Vyznání: Proč nežije můj syn se mnou?
- Rodičovství
- Anonymní
- 18.01.22
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj prvorozený syn není v mé péči, ale moc se o tom nemluví. Až do teď.
V 17 letech se mi narodil první syn. Na těhotenství se přišlo až ve 4. měsíci, takže na potrat bylo pozdě. Já ani otec dítěte jsme neměli hotovou školu a začal ten kolotoč. Obavy, zda to s miminkem zvládnu a podobně. Školu jsem naštěstí dodělala ale… už během těhotenství jsem cítila, že miminko nechci. Jenže jsem nikdy neměla odvahu to někomu říct. Stále jsem si říkala, že to nějak zvládnu, že ho začnu mít ráda, až se narodí. Všichni mi opakovali, jak je to krásné, když držíte své dítě v náručí.
Jenže když na to došlo, skoro nic jsem necítila. Ano, měla jsem ho ráda, ale ne jako máma. Časem jsem k němu cítila větší a větší odpor. Chodila jsem raději na brigádu, než abych byla s ním doma. Kojila jsem maximálně dva měsíce, bylo mi to totiž nepříjemné a měla jsem pocit, že mě vysává. Moji kamarádi se chodili bavit a já tvrdla doma. Bohužel jsem mu to dávala dost najevo. I přes veškerou snahu jsem k němu nic necítila a tak po dvou letech snažení si ho vzala do péče moje mamka.
Říkáme, že si ho i porodila, protože právě ona byla u porodu. O tomhle všem jsem zatím mluvila jen se současným partnerem. S přáteli ze školy se nevídám a tak nikomu neříkám, že mám ještě 7leté dítě v pěstounské péči. Jenže nedávno jsem byla u mamky a ona tam měla kamarádku. Začala se mě vyptávat, proč mám další dvě děti, když jsem nebyla schopná postarat se o to první. V ten den jsem poprvé před mamkou řekla, co vše se mi vlastně honilo hlavou, že jsem chtěla ublížit nejprve jemu a pak i sobě. Že jsem ho obviňovala z toho, že mi zničil život, i když vím, že on za to nemůže. Bylo hodně těžké tohle vše říct.
Pak ale přišla ta otázka. Budeš ho chtít zpět do péče? Má odpověď byla rychlá a stručná. NE. Mám ho ráda jako bráchu, ráda si ho vezmu na víkend, ale nepovažuji se za jeho mámu. Nikdy bych mu nedokázala dát tu lásku, kterou potřebuje a kterou si zaslouží. Moje mamka v tu chvíli jen seděla a koukala, myslím, že ani nemrkala. Sama uznala, že bych se o něj asi nedokázala postarat, ale že o své dva kluky se starám, jak nejlépe umím. Hodně mě potěšila její podpora, vím, že by se ho stejně nevzdala, vždyť je to její vymodlené miminko, které ona mít nemohla. V době, kdy já byla těhotná, ona musela na interrupci. S malým si ušla velký kus cesty. U ní má opravdový domov, který já nabídnout nemůžu.
Je těžké o tomhle všem psát a mluvit, ale vlastně jsem ráda za to, kde je, a že ho můžu vídat.
Přečtěte si také
Mám horečku, sotva stojím na nohou. Jenže děti ani manžela to nezajímá
- AnetaMar
- 20.11.26
- 77
V noci jsem měla skoro čtyřicítku, bolelo mě celé tělo a několikrát jsem se probudila úplně zpocená. Ráno jsem doufala, že se mi aspoň trochu uleví. Jenže pak se otevřely dveře ložnice a ozvalo se...
S manželkou vyděláváme stejně, ale rodinu živím já. Připadám si jako bankomat
- Anonymní
- 20.11.26
- 71
Když mi manželka oznámila, že si chce nově nechávat celou výplatu na vlastním účtu, myslel jsem si, že si dělá legraci. Vždyť jsme manželé, máme společnou domácnost a dosud jsme všechny peníze...
Děti ve školce krmí polotovary a bonbony za odměnu. Co bude po zrušení vyhlášky?
- Dajdulína1993
- 20.11.26
- 86
Upřímně – zprávy o tom, že by se měla zrušit vyhláška o zdravém stravování ve školách a školkách, mě velmi znervózňují a hodně mě to děsí. Už jen při představě, kam se to může posunout, mi...
Na ultrazvuku nenašli srdeční akci mého miminka. Pak šlo o minuty
- Anonymní
- 20.11.26
- 87
Vždycky jsem si přála velkou rodinu, jsem totiž jedináček. Jenže jsem studovala a pak odešla do Prahy za prací a než se nadála bylo mi 28.
Kvůli přijímačkám sedíme každý víkend doma. Manžel zakázal i obyčejné výlety
- AnetaMar
- 20.11.26
- 109
Od chvíle, kdy se syn začal připravovat na přijímačky, se u nás všechno točí kolem školy. Manžel tvrdí, že teď není čas na zábavu a že každý promarněný víkend může rozhodnout o jeho budoucnosti. Já...
Dívám se, jak se syn se snachou uštvou. Pomoc ode mě ale odmítají
- babiMáňa
- 19.11.26
- 1162
Když jsem synovi nabídla, že jim občas pohlídám děti, aby si se snachou mohli někam vyrazit, odpověděl mi, že dneska už se rodiny organizují jinak a že moje rady nepotřebují. Zůstala jsem stát s...
Kamarád mi závidí manželku. Kdyby věděl, jaké peklo máme doma
- Lavi.P
- 19.11.26
- 1337
Minulý týden mi kamarád u piva zase záviděl, jakou mám doma manželku. Prý má štěstí, že se Martina tak stará o děti, vaří, uklízí, nakupuje a ještě mi každé ráno připravuje svačinu do práce. Jenže...
Moje první kolonoskopie aneb Proč bych příště šel jinam
- M_Vladim
- 19.11.26
- 967
Jak jsem absolvoval jsem a malá recenze pracoviště.
Po smrti maminky jsem nesnesitelná. Vadí mi děti, manžel i celý svět
- AnetaMar
- 19.11.26
- 483
Od smrti maminky jsem pořád podrážděná. Vadí mi hluk, otázky, nepořádek, manželovy poznámky i to, že po mně někdo něco chce. Nejraději bych se zavřela v pokoji a nikoho neviděla. Jenže mám dvě děti...
Porodila jsem v sedmnácti. Dodnes se stydím svléknout před manželem
- AnetaMar
- 19.11.26
- 834
Někdy se na sebe podívám do zrcadla a nejradši bych se zase rychle oblékla. Vadí mi břicho, povolená kůže i prsa, která už dávno nevypadají jako dřív. Je mi jednačtyřicet, mám dvě děti a pořád se...