Můj první porod
- Porod
- Katka272
- 20.11.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček jsem napsala, abych nezapomněla na svůj první porod a možná snad jednou pro toho našeho cvrčka.
Jako klasická prvorodička jsem byla ze všeho naprosto vykulená. V roce 2015, tedy přesněji 8.8.2015, jsme se po 7 letech vztahu s tehdy ještě přítelem vzali. Byla to ta klasická středoškolská láska, a svatbou začala další epizodu našich životů.
Hned po svatbě jsme začali pracovat na miminku. Já jsem po něm toužila už dlouho, ale všechno mělo svůj čas. Nejdříve škola a pak získání praxe v oboru a hlavně místa, kam se budu moct jednou po mateřské vrátit. Čas plynul a nám se zadařilo za 3 měsíce. Samozřejmě radost byla obrovská ze všech stran. Byl listopad, když nám lékařka potvrdila těhotenství a stanovila datum porodu na 31.7.2016.
A tak měsíce utíkaly, všechny vyšetření dopadly na jedničku a z naší fazolky se postupně stala brambůrka, která ne a ne ukázat, jestli bude holčička, nebo kluk. Mně i manželovi bylo úplně jedno, jak to nakonec dopadne, hlavně aby bylo to malé zdravé. Možná někde v hloubi duše jsem si říkala, že by to mohl být chlapeček, taková malá kopie manžela. Ano tušíte správně, teď mi tady vykřikuje skoro čtyřměsíční holčička, která je naprostou kopií svého tatínka.
Ale postupně.
Když jsme se dozvěděli, že čekáme holčičku, vybrali jsme ji jméno Emma. Znělo to tedy určitě lépe než brambůrka.
Kromě počátečních nevolností, které nebyly nijak šílené, jsem měla těhotenství krásné. Tedy alespoň po té fyzické stránce. Psychická pohoda byla dost narušená v dubnu, kdy mi nečekaně zemřel dědeček. Zrovna ON, který se tak moc těšil na svoji pravnučku. Kremace pro mě byla hrozná. Bohužel člověk míní a život mění. A tak jak se říká: jeden musel odejít, aby ten druhý přišel. ![]()
Termín porodu se blížil a kromě bolesti zad a vlastně celého těžktonážního těla jsme byly v pořádku. Byl čtvrtek 28.7.2016 kdy jsem cítila menší bolesti v podbřišku a jako hysterická prvorodička si říkala, jak asi poznám ten porod.
Pro ostatní hysteričky POROD POZNÁTE!
Bolesti postupně sílily, ale nic až tak hrozného. V noci jsem toho už moc nenaspala, ale odpočívat se dalo.
V pátek dopoledne už šlo do tuhého. Kontrakce po 10,9,8, ale zase až po 15 minutách a bolesti neskutečné. Tedy do té doby jsem si myslela jak trpím, já hloupá.
Takže opět se ve mně probudila bystrá prvorodička a vyrazili jsme směr porodnice.
Po příjezdu mě prohlédl lékař a přišel s velice vtipnou větou: „No, maminko, něco se děje ale težko říct zda je to porod.“
Samozřejmě mě natočili monitor. Bylo mi řečeno, že jediný, co mohou, tak napustit vanu, a snad se to rozjede. Zkrátím to.
Co bych ležela v nemocnici ve vaně, když můžu ležet doma, a tak jsme vtipně zase vyrazili domů. Doma jsem napustila vanu asi kolem 13:30 s strávila v ní celou dobu až do soboty 30.7.2016. Kolem půl druhé ráno už nepomáhala ani vana, a tak jsme opět vyrazili do porodnice. Mezitím jsem trochu zašpinila, ale plodová voda neodtekla. Takže hysterka v porodnici podruhé.
Naštěstí po vyšetření jsem byla otevřená na 3 cm, takže jsem zůstala. Sestřička mi udělala přípravu, včetně klystýru, což není nic hrozného, a dovedla mě na porodní sál, kde na mě už čekal poněkud bledý manžel.
Bolesti jsem prodýchávala v předklonu u postele. Nejhorší byl monitor, kdy jsem musela ležet.
Ve 4 hodiny ráno přišla PA s větou: „Tak maminko, vypustíme ten bazének ať se to trochu hne.“ A pak to přišlo: po příjemné záplavě tepla začaly kontrakce, které měly teprve grády. Bazének odtekl a hlavně jeho vypuštění pomohlo k otevření na 8 cm. Ale malá ne a ne sestoupit, a tak musel zafungovat manžel a držet mě ve stoje s masáží zad, aby gravitace zapracovala. Až na zpocené a poslintané triko to přežil bez úhony. ![]()
V 6 hodin se vyměnily služby a přišla PA, která se se mnou vůbec nemazlila. Prostě mi na rovinu řekla, že musím zabrat, nebo skončím na akutní sekci. To mě nakoplo, nohy šly na kozu a šlo se na to. Asi na 5 zatlačení byla malá venku. Přesně v 6:53, s váhou 3610 g a výškou 50 cm. Byla to největší úleva v životě a hlavně všechna ta bolest byla najednou pryč.
Malá mi přistála na břiše a všechno bylo krásné. Po přestřižení pupeční šnůry a podání oxytocinu jsem porodila placentu a šlo se na šití. Bohužel jsem začala krvácet, takže jsem musela prodělat kyretáž a následné zavedení drénu, ale i to se dalo zvládnout. Šití bylo delší, protože jsem byla dost nastřižená, ale skoro vůbec jsme to necítila, takže u mě se trauma ze šití po porodu nekonalo. Nakonec jsem dostala ještě pytlík lahodné transfúze. Tímto děkuji všem, co darují krev, sama se na to chystám. ![]()
Na oddělení šestinedělí jsme byly 6 dní, protože malá měla žloutenku a musela být pod světlem. A teď? Ten cvrček kope v houpátku o sto šest a neví roupama co dřív ![]()
Takže doufám, že jsem povzbudila všechny prvorodičky. Myslím, že na první porod jsem to měla docela rychlé. Zubaře se bojím pořád víc ![]()
Přečtěte si také
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 2074
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 1471
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 1071
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 293
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 6281
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3417
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 11146
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 12113
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 2285
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 7342
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...