Snažení a nesnažení
- Snažení
- koldy26
- 25.08.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po mnoha dnech, týdnech a měsících, co čtu Vaše příběhy, jsem se rozhodla napsat taky jeden. Možná jsem jedna z mnoha, možná jsem jednou z dalších, nevím.
Od svých 12 let, kdy jsem dostala první měsíčky, jsem je nikdy neměla pravidelně. Lépe řečeno, za rok přišly tak dvakrát či třikrát. Nebo jsem to taky měla 2 až 3 měsíce v kuse.
Asi v 15 letech mi můj dr. předepsal antikoncepci. Ne kvůli sexu, ale na pravidelnost cyklu. Což se opravdu zlepšilo, bohužel, jen po dobu braní prášku. Po vysazení se vše vrátilo do starých kolejí. Nějak mě to dříve netrápilo, i když jsem záviděla holkám kolem sebe, které věděly, že za týden to dostanou. Záviděla jsem i kamarádce, která to mívala hodně silný. Patří to k ženské a já to bez dr. nedostala:-(
Prášky jsem brala, jak jsem chtěla a i když jsem vynechala, nic se nestalo. Což už mě tak nějak samo dovedlo k myšlence, že mít mimi nebude asi lehká a příjemná cesta. Ve 20 jsem si našla práci, poté jsem začala s přítelem bydlet. Následovala stavba. Další na řadě byla svatba ![]()
Už před svatbou jsem prášky vysadila. Měsíčky přišly cca 17. den cyklu. No, bylo to spíš takový lehký červený výtok. Další podobný byl cca 15. den cyklu a pak už nic. Bez dr. a vyvolávací injekce ani ťuk. Za 5 měsíců jsem svého dr. Nový dr. mi vzal krev, předepsal Clostelbegyt a Pregnyl. Ale bez úspěchu. Nereagovala jsem. Po cca 3 měsících mě poslal do Centra asistované reprodukce, chápala jsem, že se této problematice nemůže věnovat v ordinaci.
Abych to zjednodušila, s manželem jsme si prošli, dá se říci, velkou zkušeností, krizí, která nás hodně stmelila. Manžel byl s CAR hodně nesvůj, trvalo dlouho, než strávil to, že musí jít do oné místnosti a dát to krabičky, že si mimi neuděláme sami doma v ložnici, ale chápu to.
Tam jsem se dozvěděla, že mám polycystické vaječníky. Přistoupili jsme rovnou na metodu IVF. Ale bohužel, pořád jsme na něco čekali. Nejdříve na schválení pojišťovnou, poté na vyvolání měsíčků, pak se mi objevily cysty, cca 5. Takže následovala punkce cyst. Pak ještě jedna punkce, to už jen 3 cysty. A pak už „konečně“ začala stimulace injekcemi. Zvládala jsem to bravurně. A pořád jsem myslela na vytoužené mimi, které po tom všem bude růst v bříšku.
Jelikož jsem dostávala dávku hormonu jako kterákoliv jiná pacientka, vajíček jsem měla cca 60. Problém. Když nastal den D a já šla na punkci vajíček, odebrali jich 61 a to nekecám. Po probrání z narkózy nastala velká bolest břicha. Břicho rostlo a rostlo. Hospitalizace na gyndě mě neminula, stav se zhoršoval, selhávaly mi ledviny, játra, voda v břiše mi tlačila na plíce, nemohla jsem dýchat. Ani jíst. Následoval převoz na JIP. Napojení na přístroje, dr. kolem mě lítali. Závěr: hyperstimulační syndrom nejsilnějšího typu. V nemocnici jsem si pobyla měsíc. Další 3 jsem byla doma na neschopence.
Všechny mrazáčky, 40 kusů, při rozmrazení nepřežily. A co na to v CARu? To se stává. Chtěli, abych tam přišla po svátcích, bylo to mezi Vánocemi a Silvestrem, přišli a začali znovu stimulovat vaječníky. A my? Ne, už nechci prožit to, co jsem prožila ten měsíc v nemocnici. A kdo ví, jaké to bude mít následky, až budu starší?
Po novém roce jsem vyhledala dr. na čínskou medicínu, začala se čistit. Ale k mimi nám nepomohlo. Další, co jsem zkoušela, byl léčitel. Po léčiteli jsem navštívila svého gyndaře. A přemluvila ho znovu na Clostelbegyt a světe div se, reagovala jsem. Dokonce jsem objevila 2 čárky na těhu testu. Ale nevěřila jsem tomu. Bohužel, čárka na testu byla týden, a pak se vytrácela. Dr. mi potvrdil biochemické těhu. Ale pro nás to byla krásná zpráva! Já těhu? I když to nedopadlo, tak přeci jen je to pro nás veleúspěch! Další pokus na Clostelbegyt byl stejně úspěšný, ale pozitivního těhu testu jsme se nedočkali.
Nechala jsem si předepsat cvičení Ludmily Mojžíšové. Kam stále docházím. Další věc, o kterou jsem se začala zajímat je homeopatie. Moc jí nevěřím. Ale ještě toto zkusím. Beru ji druhý měsíc a po 14 dnech, co jsem začala, přišla menstruace, a to silná, bolestivá, 4 dny dlouhá. A já měla takovou radost a konečně jsem si přišla jako ženská
To byla moje, doufám, že ne první a poslední menstruace, bez vyvolání dr.! Teď je to 29. den a já čekám na další měsíčky. Břicho mě bolí jako čert, prsa a bradavky ještě víc. Tak doufám, že znovu přijde sama od sebe. Nevím, zda je to díky homeopatii, nebo náhoda? Nevím.
O mimi se pokoušíme dva a půl roku, zatím bez úspěchu. Jen teď od ledna 2012 se snažení změnilo na: pokud to má přijít, tak to přijde.
Ale, holky, řeknu vám, že vztah, jaký teď máme s manželem… takový jsme neměli ani při největší zamilovanosti (musím to zaťukat, abych to nezakřikla
Hodně nás naše trable a problémy daly dohromady. Manžel mě drží nad vodou a já mu za to děkuji.
PS: Budu ráda, pokud máte jakékoliv zkušenosti s homeopatiky, dejte mi vědět.
Děkuji za dočtení mého dlouhého deníčku ![]()
Přeji všem snažilkám hodně čápů a vran, těhulkám příjemné těhulkování a maminám hodné a vysmáté děti.
Přečtěte si také
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 856
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 664
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 515
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 959
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 408
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...
Je mi 35 a děti nikdy mít nechci. Maminka mi kvůli tomu přestala volat
- Anonymní
- 09.11.26
- 1804
Když jsem mamince oznámila, že děti nejspíš nikdy mít nebudu, rozplakala se. Nešlo o žádnou tragickou diagnózu ani o problém s plodností. Prostě jsem jí řekla, že se matkou stát nechci. Je mi 35,...
Odmítla jsem podepsat předmanželskou smlouvu. Přítel kvůli tomu zrušil svatbu
- Anonymní
- 09.11.26
- 2567
Je mi třicet, mám dobře placenou práci, vlastní názor a do svatby s Martinem mi zbývalo jen několik měsíců. Předmanželskou smlouvu jsem původně nepovažovala za žádný problém. Přítel má podnikání,...
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 1463
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 1355
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 1663
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...