Pomozte, rádi bychom adoptovali dítě
- Snažení
- Rennda
- 19.12.01
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vzdali jsme se naděje na vlastní děti. Rozhodli jsme se pro adopci. Hledáme všechny, kdo nám může v této souvislosti pomoci, poradit, kdo má s adopcí svoji zkušenost.
Tak já mám po druhém neúspěšném IVF, chce se mi pořád plakat, protože jsme s manželem cítili, že to vyjde. Ale bohužel. Jsem psychicky úplně vyčerpaná, nemám na nic náladu. Rozhodli jsme se, že už to opakovat nebudeme.
Já vím,že mnoho z vás se mi určitě diví, ale pro nás je to vysilujídí měsíc příprav i čekání.
Nejdřív čekáme jestli se budou správně tvořit folikuly, jestli nebudu mít hyperstimul.syndrom, jestli budou nějaká vajíčka a zda-li se oplodní a budou embrya, které se možná uchytí.
Nezlobte se, že to tak píšu, ale tak já to prožívám.
Teď před Vánoci myslím na děti, které se narodily jako nechtěné a čekají v kojeňáku nebo v dět.dom na náhradní rodíče.
Uvažuji nad tím, že ta naše touha a přání mít vlastní děti je tak silná, že tu lásku bych byla ochotna dávat i jinému dítěti.
Bojím se spíše našich úřadů, které musíme projít, než adoptujeme.
Máte s tím někdo zkušenosti?
Napište mi, prosím.
Přečtěte si také
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 343
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 353
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 198
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 488
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 129
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...
Matka mého přítele ho v dětství ponižovala. Dnes se o ni stará a dává jí peníze
- Anonymní
- 13.05.26
- 1095
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě hodně trápí. Tři roky chodím s Jakubem, je to skvělý a moc hodný kluk. Jenže je hodný až moc. Na začátku našeho vztahu mi vyprávěl o svém těžkém dětství. Otec od...
Můj jediný syn se chce odstěhovat k otci. Nemůže vystát mého nového partnera
- Anonymní
- 13.05.26
- 1102
Můj syn Dominik je doslova vymodlený. Kdysi jsem ještě s prvním manželem Petrem nemohla otěhotnět. Absolvovali jsme několik cyklů umělého oplodnění, až se nám narodil náš vytoužený chlapeček. Od...
Nejsem hlídací služba zdarma. Nemůžu hlídat vnoučata kdykoliv si mladí vzpomenou
- Anonymní
- 13.05.26
- 878
Dnešní doba je v mnoha ohledech jiná než ta, když jsem sama měla malé děti. Moje mamka sice chodila do práce, ale měla jsem ještě babičku, která pohlídala pravnoučata. Děti byly tak nějak méně...
Porodní plán jsem měla dokonalý. Realita? Totální chaos a slzy
- Anonymní
- 13.05.26
- 691
Měla jsem to sepsané do posledního detailu. Kdy zavést klystýr ne, jaké polohy chci zkusit, že nechci zbytečné zásahy, že chci co nejvíc přirozený průběh a ideálně klidnou atmosféru. Porodní plán...
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 3874
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Milá Renndo,
je mi líto, že se vám ani druhý pokus nezdařil. Teď se asi na mě budeš zlobit, ale určitě musíš ten třetí pokus zkusit. Jseš mladá a možná jednou za pár let až bolest z nezdaru trochu přejde, mohla by sis vyčítat, že jsi to přece jenom nezkusila.
Já mám stejný problém jako ty, a na IVF jdu v lednu poprvé, samozřejmě mám v sobě také jiskřičku naděje, že se štěstí usměje zrovna na nás.
Ale na druhou stranu počítám i s druhou možností a to že neuspějeme. Musím Ti říci, že mi je 29 a to že nemůžu mít děti vím 7 let. Nejdříve jsem kvůli tomu brečela, propadala zoufalství, proč zrovna já. Navíc všechny moje kamarádky měly miminka a já nic. Na IVF jsem neměla dost odvahy a taky jsem chtěla mít partnera, který by byl tím správným taťkou. Dnes je mi 29 a já jsem si dodala odvahy a mám před sebou první IVF.
Proč Ti ale píšu, vždycky jsem si říkala, že adoptovat si malého tvorečka je přeci taky krásný. Ber to tak, že sotva se narodí, tak ho někdo odloží, nemá o něj zájem. Ty mu můžeš udělat život krásným, dát mu lásku a to je přece taky moc krásné. A milovat ho budeš stejně jako vlastní o tom jsem 100% přesvědčena.
Zkušenosti s adopcí nemám, ale slyšela jsem, že se čeká 1 až 4 roky.
A ještě něco, mamka mi jednou řekla: „beruško, žádné fňukání, musíš bojovat“!!!! Je to někdy hodně těžké, ale vlastně nám nic jiného nezbývá. Tak se drž!!!
Já Ti přeji úspěšný třetí pokus, zatni zuby a bojuj, zadarmo nic nedostaneš! Musíš bojovat, znovu to zkusit a jedině tak budeš mít alespoň naději na úspěch. Moc bych Ti to přála.
Hanka