Naše společná cesta I

Jak jsme s manželem dospěli a jak se vyvíjel náš vztah. Byla to první láska?

Po přečtení deníčku Moje těhotenství I od Zuzulunky (edit admin - uživatelka požádala o smazání deníčku), jsem se zamyslela nad tím, jak jsme vlastně společně s manželem „dospěli“, jak se vyvíjel náš vztah.

První část této série však ještě není přímo o našem společném vztahu či chození, ale je zaměřena na období, kdy jsem zažívala svoje první lásky a tak se (možná) dočtete, zda byl můj manžel první láskou, nebo nikoliv…

Vezměme to tedy pěkně popořádku.

První láska

Pamatuji si, jak jsem asi ve svých 14ti letech, jela s mámou autobusem a byl tam jeden kluk, co k nám na vesnici jezdí k prarodičům. Moje nejmilejší maminka tenkrát řekla: „ten Petr od Nováků, ten má ale krásné oči, viď? Ten by se ti nelíbil?“. Pohotově odpovídám: „no, to teda ani náhodou!“.

V té době, aby bylo jasno, jsem byla poprvé zamilovaná, ale do někoho úplně jiného. Typická první láska, ve všech sešitech napsáno jeho jméno, skládání básní, shánění JEHO fotografií. Tento stav vydržel zhruba rok, ale nic z toho nebylo, jak jinak, že? Pokud chcete přesný popis, na čem to selhalo, musíte se spokojit s faktem, že já pro něj byla prostě jenom kamarádka a o nic více nestál. (Dovětek ze současnosti: „Ještě, že tak!)

Fotbalista

Pak jsem učinila další „objev“. Byl to fotbalista, nijak zvlášť hezký, o trochu starší, ale pro mě to byl prostě ON. První fáze byla pouze pokukování při jejich fotbalových trénincích, následně jsem si sehnala číslo. V té chvíli přiletěl amor s šípem po druhé.

Sice jsme si psali a i se párkrát viděli, ale jinak se pouze opakovala situace z předchozího odstavce. Veškeré naděje totiž zhasly se zjištěním, že ON začal chodit s jinou holkou a dle jeho slov je spokojený. Zkrátka, nebylo z toho vůbec, ale opravdu vůbec nic. (Vůbec, aby bylo jasno, znamená, že neproběhla ani žádná líbačka).

V duchu zklamání jsem strávila první rok na mnou zvolené střední škole. Byl to gympl, kde naštěstí nebyla příliš velká nouze o zajímavé „kousky“ a celkem bylo i z čeho vybírat. Ale stále se jednalo pouze o fázi „tlachání s kámoškou o tom, jak ten Lukáš je fakt dost dobrej“.

Adam a Petr

Uběhl první školní rok a přišlo léto. Mně šestnáct. První léto, kdy jsme začali chodit po zábavách. A najednou, ani nevím, jak přesně to vzniklo, jsem si na ICQ (ano, ono fakt v té době existovalo „Ajsíkjů“, tak stará již jsem) a přes mobil (v té době se s ním dalo pouze volat nebo psát sms, případně hrát hada!) psala s dvěma kamarády. Ten jeden, to byl Adam, kluk od nás z vesnice, o něco málo starší, dřív chodil s jednou kamarádkou. No a ten druhý, to byl onen zmiňovaný Petr. V té době byl však někde úplně „jinde“. Ač je o rok starší, společně jsme se dali do řeči díky tomu, že byl v partě s mojí sestrou.

Větší aktivita směrem ke mně byla rozhodně na straně Petra, ale mně samotné byl bližší Adam. Absolutně jsem nevěděla, zda si vůbec s některým z nich něco začít. Vysvětlení bylo jednoduché. Amor nezasáhl. Oba jsem měla moc ráda, ale rozhodně jsem nebyla tak zaláskovaná, jako v případě objevu č. 1 a následného objevu č. 2.

Aby to bylo ještě zamotanější, tak při romantických večerech, jsem se něčeho málo dočkala. Přesněji, s oběma jsem tancovala a také přišlo na řadu první políbení. Nevěděla jsem, co dál. Adam na mě nenaléhal, neptal se ani, zda s ním budu chodit. S Petrem to bylo jiné. Chtěl, abychom spolu chodili a několikrát mi tuto otázku položil. Odolávala jsem několik týdnů. Oběma. S oběma jsem si psala, ale ani jednomu jsem neřekla ANO.

Lze říci, že celé léto jsem si nechávala otevřená vrátka u obou a tento stav mi vydržel až někdy do listopadu. A pak to přišlo. Ani nevím, co bylo tím rozhodujícím faktorem, ale na podzim roku 2007, jsem se rozhodla, že to zkusím s Petrem. Ano, čtete dobře, vnímala jsem to přesně takhle. Zkusím to s Petrem, uvidíme, co z toho bude.

V dalším deníčku se dočtete, co z toho bylo. (Je Petr mým současným manželem?)
PS: Jména osob jsou fiktivní.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Doe_Jane
20.3.18 10:25

Kdyby u toho byly fotky, tak je to ideální fotoromán do Brava…
píšeš, jak kdyby nás strašně zajímalo jestli je Petr tvůj současný manžel :mrgreen:

  • Upravit
fotze
433
20.3.18 10:41

Nakonec bude manzel ten fotbalista a vyklube se z nej Repka a zbytek pribehu uz zname z Blesku. Konec

  • načítám...
  • Zmínit
Eule
1415
20.3.18 10:56

@Doe_Jane
píši tak záměrně - v té době mi bylo nějakých 14-16 let ;-) deníček by právě měl být odrazem části života - od puberťačky až k manželce, včetně stylu psaní :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Daenerys91
506
20.3.18 11:10

Deníček mě vůbec nezaujal, chtělo by to spíš nějaké vyprávění se zápletkou, rozuzlením, nějakou tou pointou… je to nemastné, neslané. Příště to bude třeba lepší.

  • načítám...
  • Zmínit
Eule
1415
20.3.18 11:50

@Daenerys91
Já jsem prvně chtěla psát pouze o mém vztahu s manželem, jak se vyvíjel atp., ale nakonec mi přišlo lepší udělat k tomu i úvod a vzhledem k tomu, že je celkem dlouhý, nechala jsem ho jako samotný deníček… třeba další část zaujme více ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
elibro
20.3.18 13:00

@Eule píšeš pěkně, mě to bavilo;) letní pubertální romance:D

  • Upravit
cataluňa
85
20.3.18 13:51

Deníček se mi líbí, pisatelka dopředu avizovala o co půjde, a ani to není tak zbytečně dlouhé.

  • načítám...
  • Zmínit
vertunka
5283
20.3.18 16:53

No jako proc ne. Takovy cteni pro nactilete. Kolik to bude mit pokracovani nez prijde zaver psany normalni dospelou zenou??

  • načítám...
  • Zmínit
vertunka
5283
20.3.18 16:54

@fotze no tak to je jako top komentar. Takhle uz jsem se dlouho nezasmala. :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
lenik8260
10
21.3.18 09:11

:potlesk: mě se to moc líbilo… už se tesim na další pokračování :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
emamka89
60
21.3.18 14:38

Moc se mi denicek libil, posledni dobou casto vzpominam na sve prvni lasky a obecne roky v puberte a rikam si, jak je mozne, ze to.tak rychle uteklo…tricitka na krku, druhe dite na cestě, uplne jiny zivot. Nekdy mi ty „bezstarostne“ casy chybi, byt bych svou rodinu za nic na svete nevymenila. Take mě zarazi, kolik negativnich komentaru se pod denicky objevuje, kdyz jsem byla prvne tehotna procitala jsem nektere starsi 2008 a tak a uzivatelky k sobe byly velmi mile a kamaradske.

Příspěvek upraven 21.03.18 v 14:39

  • načítám...
  • Zmínit
Eule
1415
21.3.18 17:01

@emamka89 @lenik8260 díky holky ;-)
pokračování už se dost liší… bylo celkem obtížné, aby tam bylo vše podstatné a zároveň nebylo nic moc navíc, ale nějak jsem to sesmolila :-)
tenhle se psal lépe, měla jsem tu „správnou“ chvíli, u toho druhého mi to už moc nešlo :-/

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Naše společná cesta II