Potrat: Nejsi v tom sama

O potratu, síle sociálních sítí a myšlence ideálního bytí. Pojďme se nebát ukazovat reálný život a neukazujme jenom to pěkné.

Potrat: Nejsi v tom sama

Nevím, jak začít, ale zkusím to. Nejsem exhibicionista na sociálních sítích a obecně jsem proti nim, o čemž svědčí i můj počet registrací na různých sociálních sítích, na kterých jsem, respektive nejsem. Jsem jen na Facebooku a už to si mám za zlé. To, co mám na srdci by bylo asi jednoduché dát na zeď, ale to opravdu nechci. Pokud bych se ale měla rozhodnout dát někam svůj text, bylo by to zde. Nedávno jsem byla v nemocnici s bolestmi a následně tedy i s potratem. Nebylo to hezké, bezbolestné, nebylo to ani příjemné a všechno to je naprosto pochopitelné, ale co mě zarazilo je, že to bylo naprosto běžné. Potrat je velmi častá záležitost, a to tak častá, že se týká zhruba každé třetí ženy, což mi bylo v nemocnici řečeno. A i internet je podobných rádoby statistik poměrně plný. Ne že bych to nevěděla předem, věděla! Ale to, co mě dostalo je tahle myšlenka: „Tak teda když to postihuje tolik žen, tak kde jsou? Kde, když internet a svět kolem vašich očí je plný šťastných maminek a veselých miminek? Úžasných a „šťastných“ rodin? Nebo je to blbost? … a netýká se to tolika žen?“ Tahle myšlenka ve mně rostla a měla jsem pocit, teda pořád ten pocit mám, že mi bylo ukřivděno, že vesmír proti mně osobně hold něco má.

A přitom je to pochopitelně hloupost. Problém je pouze v tom, že o potratu se jednoduše nepíše, nemluví. Proč? Protože je to nepříjemné, bolí to, nechcete, aby vás někdo litoval atd. atd.. Jenže co se děje, pokud prezentujeme jen hezké okamžiky jako je to zdravé baculaté miminko? Pěstujeme v ostatních pocit, že takhle je to správně, a že špatné věci se běžně prostě NEdějí. Pak, když se to stane vám, cítíte se pod psa ještě víc. Cítíte se jedinečně, jedinečně hrozně. Nechci, aby mi někdo psal, že je mu to líto, nemusíte. Chci jen, abyste věděli to, že jsem TADY, že existuju a že já jsem ta „jedna ze tří“ a že špatné věci se dějí, ne že ne. A když se pak stanou vám, nejste jedineční, jste jednoduše normální a obyčejní jakkoli moc si myslíte, že je vaše bolest výjimečná.

Vy naprosto jistě víte, že ať se vám děje v životě cokoliv zlého, že nejste sama, nejste jediná, co si tím prošla. Stejné příběhy jsou všude kolem nás, jen jsou nám skryty. Ale my si i přes své uvědomění připadáme sami.

Pokud jsem chtěla něco sdělit je to podpora všem, kteří řeší či řešili něco podobného. Podporu všem i do budoucna. Ale hlavně bych ráda napsala, nebojte se kolem sebe šířit i negativní věci. Nedělejme z potratů tabu téma. A konečně, zamysleme se všichni nad tím, jak se chováme na sociálních sítích. Nejen, že nikdy nevíte, jaké důsledky vaše fotky a příspěvky mohou mít pro vás, vaši budoucnost, nebo budoucnost vašich dětí. Hodně lidí si myslí, že třeba fotky jsou nevinné a nemohou ublížit, ale bohužel mohou. A to je fakt! A dle mého tematického obsahu příspěvku, ubližují i právě ženám a mužům (jejich bolest je často opomíjena), kteří si prochází ztrátou. Ale ubližují i všem, kteří hledají neúspěšně lásku a vidí kolem sebe jen šťastné páry, mladé holky, co touží neúspěšně po ideální postavě, ačkoli je to pojem, který v zásadě neexistuje, ale všude ho vidí. Neprezentujme se jen dobře a to tak, že je náš život ideální, nedávejme to na odiv všem svým rádoby pěti stům kamarádům.

Všichni máme problémy. Tak je pojďme taky ukázat. Nebo omezit vytváření falešné idey i dokonalosti života.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
189
3.4.21 09:00

Ahoj, mela jsem a mam stejne pocity jako ty, zenska si připadá jako vyjimka, protoze vsude kolem jsou ty stastne rodinky. Brzy bude urcite lip

  • Zmínit
  • Nahlásit
9204
3.4.21 15:44

Taky jsem ta jedna ze tri, co si tím prošla, když jsme se snažili o 2., stejně jako vím o pár dalších. U mě naštěstí další pokus byl úspěšný a dá se říct, že naše rodinka je šťastná, zdravá a kompletní, díkybohu, nebo spíš přírodě… Něco na tom bude, že ten FCB a Insta-svět je často realitě dost vzdálený. Taky už na fcb fotky dětí nebo z výletů moc nedávám, spíš pošlu rodině a kamarádkám. Ale mám i kámošky, které tam sdílejí pomalu denně, co vaří k obědu nebo co zase děti provedly. Ale jo, když to najde cílovou skupinu… :nevim: Já tuhle potrebu nemám. A jestli něco „závidím“, tak max. když má v téhle době někdo víc možností, kam jet na výlet v rámci svého okresu :mrgreen: (berte jako nadsázku:))

  • Zmínit
  • Nahlásit
6418
3.4.21 16:15

Já si samovolným potratem taky prošla a není to tak dávno ale měla už jsem tři děti doma ale i tak mě to zasáhlo chceme ještě jedno miminko ale i na radu lékařky jsme tomu dali čas začneme se snažit zase v létě tak uvidíme jak to půjde ale myslím si že si tím určitě projde hodně žen já měla aspoň štěstí když už se to stalo tak jsem nemusela do nemocnice na revizy

  • Zmínit
  • Nahlásit
7381
3.4.21 16:52

Prosla jsem si ZT v 17tt. Musela jsem porodit (vyvolane tabletama) a nasledne na revizi (nevysla placenta). To bylo druhe tehotenstvi. Prvni skoncilo SP v 6tt. Ted mame dcerku skoro 3 roky (hned prvni pokus po 3 mesicich, tehote stvi krasne, ale hrozny porod) a ted jsem tehotna znovu a cekame dokonce dvojcatka :D jeste mam nejaky cas pred sebou, doufam v dobry konec :srdce: :srdce: dokud nebudu ty miminka drzet v ruce…

  • Zmínit
  • Nahlásit
2543
3.4.21 23:43

Taky jsem jedna ze tří. I když to bylo v prvním trimestru, tak kdo nezažil, nepochopí.

  • Zmínit
  • Nahlásit
743
4.4.21 13:32

Ahoj zakladatelko, já jsem také jedna ze tří… a bolí to moc
Ale brzy budeme obě maminky
:srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
11054
4.4.21 14:23

Tomuhle – poslední a předposlední odstavec – nerozumím.

Proč vystavovat svoje nepříjemné okamžiky, neúspěchy - potrat a já nevím co všechno? Nemluvím o nich s lidmi osobně, jen s nejbližšími přáteli, a nebudu o nich mluvit ani na sítích. Proč bych si měla připomínat svoje chyby nebo selhání? Proč bych si měla připomínat okamžiky, kde jsem se necítila vůbec dobře? Chci, aby se mě na to někdo ptal? Chci, aby na mě moje selhání sdílené veřejně třeba za pár let někdo vytáhl v práci? (Na to přece taky upozorňuješ, že co jednou vypustíš, může se kdykoli vrátit.)

A že tahle „stalizovaná prezentace“ ubližuje lidem, kteří si pak myslí, že je všechno zalité sluncem? Sorry, ale závada tu není na vysílači, ale je na přijímači.

Spíš je potřeba lidem - hlavně dětem a dospívajícím - vysvětlovat, že sociální sítě nejsou realita (i když nedělám si iluze, ten problém není jen se sítěmi - kolikrát vyprávěli herci ze seriálů, jak s nimi už před desítkami let lidi na ulici komunikovali jako s postavami, které hráli).

Ani v obrazu životů ostatních, ani v tom, jak funguje reálný svět (např. agresivita je tu mnohem horší, empatie menší), ani v tom, co je nebo není pravda… TOTO by si lidé jako konzumenti informací měli osvojit. Jak zacházet s virtuální realitou.

A ne kázat lidem, jak by neměli jako tvůrci informací být na síti „narůžovo“. Notabene když se o tu výchovu pokouší někdo, kdo deklaruje, že sociální sítě nepoužívá.

Promiň, autorko, ale kdybys skončila u té podpory, byl by to pěkný deníček. Ten výchovný dodatek, to Ti fakt nejde.

  • Zmínit
  • Nahlásit
435
4.4.21 20:07

Tak já jsem smyslu deníčku asi úplně neporozuměla, promiň. Je to taková divná smíchanina tématu potratů a sociálních sítí… :think:
Navíc si nemyslím, že by zrovna v naší společnosti byly potraty nějakým způsobem tabuizovány. Minimálně tento web je toho důkazem, čtu to tady bohužel téměř denně.
Ale budiž…

  • Zmínit
  • Nahlásit
303
4.4.21 20:18

@lovean
Taky jsem moc ráda, že mne v tomto případě minula nemocnice a všechno kolem, nejhorší bylo, že jsem předtím žádné děti neměla, cítila jsem se hrozně, že jsem o něco ochuzena, i jako neschopná žena donosit dítě (i když to bylo úplně na začátku v I. trimestru), i tak to hrozně bolelo na duši. Když jsem byla těhotná podruhé, byl to veliký strach, hrozně jsem se hlídala, tak moc jsem si přála mít dítě a to se už podařilo.

  • Zmínit
  • Nahlásit
121
4.4.21 21:37

Nemyslím si, že by dnes byl ještě potrat tabu. Jen ne každý o tom má potřebu mluvit, není mu to příjemné, chce si trpět v kruhu rodinném například. Není to o tom, že by to ostatní nepochopili, jen se s tím jednoduše nechce svěřovat..nebo se s tím svěří později až bude připravený. Jsou lidi, kteří nemají potřebu dávat na sociální sítě ani radostné noviny. Prostě to tak je. V dnešním světě potraty rozhodně nejsou tak tabu jako tomu bylo dřív :s :andel: light_smile:

  • Zmínit
  • Nahlásit
6418
4.4.21 21:39

@Bellino tak hlavně že nakonec dítě prošlo to je důležité

  • Zmínit
  • Nahlásit
1589
5.4.21 07:45

Mě nepřijde potrat jako tabu, dneska už né.
A socialní sítě jsou tak falešné, že je neřešim :nevim:

  • Zmínit
  • Nahlásit
1112
5.4.21 18:08

V dnešní době se na sociální sítě dospělý člověk snad ani nemůže dívat nekriticky… Nezobrazuje to prostě reálný život…
I já jsem jedna ze tří. Našla jsem 3× pozitivní test a na konci nebyly miminka. 2× v prvních pár dnech-týdnech a jednou na konci 5 měsíce.
Z blízkých kamarádek všechny prošly aspon jednou podobnou zkušeností. Lidi co se znají, si o tom řeknou, podpoří se. Psát to na soc. sítě, kde má každý xy „přátel“ ke kterým žádný vztah nemá… no nevím… Není to nic pro mě.

  • Zmínit
  • Nahlásit
5690
6.4.21 07:39

Znám bohužel plno žen které potratily. Ja mám velké štěstí v tom, že se mi to nestalo, ale na druhou stranu těhotenství jsem nemela růžové a porod a naslednou péči o dítě už vůbec ne. Co se týče sociálních sítí, co by sis představovala, aby tam lidi psali? Taky tam dávám, jen to hezké, proč tam dávat to špatné?

  • Zmínit
  • Nahlásit
42390
7.4.21 23:09

Ze začátku jsem se v deníčku našla. I já jsem ta jedna ze tří a to dokonce 5×. Dnes mám 2 krásné děti a děkuji za to.
Nikdy bych to nepsala na sociální sítě, proč taky. Blízcí lidé ví a ostatním je to stejně ukradené. No možná by to byla „senzace“ pro lidi co jim bolest druhých dělá radost..
Dej se do pořádku a držím palce :hug:

Příspěvek upraven 07.04.21 v 23:09

  • Zmínit
  • Nahlásit