Můj vyvoválaný porod
- Porod
- vertunka
- 21.04.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
I když vím, že některé uživatelky už nebaví porodní deníčky, přesto ten svůj porod taky popíši. Některé těhotné si ho určitě rády přečtou, aby věděly, co je čeká a nemine.
To že jsem těhotná jsem zjistila 1. června 2015. Na Den dětí. Jelikož mám nepravidelné cykly a doktorkou mi bylo řečeno, že přirozenou cestou neotěhotním, bylo to pro mě opravdové překvapení. Okamžitě jsem se začala na miminko těšit.
Celé těhotenství probíhalo v pořádku. Žádné krvácení, ranní nevolnosti trvající celý den, křečové žíly, bolest zad, strie všude, kam se podívám, a 15 kg navíc. Prostě ukázkové těhotenství. ![]()
Od 36. těhotenského týdnu mě moje doktorka strašila předčasným porodem: „Hlavička už hodně naléhá, do termínu určitě nevydržíte,“
No jasně! První termín jsem měla 27. 1. V porodnici na kontrole byl verdikt jasný: „Porodní cesty nepřipravené, nic se nechystá.“
Další kontrola - stejný výsledek. Druhý termín jsem měla 1. 2. a zase nic. Nemohl být proveden ani Hamiltonův hmat kvůli absolutně nepřipraveným porodním cestám. Pokud neporodím do 6. 2., mám se dostavit na vyvolání. Doma jsem si o tom četla všechno možné, zkoušela skoro všechny babské rady a prostě nic.
V pátek 6. 2. mi byla ráno zavedena první tableta. Za hodinu monitor který nic neukázal. Ani náznak kontrakcí. V tu chvíli už jsem opravdu myslela, že budu těhotná do Velikonoc. Denně mi chodilo asi 20 SMS, jestli už. Jak příjemné!
V nemocnici jsem dostala nadstandard, a tak když odjel přítel, koukala jsem na telku a cpala se laskominkama, co mi přivezl. Večer v osm hodin mě začalo bolet břicho a měla jsem průjem. Myslela jsem si, že to mám z toho celodenního obžerství. Že je to začátek porodu, mě ani nenapadlo.
O půlnoci začaly být bolesti pravidelné po 5 minutách. Sprcha nepomáhala. Jako správná hysterická prvorodička jsem šla s brekem za sestrou, co mám jako dělat.
„Co jsem jako čekala? Porod bolí. Přijďte až budou bolesti po 3 minutách.“
Výborný přístup, člověk neví co čekat, bojí se o miminko a sestra nemůže být trochu příjemná.
Zhruba ve 3 hodiny byly bolesti po těch 3 minutách. Opět jsem šla na sesternu. Sotva jsem tam došla. Sestra mě zase sprdla, že je to pořád málo a mám přijít, až bude jedna kontrakce za druhou. Do rána už jsem tam nešla, radši.
V osm hodin přišla jiná sestra a hnedka mě začala uklidňovat a povídat si se mnou. Vysvětlovala, co všechno se bude dít apod. To mi vlilo optimismus do žil. Hodný personál udělá opravdu hodně. Následoval monitor a vyšetření. Otevřená na 3 a můžeme na porodní sál. V tu chvíli dorazil přítel a šli jsme.
Na na sále bylo obrovské letiště, sprcha a vana. Vše jsme mohli využívat dle libosti. Kontrakce jsem v tu chvíli měla velice nepravidelné, jednou po 5 minutách, pak po 10, pak po 3 a nakonec klidně i po 20 minutách. Asi v 11 hodin přišla porodní asistentka, vyšetřila mě a byla jsem jen na 5.
Rozhodla se udělat klystýr, aby se to trochu urychlilo. Velice příjemná procedura, fakt. Pak nás tam zase nechala jen s přítelem. Povídali jsme si, já jsem seděla ve vaně, občas nějaká kontrakce.
Asi ve 2 hodiny přišel doktor s tím, že mě zkontroluje. Otevřená na 6. Po třech hodinách nic moc. Prý jestli může prasknout vodu, aby se to urychlilo. Souhlasila jsem, protože už jsem neměla moc energie. Bylo to už dlouhé, nemohla jsem jíst ani pít, bála jsem se o miminko. Prasknutí vody jsem ani necítila, voda byla čirá.
Další dvě hodiny jsme byli s přítelem sami. Kontrakce už byly pravidelné po 5 minutách. Když přišla ve 4 porodní asistentka s tím, že jsem jen na 7, myslela jsem, že mě klepne. Už jsem se začala bát, že dneska neporodím. Porodní asistentka mě uklidňovala, že už se blížíme k cíli a nabídla mi rajský plyn k utišení bolesti. Zkoušela jsem ho inhalovat, ale myslím, že to moc nepomáhá. Je to takové lepší placebo.
V 5 hodin se měnila směna a přišla mladá porodní asistentka. Když mě viděla už úplně vyčerpanou, sáhla do mě v kontrakci. A od té doby jsem měla nutkání na tlačení, kontrakce byla jedna za druhou. Ale stále jsem nebyla úplně otevřená. Bylo mi doporučeno sedět na záchodě. Hodinu jsem tam seděla a při každé kontrakci inhalovala.
V 6 hodin jsem byla otevřená na 9 a přesunula se na porodní lůžko. Porodní asistentka mi píchla infuzi, abych se trochu zavodnila a načerpala síly. Kdybych se nechodila občas tajně napít na WC, tak by mě nechaly opravdu celých 18 hodin bez vody.
Když infuze dokapala, mohlo se jít tlačit. Na 3 zatlačení byla venku hlavička plná vlásků. Porodní asistentka mi nabízela, ať si sáhnu. S díky jsem odmítla, že si sáhnu až bude malá venku. Naposledy jsem zatlačila a konečně vytlačila miminko.
Dokázala jsem to a 7. 2. (na svůj svátek) jsem porodila holčičku Klárku, 3150 g a 50 cm.
Přítel mi byl celou dobu velikou oporou, a když jsem ho potom viděla, jak se slzami v očích drží v náručí ten uzlíček, bylo mi všechno jedno a na veškerou bolest jsem zapomněla.
Teď s odstupem 2 měsíců musím říct, že půjdu raději znovu rodit než k zubaři.
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1944
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 907
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 2002
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 577
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 549
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1684
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4799
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1332
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3557
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1726
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...