Můj první porod v 17 letech
- Porod
- Betka22
- 12.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když jsem zjistila, že čekám své první dítě, tak jsem měla pouhých 16,5 let. Mnohé z vás si to neumí ani představit, ale já i přítel jsme se hrozně těšili.
První termín jsem měla na 31. 12. 2006 a druhý na 5. 1. 2007. Jenže mrňouskovi se toho 31. 12. ven zřejmě nechtělo, tak jsme se večer s přítelem rozhodli jít ještě navštívit (jakože) tchyni
, a všechno bylo v pořádku. Ale já jsem se už modlila, ať už porodím. Vždyť to znáte
Ale pořád nic.
Tak jsme se rozhodli, že 4. 1. 2007 ještě vymalujeme obývák. Od rána mi nebylo nějak dobře. Přítel si naštěstí ničeho nevšiml, protože kdyby ano, tak hned jedeme do porodnice
Stihli jsme vymalovat, uklidit, a ještě jsem se rozhodla uvařit nějakou dobrotu. Ale k večeři jsem se už nedostala. Neotekla mi žádná plodová voda, tak jsem si říkala, že ještě vydržím. Bolesti začaly v 18:00 a do porodnice jsme jeli o půlnoci. Pořád jsem si říkala, že to nebolí. Na netu jsem si totiž našla porod a vypadalo to šíleně ![]()
Po příjezdu do porodnice udělali všechna potřebná vyšetření a poslali mě na porodní box. V té době tam byla taková hooodně nepříjemná PA. No prostě hrůza. Nevím, jestli byla na všechny taková, nebo jen na mě, protože jsem měla 17 let. Svým způsobem se jí ani nedivím.
Naštěstí jsem nemusela z porodního boxu chodit do sprchy, vydupala jsem si vanu. Popravdě, bolesti už byly šílené
Nevěděla jsem, co mám a nemám dělat. Nikdo se nechodil dívat, jak porod pokračuje a já trpěla jako vůl. Naštěstí se v 6:00 ráno střídaly PA. Za mnou přišla strašně hodná PA i se svou žákyni, kterou u mě nechala až do konce ![]()
V 7:30 jsem řekla Katce, tak se ta žákyně jmenovala, že už to nemůžu vydržet, že prostě musím tlačit. Najednou u mě bylo spousta lidí. Pan doktor, PA, dětský lékař. PA řekla, že už mužů tlačit a v 7:50 na svět poprvé vykoukl můj syn Radek.
Ještě bych chtěla říci, že i kdy jsem byla mladá, tak si myslím, že synovu výchovu zvládám doteď dobře. Nejsem žádná super máma, ale která ano…
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 2718
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1246
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 432
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1139
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 830
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 3198
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 2942
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1505
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 3065
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 2122
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...