Neumím se podepsat
- O životě
- teredes
- 28.10.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tedy samozřejmě umím, ale dva podpisy jako přes kopírak ode mě tedy neuvidíte. Banka, u které máme s manželem společný účet, se nachází sto metrů od našeho domu a vzhledem k manželově vytíženosti a naší frekvenci ztrácení kreditek (debitek) jsem tam pečená vařená.
V UK, kde žijeme, se k identifikaci člověka nepoužívají doklady, tudíž stačí podpis. Ehmmm, jak komu. Naše bankovní pobočka je taková malá, řekněme rodinná. Po několika scénkách, kdy se se dvěma řvoucími dětmi snažím vyčarovat svůj podpis ke své identifikaci a následně běžím domů pro pas, si mě pamatuje snad už každý zaměstnanec.
Tentokrát jdu do banky dobře naladěná. Starší dítko ve školce, mladší doma s babičkou, pas připraven v kapse. Mám několik jednoduchých požadavků, konečně se těším, že se na všechny v klidu usměji a drobnou překážkou v komunikaci mi bude snad jen moje angličtina, nikoliv řev mých dětí a můj řev na ně. Konečně si budu připadat jako človek.
Takže usměji se na úředníka, který mě dostal na starost, hrou na podpisy se nezdržujeme, rovnou lovím pas, za což mě pán chválí a také se na mě usmíva. Už jsme spolu v minulosti měli tu čest. Pro kontrolu chce ode mě odříkat ještě adresu. Říkám naši novou adresu (jsme nedávno přestěhovaní, manžel to měnil, ale netušila jsem, že to musí změnit každý spoluvlastník účtu osobně) a začínám tím, že říkám úplně jinou adresu, než má pán v počítači. No nic, stane se.
Můj první požadavek je žádost o zaslání takového malého zařízení k lepšímu zabezpečení mého účtu. Funguje jednoduše, na display mu po několika minutách přeskakují čísla. Používá se k internetovému baknovnictví. Pokud chci online manipulovat se svými penězi, musím kromě hesla opsat i číslo z displaye, šikovná věc. Pán chvíli kouká do počítace a říká, že tato zařízení svým zákazníkům rozesílají automaticky a to moje je právě na cestě, posílali mi prý dopis. No dobře, říkám si, moje chyba. V hlavě si domýšlím, kam asi došel ten dopis a kam asi dojde mé nebohé zařízení, na které se tolik teším. Tak tenhle bod si odškrtnout nemohu, alespoň jsem změnila tu adresu.
Druhým požadavkem je odblokovaní mého internetového bankovnicví. Já jsem ve všem vždycky nevině, zablokoval to manžel. Náš účet byl totiž původně můj účet. Manžela jsme do něj připsali a on při pokusu zaktivovat své internetové bankovnictví zablokoval to mé, protože při komunikaci s operátorem použil mé heslo. To je tedy manželova historka, jak to bylo opravdu už nikdy nezjistím, jelikož můj pan úředník mrká do počítace a praví, že odblokovat by mohl, ale ne něco, co zablokované není. Prý už to dlouho nepoužívám (no nepoužívám, když mi muž sdělil, že nemohu), ale je to funkční. Tento bod si tudíž také odškrtnout nemohu, není co odškrtávat.
Třetím a finálním požadavkem je zhotovení nové kreditky (debitky). To by se mi snad povést mohlo. V UK jednoduché jak facka, už mám asi osmou (ooops). Zdarma, druhý až třetí den doma poštou. Snad se nedá nic zkazit. Pánovi vysvětluji, že už ví, že jsme se stěhovali. Přibližuji mu, jak vypadá stěhování se dvěma dětmi, bez stěhováků, ještě, že máme ty kamarády, bylo to náročné… Pán už trochu znuděně a tázavě mrká, tak se dostavám k pointě. Někde jsem při tom stěhování zašantročila kreditku. Můzete mi prosím poslat novou? Pán spokojeně něco datlí do počítače, konečně smysluplný úkol. Rozhlížím se okolo, venku prší. Sahám si do kapsy pro kapesník. No kapesník tam nebyl, zato jsem vytáhla svou kreditku… Chvíli zmateně přemýšlím a pak se udávám. Prosím vás zrušte to, já ji právě našla. Jsem debil, nezlobte se na mě, příště si opravdu všechno víc rozmyslím, než vás přijdu otravovat. To už se pán usmívá dost křečovitě. Třetí bod také odškrtnout nemohu a taková to byla jistota.
Pánovi, co už se mu rosí brýle, opatrně sděluji, že si po těch dvou měsících bez kreditky PIN už vážně nepamatuji. Výborně, odškrtnuto, nové PIN k mé staré kartě mi bude brzo zasláno na moji současnou adresu. Jak prosté. Bance se vyhýbám velkým obloukem a stále netuším, kde dělám chybu.
Děkuji všem čtenářům, že dočetli až sem.
Přečtěte si také
Dostala jsem práci snů, manžel mi místo gratulace vyčetl, že zanedbám syna
- Anonymní
- 16.11.26
- 522
Když jsem manželovi oznámila, že jsem dostala nabídku vrátit se po rodičovské do práce, jeho první otázka nebyla, kolik budu vydělávat ani jestli mě ta pozice těší. Zajímalo ho, kdo bude hlídat...
Manžel mi vyčítá pohodlný život v domácnosti, chce za to po mně další dítě
- Anonymní
- 16.11.26
- 470
Manžel mi pokaždé, když přijde řeč na druhé dítě, opakuje, že nemůže být jen po mém. Jenže já už jedno dítě mám a další nechci. Je mi čtyřicet, máme malého syna, bydlíme v domě se zahradou a já...
Nácvik vánoční pohádky na vsi je noční můra. Zkazila jsem dětem radost?
- Anonymní
- 16.11.26
- 288
Blíží se čas adventu a s ním i ty nejkrásnější, ale také nejstresovější chvíle celého roku. Zatímco ostatní maminky se v obecní sokolovně na nácviku vánoční pohádky s písničkami usmívají a chválí...
Tchyně sice hlídá zadarmo, ale děti vychovává po svém. Jsem prý nevděčná snacha
- Anonymní
- 16.11.26
- 364
Když jsem tchyni poprvé svěřila děti na celé odpoledne, byla jsem nadšená, že máme konečně hlídání. Jenže po několika měsících už si nejsem jistá, jestli nám její pomoc spíš nekomplikuje život....
Jsem máma, ne bankomat. Dcera si plete mateřskou lásku s bezplatným servisem
- Anonymní
- 16.11.26
- 346
Když mi zavolá dcera a začne mi vyznávat, jak mě má ráda, už jsem ve střehu. Za chvíli totiž obvykle přijde to, na co čekám. Potřebuje půjčit, přispět na nájem nebo jí chybí peníze do výplaty....
V 45 jsem dala výpověď a chci si splnit sen. Manžel mě nařkl z nezodpovědnosti
- Anonymní
- 15.11.26
- 1066
Když jsem manželovi oznámila, že dávám výpověď a chci rozjet vlastní podnikání, čekala jsem překvapení, možná trochu obav, ale také podporu. Místo toho mě označil za nezodpovědnou ženskou, která si...
Dcera se zbláznila. Prý se cítí jako kluk a máme jí říkat Adam. Otec ji zabije
- Anonymní
- 15.11.26
- 1151
Moje patnáctiletá dcera mi nedávno oznámila, že se necítí být dívkou. Vybrala si nové mužské jméno a chce, abych jí říkala v mužském rodě. Vím, že bych ji měla především vyslechnout a podpořit, ale...
Rozhodla jsem, že děti budou doma pomáhat. Manžel ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 15.11.26
- 722
Když jsem se doma vyjádřila k tomu, aby děti konečně začaly pomáhat s domácností, manžel mi před nimi předvedl takové divadlo, že jsem se nestačila divit. Prý jsem hysterka, která si neumí poradit...
Seřvala jsem spratka na hřišti, který hodil písek na dceru. Špatná jsem byla já
- Anonymní
- 15.11.26
- 734
V poslední době se nám několikrát stalo, že nějaké dítě házelo na dceru písek. Jednou ho dokonce měla plné oči. Většinou šlo o nepozornost rodičů, kteří někde seděli, povídali si a o své dítě se...
Na přípravné kurzy nemáme. Bojím se, že kvůli tomu dcera přijímačky neudělá
- Anonymní
- 15.11.26
- 359
Slíbila jsem dceři, že přípravu na přijímačky zvládneme spolu doma. Na placené kurzy nám teď nezbývají peníze. Jenže po práci mi často chybí energie a s některými úlohami si sama nevím rady. Když...