Můj první porod
- Porod
- Andyna89
- 07.02.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak byl porod pěkný a rychlý, tak co následovalo po něm, to byl horor... Ahoj maminky, ráda bych se s vámi podělila o svůj první porod. :)
Byla jsem už skoro u konce těhotenství ve 38+3, když jsem šla na poslední návštěvu do poradny. Byla jsem oteklá jak slon a během 4 týdnů jsem přibrala 10 kg vody. Doktor mě okamžitě poslal na vyvolání porodu, protože jsem měla i bílkovinu v moči a tlak 105/150. Takže začínající preeklampsie.
Jak jsem se porodu nebála, tak mě najednou přepadl strach.
Ale těšila jsem se na svoje první miminko. Rychle jsem si sjela pro tašku do porodnice a šla na příjem. Z porodnice mě okamžitě přeložili na gynekologii, což mi bylo divný, ale myslela jsem, že začnou tedy ráno, když už bylo 19 hodin.
Tím, že jsem měla termín porodu 22. 12. 2015, jsem byla ráda, že na Vánoce už budu doma s prckem. No nebudu to prodlužovat, nechali mě tam ležet další týden a o tom, že můj gynekolog žádal o okamžité ukončení těhotenství, nikdo nemluvil.
Dělali mi monitor 3× denně a pořád se jim něco nezdálo, ale pořád se nic nedělo. Já už nemohla ani chodit, jak jsem byla oteklá. Konečně 17. 12. ve čtvrtek začali vyvolávat, a to jenom proto, že jsem řekla, že mě bolí hlava. To jsem si vymyslela, aby se už něco dělo.
Doktorka zavedla jednu tabletku v 7 hodin ráno, přišly slabé menstruační bolesti, ale nic zvláštního. V 10 zavedla další tabletku, bolesti zesílily, ale zase přešly. Po zavedení každé tablety jsem 2 hodiny nesměla vstát, protože jsem byla tak nateklá, že by mi prý tabletka vypadla. No, šla jsem tedy spát.
Ráno 18. 12. zavedla doktorka silnější tabletu a za 3 hodiny to začalo. Ihned bolesti po 3 miutách. Chodili mi dělat ozvy, což bylo nejhorší, protože jsem musela ležet na zádech a to bylo peklo. Zašla jsem si do sprchy, kde jsem seděla ale nešlo to, musela jsem ven na míč a to bylo ještě horší. ![]()
Sestra mi dala klystýr a řekla, ať jdu na sál. Tam do mě hrábla a byla jsem během hodiny otevřená na 8 cm. Jak do mě strčila ruku, tak vystříkla plodová voda. Ale prý je malej ještě moc vysoko, ať si lehnu na porodní křeslo na bok a sama si tlačím.
Bolesti už byly tak silný, že mě to nutilo tlačit snad po minutě. Potom jsem se otočila na záda, vysunuli mi madla já se chytla a tlačila. Zvládla jsem to na čtvrtý zatlačení, bez ničeho na bolest, jen mi dali kapačku na prodloužení kontrakcí. Jak malej vylítl, okamžitě se mi ulevilo.
Matýsek se narodil 18. 12. 2015 ve 13:35 hodin. A měl 3 350 g a 48 cm.
Ale pak to začalo, hned mi ho odnesli, neslyšela jsem ho brečet, ani mi ho neukázali. Když vytáhli placentu, byl pravý uzel na pupečníku. Za hodinu mi přišla dětská doktorka říct, že malej nedýchal a museli ho resuscitovat, že měl apgar score 6-6-8. Když se nic neděje, mají děti 10-10-10. Měla jsem i nateklé porodní cesty, že mu to tlačilo na hlavičku, proto mě museli i hodně nastřihnout.
No nakonec mi ho druhý den převezli na JIP do jiného města, kde je lepší vybavení. Měl mezitím zase zástavu dechu a na to mi sestra řekla, ať ho plácnu přes záda, že občas zapomínají dýchat. A dostal febrilní křeče, měl tiky do levý půlky obličeje, klepaly se mu ručičky a jedna noha. To vám nepřeju vidět.
Když jsem sestrám řekla, že se divně klepe, tak na to mi řekly, že je to normální, ale nejsem blbá přeci.
Ze stresu jsem přišla o mléko, a to jsem chtěla tak strašně kojit. Chodila jsem za ním 5 dní k inkubátoru, kde měl v hlavičce kanylu a 3 drátky na pozorování mozku. To bylo něco strašnýho, když ležel mezi nedonošeným miminkama. Zjistili mu krvácení do mozku 2. stupně, to jsem myslela, že se složím.
Ale nakonec všechno dobře dopadlo a už nám vysadili i léky, krvácení se vstřebalo. A můj brouček je úplně zdravý… Ale napíšu stížnost na nemocnici, protože kdyby udělali císaře a nebo vyvolali porod o ten týden dřív, tolik komplikací by nebylo. Mohla jsem mít postižené dítě jen kvůli lenosti doktorů, příště určitě rodím jinde.
Takže můj první porod byl rychlý, jen 2 a půl hodiny, ale co následovalo po něm, nechtějte zažít. ![]()
Přečtěte si také
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 1340
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 980
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 763
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 236
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 5821
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3303
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 10438
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 11205
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 2213
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 7059
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...