Snažit se, počkat, zůstat nebo odejít?
- Snažení
- Sandonoriko
- 07.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pročítám příběhy snažílek i těch, co už se kulatí, a dojímám se. Je to krásné, kolik úsilí se dá z člověka vykřesat, když jde o stvoření nového života. Také přemýšlím, jestli mám křesat znovu.
Jsou to už 4 roky, co jsem zaměnila domovinu za cizinu a stejně dlouhá doba, co jsme s přítelem spolu. Ač oba Češi s podobnými zájmy a jinými společnými věcmi, od začátku bojujeme s faktem, že u něj vazba na rodinu neexistuje a já jsem závislák.
Přes všechny odtrpěné návštěvy mě rodiny, hádky, nedorozumění a mé „vnitřní odchody“ zpátky do Čech, jsme stále spolu a daleko od domova. A v roce 2012 jsme 12 týdnů čekali malého člověka. Přestalo být srdce, následovala revize a za týden po ní druhá (mistr tesař se asi vážně někdy utne). Teď čekám na 3 porevizní MS a přemýšlím, jestli se mám vnitřně rozhodnout být mámou nebo to v sobě přehodnotit na později.
Mám endometriózu a různé jiné chuťovky, těhotenství mi tedy bylo vřele doporučeno. Přítel bere tedy těhotenství jako lék.
Jak ho beru jako já? Jako sázku do loterie. Otěhotním, malý tvoreček se narodí, a co pak? Pojedu sama do Čech, protože přítel dostal zrovna vysněnou práci? Pojedeme spolu a zjistíme, že spolu můžeme být jen v zahraničí, kde se vzájemné nestresujeme naším přístupem k vlastním rodinám? Nebo se mám vrátit sama, začít znovu a třeba oba potkáme někoho, s kým nám bude lépe, a tyhle starosti odpadnou?
Jsem srab nebo sobec? Proč dumám nad jednodušší cestou? Jednodušší cesty nekončí přece vždycky tam, kde chceme. Ale pouštět se do rodičovství, když vím, co nás čeká? Dítěti zkazím život už navždycky.
Když si čtu příběhy snažilek, kulatících se i zkušených maminek, říkám si, jaké mají štěstí… ví, co chtějí, a buď se o to snaží, nebo už toho dosáhly. Nezávidím jim, že se jim povedlo otěhotnět, závidím jim, že ví. Stydím se za to, závist je děsivé rozpoložení myslí. Ale jednou snad přejde.
Buďte zdravé, snažilky, kulatící se i zasloužilé matky, ať je vám dobře a ta 13 na konci letopočtu vám přinese hodně štěstí!
Přečtěte si také
Kvůli rodině své manželky se syn může přetrhnout. Pro nás ale nehne prstem
- Anonymní
- 22.05.26
- 2004
David byl vždycky hodný kluk, na kterého jsme se s manželem mohli spolehnout. Nikdy nebyl konfliktní, doma pomáhal a měli jsme hezký vztah. Možná právě proto mě tolik bolí, jak moc se všechno...
Zařvala jsem na vlastní dítě. A celý večer jsem probrečela, jak špatná jsem máma
- Anonymní
- 22.05.26
- 719
Stává se vám také, že uděláte něco, čeho pak okamžitě litujete? Jenže už to nejde vzít zpátky? Když se mi Kristýnka narodila, byla jsem přesvědčená, že budu trpělivá a milující máma. Že ji budu...
Měla to být pomoc. Superdávka mi ale doma otevřela nepříjemné téma peněz
- Anonymní
- 22.05.26
- 2611
Měla to být pomoc. Aspoň tak se o superdávce mluví. Byla jsem ráda, že na ni máme nárok. Nepatříme mezi rodiny s vysokými příjmy, všechno zdražuje a jen za jídlo utratíme obrovskou část peněz. Když...
Vyměnila jsem řízky za zeleninu. Manžel mě teď nenávidí
- Anonymní
- 22.05.26
- 927
Stojím v kuchyni a s láskou servíruji pečeného lososa s grilovanou cuketou a lehkým salátem z quinoy. Cítím se skvěle. Za poslední měsíc jsem díky změně jídelníčku lehčí, mám víc energie a přestala...
„Já bych takhle mezi lidi nešla.“ Kamarádka mě jednou větou úplně zničila
- Anonymní
- 22.05.26
- 1197
Čekala jsem obyčejné posezení s kamarádkou, místo toho jsem odcházela s pocitem, že se za sebe mám stydět. Jedna její „upřímná“ poznámka o tom, jak vypadám bez makeupu, mi zůstala v hlavě mnohem...
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 3835
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 4132
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 3827
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 5492
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 1020
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...