Po hlavě
- O životě
- Lucille87
- 01.07.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Do dneška slýcháme od pár jedinců, že jsme nezodpovědný. Otázky typu Proč jste si nejdříve nepořídili bydlení a až potom dítě? mě dohání k šílenství. Jo, to se lehce řekne někomu, kdo se přiženil do bohaté rodiny a získal bez námahy byt včetně financování oprav od tchánovců. My, co máme našetřeno maximálně ze stavebka, si prostě musíme (pokud chceme slušně bydlet) vzít hypotéku...
Vše začalo v lednu 2007. Bylo mi 19 a měla jsem půl roku po maturitě. Po pár brigádách jsem si konečně našla práci a odstěhovala se od rodičů. Byt mi pronajímala teta a jelikož máme super vztahy, nechtěla po mě ani kačku navíc. Tak jsem byla sama v neznámém městě, nikoho jsem neznala, nikdo neznal mě.
Jeden víkend jsem se domluvila s partou z rodného města, že za mnou přijedou a zajdeme na kulečník. Strašně jsem se těšila, ale jeden kamarád mi řekl, že se tam má potkat s kámošem ze školy. V tu chvíli mě nenapadlo, že by se měla konat nějaká seznamovací akce, ten jeho kamarád byl zadaný a já neměla na vztah pomyšlení. Každopádně mě to trochu mrzelo, určitě si sednou do koutku a budeme rozdělený na dva tábory. K mému milému překvapení nás L. po příchodu všechny srdečně pozdravil a hned se dal se všema do řeči. Cítila jsem k němu šílené sympatie, protože jsem si předtím prošla 4letým vztahem, kde mého tehdejšího partnera nezajímala moje rodina, moji přátelé, nebyl výřečný a já jsem opravdu v mluvě kulomet. L. mě vesele učil kulečník a během večera řekl tu pro mě kouzelnou větu „už brzy budu strejda, moje sestra čeká mimčo, strašně se těším“. Ve mně jako milovnici děcek zbystřily všechny radary - to by byl partner pro rodinu, sympaťák, čestný, pohledný a ještě ke všemu rodinný typ. No což, byl zadaný a já bych žádný vztah nikdy nerozbíjela. Večer skončil a naše cesty se rozešly.
Po dvou měsících 23.3.2007 jsme opět jeli s partou do stejného lokálu. Už v autě se mě kamarád ptá, jestli by mi nevadilo, kdyby tam zase přišel L. Neskrývala jsem své nadšení a ještě jsem pronesla, že to bude super, že je to sympaťák. Kamaráda a jeho přítelkyně potutelný úsměv nešlo přehlédnout, ale já to neřešila. Večer byl moc fajn a já se o L. dověděla spoustu informací. Je o rok straší než já a co důležité, je sám. Nemohlo to dopadnout jinak, než že se mě 24.3.2007 ve 2:00 ráno zeptal, jestli bych s ním chtěla chodit. Byla jsem lehce ovíněná a asi i kdybych nebyla, tak bych souhlasila.
Po pár dnech u mě L. začal bydlet. No bydlet je silné slovo, dodělával školu v Praze a jezdil za mnou na víkendy, ale jeho věci se u mě v bytě dost hromadily. Asi po dvou měsících školu úspěšně dodělal a převeleli ho do našeho okresu. Bydleli jsme spolu, vedli běžné výměny názorů, ale byli jsme stále šťastný a zamilovaný. Dokonce se mi od září podařilo po výběrovém řízení nastoupit do vysněné práce. Představení v rodině jsme měli také úspěšně za sebou a já se velmi sblížila se svou budoucí švagrovou. Jen jednu vadu na kráse to celé mělo. Našli mi rakovinotvorné kondolomata, první krok byl vysadit antikoncepci, srovnat hormony a pokud to samo nezmizí, čeká mě operace.
Poslední říjnový pátek (vím to přesně, brala jsem si kvůli tomu dovolenou) jsem švagrovou vezla na poslední kontrolu před porodem, protože neřídí a vlakem jsme jí pustit nechtěli. Sedělo tam asi 6 těhulek a já (v té době jsem ještě netušila, že jich tam sedí 7 včetně mě). Malá neteřinka se narodila 5.11.07 a na mě působila jako magnet.
Ke konci listopadu bylo jasno, operace byla zažehnána, kondolomata sama zmizela, ale problém s nepravidelným cyklem začal, nebo jsem si to alespoň myslela. Menstruace nepřicházela k tomu únava, citlivost těla i duše, ranní nevolnosti. Je všem asi jasné, co následovalo. Měla jsem doma schovaný jeden těhotenský test, který mi zbyl od kámošky, která si ho před rokem u mě dělala. Seděla jsem na toaletě s mističkou a papírkem v ruce, L. seděl vedle mě a koukali jsme na zázrak té vědy. Sotva jsme test namočili, objevily se dvě naprosto zřetelné čárky, bylo mi v tu dobu 20 let a 7 měsíců. Začala jsem nekontrolovaně brečet, upozorňuji, že jsme spolu byli 8 měsíců a já měla jasno v jediném: Chci to dítě, i kdybych na něj měla být sama. L. se na mě podíval a povídá „Proč bulíš mamko?“ vykouzlil neodolatelný úsměv na tváří a já věděla, že ho vážně miluju.
Těhotenství a jak to bylo dál? O tom příště.
Děkuji za přečtení.
Přečtěte si také
Nemůžete žít ve 2+kk, kritizuje mě moje matka. Sama nás vychovávala v garsonce
- Anonymní
- 23.10.26
- 17
Situace s bydlením není v posledních letech vícečlenným rodinám zrovna nakloněná. Protože platy nám s manželem za posledních deset let příliš nepovyrostly, zůstali jsme se dvěma dětmi v našem...
Přítel toužil po sexu na hřbitově. Jednou jsem mu vyhověla a takhle to dopadlo
- Anonymní
- 23.10.26
- 77
Mirek je kluk, se kterým se fakt nenudím. Má rád extrémní věci a pořád vymýšlí něco nového. Občas je to až trochu za hranou. Je nám oběma 22 let, jsme mladí, tak proč si neužívat. Někdy řeknu ne,...
Jsem naprogramovaná vstávat za světla. Ta ranní tma mě ničí
- Anonymní
- 23.10.26
- 67
Vůbec se nedivím, že na podzim lidé trpí víc depresemi. Jakmile totiž člověku zazvoní budík a venku je stále tma, je to jako rána palicí. Já jsem aktuálně na vrcholu těchto stavů a každé ráno...
Cizí lidé v naší posteli? Manžel zuřil, když jsem mu navrhla dovolenou zadarmo
- Anonymní
- 23.10.26
- 87
Chtěla jsem dětem dopřát pořádnou dovolenou, aniž bychom za ni utratili všechny úspory. Když jsem ale navrhla výměnu domu s někým z druhého konce světa, manžel se na mě podíval, jako bych se...
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 964
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 1137
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 677
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 589
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 1915
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 9524
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
neeee nelekej se, to bych vtip 
. Ona měla 1. dítě někdy kolem dvacítky (nevím přesně).
tak brecela jak zelva protoze si nekokazala predstavit, ze v mem veku by to mohlo byt bez komplikaci 
plánovali jsme to až za rok, kdy bude mít dcerka přesně dva-klasika přestup s mateřské na mateřskou, no hold zadařilo se dříve bude to asi záhul a mám strach jak to zvládnu, ale budou k sobě mít dětičky věkově blíž a budou si snad tím pádem víc rozumět.
