Naše hvězdička Stela
- Rodičovství
- adeeelia
- 21.03.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak nám do života přišlo naše štěstí. Už v těhotenství jsem pročítala deníčky a říkala si, že určitě časem také nějaký napíšu. Takže od začátku. Je mi 20 let (v pondělí 21. 3.) a před rokem jsme se s manželem (tehdy přítelem), rozhodli, že bychom chtěli miminko. Jediné, čeho jsme se obávali, byly reakce okolí, jsem mladá a navíc ještě studuji.
Moje touha po dítěti byla ale tak silná, že přehlušila veškeré pochybnosti… a tak jsem vysadila prášky a čekala
První měsíc jsem měla snad všechny příznaky (možná jsem si je i vsugerovala) těhotenství, neb se tetka z Červené Lhoty dostavila a já čekala dál… další měsíc příznaky lautr žádné, jen ta tetka nějak nedorazila. Bylo to těsně před čarodějnicemi, naplánovaná velká akce, tak jsem radši šla k dr., abych miminko neopila, kdyby tam nějaké bylo… a ejhle, malý váček už tam byl. Byl to pro nás trošku šok, protože jsme si říkali, že to určitě nepůjde tak rychle, užijeme si léto a pak to přijde tak na zimu… jo,prdlajs ![]()
Když jsme to oznámili našim, tedy hlavně tátovi, přijali to úžasně, mamka začala aktivně nakupovat actimely a vitamíny a táta zavelel, že bude svatba, aby miminko přišlo do rodiny. A tak byla svatba - byl červencový den, dva týdny před tím třicítky a ono najednou den před svatbou začalo pršet… no, futeř jako blázen, zima a déšť, ale co se dá dělat… když jsme dorazili na radnici a paní notářka chtěla doklady ,trošku mi zatrnulo… ano, občanka mi ležela u našich v kabelce (a to jsem si předtím říkala, který debil asi může na svatbu zapomenout svou občanku ,tak hlavně, že jsme měla lesk na rty a parfém
)
Táta akčně nasedl do auta a za hodinu(během které si všichni lehce přihnuli) byla občanka s námi… takže den tak originální a nezapomenutelný, že ani počasí nám ho nezkazilo… na svatbě jsme ještě nevěděli, co čekáme, ale o Šimonkovi nebylo pochyb, všichni mi říkali, že to bude kluk a já s tím najisto počítala… jaké bylo naše překvapení, když nám na ultrazvuku paní doktorka řekla, že pindíka tam tedy rozhodně nevidí… no a tak jsme se začali těšit na naši hvězdičku.
Hvězdička rostla a rostla a o Vánocích jsem jí ještě pořádně naložila (možná proto se narodila se dvěma bradami
) Termín porodu jsem měla stanoven na 28. 12. 2010, na každé kontrole jsem poslouchala jen - ještě to nevypadá a už mi z toho bylo trošku ouvej… navíc se mně pořád někdo ptal - tak už? A nebo hůř-bojíš se? Měla jsem chuť říct - bojím se každého dalšího debila, který se mně na to zeptá
Na poslední kontrole mě pozvali na UTZ,kde mi udělali váhový odhad… když z doktorčiných úst vypadl odhad 4050 g, málem to se mnou seklo (v tu chvíli jsem si vyčítala všechen ten bramborový salát a vosí hnízda), takže kvůli velkému váhovému odhadu se domluvil vyvolávaný porod.
V neděli že nastoupím. Manžel s mamkou mě v neděli přivezli do porodnice, v deset večer mi ještě doktor zavedl tabletu. Celou noc jsem měla dost nepříjemné bolesti, jako při silnější mestruaci, takže jsem prakticky vůbec nespala, navíc na pokoji byla maminka s miminkem, takže jsem to měla i s hudbou
Druhý den hned ráno mě převezli na porodní sál - osm hodin tableta, deset hodin další tableta - to už byly bolesti dost nesnesitelné a když doktorka řekla, že jsou to jen takové kontrakcičky, měla jsem chuť jí říct, jestli si dělá pr…, jak potom asi přežiju kontrakce? V půl jedné přišel vytoužený epidural, který mi neskutečně ulevil, pak přišel manžel, který si myslel, jak si to tam užívám, protože po epi jsem měla naprosto blažený úsměv.
Ve dvě odpoledne mi doktorka řekla, že se málo otevírám, takže dáme kapačku s oxytocinem. Takže jsem skákala na balonu, v zádech kanylu, v ruce kapačku a vypadala jsem jako blázen… najednou byly bolesti jiné, opravdu znatelně jiné… šlo to rychle a když sestra řekla, že jsem otevřená na 9 cm a že do čtyř porodím (bylo tři čtvrtě na čtyři), zděšeně jsme se na sebe s manželem koukli, jakože UŽ! Na tři kontrakce byla Stelinka na světě, v 16:05, vážila 3560 g (ať žijí odhady) a měřila 50 cm. Popsat ten pocit, když jsem jí poprvé uviděla, není možné… po devíti měsících představ to tu najednou bylo… naše dcera tu byla s námi!
Začátky doma byly dost těžké, bohužel mě neminula poporodní depka, která byla velmi nepříjemná, na druhou stranu nabraná kila jsou tatam
A teď jsou Stele 2 a půl měsíce a je to naše vše… když se usměje, když si prdne nebo když kaká, pokaždé u toho div neskáču do stropu, kolikrát se přitrouble usmívám a sama se u toho přistihnu… nevěděla jsem, co je to být mámou, jaký pocit to je a jak to zvládnu, ale najednou je všechno tak automatické, tak samozřejmé… a já jsem neskonale vděčná za mou krásnou, zdravou dceru a jsem prostě šťastná ženská… a máma,která bude pro dceru vším, co bude potřebovat.
Všem přeji šťastné těhulování a mateřství a těm, kdo to dočetli až sem, srdečně blahoželám, bo jsem se dost rozepsala ![]()
Přečtěte si také
Nechala jsem děti manželovi a odjela. Reakce mojí mámy mě zarazila
- Anonymní
- 24.09.26
- 1895
Mám dvě skvělé děti a musím říct, že na nedostatek pomoci si stěžovat nemůžu. Moje máma hlídala odjakživa velmi pravidelně a já jí za to byla vděčná. Jenže se postupně stal zvykem vzorec, který mě...
Chtěla jsem si přivydělat pronájmem pokoje. Spolubydlící si spletl byt s hotelem
- Anonymní
- 24.09.26
- 2551
Když mi letos zvedli nájem, začala jsem přemýšlet, jak si trochu ulevit. Bydlím sama ve větším bytě a jeden pokoj jsem stejně používala jen jako skladiště. Řekla jsem si, že ho nabídnu někomu, kdo...
Kroužky nám měly zpříjemnit podzim. Místo toho máme každý den závody s časem
- Anonymní
- 24.09.26
- 2589
Když se mě někdo v létě zeptal, na jaké kroužky budou děti chodit, měla jsem z toho ještě docela radost. Připadalo mi to jako hezká součást podzimu. Děti budou mít nějaké aktivity, najdou si...
Doma se pořád hádáme o peníze. Manžel prý jen vydělává a já na rodičáku utrácím
- Anonymní
- 24.09.26
- 891
Dokud jsme neměli Anežku a já chodila do práce, peníze jsme nikdy moc neřešili. Každý jsme měli svůj účet a bylo to v pohodě. Jenže na rodičovské jsem přišla o svůj příjem a co si budeme povídat,...
Pořád si stěžuju, že mi je zima. Manžel už mě prý nemůže poslouchat
- Anonymní
- 24.09.26
- 936
V poslední době je mi pořád zima. Stačí, aby se venku trochu ochladilo, a já už vytahuju mikinu. Ráno mám studené ruce, večer si beru ponožky a když sedím delší dobu na gauči, nejraději se zabalím...
Jsem organizovaná, ale iritují mě ženy, co přesypávají mouku do krabiček
- Anonymní
- 23.09.26
- 9206
Občas mám pocit, že bych potřebovala mít život víc pod kontrolou. Pak otevřu sociální sítě a vidím kuchyň, kde má někdo přesypanou mouku do nádoby s popiskem FLOUR, a okamžitě chuť organizovat svůj...
Odmítla jsem opilého šéfa. Od té doby mám v práci peklo a přemýšlím o výpovědi
- Anonymní
- 23.09.26
- 2017
Pracuji v jedné marketingové agentuře. Jsem tu už pár let a vždycky to bylo fajn. Můj šéf je sice trochu zvláštní člověk, ale vždycky jsem s ním tak nějak vycházela. A pak jsme jeli na...
Myslela jsem, že manžel chodí jen s kamarády na pivo. Pak jsem zjistila pravdu
- Anonymní
- 23.09.26
- 3031
Manžel mi roky říkal, že když jde večer ven, sedí s kamarády v hospodě. Nikdy jsem to neřešila. Máme děti, práci, hypotéku a každý občas potřebuje vypadnout z domu.
Měli jsme se nastěhovat k sobě. Po jeho návrhu uvažuji spíše o rozchodu
- Anonymní
- 23.09.26
- 12013
S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah fungoval do teď skvěle. Když přišla řeč na společné bydlení, přišlo mi to jako přirozený posun. Dohodli jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně i se svým...
Zjistila jsem, že moje děti mají úplně jinou představu o tom, co je drahé
- Anonymní
- 23.09.26
- 2118
Věta „Mami, kup mi to, stojí to jen dvě stovky“ mi nedávno doslova vyrazila dech. Vlastně jsem si do té doby ani moc neuvědomovala, že moje děti žijí v naprosté nevědomosti. Tak nějak jsem myslela,...