Mladí rodiče, ale šťastní
- Těhotenství
- Hanny1994
- 02.08.13 načítám...
Chtěla bych se s vámi také podělit o moje těhulkování. Je mi 19, příteli 22. Asi si teď říkáte To jsou ale mladí. Vím, že jsme mohli ještě počkat, ale stalo se..
9.července jsem si udělala ráno jeden těhotenský test, po chvilce mi ukázal dvě výrazné čárky. Nevěřila jsem tomu. Druhý den mi to nedalo, a tak mi přítel koupil další 4 - a ano, všechny byly pozitivní. Byla jsem v šoku, hlavou se mi honilo tisíce myšlenek, ale řekla jsem si, když to zvládnou ostatní, tak proč ne my.
Další den mě čekalo oznámit to mamce. Nebylo to lehké, ale hned mi řekla, že na potrat nepůjdu ani omylem, přestože viděla, že můj přítel je z toho úplně v háji.
11. července jsme jeli k mému doktorovi potvrdit, jestli budeme opravdu rodiče. „Ano, milá slečno, je tam váček, takže jste opravdu těhotná.“
Zavalila mě vlnka štěstí, ale ještě mě čekalo odejít z ordinace a říct příteli, že bude opravdu táta. Pohádali jsme se a já jela domů sama. Nechala jsem ho pár dní samotného, aby si urovnal myšlenky a rozmyslel si, co chce. Za týden přijel, že mě miluje a že nás oba chce. Doma už to oznámil, nebyli z toho nadšení, ale skousli to a už se dokonce i těší. =)
Začínáme se základy pokojíčku, oblečků máme taky už habaděj, ale jsme teprve ve druhém měsíci, no tak snad to dopadne dobře, musí! 19. srpna jdeme na odběry a ultrazvuk, tak snad už prcek bude lépe vidět.
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 517
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 516
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 573
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 333
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 361
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2695
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1789
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 935
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1817
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 646
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
Tak hlavne, ze Vam to rodice posvetil