Moje pokusy
- Snažení
- dream
- 10.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dobrý den, loni začátkem března jsem byla na přerušení těhotenství. Bylo mi necelých 23 a byla jsem v 6. týdnu. S přítelem jsme spolu byli okolo 9 měsíců jako partneři, ale znali se asi 2 roky jako kamarádi. Na Vánoce mě požádal o ruku a někdy před koncem ledna jsem otěhotněla, ale nevěděla jsem o tom. Oba jsme se bavili o tom, že bychom chtěli mít svoje dítě, on má jedno z předešlého vztahu. Tenkrát se dělo hodně věcí a mně nějak vypadlo, že jsem to nedostala.
6. března jsem si jen tak koupila test, protože jsem se cítila nějak divně (jinak než obvykle) a bylo to tam. V ten moment jsem se cítila šťastná, ale po dlouhé debatě jsme se s přítelem rozhodli, že nejlepší řešení bude s miminkem ještě počkat, kvůli všem starostem okolo. Tak jsem šla na přerušení těhotenství s pocitem, že je to správné rozhodnutí. Dali mi tabletky na vypuzení plodu z těla, seděla jsem tam asi 3 hodiny, všechno proběhlo v pořádku a bez komplikací. Dostala jsem HA a šla domů. 6 měsíců jsem brala antikoncepci a potom ji vysadila s tím, že je už správná doba a zkusíme to znovu. Psychicky jsem na tom byla dobře.
Nyní jsem 8 měsíců bez tabletek a stále nic. Mám občas takové pocity úzkosti ze ztráty mého prvního a mám pocit, že se to stupňuje. I když jsem stále okolo přítelovy dcerky, ten pocit prázdna uvnitř je čím dále větší a touha po mém vlastním dítěti čím dál tím silnější. Je to trochu na zbláznění, protože to stále člověk slyší a vidí okolo sebe (jak nám naše děti rostou, sousedka je v 7. měsíci, v práci kolegyně ve 3. měsíci) a já mám občas chuť pořádně vybuchnout. Honí se mi hlavou výčitky svědomí, že jsem mohla být silnější a zvládnout to i s bříškem. Kdybych mohla vzít zpátky čas tak se rozhodnu jinak.
Když máme s partnerem milou chvilku, cítím se trochu ve stresu, jestli se to konečně podaří nebo zase ne. A když opět dostanu svoje dny, tak je mi do pláče, jsem protivná a pomalu mi nikdo nesmí nic říct, protože po něm hned startuji. Nějak se nemůžu hodit do klidu a čekat, až si to příroda sama rozmyslí. Je to velká zátěž na psychiku a potřebuji to už ze sebe shodit. Četla jsem tu nějaké články o kyselině listové apod. Asi možná jednu z těchto metod vyzkouším. Pokud by měla některá z vás nějakou dobrou radu, jak se s tímhle vypořádat, ráda ji uvítám. Děkuji.
Přečtěte si také
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 2189
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1127
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 826
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 1062
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1208
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 5135
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 3317
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 2146
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 1197
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 1509
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.