"Nemám" ráda těhotenství

Ahoj všechny maminy, prosím, nekamenujte mě. Když tak až po přečtení deníčku.

Dlouho jsem se k tomuto odhodlávala, ale dnes jsem se rozhodla. Jsem po 2 těhotná. Mám doma krásnou, zdravou holčičku. Ale musím se přiznat, že bytostně nenávidím těhotenství.

U prvního jsem v 7 týdnu začala krvácet a zkončila na neschopence s děsivým strachem, že o mimčo přijdu. Ranní nevolnosti se mi hezky rozložily na celý den. Zvracela jsem cokoliv. Pak, když jsem začala cítit pohyby, bylo to lepší, ale i tak ten děs, když se mimčo nehýbalo podle mých představ. Chudám manžel si to vždycky vychutnal, protože jsem děsný plašan. Ke konci těhotenství (protože jsem rodila na začátku června) se přidalo horko a otoky. Byla sem jak balon. Nakonec všechno dopadlo dobře a já přesně v termínu porodila holčičku. Porod byl děsný a já se těšila, až bude všechno za mnou a malá bude na světě. Přece jen, když se můžete na prcka podívat, zjistit jestli dýchá a je všechno v pořádku, je to lepší než ten 9měsíční těhotenský stres.
Malou jsem kojila 18měsíců. A musím říct, že poslední půl rok jsem nemohla vidět kojící podprsenku a při kojení se mi chtělo brečet.

Po roce jsme se odhodlali k početí druhého mimča. Opět jsem musela čekat 6měsíců než otěhotním a ten pitomý kolotoč začal znova. Jen jsem tentokrát neměla rizikové těhotenství, ale i tak. Ale i tak. Ranní nevolnosti s hlavou v míse a skoro dvouletou princeznou za zadkem jsou „opravdu úchvatné“. Navíc, tak jak i před tím, jsem byla příšerně unavená a nejradši bych zalezla do postele a ne se ještě navíc starala o malého dráčka. Ale i to jsem přežila a teď jsem ve 27tt. Jsme vzteklá, lítostivá a pořád mám pocit, že bych se nejradši někam zahrabala. Nesnáším dotazy typu: "Jak se cítíš? apod. No jak asi. Těhotně.

Už se strašně těším, až se nám narodí náš druhý potomek. Až bude ležet v postýlce a já budu mít alespoň nějakou kontrolu, jestli je OK.

Omlouvám se, jestli sem někoho pobouřila, ale to jsou mé pocity. Lucku i to malé nenarozené mám ráda. Ale to těhotenství bych si klidně odpustila.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
luciash
362
27.7.10 14:09

Jo to samé říkám svojí mamce já a stíhám za to ostrou kritiku apod..Jsem těhu poprvé, 2× jsem krvácela a teď jsem už byla 2 krát v nemocnici kvůli vysokému tlaku. Navíc jsem i hodně přibrala a to se hýbu a nepřecpávám se. A oni se všichni diví jak to že nejsem nadmíru šťastná..Nejsem těším se na miminko jak to jen jde to jediné mě drží na nohou, ale těhu si opravdu neužívám, bojím se o mrně a připadám si ošklivá a nemožná. Neboj nejsi v tom sama. I já se těším až bude mrňousek v postýlce a já budu mít kontrolu a budu zase sama sebou.

  • načítám...
  • Zmínit
DanMaj
8413
27.7.10 14:17

Holky, buďte v klidu :-D . Každá jsme holt nakloněna něčemu jinému. Já se třeba rozplývala v těhotenství a těšila se na porod. Kamarádka mi klepala na hlavu, že to není normální. Taky to měla rizikové, zvracela non stop až do porodu, atd. Teď jsem těhu znovu a opět se rozplývám:o) Pro mě je nej to těhu období a pak to ležící spící miminko. To utíkající a na nic neslyšící dítko mě trochu víc stresuje, ale kolem jeho tří let už je to zase fajn. No jak jsem psala…každá se bojíme něčeho jiného. Ale nebojte, bude líp :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
Havraní
726
27.7.10 14:18

No já to mám podobně,přežila jsem to teda už třikrát,ale chtěla bych ještě jedno,a když si to všechno zas představím,brrr.Začala bych to nejradši až porodem,ten mi z toho celého vadí nejmíň.Ale u mě teda nikdy nebyl ten strach o dítě,zvláštní,a vždycky byly v pořádku,jsem asi sobec,dokud nebyly vidět,řešila jsem jen ty svoje pocity a hlavně NEVOLNOSTI,ty úplně nesnáším,být tři měsíce jako po opici,hnus,a ty první dva jsem měla taky 2roky za sebou,tak vím co to je,muset se při tom starat o prcka,a když skončily nevolnosti, zas mi začala rýma,ale šílená,tři měsíce,nenáviděla jsem všechny zdravý lidi,moje okolí taky trpělo,a pořádně,tak to nějak vydrž,už se Ti to krátí :-D Výsledek stojí za to. :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Ajjaa
3492
27.7.10 17:44

Já tě neodsuzuju. Každá to mateřství prožíváme jinak a někdy to fakt není snadné :-? Já se zase děsím porodu. Jsou maminy, které porod popisují jako něco úžasného, nádherného…mi to tak rozhodně nepřipadá. Ano, když je po porodu jsem na sebe hrdá, šťastná, ale ten porod samotný :roll: A taky což je možná ještě divnější se netěším na novorozenecký a kojenecký věk. Vím, zní to divně, ale obě děti mi od porodnice řvaly a řvaly a nespaly celé dny prostě hrůza. Tady platí staré známé kdo nezažil nepochopí. Takže já se těším až bude mít tak dva, tři a dál…
Takže já tě rozhodně neodsuzuju a přeju hodně sil a pevné nervy :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
j.s.
11529
27.7.10 18:07

to, co píšeš je úplně normální…já to beru trošku jinak, řekla bych, že to prostě tak beru, že to je těhotenství a to krásné i to méně příjemné (zvracení, velké břicho…) prostě je TĚHOTENSTVÍ…
i když je fakt, že teď poměrně často :poblion: a nadávám, jak dlouho???že bych se ráda nažrala a vychutnala si to…

  • načítám...
  • Zmínit
Grace
4162
27.7.10 18:18

Jsem těhotná poprvé a zkušených kamarádek jsem se od začátku ptala, co si mám na tom těhotenství užívat. Zvracení, nehoráznou únavu, tu stračnou pachuť v puse, kterou nejde ničím zahnat, pálení žáhy? Naprosto Ti rozumím. Devět měsíců je fakt dlouhá doba, pro mě je to taky spíš o tom vydržet, ale věřím, že to za to určitě stojí. Ale taky nemůžu říct, že bych si to užívala. :-)

  • načítám...
  • Zmínit
kozisek
35545
27.7.10 18:47

Tak přesně to jsem dnes říkala kamarádce, že 2. chceme, ale pokud to bude jako u Honzíka, tak to bude náročné. 4 měsíce jsem nevěděla, co do záchodu narvu dřív, neustálá „kocovina“ a únava, …Přeji Ti, ať to utíká a máš sviště už sebe. :kytka: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
tetma
5173
27.7.10 19:59

Já jsem těhu porvý a už nikdy víckrát nebudu :cert: těhu nevolnosti jsem sice nikdy neměla,ale od 16tt doma na neschopence,3× hospitalizace v nemocnici,vypadaly mi zuby a zlámaly se-preventivně ty ve předu,o bolesti zad radši ani nemluvě ...... ten kdo napsal,že těhotnství je nejkrásnější odobív životě ženy.musel bejt jen chlap,žádná ženská by nic takovýho nenapsala

  • načítám...
  • Zmínit
Mari20
2832
27.7.10 20:11

Ahoj, pro mě těhotenství bylo strašné, špatně mi bylo do konce 6. měsíce :poblion: . Pro mě jediné krásné na těhotenství bylo, když jsem cítila pohyby malé. Raději bych x krát rodila než byla těhotná. Ale třeba změním názor u druhého těhu :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
ferda30
1825
27.7.10 20:35

Respekt za to, že to přiznáš nejen sobě, ale i ostatním :potlesk: Myslím, že to tak cítí spousta žen, /i když já si to třeba užívala i přes spoustu potíží/, ale málokterá se „veřejně“ ke svým pocitům přizná, právě kvůli reakcím okolí.. Ale horší část těhotenství už je snad za tebou a už bude jen líp :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
katka 79
292
27.7.10 21:10

Mabit - tak ja som prave ta zenska, pre ktoru bolo tehotenstvo najkrajsie obdobie v zivote :srdce: Ziadne nevolnosti, ziadne problemy…nemat brucho a v nom krasne kopajuceho prcka, ani neviem, ze som tehotna. Dokonca mi v tehotenstve zmizla alergia na mlieko a mliecne vyrobky a vdaka krvnym testom sa mi prislo na poruchu stitnej zlazy, takze sa uspesne liecim. Nie nadarmo sa hovori, ze kazde tehotenstvo je ine :think: Uvidim, ake budem mat druhe, no na prve si nemozem stazovat, ani na porod :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
Emilie
20518
27.7.10 21:11

Ahoj, věřím tomu, že kdybych rodila „jinak“, jistě bych popisovala tento zážitek jako minimálně výjimečný. Ale 26 hodin a poté operace, to skutečně není nic, co bych přála ani svým nepřátelům. Natož přátelům. Druhé mimčo se pochlapilo. Nebo spíš jsem to sama dřív zastavila - „už“ po 16 hodinách jsem si doslovala vydupala opět operaci … Ale nic, konec dobrý, všechno dobré, co bych vám tady taky jinak vyprávěla, kdyby bylo všechno „normální“ …

Chtěla jsem ti jen říct, že právě po svých těhotenských a mateřských zkušnostech, pokaždé, když někde čtu, jak si nějaká V.I.P maminka užívá úúúúžasné těhotenství, úúúúžasný porod a úúúúžasné mateřství, říkám si, holka, uber. Tohle, tohle ti teda nežeru.

Právě proto, že o tom „špatném“ se nemluví. Nemluví se o tom, že nás naše děti vytáčejí do nepříčetnosti, že nás těhotenství bolí, že občas bytostně nechceme kojit. O tom se prostě ve slušné společnosti nemluví. Ale mělo by. Pak bychom netrpěly slepými pocity, že jsme špatné. Nebo minimálně divné. :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
LucaLuca
4486
27.7.10 21:47

Já jsem měla první těhoteství ukázkové, užívala jsem si ho moc a ani jsem snad nechtěla rodit… Podruhé děs, od začátku jsem stříhala metr, kdy už budu rodit, a to mi celkem nic nebylo. Tři měsíce nevolnosti a celou dobu dost velká únava (mám je 2 roky od sebe). A u druhého bych si taky už radši odpustila miminčí věk - už jsem věděla, do čeho jdu - taky mi oba řvali a nespali asi prvních 15 měsíců. Potřetí těhotná bych nechtěla být za žádnou cenu.

  • načítám...
  • Zmínit
osma
6
27.7.10 22:28

Tak na toto musím reagovat. Jak kdybych to psala já. Těhotenství nesnáším. Kvůli tomu mi taky dlouho trvalo, než jsem se odhodlala na druhé dítě. První měsíce u obou jsem prozvracela. U prvního jsem nesnášela břicho obecně a byla jsem cele nateklá a nemohla se hýbat. U druhého neustálé problémy, necítila jsem pohyby, špatné monitory, odtékání plodovky ve 24tt a podobné hity a šílený strach jestli je ok. Porody jsem ovšem měla jak za odměnu. :)
A není nic nad kontrolu potomka v postýlce. :)
Třetí dítě by mi nevadilo, ale třetí těhotenství už nedám. Klidně bych odrodila, ale těhotná už fakt ne.:)

  • načítám...
  • Zmínit
Miry
637
28.7.10 11:50

Ahoj,
tak přesně tohle jsem si říkala s kamarádkou, měla jsem štěstí, že jsem narazila na někoho, kdo to cítil podobně. Těhotenství „nejkrásnější období života“ nechápali jsme, jak to někdo mohl vymyslet :zed: Ale je pravda, že každý to cítí jinak, každý na těhotnství reaguje jiným způsobem :nevim: V budoucnu mě doufám čeká ještě jedno těhotenství, tak třeba to bude lepší :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
Gina108
23847
28.7.10 14:29

Já když při prvním těhu slyšela jednu těhuli na jakémsi kurzu, že je v 10.tt a že ji to těhotenství „nabíjí nestálou energií“ a je to „nejúžasnější stav v životě co zažila“, tak jsem na ní čučela jak kdyby spadla z Marsu :lol: Já první část měla permanentně nauzeu a druhou část jsem si připadala jak unavená velryba. Ale chtěla bych ten stav „neustálé euforie“ fakt zažít aspoň při druhém, to jo.

  • načítám...
  • Zmínit
Mischi
31.7.10 23:48

… ja jsem poprve tehotna - a musim rict, presto ze nejsem chlap - ze je to - to nejkrasnejsi obdobi meho zivota … jeste jsem se nikdy nebyla tak stastna anebo se citila lip, ALE za to jsem VZDYCKY mela problemy s menses!!! nejemzo je mam kazdy 3 tydny a pak cely tyden - jeste k tomu pak tyden pred menses VZDYCKY silenou depresy (dokonce i myslenky na smrt)-bolesti hlavy-zad-no vsechno des … takze to obdobi co je ted - kdy jsem jak pod drogama - nabita hormony - a stale se jen usmivam a vsechno je fajn bych chtela byt stale ......... vsichni prozivame veci rozdilne - a NIKDO NEMA PRAVO NIKOHO ODSUZOVAT!!!!!!! A - ted se vse to trapeni alespon vyplati - PRO NASE ANDILKY :-) Ja moji malou Miu miluji uz ted … ale musim jeste minimalne 12 tydnu na ni cekat ;-((((

  • Upravit
jitka 11
22939
1.8.10 18:33

Nikoho neodsuzuji, každá žena to má jinak, svoje období, kdy čeká miminko.
Já za sebe mohu říci, že obě těhotenství jsem zvládala skvěle, začátek jsem ani neměla, protože MS jsem měla až do 3 měsíců, u obou.
Potom už jen průkazku, a nebýt rostoucího bříška, tak ani nevím, že jsem těhotná.
Ale bříška jsem si vychutnávala, hladila, povídala jsem si s nima a konečné porody neměly chybu, oba jsem si je užila.
Iboli přeji Ti, aby si byla štˇastná a brzy i s miminkem v postýlce.
 Jitka

  • načítám...
  • Zmínit
Jůlinka T.
4961
1.8.10 22:25

Buďte rádi za vaše těhotenství,ať už zvracíte nebo ne. Raději bych zvracela a byla unavená. Od 16-ti se léčím na epilepsii,záchvaty tak max. 1× do roka. Sotva jsem otěhotněla, měla jsem záchvat každý měsíc a to i přes spaním,takže ze strachu jsem logicky nechtěla usnout.Tudíž neustálé depky jako prase,co bude.V listopadu jsem měla termín a přestalo mi to už začátkem října,co se narodil malý, tak jsem to měla jednou.Už bude mít 4.Teď jsem těhotná a zatím je vše v pohodě.Tak snad už z toho budem vcenku,částečně. Ještě máte blbé těhotenství? A přesto jsem byla šťastná…

  • načítám...
  • Zmínit
Animatu
257
3.8.10 21:26

Ahojky..naprosto chápu!! Nejde jen o ranní nevolnosti-ty jsem měla první tři měsíce,ale mně to šíleně zahejbalo s psychikou.. jsem náladová, teď ke konci (38týden) nepříjemná snad na všechny. Bolí mě celý tělo, křeče v nohách,křečový žíly na nohách, pálení žáhy, přes pupík si pomalu nevidím našpičky nohou, když vyjdu schody funím jak lokomotiva, spát nemůžu, břicho mi popraskalo i přes neustálý mazání, nabrala jsem plno kil navíc,i když jsem se nikterak nepřecpávala..a mohla bych pokračovat dál a dál.. do toho 6letou holčinu,která neustále něco chce a dožaduje se akce..i když bych teď už nejraději jen ležela a trochu odpočívala.. navíc nesnáším všecny hubeňoury,který se tu co týden schází na nějaký grilování, pijou, juchají, cpou se a já jsem ráda,když zvládnu chvíli sedět na židli a nedostávám bolestivý údery ze vnitř! :roll: těhotenství si já osobně neužila ani jednou a po třetí už do toho nejdu :lol: na mimíse se ale strašně těším a určitě to za to všechno stálo!

  • načítám...
  • Zmínit
Minewka
3.8.10 22:54

Tiež mi na toto nedá nereagovať…

PO nekonečne dlhom čakaní na to, kedy sa nám podarí splodiť bábo (liečba neplodnosti na strane mm aj u mňa)som teraz v 5tt…je mi jedno, či budem zvracať, v nemocnici, alebo na Marse…či budem tlustá, alebo budem mať ťažký pôrod…

Nosím v brušku vymodlené, vyplakané a vytúžené dieťa…A či sa bojím??? Jasne, pretože neviem,o koľko rokov sa mi podarí opäť počať, ak by to nevyšlo…Strach je príšerný, obrovský.

A viem o mnohých ženách, ktoré by dali všetko na svete za tie „otrasné“ pocity, ktoré tu popisujete.

Ale od dobroty aj psy besnejú.

Milé žienky, vážte si každá jedna, že máte zdravé deti. Je plno žien, ktoré by veľmi radi „pretrpeli“ to čo vy, ale nie je im to dopriate.

Příspěvek upraven 03.08.10 v 22:55

  • Upravit
acko
4563
3.8.10 23:10

ibolia, naprosto suhlasim s minewkou. na tvoju obranu hovori len to, ze nemas zivotnu skusenost s dlhorocnym snazenim sa o babatko, pripadne so stratou babatka.
este by som ti odporucila aby si skusila ovladat svoje nalady, pises, ze si zlostna, litostiva a najradsej by si sa niekam zahrabala. toto vsetko su pocity, ktore prenasas nielen na svoje uz narodene dieta, ale citi to aj dieta, ktore nosis pod srdcom. tvoje nalady, depresie a stres maju vplyv na to co sa ti vylucuje do krvi a urcite to vyvinu dietata v brusku neprospieva. samozrejme nehvorim, ze dieta ktore v tebe rastie bude kvoli tomu viditelne postihnute, ale je vysoko pravdepodobne, ze nejaku stopu to na nom zanecha (moze byt nervozne, tazko sa bude sustredit, atd…) ak chces mat dusevne zdrave, bystre a pokojne dieta, treba skusit najst cestu, ako sa skludnit.

  • načítám...
  • Zmínit
Lenika
1761
4.8.10 08:35

Ibolia - chápu Tě, ne každá maminka prožívá těhotenství jako romantickou procházku po pláži 8-)

Nicméně tady ty dvě chytrolíny - Minewka, Acko - člověk je jedinečný, liší se jeden od druhého a má právo mít vlastní pocity.
To, že čekám dítě nebo dítko vychovávám neznamená, že mám popřít samu sebe a vlastně si lhát do kapsy, jak je všechno super!
Je lepší si nadávkami ulevit a srovnat hladinu psychiky než to v sobě dusit a nechat gradovat. Posléze dítko naučit svoje negativní pocity potlačovat, když je to nesmysl a o pocitech by se mělo mluvit.

Všem maminkám přeju hodně radosti a málo impulzů k vzteku :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
DuantNefret
14597
4.8.10 09:44

ibolia, naprosto suhlasim s minewkou. na tvoju obranu hovori len to, ze nemas zivotnu skusenost s dlhorocnym snazenim sa o babatko, pripadne so stratou babatka.
este by som ti odporucila aby si skusila ovladat svoje nalady, pises, ze si zlostna, litostiva a najradsej by si sa niekam zahrabala. toto vsetko su pocity, ktore prenasas nielen na svoje uz narodene dieta, ale citi to aj dieta, ktore nosis pod srdcom. tvoje nalady, depresie a stres maju vplyv na to co sa ti vylucuje do krvi a urcite to vyvinu dietata v brusku neprospieva. samozrejme nehvorim, ze dieta ktore v tebe rastie bude kvoli tomu viditelne postihnute, ale je vysoko pravdepodobne, ze nejaku stopu to na nom zanecha (moze byt nervozne, tazko sa bude sustredit, atd…) ak chces mat dusevne zdrave, bystre a pokojne dieta, treba skusit najst cestu, ako sa skludnit.

Na Vaši obranu nemusí hovořit nic. Můžete být úplně klidná, vyrovnaná a všemilující, protože duševně narušené, neklidné matky, které své pocity pojmenovávají, mluví o nich otevřeně a relativně správně je vyhodnucují, jsou ve většině případů velmi tolerantní, shovívavé a schopné vnímat lidi kolem sebe s pochopením, se všemi jejich klady a zápory a svým dětem jsou stejně bezva matkami, jako ty, jimž bylo dáno veškerý negativismus v sobě překout na zlato :wink:

Takže vězte, že „lidé jsou růné“…a slovy klasika: „no to tam nemuseli psát, to každej ví“ :lol:

Milujete bezmezně své virózy, když někteří jiní se trápí daleko závažnějšími nemocemi? Asi ano, ale většině lidí prostě viróza leze na nervy…a co víc, milovala byste virózy u svého dítěte, když spousta jiných dětí je závažněji nemocná? Asi ano, ale většina lidí NENÁVIDÍ virozy u svého dítěte, ačkoliv si oddechnou, že to je JEN viroza, ale prostě i tak se jim viróza nelíbí, byť si dobře uvědomují, že jiné děti jsou nemocné i víc a je jim těch dětí líto…dokonce i přesto, že si plně uvědomují, že existují ženy, které virózu se svým dítětem nikdy neprožijí, a je to smutné a je pochopitelné, že ty ženy bez dětí by daly všechno co mají, za takovou virózu, přesto jim viróza k srdci nepřiroste, to je přece pochopitelné… :nevim:

Sníte s chutí cokoliv, protože někteří lidé na světě trpí hlady? Asi ano, ale většina lidí pár potravin „nemusí, nemá ráda“ a i když je třeba pozře, protože jsou v situaci, kdy dejme tomu není zbytí, ať by si namlouvali cokoliv, prostě jim nechutná…

Posloucháte s potěšením jakoukoliv muziku, protože někteří lidé jsou hluší a rádi by slyšeli cokoliv? Asi ano, ale většině lidí určitý druh muziky leze na nervy, a i když jsou někdy v situaci, že jsou třeba na místě, kde musí jimi neoblíbený druh muziky chvíli snést, přesto nejsou bytostně šťastni jen proto, že existují hluší a ti neslyší nic.

A tak by se dalo pokračovat donekonečna…

Nevěřím, že neexistuje na světě nic, co by vám aspoň trošininku nelezlo na nervy, …každý má své téma a tento deníček je napsán upřímně a sympaticky, žádné „falešné“ „áááááách“…a pak je samozřejmě spousta žen, které těhotenství milují, rochní se v něm, zvrací s velkou chutí, bojí se o nenarozené dítě s potěšením a klidně ať! Na tom není nic divného, stejně jako není nic divného na tom, že někdo těhotenství špatně snáší a nemá rád, hlavně, že pak miluje své dítě, o to přece jde především!

Prosím, přimhuřte oči nad těmi, co nejsou tak dokonalí a nemají rádi své bolístky, i tím bude na světě více pochopení :wink:

Příspěvek upraven 04.08.10 v 10:07

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Běžný den jedné rodinky