Sex na povel aneb Naše snažení část I.

Jak to celé začalo?
Otázka, jestli chci mít děti mě nikdy netrápila. Vždycky jsem měla jasno, že prostě chci být mámou. Jenomže čas běžel, studovala jsem vysokou školu, která nebyla jednoduchá, užívala jsem si studentského života a na děti moc nemyslela. Zhruba v polovině školy jsem našla svého (teď už) muže, který mi byl a stále je obrovskou oporou. Když přišlo na téma děti, měl také jasno, že je chce. Jenže po škole se tak trochu roztočil kolotoč a já začala v nové práci (takže jsem hned nechtěla otěhotnět), pak mě muž požádal o ruku a byla svatba (další rok, který jsem nechtěla otěhotnět) a když přišla na řadu svatební cesta, tak jsme to udělali s velkou parádou a odjeli na rok do světa - no a jak to dopadlo? Vrátili jsme se za 2,5 roku. Světe div se, teď je mi skoro 30 let a dítě nikde.
Kdyby mi to v 18 někdo řekl, tak bych mu nevěřila. Myslela jsem si, že do 30 zvládnu 2 děti, protože přece nechci být ‘stará matka’, jak jsem to říkala o mojí mamce, která mě měla v 31 - oups.

Po návratu z ciziny jsme se už teda rozhodli, že se usadíme a budeme rodiče. Tak jsme se začali snažit. No nepsala bych tenhle příběh, kdyby se nám to hned povedlo, žejo. Uběhlo půl roku, kdy jsme tomu nechávali volný průběh, velice orientačně jsem si zjistila, kdy bych asi tak měla mít ovulaci, abychom to nepropásli, ale stále se nic nedělo. Na gyndě mi tvrdili, že je vše v naprostém pořádku, tak jsme z toho začali být poměrně nervózní. Do toho jsme řešili stěhování a tak první zvrat nastal se změnou gynekoložky v jiném městě.

Šla jsem tam víceméně na vstupní prohlídku, ale svěřila jsem se jí, že už nám to půl roku nejde. Ta jen kývla rukou a řekla, že půl roku nic není a ať si zatím neděláme starosti. Pak ale na ultrazvuku znejistěla. Byla jsem zrovna v období, kde by měl být alespoň náznak toho, že má proběhnout nějaká ovulace a ono nic. Půl hodiny tam něco hledala a ukončila to s tím, že v příštím cyklu mám přijít na krev, ze kterého udělá hormonální profil, a také na další ultrazvuk. Hormonální profil vyšel dobře, ale na ultrazvuku zase nic nebylo.

Tak nám začala další etapa, které říkám ‘sex na povel’. Z příjemného snažení se začínala stávat práce. Neříkám, že nepříjemná, ale prostě práce. Muž absolvoval spermiogram a já s dalším cyklem začala brát clostilbegyt. Spermiogram dopadl tak napůl. Hodně spermií, ale ne úplně kvalitních. Takže nám bylo doporučeno to ještě zkusit přirozeně, ale nebránit se také inseminaci v poměrně brzké době.

Clostilbegyt jsem brala 2.-5. den cyklu 1-0-1. První den v pohodě, snažila jsem se pozorovat i drobné nuance jako únava a podobně. No ale další den to začalo. Snažit se hledat symptomy jsem teda opravdu nemusela, protože druhý den odpoledne jsem dostala migrénu a ta trvala 48 hodin. Myslela jsem, že vyskočím z okna, aby ta bolest přestala. Neměla jsem ale ani sílu vstát z postele. Po dobrání prášku už mi bylo zase lépe, ale ještě týden jsem z toho byla unavená.

10. den cyklu jsem šla na ultrazvuk, abychom se podívali, jestli to zabralo. No světe div se, vypadalo to slibně. Doktorka mě tedy hned objednala na 12. den cyklu, že by to mohlo být těsně před ovulací, tak abychom to zase zkontrolovaly. Mimo to mi ještě napsala recept na Ovitrelle (injekce na vyvolání ovulace), že když to půjde dobře, tak mi ji na další kontrole píchne a zvýšíme tím ještě pravděpodobnost otěhotnění. Také mi poradila, jaké vitamíny a doplňky mám brát já a jaké můj muž. Mě doporučila vitamíny Inofolic combi premium a čípky MYOovunelle, které by měly v době ovulace připravit ideální prostředí pro spermie. Mému muži doporučila zase Folandrol, který jsem teda mimochodem měla už vyhlídnutý.

12. den cyklu jsem teda přišla znovu na ultrazvuk a paní doktorka se zaradovala, že to vypadá velice slibně. Pocítila jsem na malou chvilku obrovskou úlevu. Pak mě ale poslala za sestřičkou pro injekci a stres se zase vrátil . Po injekci nám naordinovala 3 dny sexu, pak 14 dní Utrogestan a nakonec těhotenský test. Za 2 týdny mám zavolat, jak to dopadlo a případně pojedeme celý cyklus odznova - počínaje Clostilbegytem.

Pokračování zase příště…