Boj o nový začátek

Jak vlastně začal můj boj o nový začátek, jak jsem potkala svého prince a jak k nám přiletěla vrána.

Všechno to začalo v roce 2013. Tehdy jsem, zhruba v 5. měsíci těhotenství zjistila, že můj přítel není ve skutečnosti takový, jaký se zdá být. A já se musela postavit realitě.

Vrátila jsem se k rodičům, bez přítele, těhotná a naprosto v depresi. Nakonec jsem za podpory rodičů a přátel porodila Štěpánka. Začal boj o svěření do péče, alimenty, příspěvky, nové bydlení a snaha nezbláznit se. Nakonec mým kamarádkám došla trpělivost a bez mého vědomí mi založily profil na seznamce.

No, nebyla jsem nadšená, ale zkusit se má všechno. Mezi zájemci kteří se dali dělit na -
úchyl, jednorázovka a podobně - mi napsal „Šílený cyklista“. A nakonec mě po měsíci přemluvil na rychlé rande, které začalo katastrofálně. Přišel o hodinu později, ale nakonec vše vynahradil omluvou, vtipem a pozorností. Jelikož jsem byla poprvé v roli „matka“ bála jsem se, abych znovu nenarazila. A hlavně nemotala synovy hlavu „novým strejdou“. Oddalovala jsem tedy první setkání Štěpánka a Davida. Nakonec jsem po dvou měsících musela do Liberce a David se nabídl, že nás vezme autem a pojedeme to, jako první společný výlet.

Nakonec jsem se bála zbytečně. Kluci si rozuměli a mě vůbec nepotřebovali, povídali si spolu, ukazovali různé věci a vymýšleli blbosti. David se mi přiznal, že se do nás zamiloval a že chce aby jsme byli rodina. Opět jsem byla opatrná, ale ukázalo se že zbytečně. V roce 2015 jsme se nastěhovali k Davidovi. Všechno šlo skvěle, Davidova rodina přijala Štěpánka za vnuka a pravnuka, jakoby byl vlastní. Bylo to skvělé a já byla opravdu šťastná.

V roce 2016 jsme se s Davidem vzali a Štěpánek měl radost, že má tátu a hlavně parťáka na vylomeniny. Pak jsme si bohužel prošli smutnými událostmi, které nás jako rodinu ještě více spojily. A nakonec k nám přiletěla malá kulička a my nejdříve šokovali a poté potěšili obě naše rodiny. Štěpánek s námi chodil na všechny velké ultrazvuky, poslouchal bříško, cítil první pohyby, těšil se na malou sestřičku…

Karolínka se narodila vyvoláním, a až na těžší průběh dopadlo vše v pořádku. Tam na porodním pokoji mi došlo jakou Lásku jsem potkala, jak se o nás stará a miluje nás takové jací jsme. Malá má půl roku a popravdě, je to trochu boj. Zvládat dvě děti a občas i manžela dá zabrat, ale neměnila bych. Všechny je miluji, i když jsou občas na zabití. Čeká nás plno prvních zkušeností, bolístek, ale také smíchu a já se na ně těším…

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
janulikz
185
24.2.18 05:25
:pankac:
  • načítám...
  • Zmínit
Petruna21
9947
24.2.18 07:56

Krásný deníček :palec: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Eule
1415
24.2.18 09:55

Dojemné… Moc hezký deníček… Ať vám to vše i nadále tak skvěle klape!

  • načítám...
  • Zmínit
Zara.Ray
571
24.2.18 16:52

Ono všechno zlé je pro něco dobré. Přeji hodně úspěchů :) :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
jita22
12391
24.2.18 19:34

Taky me potesilo, mile a optimisticke. Preju at vam to klape uz naporad.

  • načítám...
  • Zmínit
prach92
255
28.2.18 13:34

Dekuji vsem. ☺ jsem rada, ze se vam denicek libí. Trochu jsem vahala zda to napsat. Preci jen je to nahlednuti do soukromi. Ale dcerka me presvedcila. ☺ I kdyz zivot umi byt kruty a mnohdy si s nami zahrava, vzdycky je sance na trochu stesti. ❤

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
1.3.18 10:12

Moc krásný a pozitivní deníček :palec:. Děkuji ti za něj, jsem na tom podobně. Momentálně těhotná po 5 letech vztahu a přítel se poslední měsíce chová jako blbec. Takže doufám, že když to dopadne špatně, že se nakonec vše v dobré obrátí jako u tebe a i s dítkem najdu fajn chlapa pro mě a tátu pro prcka :srdce:. Ať se vám daří :kytka:

  • Upravit
prach92
255
5.3.18 22:22

Chlapi se obcas umi chovat jako mali kluci. Manzel mi obcas, ted uz v zertu, sveri ze zarli na malou. Ja totiz posledni 1-2mes spim s malou v obyvaku (mame zatim 2+kk) aby se mohl vyspat do prace, dela na smeny tak uz to neni tak lehke. A zarli ze uz me nema v posteli a mala jo. :D tak mozna ten tvuj taky „zarli“? Kazdopadne nenavadim, a zacatky jsou vzdy tezke, ale zvladnout se to da… A kdo vi…? Treba novy tatinek ceka u zmrzliny. :) Kazdopadne drzim palecky. A dekuji

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář