Radostné vítání, těžké loučení

Když někdo nový přijde, někdo jiný musí odejít. Radostné vítání miminka a hluboký smutek ze ztráty blízké osoby v jednom balíčku.

Tento deníček jsem si v duchu psala už stokrát. Stokrát podobná slova a stejné věty. Jenže dneska už to nejde mít jen uvnitř, nějak se potřebuji vypsat.

Tak ale od začátku. Měla jsem skutečně krásné dětství. Moje mamka byla skvělá osoba. Pro dítě spolehlivým rodičem, pro dívku v pubertě parťák k nezaplacení a pro mladou slečnu nejlepší kamarádka. Pro maminku byly na prvním místě vždy její děti.

Plynul čas a já i mé sestry jsme dospěly (s klidem mohu říct, že všechny jsme rodičům pro radost) a vyletěly z hnízda.

Mé první těhotenství nemělo dlouhého trvání a již v 8.tt jsme o budoucí mimčo přišli. Už po půl roce se však na testu ukázaly znovu ty nádherné dvě čárky. Z mé strany rodiny se jednalo o první miminko, a tak bylo velmi očekávané. Mělo přijít na svět první vnouče mých rodičů.

Už krátce před mým otěhotněním však mamce znovu diagnostikovali rakovinu. Ke konci mého těhotenství už byla budoucí babička hubená a vysílená. Byl to závod s časem, zda svého vnoučka vůbec pozná. Náš malý se rozhodl na nic nečekat a narodil se o 3 týdny dřív. Nejkrásnější okamžik mého života a láska na první pohled. Už je to 8 měsíců a já jsem stále dojatá, jako v ten okamžik, kdy mi ho muž přinesl.

Po návratu z porodnice jsme přes Skype ukázali našeho drobečka babičce a dědečkovi. Oba ho oplakali a radostí nemohli ani mluvit.

Po pouhých dvou týdnech však moje maminka už nemoc neustála a zemřela. Nebyla jsem jí nablízku, nebyla jsem s ní. Byla jsem se synem a radovala se z každého okamžiku s ním. Když mi to oznámili, plakala jsem několik minut jako želva. Další pláč jsem si však zakázala. Pro mého chlapečka, aby nemusel snášet truchlící maminku. Jen kvůli němu jsem nezalezla do kouta a neproplakala noci. Pro mamku, pro čerstvou babičku, která si vnuka ani nepochovala.

Stále na ni myslím. Když se synovi něco podaří, chtěla bych jí zavolat, jako jsme to dělávaly dřív. Vím, že ona se na babičkování nesmírně těšila. A stále myslím na to, že kdyby syn přišel v termínu, nikdy by ho neviděla.

Chtěla bych být pro syna stejnou oporou, jako byla moje mamka pro mě. Chtěla bych, aby věděl, že tu jsem jen pro něj a že není nic, co by mi nemohl říct.
Už se nemůžu dočkat, až z jeho úst uslyším „maminko“.

Omlouvám se za melancholický deníček, ale snad i tak najde čtenáře.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
56
6.5.14 03:03

Hodne dojemný deníček, muselo to byt strašně těžký, ale chapu, ze kvůli miminku musí být ženská silná. Je dobře, ze malýho babička alespoň ještě viděla! přeji hodne zdraví a sil.

  • načítám...
  • Zmínit
56
6.5.14 03:03

Hodne dojemný deníček, muselo to byt strašně těžký, ale chapu, ze kvůli miminku musí být ženská silná. Je dobře, ze malýho babička alespoň ještě viděla! přeji hodne zdraví a sil.

  • načítám...
  • Zmínit
1293
6.5.14 07:04

Tak jste me hned po ránu dojala :,(
Přeji, ať vám drobecek děla jen a jen radost! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
34
6.5.14 07:16

Vaší mamince se dostalo nejvyššího ocenění, které může rodič získat - konstatování „Měla jsem skutečně krásné dětství.“ Kéž je nás takových jako byla Vaše maminka stále více. Ať se Vám daří!

  • načítám...
  • Zmínit
Sanlitun
6.5.14 08:00

Krasny - psano s velkou laskou :srdce:

  • Upravit
3959
6.5.14 08:17

Nádherně a s láskou napsané. Když jsem čekala syna, zemřela mi na rakovinu babička. Ona se svého pravnuka bohužel nedočkala, ale dva roky na to, v den kdy umřela se nám narodila dcera a jako by babičce z oka vypadla. Myslím, že si našla cestu jak se svým pravnukem být :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
14927
6.5.14 08:27
:hug: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
2235
6.5.14 09:07

Gratuluju k miminku. Me mamka umrela, kdyz mi bylo 16 a nemohla semnou byt pri spuste dulezitych udalosti v mym zivote. Presne, jako pises ty, byla mi skvelym rodicem, partakem i nejlepsi kamaradkou. Malou bohuzel nevidela, protoze prisla az dlouho po tom, ale byla by urcite stastna. Stejne jako tvoje :hug: :hug: Preju hodne stesti

  • načítám...
  • Zmínit
60
6.5.14 09:20

Krasný deníček, určitě se na tebe maminka dívá z nebíčka a má z tebe radost!!! :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
440
6.5.14 10:09

:,(

  • načítám...
  • Zmínit
24
6.5.14 10:24

:,( Hodně sil chlapečkovi i vám! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
5970
6.5.14 10:54
:hug:
  • načítám...
  • Zmínit
103
6.5.14 12:12

Mám slzy v očích, maminka se na Vás dívá z nebíčka a opatruje Vás. Budeš a jseš skvělá maminka, přeju hodně štěstí…a sil. :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
5162
6.5.14 13:15

Je mi to líto vím co prožíváš, mám to ted podobně maminka má rakovinu a je jen otázka času kdy to nevydrží a boj prohraje a do toho se snažíme o miminko tak doufám že se dalšího vnoučátka vůbec dočká :,(

  • načítám...
  • Zmínit
791
6.5.14 14:08

Děkuji všem za komentáře :hug:

Vyrovnávání se se ztrátou potká někdy každého z nás, myslím, že to nejhezčí, co našim blízkým můžeme dát, je vzpomínat s láskou na to hezké :srdce:.
S mojí mamkou bylo tolik pěkného, že se těším, až o ní budu jednou synovi vyprávět.

Příspěvek upraven 06.05.14 v 14:09

  • načítám...
  • Zmínit
140
6.5.14 14:43

Držím se jen tak tak, abych se nerozbrečela.. jsi velmi statečná maminka. Přeju Ti, aby se Ti ta rána na srdci zhojila co nejlépe a nejrychleji.

  • načítám...
  • Zmínit
3395
6.5.14 15:56

Ano jak se říká, jeden přijde, druhý odejde.. :-( naše ztracena blizka osoba se ale malého bohužel nedočkala:'( a to se tak těšila…Každý den na ní myslím :-(taky jsem se kvůli malému snažila být silná, i když byl ještě v bříšku.. jinak, hezky napsaný deníček a přeji hodně štěstíčka :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
35438
6.5.14 20:27
:hug: :hug: :srdce:
  • načítám...
  • Zmínit
4443
6.5.14 20:31
:kytka: :kytka: :kytka: :andel:
  • načítám...
  • Zmínit
1171
6.5.14 21:32

To je mi s maminkou moc líto. Vaše pocity velmi dobře chápu, tři týdny po porodu jsem šla na pohřeb svému tátovi. Ale přesto jsem ráda, že novopečený dědeček svého vnoučka alespoň jednou viděl. Přeju hodně sil, ať bolest brzy zeslábne a zbudou jen pěkné vzpomínky :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
2812
7.5.14 06:47

@Plomba ""http://www.celysvet.cz/skin/smile/s8509.gif":http://www.celysvet.cz/…le/s8509.gif"

Příspěvek upraven 07.05.14 v 06:47

  • načítám...
  • Zmínit
217
7.5.14 14:45

Krásný, ale hrozne smutny!!! My ted mame neco podobneho u prababicky, a i tak je to smutny- natoz kdyz se jednalo o babicku :-( Moc na tebe myslim, at to preboli!

  • načítám...
  • Zmínit
3186
8.5.14 21:15

Opravdu s láskou napsaný deníček, nedovedu si to ani představit, jsi hodně silná a maminka se na vnoučka dívá z nebíčka :andel: :hug: :hug: :hug: Mě umřel nejlepší kamarád v den, kdy mi doktor potvrdil těhotenství, byla to pro mě strašná rána a jelikož jsem před tím o dvě miminečka přišla, říkala jsem si, že tentokrát to vyjde, že nám miminko bude opatrovat a nám se narodila krásná holčička :srdce: Neprožila jsem to samé co ty, ale není den, kdy si na něho nevzpomenu, je to rok, co odešel a já se s tím nemůžu vyrovnat, tak moc byl pro mě blízký :,( Hodně sil posílám :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit