Těhotenství - potrat

Každá maminka, která se rozhodla přivést na svět nového človíčka, se velmi těší na své miminko, ať už těhotenství bylo plánované nebo neplánované. Některým však tato radost není dopřána a o miminko přijdou.

Každá maminka, která se rozhodla přivést na svět nového človíčka, se velmi těší na své miminko, ať už těhotenství bylo plánované nebo neplánované. Některým však tato radost není dopřána a o miminko přijdou. Tato situace je velmi bolestná nejen pro ně, ale i pro její rodinu a její přátele. Protože každý z nich ztratil někoho na koho se moc těšil, někoho velmi blízkého.

V lékařské terminologii je potrat ukončením těhotenství před 28. týdnem. K většině však potratů dochází v prvních 12-ti týdnech, často dříve, než žena vůbec zjistí, že je gravidní. První známkou bývá krvácení z pochvy ( v tomto případě je nutné ihned zavolat lékaře a ulehnout). Někdy se však stává, že zlou zprávu oznamuje lékař po vyšetření ultrazvukem, kdy zjistí, že plod se nevyvíjí. V obou případech žena podstupuje vyčištění dělohy, tzv. výškrab.

Důvody odumření plodu bývají různé - genetické choroby, chromozomální odchylky a malformace u plodu, hormonální, malformace a záněty dělohy, celkové onemocnění a nedostatečnost děložního hrdla u matky.

Riziko potratu se také zvyšuje vlivem drog, kouření a některých léků (těhotná žena by měla užívat pouze léky předepsané lékařem, který ví o její graviditě).

Jak rychle začít s dalším miminkem - to je jistě otázka, kterou položí každá žena, která potratila. Sami lékaři nejsou v odpovědích jednotní, někteří doporučují tři, jiní šest měsíců počkat. Je zřejmé, že konkrétní odpověď by žena měla hledat u svého gynekologa, který zná nejlépe její zdravotní a psychický stav. V každém případě je dobré dát si několik měsíců načas - těhotenství a následný potrat je pro tělo a psychiku ženy veliká zátěž a je lépe, když se dá před dalším těhotenstvím do pořádku.

V žádném případě nejsou na místě výčitky ani pocity viny - příroda je sice někdy krutá, ale spravedlivá. Plod, který odumřel neměl šanci na zdravý život.

Žena která potratila potřebuje nejen naději ale i pochopení partnera, rodičů přátel a lékařů. Někdy se totiž lépe uzdravuje tělo, než duše a tak je někdy dobré navštívit i psychologa se žádostí o pomoc… a víra tvá tě uzdraví - a i když ne každá žena je věřící, pak jednu víru by měla v sobě nosit. Pokud totiž již jedenkrát otěhotněla, pak není důvod neotěhotnět znovu a není důvod porodit zdravé miminko.

Všem ženám, které bohužel vědí o čem zde píši, přeji hodně víry, hodně zdraví, hodně štěstí a v co nejkratší době krásné a zdravé miminko.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
2.1.02 15:44

Tento článek jako by mi mluvil z duše. Taky mě to potkalo loni v listopadu. Moc jsme se na miminko spolu s manželem těšili, avšak příroda tomu nechtěla a pan doktor nám sdělil, že se miminko nevyvíjí. Ta zpráva byla jak blesk z čistého nebe, nejhorší máme již za sebou a už se nemůžeme dočkat až se nám to podaří na „druhý“ pokus. Díváme se do budoucnosti s radostí…

  • Upravit
Anonymní
5.1.02 14:36

Přivítala bych, kdyby se na Vašich stránkách objevilo více informací o spontánních potratech. Bohužel nás postihlo to také postihlo a rádi bychom do budoucna věděli, čeho se vyvarovat, abychom již podobnou zkušenost nemuseli absolvovat. Díky za informace.

  • Upravit
Krasomila
7
5.1.02 18:14

Čau všem s takovouto nezáviděníhodnou zkušeností.
Z osobních důvodů jsem se rozhodla na toto téma reagovat.V květnu předloňského(2000) roku se mi totiž v 11. týdnu těhotenství stalo totéž.Příčina potratu neobjasněna,avšak za tři měsíce nato se mi podařilo znovu otěhotnět,aniž bychom se o to nějak obzvlášť výrazně snažili ( spíše jsme chtěli učinit druhý pokus později - za další tři-čtyři měsíce),abychom se vyvarovali případných dalších komplikací.Vše však dopadlo nadočekávání dobře,během těhotenství jsem kromě obludného váhového přírůstku(30 kg) a výrazným otokům nohou nijaké zvláštní potíže neměla a ve 42.týdnu jsem porodila zdravé a krásné čtyřkilové holčičí mimino.Teď už je „nám“ sedm měsíců a jsme naprosto vklidu. Čau a držím všem nešťastnicím palce
P.S.: Omlouvám se za možná nepříliš stylisticky povedený text,píši totiž ve spěchu,protože mé dítko je vskutku hyperaktivní a stále hladové(furt kojím).Ahooooooooooooooj!

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
6.8.02 19:34

Rok jsem se snažila otěhotnět,vyšetření ultrazvukem prokázalo,že nedochází k ovulaci.Po tříměsíční stimulaci léky již k ovulaci docházelo,ale stále jsem nebyla těhotná.Těsně před nástupem na operaci - laparoskopie a endoskopie - jsem zjistila,že jsem gravidní.V sedmém týdnu jsem začala krvácet a potratila.Nyní se opět snažím otěhotnět,již po 2 měsících od potratu.Jelikož jsem nevěděla, že jsem těhotná,užívala jsem v časném těhotenství antibiotika Biseptol,nevím,zda právě tyto léky zavinily potrat.Doufám,že tomu tak bylo a že nebudu muset zjistit jinou příčinu.Jedinou nadějí je pro mě kartárka,které vše vychází a která tvrdí, že brzy otěhotním.Zatím však při každém začátku menzes prožívám deprese, že to zase nevyšlo.Zdravim R.

  • Upravit
Anonymní
26.9.02 00:24

Dobrý den
Jak tak koukám je nás asi víc a víc !!!
Je mi 28 a manželovi 33. Už za sebou máme 3 samovolné potraty. Musím podotknout, že pro okolní svět jsme v pohodě. Ničím se „netrápíme“. Ovšem uvnitř, hlavně u mě, to je jiné. Jak to tady pročítám, mám slzy v očích. Vždycky potratím v prvním měsíci. Pořád se utěšuju tím, že vůbec můžu otěhotnět. Nastalo nám období kdy to začneme znovu zkoušet. S netrpělosdtí čekám na menstrulaci od které začnu počítat den ovulace a pak … snad se to podaří a pevně věřím, že tentokrát to v sobě udržím!!!! Nevím jestli jsem připravená na to znova o to přijít. Ale stále věřím, že jednou se to podaří. Prostě MUSÍ rozhodně nechci být bezdětná.
Všem držím palce.
 Lenka

  • Upravit
Šárka
26.9.02 10:09

Moje kamarádka také 3× potratila a počtvrté je z toho skoro již roční slečna.
Takže hlavu vzhůru a hodně štěstí!!!!

  • Upravit
Anonymní
20.11.02 18:22

právě jsem se vrátila z porodnice, bohužel ne po porodu ale po revizi dělohy. Diagnostikovali mi zamlklé těhotenství, plod se přestal vyvíjet, i když já jsem potratové stahy neměla. Cítím se hrozně, byl to 13. týden a ve dvanáctém jsem ho viděla na ultrazvuku, tlouklo mu srdíčko a mávalo ručičkama…Moc mi pomohly dopisy, co jsem si tu přečetla, díky. Jen si říkám, že asi nebylo v pořádku, a je lepší, že umřelo. Věřím, že příště budu mít štěstí, a přeju ho i dalším, co je stihla podobná věc.
 Anežka

  • Upravit
Anonymní
28.1.03 12:04

Ahojky!
Je mi 24 let a v prosinci jsem se také podrobila revizi, ze stejného důvodu.
Byla jsem ve 12 týdnu a 4dnu a diagnóza byla stejná. Dítěti přestalo bít srdíčko. Nikdo neví proč! Já se z toho dostávám ještě nyní a moc se těším až se to povede!Doufám, že příště se to nestane a všechno bude v pořádku. Přeju všem hodně zdravých miminek!!! Kateřina!!!

  • Upravit
Anonymní
13.2.03 14:14

Ahoj! Jsem taky po revizi dělohy - diagnóza: zamlkl těhotenství. I když to nikomu nepřeju, trochu mě to uklidňuje, když vidím, že je to opravdu velmi běžné. Přeji všem, aby to příště vyšlo! Alena

  • Upravit
hepka
28
13.2.03 15:13

Taky jsem v 11. týdnu prodělala kyretáž dělohy po zmlklém potratu a chtěla bych se zeptat někoho, kdo to taky absolvoval, jak dlouho potom krvácel a jak dlouho ho bolelo břicho. Mně to trvá už týden a nevím, jestli to je normální. Když mě doktor po zákroku poučoval, byla jsem asi zblblá anestezií, že si vůbec nic nepamatuju. Moje doktorka je momentálně pryč, tak nevím, jestli se mám bát nebo ne. děkuji za odpovědi.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
28.2.03 10:53

Ahojky!Prodělala jsem loni v prosinci totéž, ale ve 12+4 týdnu a krvácela jsem hodně. Po propuštění z nemocnice už to bylo jen špinění, ale trvalo to necelých 14 dní.Sem tam to bylo silnější, ale prý to je normální. Přece jenom bych se ale poradila s doktorkou, ať už svou nebo s někým z nemocnice.

  • Upravit
Anonymní
12.4.03 23:02

mmmmmmmmmmmmm

  • Upravit
Anonymní
23.9.03 21:16

Ahoj holky, jak se tak dívám, kolik je nás na tom takhle stejně, ani se mi tomu nechce věřit. Dnes je to přesně týden, co jsem prošla přesně tím, čím vy. Stále jsem moc smutná, ale věřím, vlastně oba věříme - manžel i já, že příště už to vyjde. Ale abych se přidala k vaší diskusi. První den jsem krvácela, další dny už jen slabě, ale poslední tři dny špiním hodně silně a taky mě jeden den dost bolelo břicho( takové ty klasické menstruační bolesti). Já jsem si po narkóze moc oblble nepřipadala, takže si pamatuji, že mi to doktorka říkala. Za týden jdu na kontrolu, tak uvidím, co řekne můj gynekolog. Myslím si, že je to normální. Tělíčka se nám čistí, aby byla vpořádku, až do toho znovu praštíme. Přeji nám všem hodně štěstí. Julie

  • Upravit
Anonymní
10.11.03 13:29

Mám za sebou podobné zkušenosti. 3× u mě došlo k samovolnému potratu a jednou k zamlklému těhotenství. Je to šílené hlavně pro psychiku. Moji i manželovu. Ale po kažedé bouřce vyjde sluníčko a to naše už je na světě. Proto radím všem, koho potkaly ty nemilé události: nevěšte hlavu, všechno dobře dopadne.

Jarka.

  • Upravit
Petulka1
297
10.11.03 15:05

Ahoj, holky!
Tím čím vy jsem prošla letos v červnu. Na začátku 12. týdne jsem začala krvácet a musela na revizi dělohy. Teď už se zase snažíme, tak doufám, že na sebe miminko nedá dlouho čekat.
K tématu krvácení:
Krvácela jsem opravdu docela hodně a dlouho (dohromady víc než čtyři týdny), brala jsem askorutin na zástavu a nakonec jsem dostala i nějakou injekci, ale i po ní jsem krvácela ještě týden. První MS pak trvala také ještě dva týdny, ale pak už to bylo v pohodě.
Co bylo k nepřežítí, kromě bolesti psychické, byly i strašné bolesti břicha po revizi, které trvaly asi 3 dny. Nemohla jsem vůbec spát a snad poprvé v životě jsem skučela nahlas. Docela zajímavé bylo, že když mě manžel třetí den odvezl do nemocnice a viděl mě doktor, tak to přešlo a už jsem nepotřebovala ani předepsané čípky.
Doufám, že se vám mimísci brzy povedou a další těhotenství už bude v pořádku a zakončené tím nejkrásnějším porodem.
 Petra

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.8.04 07:09

Ahoj!
je to zvláštní, jakmile člověk ví, že není jediný, komu se něco přihodilo, tak je mu hned o něco lépe (a vůbec to nemyslím ve zlém, protože přijít o miminko bych nepřála opravdu nikomu).
Je to 5 týdnů, co jsem přišla o miminko. Otěhotněla jsem po půl roce snažení a když jsem poprvé viděla dvě čárky na svém testíku, byla jsem ten nejšťastnější člověk na světě. Na přerušení jsem byla poslaná v 11. týdnu těhotenství a diagnóza zněla - miminku nebije srdíčko. Měla jsem pocit, že to nezvládnu, jak jsem z toho byla na dně. První dny po propuštění z nemocnice jsem prostě jen tak ležela a litovala se a měla jsem pocit, že se mi ty slzy řinoucí z očí už nikdy nezastaví. Ale s odstupem času si říkám, že to tak asi prostě mělo být, že se to miminko zřejmě nemělo narodit. Jsem z toho moc smutná, ale snažím se na to koukat pozitivně a jakmile překročím 2 měsíce, pokusíme se opět o miminko. Snažím se uklidňovat tím, že když to šlo jednou, půjde to i podruhé a už to bude určitě vše v pořádku.
Přeji vám všem hodně štěstíčka a věřím, že se všechny brzy dočkáme toho svého vytouženého mimíska.

Držím pěsti.
Pavlína

  • Upravit
Nafteta
1154
27.8.04 07:16

Moje kamarádka prodělala revizi dělohy loni v červnu z důvodu zamlklého těhotenství a letos v červenci se jí narodila nádherná slečna Klárka,která je pro ní a jejího manžela nej nej na světě.Neboj,všechno bude v poho.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
1.10.04 11:04

ahojky,dneska jsem zavítala na tuhle stránku a také jsem prodělala potrat o miminko jsem se snažila dva roky a když se to podařilo byla jsem moc štasná ted to bude týden a jsem moc smutná a také mě trápí mírtné bolesti a slabé špinění jen doufám že vše bude v pořádku a vytouženého miminka se dočkám a přeju to i vám všem je to smutný zážitek a i když vypadám v pohodě špatně se stím vyrovnávám jen vidím že se to stává častěji než jsem si myslela tak hodně štěstí a už jen příjemné setkání po porodu s miminkem v náručí

  • Upravit
Anonymní
23.11.04 20:16

ahoj, bohuzel jsem tento mesic take zjistila, ze mi umrelo moje mimi, na ktere jsme se s pritelem strasne moc tesili. Po revgacela, hned se mam odebrat k doktorovi. Takze pokud je to kizi jsem krvacela, kdyz jsem se probudila, ale dalsi den to prestalo a jen jsem spinila. Takovy hnedy vytok, pak to prestalo a dneska je to 14 dni a zase spinim trosku. Pamatuju si, ze mi rekli, ze pokud by krev byla jasne cervena a ne hnede spineni jako na konci menses, tak byt tebou radeji zajdu k doktorovi, muze to byt zanet… Viera

  • Upravit
Anonymní
11.3.05 10:45

Zdravím nás ženy, které po naprostém prožitku štěstí musely bohužel procítit na vlastní kůži ten hořký prožitek úzkosti a to ve chvíli diagnozy zamlklého těhotenství. Je mi 29 a mateřské hormony jsou nezkrotitelné! Tato krutá diagnoza přišla ve 13 týdnu. UF. Je to 12 dní co jsem po revizy dělohy. Špiním a špiním a přitom s manželem sníme o tom nejkrásnějším mimískovi na světě, které už určitě brzy přijde. Plánujeme začít znovu po 2 menstruacích. Holky, buďme statečné, moje kamarádka musela být 17× těhotná, aby měla dvě krásné děti. Lékaři jí řekli, že je mít nemůže, ale oni to nevzdali a teď má dceru a syna. Všichni jsou zdraví a šťastní. Posílám nám všem, kterých se to týká odhodlání postavit se ranám osudu čelem. My ty děti mít prostě budeme!!! Eva

  • Upravit
Veronika 78
25.11.09 16:52

nevyvijejici plod

v devatem tydnu pred 2 lety jsem potratila a stale se mi nedari otehotnet, je mozne ze mi pri zakroku odebrali i kousek sliznice, kde se ma utvaret plod?

  • Upravit
lp
16.12.09 16:07

potrat

Ahoj zdravim vas vsechny,ctu si vase clanky ale klidnejsi nejsem ,zitra nastupuji do nemocnice na potrat jsem skoro v 9 tydnu,plod je malinky mel by byt vetsi.Strasne se bojim.Vim ze to neni zatim dlouhe tehotenstvi ale citim se jako bych zklamala vsechny a hlavne sebe jako bych se stydela.Pisete nekdo ze o nepreboli a nekdo ze preboli tak doufam ,ze otehotnim zas a preboli to.jen se bojim abych vubec otehotnela.Mejte se krasne a i vam vsem se stejnym problemem drzim palce :cry:

  • Upravit
Dajula
15.1.11 23:27

Kdy otěhotnět po potratu

Ahoj, holky, tak si to tady pročítám, jsem jedna z vás,i mě se to přihodilo, před Vánocema jsem musela na revizi v 7. týdnu, miminko bylo plánované a moc chtěné , ale boužel to nevyšlo.......
Celkem brzo jsem se s tím vyrovnala, po výškrabu jsem neměla žádné problémy, první menstruace se objevila za 5 týdnu a ted mám dilema, kdy se začít znovu snažit, názory se líší, lékaři doporučují minimálně 3 měsíce počkat, spousta holek však nečeká a pokusí se otěhotnět hned, tak nevím, no.....jakou máte vy zkušenost?

  • Upravit
veronigue
23.1.11 17:36

Ahoj Dajulo,
jsem čerstvě po kyretáži v 10.týdnu :-( Doufám, že se obě brzy vzpamatujeme. Vhodnou dobu nového snažení nelze určit. Nicméně, co jsem si zjišťovala, tak je nejlepší opravdu začít až po 2-3 menstruacích (jeden doktor mi říkal až po půl roce, 2 další po těch 2-3 menstruacích), aby dobře narostla děložní sliznice a nové miminko se mohlo dobře uhnízdit. Nicméně znám už 2 holky, které otěhotněly v období „šestinedělí“ a obě svoje děti v pořádku a ve zdraví donosily. Já budu volit tu střední variantu 2-3 měsíce s tím. Pro příště přeju hodně štěstí a hlavně zdraví…

  • Upravit
v klidu je síla
14.5.11 19:01

..tak jsem se dnes vrátila z nemocnice po revizi, holt to nedopadlo…ale beru to tak, že je to celkem běžná věc a většinou to nic neznamená, dáme si chvíli pauzu a znovu hurá do plození…jen chci dodat optimismus, využijte tenhle čas k jiným příjemným věcem, buďte v klidu, je dobrý vědět, že aspoň není problém otěhotnět…však ono nám to všem jednou dopadne, jak tady spousta z nás už psala… :-)

  • Upravit
MKa
173
10.1.12 20:37

Dneska mi na ultrazvuku zjistili, ze mi mimco umrelo(19.t), lezim v nemocnici a čeká mě vyvolání potratu, doufám, ze to moc maminek nepotká a přeju všem zdravé děticky a hodne radosti.

  • načítám...
  • Zmínit
Šarlota76
23.2.16 23:59

Děkuji za tvůj přízpěvek, taky jsem potratila, těžko jsem se s tím vyrovnávala…je fajn, že někdo napíše to, co cítí…

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Kratší vánoční prázdniny? Mně jako mámě dvou dětí naprosto vyhovují

Jak synovi se snachou vysvětlit, že mi nevadí, když se milují v našem domě

Život mě zkouší ze všech stran. Zvládnu to?

Deníček jedné maminky: O štěnicích, úřadech a naději, která neumírá

Nesnáším manželovy kamarády. Jejich vtipy mě uráží

Vzali mě s sebou na dovolenou. Můj syn se snachou netušili, co všechno uvidím

Dopis těm, co zůstávají: Jak jsem chtěl zachránit děti před rodinnou tragédii

Upozornila jsem matku na řvoucí dítě. Hned se do mě pustily

Dítě v práci? Pohoda. Přežít cestu vlakem domů v těhle vedrech? Masakr

Je mi skoro 38 a pořád čekám, až budu někam patřit