Příběh holčičky s Edwardsovým syndromem - Epilog
Po napsání prvního deníčku jste mi psali s prosbou o pokračování, i když teď už není o čem psát. Moji Lidušku si vzal do nebe andělíček.
Milá Liduško, byla jsi moje sluníčko. Prožili jsme spolu 9 měsíců, co jsi byla u mně v bříšku, a byla jsi moje nejvíce kontrolované miminko. Poté, co jsme se dozvěděli, že ti osud nenadělil dlouhý život, jsme se s tvým tatínkem dohodli, že ti ho co nejvíce prodloužíme.
Pořád jsme si s tebou povídali a hladili, a ty jsi mě kopala a dávala najevo, že nás slyšíš. Měla jsi hodného doktora, který tě pečlivě sledoval a měl radost, že se ti navzdory nemoci dobře daří.
Pak přišel den, kdy jsi musela ven, už jsi nemohla dál být u mě v bříšku, kde ti bylo nejlépe, a ty jsi to moc dobře věděla, a proto jsi nespěchala. Já jsem žila v obrovským strachu, jestli se mi narodíš živá. A ty jsi to dokázala a 29. 3. 2016 jsi vykoukla na svět. Hned mi tě odnesli a já nechápala, proč.
Na moji žádost tě přinesli zpátky a já tě mohla poprvé pochovat. První dny sis hověla v inkubátoru v teploučku a nabírala sílu. Já za tebou pořád chodila a snažila jsem se být s tebou co nejvíce. Nemohla jsi sama sát a zároveň dýchat, tak ti zavedli sondičku. A hned bylo lépe. Občas jsi doktory postrašila, a trochu jim občas šedla, ale dokázala jsi vše překonat bez pomocí přístrojů.
Pak přišel den, kdy jsem si tě mohla odnést domů, 14 dní trvalo, než jsi mohla vidět svoje sestřičky, které se na tebe moc těšily a nejraději by tě nepustily z náruče. Tak jsme se spolu naučili zavádět sondičku do bříška a ty jsi mě zlobila tím, že jsi ji prstíčkem tahala ven.
Naučila jsem se poznat, kdy tě trápil hlad, větříky a jiné drobné neduhy. Ale ty jsi byla moc hodná holčička a plakala jsi málo, dívala ses na nás svýma krásnýma očičkama a užívala sis klidu a pohodlí, které jsi v nemocnici neměla. A my jsme se s tebou snažili strávit každou volnou minutu, ve dne i v noci.
Staral se o tebe lékař z nadace dobrého anděla, kterému nebylo zatěžko ve svém volném čase za tebou přijít a podívat se na tebe, popřípadě poradit. A pak to začalo, pořád nám houkal monitor dechu, a my pokaždé v obrovském strachu jsme běželi k postýlce, co se stalo.
A ty jsi pokaždé plakala, když jsme tě brali do náruče a budili tě. Pak přišel ten hrozný den, když jsi nám začala opět šednout a upadat do do spánku, odkud není návratu. A tvůj tatínek tě přivedl k životu a nechtěl, aby jsi nám odešla. Tak jsem zavolala pana doktora, který slíbil, že se na tebe přijde podívat. Netušila jsem že už ti zbývá jenom pár hodin kdy budeš s námi, seděla jsem u tvé postýlky a hlídala tě, jak spinkáš.
Pak přišel pan doktor a já tě chtěla nakrmit. Najednou ti při krmení poklesla víčka a já pochopila, že ten strašný okamžik přišel. I přes veškerou okamžitou pomoc lékaře, který v té chvíli byl u tebe, jsi nám navždy 4. 5. 2016 v 17:10 odešla.
Další 4 hodiny jsem tě měla ještě pro sebe, než mi tě odvezli. Do náruče jsi dostala svého medvídka, kterého jsi měla celou dobu v postýlce, a do ručičky křížek, víc jsem nemohla už pro tebe udělat.
Pak mi tě odvezli a já cítila prázdnotu. Ale uvnitř mého bolavého srdce mi něco říká, že jsme udělali vše, co jsme mohli, a nechali jsme tě prožít tolik času, kolik ti bylo osudem dáno. Nikdy na tebe, Liduško, nezapomeneme.
Přečtěte si také
Základka dceru nic nenaučila. Teď platím tisíce za přípravné kurzy na střední
- Anonymní
- 24.10.26
- 2509
Moje patnáctiletá dcera je letos v deváté třídě a brzy ji čekají přijímačky na střední školu. Je chytrá, po celou dobu na základce měla jedničky a dvojky. Přesto jí musím platit přípravné kurzy,...
Nájemník nám vytopil byt. Manželka šla situaci vyřešit po svém
- Anonymní
- 24.10.26
- 1334
Když nám nájemník vytopil byt, čekala jsem hádku, telefonáty a pojišťovnu. Místo toho manželka oznámila, že to vyřeší osobně. Když se vrátila, byla až podezřele spokojená. A mně začalo vrtat...
Syn ve školce nespí a ruší. Zjistila jsem, že ho učitelka trestá delším ležením
- Anonymní
- 24.10.26
- 810
Vyzvedávala jsem ze školky svého čtyřletého syna a těšila se na obvyklé poklidné odpoledne. Místo toho mě paní učitelka hned ve dveřích zastavila s výrazem člověka, který právě odhalil mezinárodní...
Všichni si myslí, že jsem silná máma. Neví, že bez léků sotva vstanu z postele
- Anonymní
- 24.10.26
- 434
Když mě potkáte na ulici, nejspíš by vás nenapadlo, že se léčím s depresí. Vodím děti do školky, nakupuji, vařím, chodím do práce a na zprávy od kamarádek odpovídám smajlíkem. Když se mě někdo...
Narodila jsem se jako nechtěné dítě. Teď jsem jediná, kdo se o rodiče stará
- Anonymní
- 24.10.26
- 3273
Některé děti vyrůstají s pocitem, že jsou pro své rodiče tím největším štěstím. Já jsem od dětství cítila pravý opak. Máma mi nikdy nemusela přímo říct, že mě nechtěla. Poznávala jsem to z jejích...
Přišli jsme o byt kvůli změně času. Teď nás změna čeká znovu. Kdy už to skončí?
- Anonymní
- 23.10.26
- 5038
Je to přibližně půl roku, co nás posouvání času stálo smlouvu na byt. Přijeli jsme pozdě a nabídka nám tak utekla mezi prsty. Frustraci ze změny času už pociťuji znovu, čím blíž to je, tím víc jsem...
Nemůžete žít ve 2+kk, kritizuje mě moje matka. Sama nás vychovávala v garsonce
- Anonymní
- 23.10.26
- 1233
Situace s bydlením není v posledních letech vícečlenným rodinám zrovna nakloněná. Protože platy nám s manželem za posledních deset let příliš nepovyrostly, zůstali jsme se dvěma dětmi v našem...
Přítel toužil po sexu na hřbitově. Jednou jsem mu vyhověla a takhle to dopadlo
- Anonymní
- 23.10.26
- 1735
Mirek je kluk, se kterým se fakt nenudím. Má rád extrémní věci a pořád vymýšlí něco nového. Občas je to až trochu za hranou. Je nám oběma 22 let, jsme mladí, tak proč si neužívat. Někdy řeknu ne,...
Jsem naprogramovaná vstávat za světla. Ta ranní tma mě ničí
- Anonymní
- 23.10.26
- 697
Vůbec se nedivím, že na podzim lidé trpí víc depresemi. Jakmile totiž člověku zazvoní budík a venku je stále tma, je to jako rána palicí. Já jsem aktuálně na vrcholu těchto stavů a každé ráno...
Cizí lidé v naší posteli? Manžel zuřil, když jsem mu navrhla dovolenou zadarmo
- Anonymní
- 23.10.26
- 824
Chtěla jsem dětem dopřát pořádnou dovolenou, aniž bychom za ni utratili všechny úspory. Když jsem ale navrhla výměnu domu s někým z druhého konce světa, manžel se na mě podíval, jako bych se...