi dají na hrudník, ale to bohužel zůstalo jenom hodně vzdálenou představou a doteď z toho mám dost velké poporodní deprese..Malý se narodil v 35+4tt akutním císařem kvůli poloze KP(nožkama) a doteď si tu cestu k němu hledám..Připadám si tak moc méněcenná a když se mě někdo zeptá co porod, stydim se to pokládat za prood, když sem vlastně neměla skoro žádnou zásluhu na jeho,,protlačení'' na svět, když ho ze mě jen vyndali..Mám pocit, že jsem v tomhle ohledu selhala, i když dle doktorů u mě prostě jiná možnost nebyla :( Tak moc bych si přála aby druhé dítě mohlo přijít na svět přirozenou cestou, ale už jen to, že jsem teď prodělala sekci, mi šance na splnění snižuje..

  • načítám...
  • Zmínit
zolycka
6726
8.12.13 14:16

@BohunkaP neschopnosti spolupráce a hysterii?…kde přesně vidíš okamžik, kdy autorka deníčku „přestala nebo nezačala spolupracovat“? :think: psychika je mocná a pokud člověk oporu v někom, kdo by měl tou oporou být (myšleno nejen emaptický přístup personálu, nechápu proč nedali epidurál :nevim: ) a to právě ve chvíli, kdy je prostě vydán zdravotníkům „napospas“ a šílí bolestí… a oni ještě přilijí olej do ohně :cert: :nevim: autorku naprosto chápu, slova útěchy si zaslouží a má můj obdiv za svou odvahu, že to řeší s psychologem… mám za sebou císaře (plánovaného) a stejně říkám, císaře už nikdy víc… :nevim: nebo alepson ne v te same porodnici :nevim:

Příspěvek upraven 08.12.13 v 14:17

  • načítám...
  • Zmínit
balestra
4822
8.12.13 14:34

Chápu, potřebuješ čas to zpracovat. Vše je podle mého ne o psychice, ale o lidech, které tam máš a které tě buď mohou totálně povzbudit či totálně zdeptat. Sama jako zdravotnice si z toho jistě vezmeš, že pacienti potřebují morální podporu. A že to nakonec byl císař a že jsi třebas to chtěla zvládnout lépe? Tak příště ;) Nic si z toho nedělej!

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
8.12.13 14:57

Ty jsi nebyla ten, ndo to nezvládl. Nezvládli to lidé kolem, kteri tě měli podpořit, aby ses cítila, ze mas situaci v rukou. Neni náhoda, ze právě zdravotníci, pokud se nepřipraví, mohou na svou důvěru v systém krute narazit. Drzim palce.

  • načítám...
  • Zmínit
Kytkaa
3515
8.12.13 15:08

Vím o čem mluvíš ja sie o cisaře nežadala ale veř mi že si udelala dobře, já jsem lezela dva dny v nem. s porodnima bolestma cele dva dny volne na dva prsty a nic mi nepomohlo dokonce doktor mi chtěl pomoct a uspíšit tak me druhy den bolestive,,pošťouchával,, tam dole :( a stejně nic takze shrnuto trpěla jsem dva dny a pak rychle delali akutního cisare protože male padaly ozvy :( a to byla teprve hruza… Mela jsem neustale kontrakce a dotoho videla jeji klesajici ekg. Když mela 60 tak to bylo smahem kolem mě 12 lidi a bylo to natošup :( mrzi mě to dodnes, ale kdybych vedela ze se budeme obe zbyteččně trapit tak rovnou jdu na cisaře!

  • načítám...
  • Zmínit
mejdylko
11370
8.12.13 15:12

Já měla vyvolávaný porod na 48 hodin. Neotevřela jsem se, malej se dusil a po oxitocínu jsme jen řvala bolestí a ztrácela vědomí. Ale nestěžovala jsme si a čekala, že to přeci jen nějak půjde. Ale to jsme byla bláhová, dyť jsem byla tak mimo, že jsem nebyla schopná se ani podepsat na papíry k císaři. Ani si nepamatuji, co mi přítel říkal. Taky jsem po porodu přemýšlela proč, taky jsem si řikala, že špatně to udělali oni a cit k dítěti? Našel se asi tak do půl roku. To jsem ho začla milovat. Po roce od porodu vím, že obviňovat všechny okolo sebe je jednoduché, ale co se mnou měli dělat? Hned mě nahnat na sál? Hned mě strašit? prostě se čekalo, jestli to půjde a když to nešlo, tak se letělo na sál. Ano byla jsem nepříčetná, že mi nikdo nic neřekl, ale k čemu by mi to bylo, kdyby mě strašili a já se jim tam zhroutila? Takhle se tomu nechal volnej průběh a hold to nedopadlo. Je hlavní že žijeme, nemáme problémy a jsme teď šťastní. Já taky prcka viděla po 2 dnech, nekojila jsem a hroutit se z toho? Proč? Já chtěla žít a ne přežívat. Drž se, mysli na miminko a nebabrej se v tom, čas nevrátíš a likviduješ jen sama sebe. Zkus se na tím jen malinko zamyslet… Držím palce :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
hanka.br.
30408
8.12.13 16:09

@Tiger-lily Musím říct, že jsou mi tvoje názory v této diskuzi hodně blízké.

  • načítám...
  • Zmínit
Dr. Čarodějka
118
8.12.13 16:54

Zakladatelko, je mi moc líto, žes to všechno musela prožít…
Ráda bych umlčela všechny dámy, které píší cosi o nespolupráci u porodu.
Milé dámy, nespolupráce u porodu vpodstatě nexistuje. Někdo vnímá stahy velmi bolestivě, jiný ne. PA či lékař VŽDY MUSÍ VĚŘIT, že máte takové bolesti, které se nedají vydržet, neboť si těžko sám/sama na sobě ověří, zda to tak je!!! To, že nás dost často rodí vyhořelé postarší PA či žákyňky, které ani neví, kam sáhnout, je bohužel realita. To, že gynekologové zapomněli, co je přirozený porod, porod, kdy matka se cítí psychicky dobře, dokáže proběhnout bez chemie, je bohužel také krutá pravda. Že to jde ve většině velkých porodnic jako na běžícím páse, je také pravda. Málokdy čtu, že dokáže PA či lékař svým pozitivním přístupem udržet matku v klidu a umožnit jí tak nekomplikovaný a přirozený porod. Jsem lékařka. Za sebou mám dost praxe na gynekologii, abych toto mohla napsat. Základem Hipokratovy přísahy je neškodit a pomáhat, dělat vše ku prospěchu pacienta. Hodně kolegů ji asi zapomnělo… Celou svou kariéru se tímto řídím. Neschvaluji lobby farmaceutickýh firem, lékaři jsou často bohužel ve vleku. Na pacienta se zapomíná… Toto téma je velmi ošemetné a k velké diskuzi. Jiná věc j samozřejmě, když je matka nebo plod ohrožen na životě. Zde má místo rychlý zásah.

Příspěvek upraven 08.12.13 v 16:56

  • načítám...
  • Zmínit
marketa612
880
8.12.13 18:43

Doufám, že ty co tu píšou o hysterkách, o tom že bolest k porodu patří atd už nehodlají rodit. Mohly by být potrestány za svou pýchu :mrgreen:, stejně jako já :D. Neustále jsem po prvním porodu tvrdila že bolest je to přirozená, ke zrození prostě patří… Chachacha, druhej porod byl učiněný peklo, přístup personálu příšernej, ještě ted se strašně na**** když si na to vzpomenu. Když si vzpomenu na zdravotníky, na bolest člověk opravdu zapomene rychle :)

Příspěvek upraven 08.12.13 v 18:44

  • načítám...
  • Zmínit
ostlužina
2468
8.12.13 19:34

Astrulinko, můj první porod byl taky vyvolávaný, ale trval asi jen 8,5 hod. od začátku vyvolávání a skončil přirozeně, ale vztah k dcerce jsem si hledala přes půl roku. Druhý porod už byl přirozený celý, bolesti jsem taky měla jako prase, ale rozdíl byl ten, že jsem malého okamžitě milovala, kojení nám šlo. Škoda, že mi ho nepoložili na břicho, ale odnesli a já ho viděla až za čtyři hodiny. Měl skóre 10 - 10 -10.Přeju ti, ať je tvůj druhý porod ideální.

  • načítám...
  • Zmínit
ospalámyš
9128
8.12.13 21:48

Teda, snad budeš mít druhý porod lepší…

Jak se asi tihle empatičtí mudři a sestry chovají k ženám, které v té porodnici nepracují? Nechtěla bych tam rodit a nedivím se že se chování personálu nemění, když to některé ženy považují za normální a běžné chování a ty jsi podle nich hysterka.
To chování doktora u vizity a přede všemi, no koment, to je tak arogantní a neprofesionální…

Zvládla nezvládal, nezvládli to ani oni.

Asi byla chyba nechat si tak brzo porod vyvolávat, možná kdyby to šlo postupně a samo, bylo by to jiné, bolelo by to méně a jinak, než vyvolávanýá porod. Taky ti mohli dát epidurál, když už začali s tabletama, tak by to epidurál už asi víc než oni nepokazil…

Možná by porod skončil stejně císařem, ale za mě je lepší být doma a v klidu, nechat porod běžet a jet do porodnice až na poslední chvíli. Porody se zastavují i díky procesím necitlivých zdravotníků, kteří komentují, šahají, jsou nepříjemní, do toho monitory vleže na zádech, kdy se nemůžeš pohybovat.

On by byl ideál citlivě vedený porod, co nejvíce soukromí, klidu a soustředění, co nejméně zásahů, ale to by chtělo asi jiný personál a jiné porodnice…

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář