Vyznání: Proč nežije můj syn se mnou?
- Rodičovství
- Anonymní
- 18.01.22
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj prvorozený syn není v mé péči, ale moc se o tom nemluví. Až do teď.
V 17 letech se mi narodil první syn. Na těhotenství se přišlo až ve 4. měsíci, takže na potrat bylo pozdě. Já ani otec dítěte jsme neměli hotovou školu a začal ten kolotoč. Obavy, zda to s miminkem zvládnu a podobně. Školu jsem naštěstí dodělala ale… už během těhotenství jsem cítila, že miminko nechci. Jenže jsem nikdy neměla odvahu to někomu říct. Stále jsem si říkala, že to nějak zvládnu, že ho začnu mít ráda, až se narodí. Všichni mi opakovali, jak je to krásné, když držíte své dítě v náručí.
Jenže když na to došlo, skoro nic jsem necítila. Ano, měla jsem ho ráda, ale ne jako máma. Časem jsem k němu cítila větší a větší odpor. Chodila jsem raději na brigádu, než abych byla s ním doma. Kojila jsem maximálně dva měsíce, bylo mi to totiž nepříjemné a měla jsem pocit, že mě vysává. Moji kamarádi se chodili bavit a já tvrdla doma. Bohužel jsem mu to dávala dost najevo. I přes veškerou snahu jsem k němu nic necítila a tak po dvou letech snažení si ho vzala do péče moje mamka.
Říkáme, že si ho i porodila, protože právě ona byla u porodu. O tomhle všem jsem zatím mluvila jen se současným partnerem. S přáteli ze školy se nevídám a tak nikomu neříkám, že mám ještě 7leté dítě v pěstounské péči. Jenže nedávno jsem byla u mamky a ona tam měla kamarádku. Začala se mě vyptávat, proč mám další dvě děti, když jsem nebyla schopná postarat se o to první. V ten den jsem poprvé před mamkou řekla, co vše se mi vlastně honilo hlavou, že jsem chtěla ublížit nejprve jemu a pak i sobě. Že jsem ho obviňovala z toho, že mi zničil život, i když vím, že on za to nemůže. Bylo hodně těžké tohle vše říct.
Pak ale přišla ta otázka. Budeš ho chtít zpět do péče? Má odpověď byla rychlá a stručná. NE. Mám ho ráda jako bráchu, ráda si ho vezmu na víkend, ale nepovažuji se za jeho mámu. Nikdy bych mu nedokázala dát tu lásku, kterou potřebuje a kterou si zaslouží. Moje mamka v tu chvíli jen seděla a koukala, myslím, že ani nemrkala. Sama uznala, že bych se o něj asi nedokázala postarat, ale že o své dva kluky se starám, jak nejlépe umím. Hodně mě potěšila její podpora, vím, že by se ho stejně nevzdala, vždyť je to její vymodlené miminko, které ona mít nemohla. V době, kdy já byla těhotná, ona musela na interrupci. S malým si ušla velký kus cesty. U ní má opravdový domov, který já nabídnout nemůžu.
Je těžké o tomhle všem psát a mluvit, ale vlastně jsem ráda za to, kde je, a že ho můžu vídat.
Přečtěte si také
Dívám se, jak se syn se snachou uštvou. Pomoc ode mě ale odmítají
- babiMáňa
- 19.11.26
- 1130
Když jsem synovi nabídla, že jim občas pohlídám děti, aby si se snachou mohli někam vyrazit, odpověděl mi, že dneska už se rodiny organizují jinak a že moje rady nepotřebují. Zůstala jsem stát s...
Kamarád mi závidí manželku. Kdyby věděl, jaké peklo máme doma
- Lavi.P
- 19.11.26
- 1304
Minulý týden mi kamarád u piva zase záviděl, jakou mám doma manželku. Prý má štěstí, že se Martina tak stará o děti, vaří, uklízí, nakupuje a ještě mi každé ráno připravuje svačinu do práce. Jenže...
Moje první kolonoskopie aneb Proč bych příště šel jinam
- M_Vladim
- 19.11.26
- 937
Jak jsem absolvoval jsem a malá recenze pracoviště.
Po smrti maminky jsem nesnesitelná. Vadí mi děti, manžel i celý svět
- AnetaMar
- 19.11.26
- 452
Od smrti maminky jsem pořád podrážděná. Vadí mi hluk, otázky, nepořádek, manželovy poznámky i to, že po mně někdo něco chce. Nejraději bych se zavřela v pokoji a nikoho neviděla. Jenže mám dvě děti...
Porodila jsem v sedmnácti. Dodnes se stydím svléknout před manželem
- AnetaMar
- 19.11.26
- 810
Někdy se na sebe podívám do zrcadla a nejradši bych se zase rychle oblékla. Vadí mi břicho, povolená kůže i prsa, která už dávno nevypadají jako dřív. Je mi jednačtyřicet, mám dvě děti a pořád se...
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 1196
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 899
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 839
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 718
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 647
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...