Pátek třináctého
- Těhotenství
- Marky16
- 17.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bylo to ukázkové těhotenství, žádné nevolnosti, všechny testy dopadly na jedničku, na cestě k nám byl vysněný chlapeček, ale bohužel osud to všechno zařídil jinak.
Myslím, že nastal čas se podělit o svou zkušenost. Takový obyčejný letní den, jen to byl pátek třináctého a to doslova – 13. srpna 2010. Nějak jsem se odpoledne cítila unavená, tak jsem si lehla, ale usnout mi nešlo, byla jsem nějaká nervozní. Navečer jsem začala cítit bolesti v podbřišku, ne nějak silné, snad jen zácpa. Ten den jsme si šli brzy lehnout, protože manžel vstával do práce.
Ale opět jsem nemohla usnout, protože mírné bolesti se opakovaly. Po chvilce sledování jsem zjistila, že bolesti jsou pravidelné, ale ne nijak silné. Snad to nejsou kontrakce, vždyť jsem teprve 25. týden. Po hodině převalování jsem šla na wc a na toaletním papíře krev. Z toho leknutí se mi až hlava zatočila a krve by se ve mně nedořezal. **Vzbudila jsem manžela a říkám, že musíme jet do nemocnice, že se něco děje. **
Po příjezdu do porodnice jsem na vratnici oznámila, co se mi stalo a poslali mě ať zazvoním na porodním sále. Převzala mě hned sestřička napichla na monitor, miminko bylo v pořádku, srdíčko tlouklo, pohyby byly. Pak přišel pan doktor a vzali mě na ultrazvuk o dvě patra níž. Tam pan doktor zjistil, že rodím, vak blan už byl skoro celý venku a už byla jen otázka času, kdy praskne a odteče voda. Dali mě na porodní sál, začali do mě valit kapačky, aby zastavili kontrakce a snažili se porod oddálit.
Píchli mi kortikoidy na urychlení vývoje plic a řekli mi, ať zkusím odpočívat. V noci manžel odjel domů, aby se taky trochu prospal. Ráno jsem se probudila a začala brečet, nedokázala jsem si ani ve snu představit, co bude dál následovat. Vždyť to miminko je ještě moc malé. A co se vlastně stalo, přece to nemůže takhle skončit. Nikdo mi nic neřekl, jen mi občas někdo přišel vyměnit kapačku.
Odpoledne jsem znovu začala cítit kontrakce, řekla jsem to sestřičce, asi za hodinku přisla doktorka a po jejím vyšetření oznámila ať odpoji kapačky, že to víc nezdržíme, že budeme rodit. Ale mám počítat, že to dítě je velmi nezralé. Manžel měl večer dojít na návštěvu, tak jsem mu poslala sms, ať počítá s tím že budeme rodit, že už kapačku odpojili. V momentě byl u mě. Kotrakce byly hned silné a po třech hodinách se chlapeček narodil, měl 29 cm a 632 gramů.
Bohužel čas jeho narození byl zaroveň časem jeho smrti. Po porodu ho ještě 20 minut oživovali, ale pak to na žádost manžela zastavili, bylo riziko poškození mozku, kdyby se náhodou po tak dlouhé době chytil. Byla jsem tak unavená a vyčerpaná, že mi pořád nedocházelo co se stalo. Všichni kolem plakali, manžel, paní doktorka co ho oživovala i porodní asistentka plakala. Byla to moc smutná chvíle. Nakonec mi ho i donesli ukázat, byl moc hezký, už měl i spoustu černých vlásků, byl velmi podobný manželovi.
Ještě několik týdnů po tom, jsem se v noci budila a dívala se na manžela, jak spí a šíleně jsem plakala, protože ta podoba byla neuvěřitelná. Zůstal ve mně jen pocit prázdna a neuvěřitelná bezmoc, proč zrovná já? Čím jsem si to zasloužila? Nikdy jsem nedostala odpověď! Byla jsem na spoustě testů, malý byl na pitvě, ale nepřišlo se vůbec na nic. V říjnu jsem nastoupila zpátky do práce a po dvou menstruacích jsme se začali snažit znova. A povedlo se snad hned na poprvé. Dnes jsem v osmém týdnu a jen doufám, že už nikdy podobnou zkušenost nezažiji.
Doufám, že to prostě byla jen nehoda a nebude ze mě zase za půl roku hromádka neštěstí. Hledala jsem na netu, jestli má někdo podobnou zkušenost jako já, ale je toho velmi málo, skoro nic. Proto doufám, že aspoň můj příběh pomůže někomu, kdo dopadl stejně. Hledala jsem dušičku, která má podobnou zkušenost. A která taky stále hledá odpovědi na své otázky. Ráda v tomhle komukoliv pomůžu, člověk musí být silný a hlavně – čas je nejlepší lékař.
Přečtěte si také
Tchyně mi tajně vyzvedávala syna ze školky. Pak jsem zjistila, co mu říká
- Anonymní
- 17.10.26
- 4603
Nikdy jsem si nemyslela, že budu řešit problém s tím, že někdo chce trávit čas s mým dítětem. Jenže moje tchyně začala dělat věci za mými zády – a nejhorší nebylo samotné vyzvedávání ze školky, ale...
Našla jsem způsob, jak manžela udržet po sexu vzhůru. Za vším hledej peníze
- Anonymní
- 17.10.26
- 845
Existuje několik věcí, které jsou po sexu téměř jisté. Člověk je příjemně unavený, spokojený a má pocit, že by svět mohl na chvíli počkat. U mého manžela je ale jisté ještě něco. Usne. Prakticky...
Manžel zastavil rekonstrukci. Vadí mu trvalé bydliště mého bratra v našem domě
- Anonymní
- 17.10.26
- 2011
Žijeme v rodinném domě, který nám darovali moji rodiče. Ti si na stáří pořídili malý byt, můj bratr se osamostatnil, naši mu dali peníze na jeho bydlení a dům zůstal nám s manželem a dětmi. Rodiče...
Manžel jezdí stále častěji na služebky. Když usnou děti, tajně pláču
- Anonymní
- 17.10.26
- 1137
Ještě před pár lety bych si myslela, že mám doma ideálního chlapa. Pracuje, stará se o rodinu, a když musí odjet na služební cestu, přiveze mi čokoládu nebo alespoň nějakou historku z hotelu....
Křičela jsem na dceru kvůli špatnému prospěchu. Místo reakce omdlela
- Anonymní
- 17.10.26
- 1695
Představa, že moje čtrnáctiletá dcera nezvládne přijímačky a zničí si budoucnost, mě v posledních týdnech budila ze spaní. Jenže dnes ráno jsem pochopila, že hranice mezi motivací a nebezpečným...
„Podle numerologie se k sobě nehodíte.“ Babička ničí neteři první lásku
- Anonymní
- 16.10.26
- 2493
Moje patnáctiletá neteř Lucie nedávno prožila to nejkrásnější, co věk dospívání nabízí – poprvé se zamilovala. Kluk se jmenuje Filip, chodí spolu na gymnázium, učí se velmi dobře a chová se k ní...
On chtěl sex bez kondomu. Já řekla ne a najednou jsem byla ta, která prudí
- Anonymní
- 16.10.26
- 2983
„S kondomem mě to prostě nebaví.“ Řekl mi přítel při našem asi čtvrtém milování. Dosud to toleroval, protože jsem mu několikrát vysvětlovala, že antikoncepci užívat nemůžu a nechci.
Učitelka kreslí prvňáčkovi do sešitu prasátka. Po 6 týdnech školu nesnáší
- Anonymní
- 16.10.26
- 4671
Před dvěma měsíci zářil nadšením, do batohu si natěšeně chystal penál a nemohl se dočkat, až z něj bude velký školák. Dnes? Ranní slzy, otrávený výraz a neustálé opakování: „Maminko, já už tam...
Trapas na letišti mě stál místo v letadle. Klidně bych si to ale zopakovala
- Anonymní
- 16.10.26
- 5458
Někdy se dějí věci, které možná ze začátku vypadají jako světové neštěstí, mě se ale jedna taková nehoda opravdu vyplatila. Dnes té katastrofě říkám miláčku.
Manžel už má čtyři vánoční večírky, já nejsem zvaná. Jsem totiž na mateřské
- Anonymní
- 16.10.26
- 6258
Je teprve říjen a já už mám od manžela v kalendáři čtyři termíny vánočních večírků, na které nejsem zvaná. Čtyři! Do Vánoc zbývají dva měsíce, takže se těším, co dalšího se ještě dozvím. Třeba že...
přeju to nejkrásnější a nejhodnější miminko na světě, protože ty si ho moc zasloužíš 
Jsi ale skvělá, že jsi se s tím dokázala takhle srovnat (i když samozřejmě bolístka zůstane i nadále), ale je dobře, že to jde z Tebe takhle „ven“, že o tom dokážeš hovořit a neusíš to v sobě!!! Jistě toto těhotenství bude v pořádku až dokonce a narodí se Vám krásné zdravé miminko! Moc držím palečky!!! 
Hodně sil a hodně štěstí!!! 
Tak přeju mnoho sil a ať už taky brzo chováš mimíska. Držím pěstičky
.
Moc o tom nemluvím, do éteru to píšu vůbec poprvé. Statečná jsem nebyla, prostě jsem to musela unést… Lítosti jsem měla na koše, nepomohla… Podpory a normálního chování, které jsem v té době moc potřebovala, jsem dostala, co by se za nehet vešlo. Možná proto o tom nedokážu moc otevřeně mluvit… Ale když jsou ty Vánoce. 
