Snažím se žít dál
Bolí to strašně moc a zatím moc čas nepomohl. :( Je večer a já zas brečím. Cítím tak strašnou bolest, tak strašně moc mi chybíš. Proč jsme nedostali šanci být spolu, miláčku můj. Jsou to už 4 měsíce, co jsem tě ztratila. Snažím si hrát na hrdinku, ale je to tak těžké přetvařovat se, když chci řvát.
Tetička mi řekla, že to tak mělo být, že mě to mělo posunout dál, že si vzal na sebe naše hříchy a když mi vyložila karty, tak jsem se druhý den cítila dobře, klidněji. Jestli byl tvůj úkol nás s tatínkem víc spojit a abychom zjistili, jak moc nám na sobě záleží, tak tě potěším, jsme si ještě blíž.
Vlastně bez něj, Lucky a babičky bych to nezvládla. Hlavně tvůj tatínek zvládl všechno zařídit. Vyzvedl tvůj rodný list, i když věděl, že už nejsi s námi, zařídil rozloučení, ale hlavně to, že za tebou jel a když jsi odešel, tak to byl on, kdo zvedl telefon a pak mi musel říct tu nejhorší věc.
Moc hezky se o mě staral, ale taky trpěl a kvůli mě se snažil to skrývat. Díky němu jsem zvládla poslední rozloučení, díky nim jsem se nezbláznila, ale byl to hrozný den. Znovu mě praskalo srdce. S tebou umřela část mě a bolest už nikdy nezmizí.
Vím, že na mě z nebe dohlížíš, i na tatínka, ale dala bych cokoliv za to, abys mohl být u mě. Postupem času zjišťuji, že jsme měli udělat pár věcí jinak, ale v nemocnici nám žádné informace nedali a nikdy by mě nenapadlo, že bych nějaké takové informace kdy potřebovala.
Tolik věcí mě teď napadá a udělala bych je jinak. Proč jsem neřekla, ať ti udělají otisk nožičky, abych měla památku? To mě trápí hrozně moc. Máme jen tvoji fotku, na kterou nemám odvahu se kouknout. Asi bych se zbláznila, kdybych tě viděla, jak jsi nádherný.
Proč jsem za tebou nejela, proč mě nenapadlo podepsat reverz… Měli jsme ještě počkat. Bylo to pro nás nejtěžší a nejhorší rozhodnutí v životě. Proč jsme víc nepřemýšleli o písničkách, které jsme ti nechali zahrát, proč to doktoři neudělali jinak a bylo by to jinak, proč se to sakra muselo stát nám? Proč nemůžu ztratit paměť?
Vím, že je to škaredé, ale strašně ráda bych zapomněla na některé řeči. Když mi řekl primář, že jsi byl jak hadrová panenka, jak mi sestra na sále řekla, ať se nebojím, že miminka něco vydrží. Asi jsem tušila, že to nebude dobré, nebo jen ze sobeckých důvodů jsem se ptala, zda budu úplně uspaná.
Zapomenout tu šílenou bolest, když jsem tě měla poprvé v náručí. Poprvé jsem si tě pochovala až v urničce. Znovu mi praskalo srdce. Vyčítám si, že jsem nejela hned ráno do nemocnice, když mě tvůj tatínek nabízel, že mě tam hodí. Třeba by bylo všechno jinak. Co když je to moje vina?
Nemůžu přestat myslet na to, jak jsi mě kopal, jak jsem cítila tvůj první pohyb, jak jsi mi rád tlačil na játra, jak jsem tě lechtala. Vím, že bys nechtěl, abych se tak trápila, ale nejde to.
Tak strašně moc mi chybíš, moc tě miluju, lásko naše, a nikdy na tebe nezapomenu. Už na vždy budeš v mém srdci, ráda bych se už rozhodla, kde bude tvé „místečko“. U babičky nemůžeš být napořád, ale jak se mám rozhodnout? Mám strach, abych toho pak nelitovala.
Tolik otázek a žádné odpovědi. Jediné, co vím, je, že na tebe s tatínkem nikdy nezapomeneme. Navždy jsi náš piškůtek. Moc tě milujeme. Dohlížej na nás, andílku náš.
Přečtěte si také
Manžel chtěl otevřený vztah. Teď zuří, že mám víc milenců než on
- Anonymní
- 12.10.26
- 3372
S manželem jsme spolu patnáct let a vždycky jsme měli poměrně liberální vztah. Když tedy před časem přišel s návrhem na otevřený vztah, vlastně mě tím nepřekvapil. Prý jsme spolu dlouho, máme se...
Šéf k nám přijal člověka, aby stmelil kolektiv. Povedlo se mu to dokonale
- Anonymní
- 12.10.26
- 6040
Jednoho pondělního rána nám šéf oznámil, že do kanceláře nastupuje nový člověk. Prý aby nám pomohl se stmelit. Chvíli jsme na něj všichni jen koukali a nikdo pořádně nevěděl, co si pod tím...
Dcera přišla ze školy se zprávou: Táta čeká dítě s jinou ženou
- Anonymní
- 12.10.26
- 3956
O manželově vztahu jsem neměla tušení. Dozvěděla jsem se o něm až ve chvíli, kdy se naše desetiletá dcera vrátila ze školy a zeptala se mě, jestli bude mít sourozence. Někdo jí totiž řekl, že její...
Našla jsem manželovi porno v počítači, dost mě to uklidnilo
- Anonymní
- 12.10.26
- 1381
Nikdy by mě nenapadlo, jak budu ráda za to, že u manžela najdu porno. Jenže před pár měsíci, kdy se nám narodila dcera, skončil celý náš sexuální život a já marně hledala, co se stalo. Do té doby...
Tchyně nám dala milion na byt. Po poslední hádce chce ale všechno zpátky
- Anonymní
- 12.10.26
- 7413
Když nám tchyně před několika lety nabídla peníze na vlastní bydlení, připadalo mi to skoro neuvěřitelné. Měli jsme našetřeno, ale na byt, který jsme chtěli, nám pořád několik set tisíc chybělo....
Milenec mi slíbil nový život. Pak jsem uviděla jeho těhotnou manželku
- Anonymní
- 11.10.26
- 3671
Tvrdil, že jeho manželství už dávno skončilo a čeká jen na správnou chvíli, kdy se odstěhuje. Věřila jsem mu a začala plánovat naši společnou budoucnost. Pak jsem na internetu našla fotografie,...
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 3281
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 2247
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 1916
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 3236
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
Je mi to moc líto…
. Jste velmi statecna! Upřímnou soustrast 
drž se 