Vyznání: Proč nežije můj syn se mnou?
- Rodičovství
- Anonymní
- 18.01.22
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj prvorozený syn není v mé péči, ale moc se o tom nemluví. Až do teď.
V 17 letech se mi narodil první syn. Na těhotenství se přišlo až ve 4. měsíci, takže na potrat bylo pozdě. Já ani otec dítěte jsme neměli hotovou školu a začal ten kolotoč. Obavy, zda to s miminkem zvládnu a podobně. Školu jsem naštěstí dodělala ale… už během těhotenství jsem cítila, že miminko nechci. Jenže jsem nikdy neměla odvahu to někomu říct. Stále jsem si říkala, že to nějak zvládnu, že ho začnu mít ráda, až se narodí. Všichni mi opakovali, jak je to krásné, když držíte své dítě v náručí.
Jenže když na to došlo, skoro nic jsem necítila. Ano, měla jsem ho ráda, ale ne jako máma. Časem jsem k němu cítila větší a větší odpor. Chodila jsem raději na brigádu, než abych byla s ním doma. Kojila jsem maximálně dva měsíce, bylo mi to totiž nepříjemné a měla jsem pocit, že mě vysává. Moji kamarádi se chodili bavit a já tvrdla doma. Bohužel jsem mu to dávala dost najevo. I přes veškerou snahu jsem k němu nic necítila a tak po dvou letech snažení si ho vzala do péče moje mamka.
Říkáme, že si ho i porodila, protože právě ona byla u porodu. O tomhle všem jsem zatím mluvila jen se současným partnerem. S přáteli ze školy se nevídám a tak nikomu neříkám, že mám ještě 7leté dítě v pěstounské péči. Jenže nedávno jsem byla u mamky a ona tam měla kamarádku. Začala se mě vyptávat, proč mám další dvě děti, když jsem nebyla schopná postarat se o to první. V ten den jsem poprvé před mamkou řekla, co vše se mi vlastně honilo hlavou, že jsem chtěla ublížit nejprve jemu a pak i sobě. Že jsem ho obviňovala z toho, že mi zničil život, i když vím, že on za to nemůže. Bylo hodně těžké tohle vše říct.
Pak ale přišla ta otázka. Budeš ho chtít zpět do péče? Má odpověď byla rychlá a stručná. NE. Mám ho ráda jako bráchu, ráda si ho vezmu na víkend, ale nepovažuji se za jeho mámu. Nikdy bych mu nedokázala dát tu lásku, kterou potřebuje a kterou si zaslouží. Moje mamka v tu chvíli jen seděla a koukala, myslím, že ani nemrkala. Sama uznala, že bych se o něj asi nedokázala postarat, ale že o své dva kluky se starám, jak nejlépe umím. Hodně mě potěšila její podpora, vím, že by se ho stejně nevzdala, vždyť je to její vymodlené miminko, které ona mít nemohla. V době, kdy já byla těhotná, ona musela na interrupci. S malým si ušla velký kus cesty. U ní má opravdový domov, který já nabídnout nemůžu.
Je těžké o tomhle všem psát a mluvit, ale vlastně jsem ráda za to, kde je, a že ho můžu vídat.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1569
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 919
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1608
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 665
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 391
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20444
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2591
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2873
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2583
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1744
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....