Naše společná cesta I
Jak jsme s manželem dospěli a jak se vyvíjel náš vztah. Byla to první láska?
Po přečtení deníčku Moje těhotenství I od Zuzulunky (edit admin - uživatelka požádala o smazání deníčku), jsem se zamyslela nad tím, jak jsme vlastně společně s manželem „dospěli“, jak se vyvíjel náš vztah.
První část této série však ještě není přímo o našem společném vztahu či chození, ale je zaměřena na období, kdy jsem zažívala svoje první lásky a tak se (možná) dočtete, zda byl můj manžel první láskou, nebo nikoliv…
Vezměme to tedy pěkně popořádku.
První láska
Pamatuji si, jak jsem asi ve svých 14ti letech, jela s mámou autobusem a byl tam jeden kluk, co k nám na vesnici jezdí k prarodičům. Moje nejmilejší maminka tenkrát řekla: „ten Petr od Nováků, ten má ale krásné oči, viď? Ten by se ti nelíbil?“. Pohotově odpovídám: „no, to teda ani náhodou!“.
V té době, aby bylo jasno, jsem byla poprvé zamilovaná, ale do někoho úplně jiného. Typická první láska, ve všech sešitech napsáno jeho jméno, skládání básní, shánění JEHO fotografií. Tento stav vydržel zhruba rok, ale nic z toho nebylo, jak jinak, že? Pokud chcete přesný popis, na čem to selhalo, musíte se spokojit s faktem, že já pro něj byla prostě jenom kamarádka a o nic více nestál. (Dovětek ze současnosti: „Ještě, že tak!)
Fotbalista
Pak jsem učinila další „objev“. Byl to fotbalista, nijak zvlášť hezký, o trochu starší, ale pro mě to byl prostě ON. První fáze byla pouze pokukování při jejich fotbalových trénincích, následně jsem si sehnala číslo. V té chvíli přiletěl amor s šípem po druhé.
Sice jsme si psali a i se párkrát viděli, ale jinak se pouze opakovala situace z předchozího odstavce. Veškeré naděje totiž zhasly se zjištěním, že ON začal chodit s jinou holkou a dle jeho slov je spokojený. Zkrátka, nebylo z toho vůbec, ale opravdu vůbec nic. (Vůbec, aby bylo jasno, znamená, že neproběhla ani žádná líbačka).
V duchu zklamání jsem strávila první rok na mnou zvolené střední škole. Byl to gympl, kde naštěstí nebyla příliš velká nouze o zajímavé „kousky“ a celkem bylo i z čeho vybírat. Ale stále se jednalo pouze o fázi „tlachání s kámoškou o tom, jak ten Lukáš je fakt dost dobrej“.
Adam a Petr
Uběhl první školní rok a přišlo léto. Mně šestnáct. První léto, kdy jsme začali chodit po zábavách. A najednou, ani nevím, jak přesně to vzniklo, jsem si na ICQ (ano, ono fakt v té době existovalo „Ajsíkjů“, tak stará již jsem) a přes mobil (v té době se s ním dalo pouze volat nebo psát sms, případně hrát hada!) psala s dvěma kamarády. Ten jeden, to byl Adam, kluk od nás z vesnice, o něco málo starší, dřív chodil s jednou kamarádkou. No a ten druhý, to byl onen zmiňovaný Petr. V té době byl však někde úplně „jinde“. Ač je o rok starší, společně jsme se dali do řeči díky tomu, že byl v partě s mojí sestrou.
Větší aktivita směrem ke mně byla rozhodně na straně Petra, ale mně samotné byl bližší Adam. Absolutně jsem nevěděla, zda si vůbec s některým z nich něco začít. Vysvětlení bylo jednoduché. Amor nezasáhl. Oba jsem měla moc ráda, ale rozhodně jsem nebyla tak zaláskovaná, jako v případě objevu č. 1 a následného objevu č. 2.
Aby to bylo ještě zamotanější, tak při romantických večerech, jsem se něčeho málo dočkala. Přesněji, s oběma jsem tancovala a také přišlo na řadu první políbení. Nevěděla jsem, co dál. Adam na mě nenaléhal, neptal se ani, zda s ním budu chodit. S Petrem to bylo jiné. Chtěl, abychom spolu chodili a několikrát mi tuto otázku položil. Odolávala jsem několik týdnů. Oběma. S oběma jsem si psala, ale ani jednomu jsem neřekla ANO.
Lze říci, že celé léto jsem si nechávala otevřená vrátka u obou a tento stav mi vydržel až někdy do listopadu. A pak to přišlo. Ani nevím, co bylo tím rozhodujícím faktorem, ale na podzim roku 2007, jsem se rozhodla, že to zkusím s Petrem. Ano, čtete dobře, vnímala jsem to přesně takhle. Zkusím to s Petrem, uvidíme, co z toho bude.
V dalším deníčku se dočtete, co z toho bylo. (Je Petr mým současným manželem?)
PS: Jména osob jsou fiktivní.
Přečtěte si také
Našla jsem u muže v telefonu fotky své sestry. Chce s ní spát
- Anonymní
- 11.07.26
- 2196
Sedím doma v obýváku, děti spí a já mám pocit, že se mi pod nohama propadla zem. Dneska odpoledne si manžel nechal na stole odemčený telefon, protože šel ven čistit auto. Pípla mu zpráva na...
Pár stránek knihy a jedna velmi trapná chvíle v metru
- Anonymní
- 11.07.26
- 1499
Měla to být jen obyčejná cesta do práce a pár stránek nové knihy. Místo toho jsem seděla v metru se slzami v očích, a když ke mě přistoupila starší dáma upekla jsem si ještě k tomu pěkný trapas....
Celé roky jsem si myslela, že mě tchyně nesnáší. Nakonec mi nejvíc pomohla
- Anonymní
- 11.07.26
- 1119
Když jsem poznala Filipa, bylo mi pětadvacet a byla jsem přesvědčená, že když si rozumí dva lidé, mají z poloviny vyhráno. Nenapadlo mě, že mnohem složitější bude vyjít s jeho maminkou.
Na rodinné dovolené jsem zjistila, kdo je pro manžela důležitější než my
- Anonymní
- 11.07.26
- 1294
Když jsme letos vyrazili do Chorvatska, věřila jsem, že nás čeká deset dní, kdy konečně vypneme. Manžel poslední měsíce pracoval od rána do večera a doma jsme spolu zvládli prohodit sotva pár vět....
Kamarádka mi nevzala jen partnera. Začala žít život, který měl být můj
- Anonymní
- 11.07.26
- 888
Když jsme se s Michalem rozešli po pěti letech, říkala jsem si, že horší už to být nemůže. Brečela jsem celé týdny a snažila se smířit s tím, že některé vztahy prostě nevydrží. Netušila jsem, že ta...
Na fotbal nežárlím. Jen mám pocit, že manžela ztrácím a hodně mi chybí
- Anonymní
- 10.07.26
- 1103
Děti vyrostly, jenže fotbal se hraje pořád. Teď navíc i po nocích. Myslela jsem, že budeme trávit večery spolu, místo toho manžel chodí brzy spát, aby mohl v noci koukat na mistrovství.
Byla jsem mladá babička a neměla na vnučku čas. Dnes svého sobectví lituji
- Anonymní
- 10.07.26
- 1367
Když jsem se stala babičkou, bylo mi 43 let. Mé jediné vnučce je dnes už 15 let a já si její dětství vlastně vůbec neužila. Byla jsem naštvaná na dceru, že otěhotněla tak mladá, ale zároveň jsem...
Čtyři roky jsem věřila jeho slibům. Stačila jedna návštěva a všechno se změnilo
- Anonymní
- 10.07.26
- 2182
Nikdy jsem si nemyslela, že se zamiluju do ženatého chlapa. Vždycky jsem tvrdila, že přesně tohle bych nikdy neudělala. Jenže pak jsem se seznámila s Petrem. Byl starší, pohledný a neuvěřitelně...
Nechtěla jsem být mámou. Přítel mě přemluvil a realita je horší, než jsem čekala
- Anonymní
- 10.07.26
- 3144
Do Tomáše jsem se bezhlavě zamilovala. Od začátku jsme si slibovali, že na dítě nebudeme spěchat. Jenže po pár letech začal o miminku mluvit čím dál častěji. Zatímco já byla stále přesvědčená, že...
Manželka nechápe, že je pro mě MS ve fotbale důležité. Fotbal je můj život
- Anonymní
- 10.07.26
- 787
Pro manželku je fotbal jen další sport v televizi. Nejde mi jen o velké akce jako je aktuální MS 2026, mám ten sport rád od malička. Jenže vysvětlit doma, proč kvůli zápasu vstávám uprostřed noci,...
deníček by právě měl být odrazem části života - od puberťačky až k manželce, včetně stylu psaní 
mě se to moc líbilo… už se tesim na další pokračování 
Kdyby u toho byly fotky, tak je to ideální fotoromán do Brava…
píšeš, jak kdyby nás strašně zajímalo jestli je Petr tvůj současný manžel