Nakonec všechno dobře dopadlo...
- Porod
- karpík
- 21.06.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po porodu prý každá ženská tvrdí,že víckrát už rodit nebude. I já jsem tuto větu pronesla.
S pyšným tátou pár minut po porodu
S unavenou ale šťastnou maminkou
- 3
Vše začalo v pondělí 31. 5. 2010
Byla jsem v 37+1 když si mě přebrala porodnice na pravidelné docházení na točení monitoru. Těšila jsem se co mi řeknou doktoři nového, jak malá prospívá a jak se jí u mě daří. Opak byl pravdou. V pondělí na monitoru, mi bylo řečeno, že mám vysoký tlak a monitor se doktorce taky moc nelíbil. Tak se rozhodli, že už mě domů nepustí a raději si mě nechají v porodnici na pozorování. Zbytek dne byl pak v pořádku. Monitor pravidelně cca 2-3 hodiny, byl v normálu a můj tlak se taky upravil. V úterý ráno mi vyšetřili plodovou vodu která byla v pořádku, udělali odběry a čekalo se na výsledky. Výsledek toho byl, že mi maličko přestávali fungovat ledviny, ale vše bylo zatím v normě, teda vzhledem k pokročilému těhotenství. Tak zase celý den pravidelné monitory a měření tlaku. Ve středu mě to celé čekalo znovu, vyšetření a odběry. Doktor chtěl počkat alespoň do začátku 38týdne ale…
Odběry dopadly ještě hůře než v úterý, ledviny selhávaly čím dál tím více, a taky mi zjistili menší množství plodové vody než je obvyklé. Ortel byl vyřčen, ve čtvrtek ráno zavedeme pilulku a vyvoláme porod. Vůbec jsem se nebála, naopak jsem se na naši malou už moc těšila.
Ve čtvrtek ráno v 8 hodin byla zavedena pilulka a rovnou mě převezli na porodní sál, kde jsem měla hodinu ležet. Manžel přijel kolem deváté, převlékl se a zůstal se mnou. V půl desáté jsem začala pociťovat trochu silnější první kontrakce, natočili monitor a pak to byl hrozný fofr. Bolesti sílily, doktorka napíchla plodovou vodu a jelikož měla malá placentu přilepenou na hlavičce tak ji maličko pořezala. Druhé natočení monitoru a výsledek?Placenta nefunguje, malá se začíná ztrácet, srdíčko slábne, musíme provést akutní císařský řez jinak to miminko nepřežije. V 10. 15 mě odvezli na operační sál, jen vím, že jsem se hrozně bála brečela jsem celou cestu a když jsem zahlédla manžela jak se mě snažil se slzama v očích podpořit, blesklo mi hlavou, co když ho vidím naposled, co když to malá nepřežije…?
Anesteziolog se snažil napíchnout páteř a provést epidurální anestezii. Nakonec se to asi po 6 pokusu povedlo a já přestávala cítit spodní část svého těla. V 10. 31 jsem jen zaslechla sestřičku, tak už se vzteká a hned potom pláč, byl to ten nejkrásnější okamžik v mém životě, ukázali mi jí jen na chviličku a hned se zeptali jak se jmenuje. Už v slzách jsem odpověděla Kristýnka. Je to malá bojovnice, sice prý byla hodně studená když jí vyndali, ale zvládla to.
Kristýnka má 17 dní a já jen si na to všechno vzpomenu tak brečím jako želva a děkuju za to, že nám bylo dopřáno všechno zvládnout.
Přečtěte si také
Přítel absolutně nerespektuje moje plány na léto. Místo moře chce jet do hor
- Anonymní
- 03.06.26
- 1296
Plány na léto jsem měla jasné a Michal s nimi souhlasil. Protože trochu bojujeme s penězi, museli jsme se rozhodnout jen pro jednu zahraniční dovolenou. Já jsem chtěla k moři a Michal nic...
Přítelkyně je závislá na nakupování. Utrácí za hlouposti a nedokáže přestat
- Anonymní
- 03.06.26
- 675
Jsem už vážně zoufalý. Dana je skvělá holka, se kterou si rozumím a se kterou si umím představit budoucnost. Má ale jeden problém, který už nám oběma začíná přerůstat přes hlavu. Je naprosto...
Se třemi malými dětmi jsem nezaměstnatelná. Jenže já bych chtěla pracovat
- Anonymní
- 03.06.26
- 2368
Mám tři děti, nejstaršímu je šest let a pak čtyřletá dvojčata. Děti chodí do školky, ale já marně hledám práci. Kvůli neustálým nemocem a nulovému hlídání, protože babičky nefungují a manžel je...
Pravda, kterou nečekáte: Porod, který trval 20 hodin a skončil císařem
- Anonymní
- 03.06.26
- 607
Kontrakce se zpočátku tvářily docela nevinně. Takové ty vlny, co přijdou, přejdou a mezi nimi si člověk ještě stihne říct, že to vlastně jde. Jenže pak se to začalo lámat. Intervaly se zkracovaly,...
Realita prvního měsíce s miminkem: Neustálý brek, koliky a já na dně
- Anonymní
- 03.06.26
- 464
První dny po porodu vypadaly ještě relativně klidně. Všichni mi říkali, že to přijde, že si tělo i hlava zvyknou, že se to „srovná“. Jenže ono se to nesrovnalo. Naopak. Jakmile jsme se s miminkem...
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 2322
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 1147
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 3237
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 856
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 720
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
moc gratuluji ke Kristýnce 
