Normálního porodu jsem se bála, proto jsem zvolila opět císaře
- Porod
- Nela Poláková
- 23.11.21 načítám...
Pohodový porod naší druhorozené, které jsme dali jméno Natálka...
Zdravím všechny maminky.
Pro vyprávění jsem si vybrala téma porod. A bude to příjemné vyprávění.
Jelikož byl můj druhý porod plánovaný (stejně jako první), tak jsem věděla do čeho jdu. Poprvé jsem musela jít na císařský řez ze zdravotních důvodů a po druhé jsem se normálního porodu tak strašně bála, že jsem se císařský řez rozhodla zopakovat.
Nastoupila jsem tedy den před císařským řezem do nemocnice, kde mi sestřičky udělaly nejrůznější potřebná vyšetření (ten den byla celkem nuda), ale na druhou stranu jsem si trochu odpočinula od všedních starostí. Druhý den ráno jsem se musela pořádně umýt a oholit a přesunula jsem se na porodní sál do 8. patra. Zde si mě převzala porodní asistentka, která mi udělala znovu vyšetření a píchla mi kanylou do žíly nějaké vitamíny či co. Chvíli na to přijel manžel, protože chtěl u porodu být. A tak jsme dostali poučení, co se bude dít. Manžela jsme oblékli do sexy modrého oblečku. Poté jsem si lehla na pojízdnou postel a zanedlouho si pro mě přijela sestra z porodního sálu.
Na porodním sále jsem dostala instrukce, co se bude dít, ale jelikož jsem to už absolvovala jednou, tak jsem věděla, co se bude dít a proto jsem si to užila. A mimochodem, na porodním sále byla hrozná zima.
Musela jsem si sednout a nahrbit se a dostala jsem do zad injekci, která mi umrtvila spodek těla, aby pak doktor mohl císařský řez provést. Poté mě sestřičky opatrně položily, protože během chviličky jsem necítila nohy. Dostala jsem na ruku tlakoměr, před sebe záclonu abych nic neviděla (i když já jsem typ, který by se zrovna dívat chtěl). A už to začalo. Já teda vůbec nevím, že by se mi někdo “šťoural” v břiše, protože jsem vůbec nic necítila. U mě seděla sestřička a povídala si se mnou, aby mi to uteklo a abych nemyslela na nic špatného. A v 10:11 byla Natálka na světě ♥️ Dali mi ji na prsa, aby se pokusila přisát, a mezitím mě zašívali.
Pamatuji si, že byla hrozně ošklivá a fialová, až jsem se tomu začala smát Ale byla šikovná, protože se hned přisála. Ze sálu jsem odjížděla v 10:43.
Poté malou oblékli a dali na chvilku manželovi, aby si ji pochoval a vyfotil a mě odvezli na “dospávací” pokoj. Sem dorazil pan doktor a dal mi injekci do obou boků, kvůli bolesti. Zde jsem ležela asi 4 hodiny, než mi nohy přišly k sobě a začaly mi fungovat. Poté mě převezli na pokoj oddělení šestinedělí (sem jsem dorazila až někdy kolem 15. hodiny), kde jsem dostala malou k nakojení.
Ten den jsem ještě ležela, ale druhý den hned ráno mě sestry ukázaly, jak se zvedat, aby mi nepraskla jizva. Nahnaly mě hned do sprchy, kde mi také pomohly a oblékly mě. A další den přišla rehabilitační asistentka, která mi ukázala, jak masírovat jizvu, čím jí mazat a jak cvičit.
Další den už jsem se snažila fungovat a už jsem i k malý vstávala.
A za 3 dny jsme jely domu ♥️
Takže pro mě byl porod “pohoda”. Tímto děkuji porodnici v Havlíčkově Brodě: Jste opravdu skvělá porodnice, ani se mi nechtělo domů! Sestřičky se usmívají, neustále mají dobrou náladu, prostě pecka. Možná, že bych tedy i zvládla normální porod za těchto podmínek. Děkuji ♥️
Přečtěte si také
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 3574
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 2879
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 1576
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 743
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 2306
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5924
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...
„Nemáme ani korunu,“ brečí kamarádka, ale hračky kupuje po kvantech
- Anonymní
- 14.04.26
- 2697
Tenhle fenomén mě fascinuje a zároveň neskutečně vytáčí. Znáte to taky? Otevřete Messenger a tam na vás svítí pět odkazů na „totální výprodej“ v hračkářství, doprovázených textem: „Hele, to musíš...
Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu
- Anonymní
- 14.04.26
- 4126
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě opravdu hodně trápí. A vlastně o tom ani nemůžu s nikým mluvit, protože se za svého muže i za sebe stydím. Můj manžel Pepa si vždycky přál syna. Řekla bych, až...
Najít práci jako samoživitelka na zkrácený úvazek je dnes prakticky nemožné
- Anonymní
- 14.04.26
- 2179
Mám sedmiletou dceru, která chodí do první třídy. Jsem s ní sama, tatínek není ani v rodném listě. Mám tedy ještě obrovské štěstí, že žijeme s rodiči v rodinném domě. Sama bych to nezvládla vůbec....
„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
- PenelopaW
- 14.04.26
- 1139
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...