Normálního porodu jsem se bála, proto jsem zvolila opět císaře
- Porod
- Nela Poláková
- 23.11.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pohodový porod naší druhorozené, které jsme dali jméno Natálka...
Zdravím všechny maminky.
Pro vyprávění jsem si vybrala téma porod. A bude to příjemné vyprávění.
Jelikož byl můj druhý porod plánovaný (stejně jako první), tak jsem věděla do čeho jdu. Poprvé jsem musela jít na císařský řez ze zdravotních důvodů a po druhé jsem se normálního porodu tak strašně bála, že jsem se císařský řez rozhodla zopakovat.
Nastoupila jsem tedy den před císařským řezem do nemocnice, kde mi sestřičky udělaly nejrůznější potřebná vyšetření (ten den byla celkem nuda), ale na druhou stranu jsem si trochu odpočinula od všedních starostí. Druhý den ráno jsem se musela pořádně umýt a oholit a přesunula jsem se na porodní sál do 8. patra. Zde si mě převzala porodní asistentka, která mi udělala znovu vyšetření a píchla mi kanylou do žíly nějaké vitamíny či co. Chvíli na to přijel manžel, protože chtěl u porodu být. A tak jsme dostali poučení, co se bude dít. Manžela jsme oblékli do sexy modrého oblečku. Poté jsem si lehla na pojízdnou postel a zanedlouho si pro mě přijela sestra z porodního sálu.
Na porodním sále jsem dostala instrukce, co se bude dít, ale jelikož jsem to už absolvovala jednou, tak jsem věděla, co se bude dít a proto jsem si to užila. A mimochodem, na porodním sále byla hrozná zima.
Musela jsem si sednout a nahrbit se a dostala jsem do zad injekci, která mi umrtvila spodek těla, aby pak doktor mohl císařský řez provést. Poté mě sestřičky opatrně položily, protože během chviličky jsem necítila nohy. Dostala jsem na ruku tlakoměr, před sebe záclonu abych nic neviděla (i když já jsem typ, který by se zrovna dívat chtěl). A už to začalo. Já teda vůbec nevím, že by se mi někdo “šťoural” v břiše, protože jsem vůbec nic necítila. U mě seděla sestřička a povídala si se mnou, aby mi to uteklo a abych nemyslela na nic špatného. A v 10:11 byla Natálka na světě ♥️ Dali mi ji na prsa, aby se pokusila přisát, a mezitím mě zašívali.
Pamatuji si, že byla hrozně ošklivá a fialová, až jsem se tomu začala smát Ale byla šikovná, protože se hned přisála. Ze sálu jsem odjížděla v 10:43.
Poté malou oblékli a dali na chvilku manželovi, aby si ji pochoval a vyfotil a mě odvezli na “dospávací” pokoj. Sem dorazil pan doktor a dal mi injekci do obou boků, kvůli bolesti. Zde jsem ležela asi 4 hodiny, než mi nohy přišly k sobě a začaly mi fungovat. Poté mě převezli na pokoj oddělení šestinedělí (sem jsem dorazila až někdy kolem 15. hodiny), kde jsem dostala malou k nakojení.
Ten den jsem ještě ležela, ale druhý den hned ráno mě sestry ukázaly, jak se zvedat, aby mi nepraskla jizva. Nahnaly mě hned do sprchy, kde mi také pomohly a oblékly mě. A další den přišla rehabilitační asistentka, která mi ukázala, jak masírovat jizvu, čím jí mazat a jak cvičit.
Další den už jsem se snažila fungovat a už jsem i k malý vstávala.
A za 3 dny jsme jely domu ♥️
Takže pro mě byl porod “pohoda”. Tímto děkuji porodnici v Havlíčkově Brodě: Jste opravdu skvělá porodnice, ani se mi nechtělo domů! Sestřičky se usmívají, neustále mají dobrou náladu, prostě pecka. Možná, že bych tedy i zvládla normální porod za těchto podmínek. Děkuji ♥️
Přečtěte si také
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 0
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 2905
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2000
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 3658
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 12919
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 991
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.
Kolegové mě pozvali na rozlučku. Až tam jsem zjistila, že dostávám výpověď
- Anonymní
- 06.11.26
- 7399
Ještě v pátek ráno jsem si myslela, že mám v práci skvělé vztahy a že si mě kolegové váží. Večer mě pozvali na společnou rozlučku, koupili mi dárek a objednali stůl v restauraci. Jenže já netušila,...
Manžel si pustil to odporné video přímo před naší dcerou. Chci utéct
- Anonymní
- 06.11.26
- 3174
Život vás občas srazí na kolena způsobem, o kterém se vám nesnilo ani v těch nejtemnějších nočních můrách. Jsou situace, kdy se díváte na člověka, s nímž sdílíte domácnost, a v šoku si uvědomujete,...
Dcera dostala v Lidlu hysterák. Lidé na mě koukali, jako bych za to mohla
- Anonymní
- 06.11.26
- 1563
„Jsi ta nejhorší maminka na světě!“ zařvala na mě moje pětiletá dcera uprostřed Lidlu a vzápětí sebou praštila o zem. V tu chvíli se otočila snad polovina obchodu. Já stála s košíkem v ruce, v němž...
Muž odmítá kroužky, já tlačím své ambice. Kdo zachrání mého staršího syna?
- Anonymní
- 06.11.26
- 1529
Mateřství je neustálý boj mezi tím, kým bychom chtěli, aby naše děti byly, a kým ony ve skutečnosti jsou. Nejvíc bolí, když si uvědomíte, že svým vlastním tlakem možná křivíte osudy těch, které...