Od úplného začátku

Bylo mi tehdy ještě devatenáct. A s přítelem jsme se nastěhovali do společného bytu. Měli jsme vše co je potřeba. Lásku, štěstí, nádherný a velký byt, auto, práci a dva pejsky. Byli jsme prostě taková mladá, malá rodinka. Jen porád něco malého chybělo... Miminko.

malá po porodu malá po porodu
malá po porodu

Měla trošku problém s dýcháním tak jí dali kyslík.

na pokoji

těsně po návratu ze sálu...

druhý den po porodu
  • 2
Tady už jsme doma
nedávno...lumpíček
  • 3

Shodli jsme se na tom že by jsme si ho oba moc přáli a hlavně že si ho můžeme dovolit. Tak jsem vysadila antikoncepci a začali jsme se snažit. Ale pořád nic. Jakmile se mi jen o malinko zpozdila menstruace dělala jsem si testy…Padlo jich snad milion. Ale žádný pozitivní. Byla jsem zoufalá a tak jsem navštívila gynekologa.

Nechala jsem si poradit a řekla si že když to nejde tak to nejde. S doktorem jsme se domluvili že zahájíme očkování proti rakovině děložního čípku a těhotenství odložíma na půl roku až budu mít všechny vakcíny naočkované.
Tak jsem si nechala dát první injekci a čekala na menstruaci abych mohla začít brát zase antikoncepci. Protože těhotenství se nedoporučuje při vakcinaci.

Čekám, čekám a pořád nic…nějak jsem to neřešila a hlavně jsem ani pořádně nevěděla kdy by měla přijít. Když už to trvalo vážně dlouho a menstruace pořád nikde řekl mi přítel ať si udělám test. Říkala jsem si, na co vždyť jsme se spolu milovali jen jednou a navíc to přeci nešlo…A prásk test byl pozitivní…nemohla jsem uvěřit vlastním očím…udělala jsem radši druhý…zase dvě čárky…byla jsem radostí úplně mimo. (Bylo to krátce po dvacátých narozeninách).Hned jsem to řekla příteli, rodině a zavolala jsem doktorovi že jsem přeci jen těhotná a že vakcíny ruším…A že potřebuji vyšetření protože trochu krvácím.

Pozval si mě na kontrolu, udělal ultrazvuk a řekl (ty slova nikdy nezapomenu) : ,,Je mi líto ale těhotná pravděpodobně nejste, kdyby jste byla něco bych tu viděl."
Ale jak to vždyť testy nelžou…???
A on : ,,No hladina hormonů tam je ale to ve vašem případě může znamenat, že jste těhotná byla a potratila jste a to krvácení jsou zbytky plodu, nebo mimoděložní těhotenství a nebo-což je malá pravděpodobnost-to půjde vidět až za pár týdnů.
Málem jsem omdlela! Rozbrečela se a nevěděla co na to říct.
Předepsal mi léky na udržení plodu a že kdyby krvácení nepřestalo mám jet ihned do nemocnice.Jinak že mám přijít za dva týdny.
Nedokážete si představit jak byly ty dva týdny dlouhé.
Naštěstí se ukázalo, že plod tam přeci jen je…byla jsem tak šťastná.
Léky na udržení jsem musela brát ještě měsíc.

Moje těhotenství bylo vážně kruté…veškeré nevolnosti s ním spojené se mě týkaly. Od nechutenství, malátnosti, ranní nevolnosti až po pálení žáhy,šílenou únavu, zvracení, bolesti břicha.
Před vánoci se na mě ještě ke všemu přítel vykašlal a já se musela odstěhovat(k mamce).Moje srdce se rorbilo na kusy a uvažovala jsem dokonce o potratu(byla jsem ve čtvrtém měsíci).Zhubla jsem nervama 7 kilo.Dokor mě chtěl poslat do nemocnice jestli se to nezlepší.Musela jsem se kvůli miminku vzchopit a postavit se na nohy.
Po měsíci se přítel omlouval a chtěl vše vrátit…Z lásky k němu a k našemu budoucímu miminku jsem mu odpustila ale nikdy mu to nezapomenu…o měsíc později jsme se vzali.

Vše se zdálo být fajn až na ty bolesti břicha, nespavost, nevolnost atd. Musela jsem i do nemocnice na pozorování…Porod už byl za dveřmi a já se dozvěděla že plod se neotáčí a budu muset na císařský řez.
Měla jsem strach ale pozvali si nás do nemocnice na pohovor a to mě trochu uklidnilo.

Nechala jsem si dát poloviční narkózu abych mohla miminko hned vidět.
Jenže další problém(aby jich nebylo málo)mám skoliózu páteře tak bude určitě těžší se dostat na míchu…taky že ano, epidurální anestezii mi píchli až na podruhé…a už to začalo.

Během porodu jsem omdlela(trpím na nízký tlak)a tak mi dali injekci na zvýšení tlaku…jenže ta náhlá změna tlaku v těle je něco šíleného…sice jsem se probrala ale měla jsem pocit jako by mi seděl na prsou 200kg vážící chlap,šíleně mě bolela ruka do které mi to píchli(úplně jsem cítila jak to mnou jede)a hlava se mi málem rozletěla na milion kusů…tlak se srovnal a začala jsem zvracet…a zase omdlela a zase injekce a to takhle čtyřikrát dokola.
Najednou bylo miminko venku a přinesli ho k mému rameni…je to holčička.
Byla nádherná.

Jenže jsem si jí vůbec nemohla prohlédnout protože jsem začala zase zvracet na druhou stranu…modlila jsem se ať už to je za mnou…a ať už jsem na pokoji s mojí holčičkou.

Rána bolela jako blázen ale za to vše to stálo.

Malá byla v pořádku měřila 53 cm a vážila 3190 g.

Uplynuli dva měsíce a já začala najednou čím dál víc krvácet(i přes kojení).Musely jsme s malou zase do nemocnice…hrozilo ze mě budou muset zase otevřít a vyčistit znova a nebo vzít úplně celou dělohu…Naštěstí vše dobře dopadlo(byla to prý menstruace).

Teď mi bude brzy 21 a malé jsou tři měsíce. Vše je v pořádku, všichni jsme zdraví a šťastní a doufám že už napořád.

Jedno vím jistě…sice se říká že muži jsou silní ale ženy mají mnohem více síly…dokáží vydržet úplně vše a hlavně obětují cokoli. Všechno to trápení se nám pak jednou vrátí v podobě krásného a zdravého miminka.
Zdravím všechny maminky

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
žanule
130
21.9.10 09:00

Přeju hodně štěstí a hlavně ZDRAVI!!! :kytka: :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
nokoska
3853
21.9.10 09:00
:palec:
  • načítám...
  • Zmínit
rezinka29
898
21.9.10 09:24

Malá je vážně nádherná…tak ať z ní máte jenom radost.
Já měla první mimi v 19, také plánovaně a bylo to úžasný…druhá holčinka přišla v 21 letech…opravdu jsem si to užívala, rozhodně bych neměnila a ani jsem neměla pocit, že mi něco utíká…dneska je mi 30 a náhodou (tentokrát neplánovaně) čekáme třetí mimi…je to úplně jiné než ve 20, ale i tak se už moc těším…asi jsou dětičky mým údělem…třeba budou další a další :mrgreen: , ikdyž bych raději zůstala u 3, ale kdoví co bude za pár let…zásadně už neříkám nikdy!!
Hlavně ať nám vydrží ti chlapi…mi to zvládneme určitě (v tom máš pravdu)…a ať jsme všichni zdravý
:mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Ilwimia
969
21.9.10 09:28

Nemám co bych dodala… Drž se a buďte šťastni!

  • načítám...
  • Zmínit
VenJe
75
21.9.10 10:16

Hezký deníček :kytka: :kytka: :kytka:
Přeji vám ať jste spokojení. :kytka: :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
jitulka80
1053
21.9.10 13:22

Moc krásně napsané přeji vám oběma hodně zdravíčka a štěstí :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
niki+nina-valentyna
7
21.9.10 20:19

dekuji…mala je ted nemocna takze prozivame nase prvni nachlazeni a jsme trochu vycerpani…jak pomahate svym miminkum…poradte…mame velkou rymu a docela dost diky tomu blinkame :poblion:

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22074
21.9.10 20:40

Gratuluju k miminku!

Příspěvek upraven 21.09.10 v 20:40

  • načítám...
  • Zmínit
Niky7
22.9.10 18:07

Gratuluji a preji hodne stesti

  • Upravit
Smaikii89
759
27.9.10 22:39

Krásně napsaný deníček…Přeji jen to nej. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář