Můj včerejší den
- Ostatní
- nikol.ondrášovka
- 17.09.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj, jsem Dominiček a rád bych Vám popsal včerejší den. Je mi měsíc a půl a už si tady i docela zvykám, ale včerejší den byl trošku jiný než ostatní.
Ráno jsem se vzbudil a už bylo světlo. Nevím, kdy přesně se to změnilo, usínal jsem a byla tma. Taťka byl ještě doma, když jsem otevřel oči. Proč si mě nikdo nevšímá? „Halooo, jsem tady a asi mám něco v kalhotech“, křičel jsem. Maminka si mě hned všimla a vzala si mě k sobě do postýlky. Je větší než mám já a spinkám tam radši, protože cítím maminku, mám ji moc rád. Přebalila mě a dala mi papat. Jakto, že vždycky ví, co chci? Pak se probudil i tatínek a smál se na mě, tak jsem se taky usmál, aby měl radost, a on ji vážně měl. Nevím proč, ale vždycky jde taťka někam na dlouho pryč. Proč není doma se mnou a maminkou?
Když odešel do práce, jak mi maminka vysvětlila, začala mě oblékat. Říkal jsem si: „Teď přece nechodíme ven, v tuhle dobu většinou odpočíváme po náročné noci“. Něco se děje. Byl jsem přenesen do kočárku a za chvilku mě to kolébání uspalo.
Vzbudil jsem se u maminky v náručí. Já to věděl! Tuhle bílou paní s bílým pánem znám! Mamka mě začala svlíkat, až jsem byl jenom v plíně. Pak mě zvedla a s bílou paní jsme šli vedle. Tam mě mamka položila na takovou bílou vaničku, nebo co to je, a obě pozorovaly čísla, která se tam ukázala. Prý 5810 gramů. A zase přenos, tentokrát mě ta bílá paní začala natahovat. Ještěže je u mě maminka, jinak bych začal křičet. Nějakých 59 cm. A zase přenos. Tentokrát ke mně přistoupil bílý pán a začal mě něčím studit něčím a prý, že něco poslouchá. Pak mi koukal do krku, něco dělal s nohama a tahal mě do sedu! Proč to dělá? Konečně mě mamka začala oblékat a pak jsme šli z té místnosti pryč. Vždycky je to tam stejné. Na chodbě jsem zahlédl takovou hezkou holčičku a spustil jsem: „Já nechci pryč, já si s ní chci povídat!“, ale moc mi to nepomohlo, stejně jsem byl odvezen v kočáru pryč a zase jsem usnul.
Vzbudil jsem se zase doma v postýlce a všiml jsem si, že mamka papá. Tak jsem chvíli jen koukal, ale pak… „Mamiiii, já chci čistou plínu, pak papat, nosit se a tulit!“ A mamka ke mně přiběhla. Opravdu vždycky udělá to, co chci, ta by se dala lehce ochočit. A hele, přišel taťka. To jsem spal tak dlouho? Zase se na mě smál. A přijde mi, že vypadá úplně jako já, hodně lidí to říká. Jen má zuby a já ne. Zatím.
Taťka je fajn člověk, větší než maminka a povídá mi úplně o jiných věcech. Třeba o nějakém fotbale a o tom, jestli maminku nezlobím. A taky mi říká „chlapáku“ nebo „draku“. Příjemná změna proti maminčinému oslovování „ťuťínku“, „sluníčko“ a tak dále. Cítím se s taťkou víc jako chlap. Jednou ho přeperu, i když, je zatím asi o metr a půl větší a osmdesát kilo těžší.
Pak odjel zase pryč, to už byla docela tma a maminka vytáhla takovou tu zelenou věc. Říká jí vanička a já ji nemám rád. Vždycky, když mě tam ponoří, tak jí říkám: „Vyndej mě, jsem kluzký a vůbec se mi tu nelíbí“ a ona mě nakonec poslechne a zabalí mě do heboučké věci, které říká ručník. Teď už je mi dobře. Mezitím se taťka vrátil s nějakou taškou, tomu říkají nákup.
Maminka mě oblékla do nočního oblečení. Prý pyžámko. Dala mi papat a tak, a pak, že prý mám jít spát, jenže mně se nechtělo, já si chtěl povídat a mazlit se, nechat se chovat a nosit po bytě. Mamka vždycky chce abych spal, když je tma. Zkouší všechno. Houpání, ležení na bříšku, dudlíka, houpání a zase houpání, ale já když nechci spát, tak prostě nechci. Po pár hodinách jsem se rozhodl, že už těch scén nechám. Viděl jsem, že už taťka taky spinká, tak jsem mamce usnul na rameni. Nechám si zdát něco hezkého. O mamce, tatínkovi a o tom, jak zítřejší den bude zase normální, bez návštěvy bílé paní s bílým pánem.
Díky, že jste mě vyslechli. Máte někdy taky tak bláznivý den?
Pa Dominiček
Přečtěte si také
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 1600
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1375
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 4495
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 299
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
Frustraci a zoufalství si vybíjím na manželovi. On mi to zatím tiše trpí
- Anonymní
- 25.10.26
- 1002
Jsem si moc dobře vědoma, že jsem s manželem vyhrála v loterii. Je hodný, laskavý a vždycky je mi nablízku, když potřebuji oporu. Zároveň si uvědomuji, že právě na něj házím všechny svoje...
Základka dceru nic nenaučila. Teď platím tisíce za přípravné kurzy na střední
- Anonymní
- 24.10.26
- 5428
Moje patnáctiletá dcera je letos v deváté třídě a brzy ji čekají přijímačky na střední školu. Je chytrá, po celou dobu na základce měla jedničky a dvojky. Přesto jí musím platit přípravné kurzy,...
Nájemník nám vytopil byt. Manželka šla situaci vyřešit po svém
- Anonymní
- 24.10.26
- 3065
Když nám nájemník vytopil byt, čekala jsem hádku, telefonáty a pojišťovnu. Místo toho manželka oznámila, že to vyřeší osobně. Když se vrátila, byla až podezřele spokojená. A mně začalo vrtat...
Syn ve školce nespí a ruší. Zjistila jsem, že ho učitelka trestá delším ležením
- Anonymní
- 24.10.26
- 1820
Vyzvedávala jsem ze školky svého čtyřletého syna a těšila se na obvyklé poklidné odpoledne. Místo toho mě paní učitelka hned ve dveřích zastavila s výrazem člověka, který právě odhalil mezinárodní...
Všichni si myslí, že jsem silná máma. Neví, že bez léků sotva vstanu z postele
- Anonymní
- 24.10.26
- 979
Když mě potkáte na ulici, nejspíš by vás nenapadlo, že se léčím s depresí. Vodím děti do školky, nakupuji, vařím, chodím do práce a na zprávy od kamarádek odpovídám smajlíkem. Když se mě někdo...
Narodila jsem se jako nechtěné dítě. Teď jsem jediná, kdo se o rodiče stará
- Anonymní
- 24.10.26
- 9371
Některé děti vyrůstají s pocitem, že jsou pro své rodiče tím největším štěstím. Já jsem od dětství cítila pravý opak. Máma mi nikdy nemusela přímo říct, že mě nechtěla. Poznávala jsem to z jejích...
