Pracovní morálka
Ráda bych se s vámi podělila o můj příběh. Doma už máme 4 letého rošťáka Tomáška. Letos 20.8. mu budou 4 roky. Nová práce, dobré pracovní místo, blížící se karierní vzrůst a najednou??? BUUUUM!
Pracovala jsem v jednom nejmenovaném hypermarketu jako noční doplňovačka. Práce to byla fyzicky dost náročná, ale milovala jsem ji. Tak jako jsem měla ráda kolektiv a vedení. Mou manažerku jsem brala jako mou druhou sestru. Přestože byla náladová a nikdo ji neměl rád, jsem si myslela, že ve vnitru je to suprová ženská. Svěřovaly jsme se vzájemně s našimi problémy, navštěvovaly jsme se, chodily jsme na sklenku vína atd. Ale i tak mezi námi byl respekt a nikdy jsme si nezačaly tykat. Jednoho dne mě překvapila, když mi nabídla místo vedoucí. Nabídku jsem přijala, začala mě trénovat.
Asi po týdnu se kě mě doneslo, že místo nabídla i dalším 2 kolegyním. Nevěděla si, co si myslet. Pak mě trénovat přestala, pak zase začala a takhle to bylo furt a stále dokola. I přes to jsem si říkala, že určitě ví, co dělá, ale mrzelo mě to. Dělala ze mě akorát blbce. Po pár měsících jsem poznala, že jsem se v ní šeredně spletla (ne z pracovní stránky, ale v té „sesterské“).
Jirko do prdele! JSEM TĚHOTNÁ! Takto jsem vyhrkla na mého muže! Byl zrovna leden. Dostala jsem smlouvu na dobu neurčitou, stále jsem věřila, že mě manažerka chce za vedoucí, protože mě opět začala trénovat. A navíc jsme miminko sice plánovali, ale ne takhle brzy. Chtěli jsem začít „zadělávat“ až v září tohoto roku, aby nám to vyšlo krásně na prázdniny, jako je první syn. Po dlouhé rozmluvě jsme se rozhodli, že i když miminko je neplanované, tak že je to už jedno. Hold to přišlo dříve…
Začali jsme se všichni těšit. Šla jsem na můj první ultrazvuk, kde mi doktorka sdělila, že jsem v 5.tt. Ale že jelikož dělám fyzicky namáhavou práci a že dělám jen na noční směny, tak že by mi doporučovala, abych se nechala přeřadit. Což jsem já nechtěla. Ale potom mi nakonec stejně nic nezbylo…
I když jsem byla teprve v 5.tt, tak jsem si řekla, že bych to měla říct mé manažerce, aby si našla tedy někoho jineho, koho by začala trénovat na vedoucí. Přišlo mi to vůči ní fer - kdybych byla svině, tak bych se nechala vytrénovat na vedoucí a nic bych jí neřekla. Pak bych brala i vyšší plat a mateřskou. Ale to jsem neudělala. Prostě v mém podvědomí jsem měla povinnost jí to říci, což jsem udělala.
Přišla jsem k ní domů na kafe, kde jsem ji tedy oznámila, že jsem těhotná a že jí to říkám, aby mě zbytečně nezaučovala, když jí stejně za pár měsíců pláchnu na mateřskou dovolenou. Její reakce byla poněkud zaskočená, což jsem chápala a i tak nějak jsem to čekala. Řekla jsem jí, že nechci z našeho oddělení jít pryč, tak že i proto jí to říkám, jen aby věděla, že už jí nebudu tahat ty nejtěžsí bedny, jako jsem dělávala, že už nebudu stavět těžké regály atd. Že pokud to bude možné, abych se fyzicky nenamáhala tolik, jako jsem do té doby dělala. Přišlo mi, že to pochopila…ale asi ne. To, co se dělo další směnu, tak to mi hnulo žlučí.
Šla jsem na mou klasickou noční na dvanáctku. Hned na mě naběhla a začala po mě štěkat jako nějaká hysterická kráva, začala hledat chyby, co jsem kde udělala, ječela na mě kvuli každé hovadině. Dokonce mi i řekla, ať sundám z té největší police ten 20kg kýbl s barvou, což jsem odmítla. Nakonec toho všeho mi řekla, že jí SERU a že jsem vychcaná, protože jsem čekala na smlouvu na dobu neurčitou a pak že jsem se schválně nechala zbouchnout. Že mě trénuje na vedoucí a že já jí podrazila! Přitom já otěhotnění vůbec neplánovala. Takže jsem se pěkně naprdla, zašla jsem na personální a nechala se přeřadit na jiné oddělení (práce v klidu, bez stresu, bez fyzické námahy).
O týden později jsem samovolně potratila. Nevím co se stalo, nevím proč, nevím, kde byla chyba! Miminko ze mě odešlo samo, takže jsem nemusela na revizi! Za což jsem byla ráda (že jsem nemusela na revizi), protože i když miminko nebylo plánované, tak jsem ho milovali a moc jsme se na něj těšili! Řekli jsme si, že hned, jak to půjde, pokusíme se o miminko znovu a plánovaně. Moc jsem to obrečela a muže to dost sebralo! A ta svině manažerská (pardon za ten výraz) prý z toho měla radost a řekla, že se aspoň vratím zpět k nim! Zjistila jsem už i to, proč ona byla taková - s jejím manželem se pokoušeli o miminko a nedařilo se, ale to její chování přeci neomlouvá!!!
Potratila jsem dne 18.2 2013 a v polovině dubna roku 2013 jsem na těhotenském testu objevila krásně //! Nyní jsem v 16. týdnu a miminko je zdravé jako rybička, krásně nám roste a už jsem začala cítit první pohyby! Čekáme dalšího chlapečka a termín porodu mám na krásného 1.1 2014! ![]()
Přečtěte si také
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 99
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 79
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 135
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 97
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 108
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 2048
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 3734
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 1976
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 1188
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 1142
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...