Přestávám si věřit
Následující věty budou obsahovat velkou hořkost. V prvním deníčku jsem psala o neplánovaném otěhotnění a o pár dalších věcech. Nyní jsem v 11. týdnu těhotenství, mám hromadu prášků a ještě jsem nevyděla mimi, nebyla jsem na UT, tak ani nevím, zda je vše v pořádku... tyto obavy by měly skončit v pondělí, kdy jdu na blind (protože tak to zřejmě chodí na naší poliklinice) na UT.
Mám hromadu zákazů a jediné, co mohu dělat je ležet a minimálně se namáhat. Nemám sex, po kterém začíná již silně toužit i můj přítel… není se co divit po 2 měsících (a mě také chybí, nejde jen o živočišnos,t ale o tu lásku a tak).
Přestala jsem být vyrovnaná, všechno na mě padá. Jak jen můžu vychovat dítě ve 20 letech v kraji vzdáleném od veškeré pomoci (rodičů), 3 hodiny jízdy. Jak můžu zvládnout vejšku s malým dítětem (dálkově studovat nejde)? Jak zvládnu žít, když jediné co umím, je uvařit těstoviny?
Nemáme kde bydlet, nemáme prachy, žádné nám nedají a proč? Protože se přítel dře jako kůň a já se snažím zvednou IQ národa tím, že chci dostudovat a prosím, já dokonce nechci skončit za pásem u linky nebo za pokladnou. Dokonce se nemůžeme ani vzít, protože by jsme přišli i o to málo… porodné mi nedají, protože jak jim mám vysvětlit, že se sice o nás stará muž, který vydělavá více jak 19000 kč, ale bude platit ohromný nájem, jídlo, splátky za auto atd… tenhle stát chce zřejmě zestárnou a nemyslí na mladé rodiny.
Nejsem vyrovnaná, protože mi každý říká jak to bude těžké, ale copak já to nevím? Nevím co mám dělat… přítel říká, že pláčem nic nevyřeším, ale nemůžu si pomoci…
Přečtěte si také
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 34
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 65
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 626
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1385
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 2075
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 656
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 579
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 1085
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 2002
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 2339
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...