Snažit se, počkat, zůstat nebo odejít?
- Snažení
- Sandonoriko
- 07.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pročítám příběhy snažílek i těch, co už se kulatí, a dojímám se. Je to krásné, kolik úsilí se dá z člověka vykřesat, když jde o stvoření nového života. Také přemýšlím, jestli mám křesat znovu.
Jsou to už 4 roky, co jsem zaměnila domovinu za cizinu a stejně dlouhá doba, co jsme s přítelem spolu. Ač oba Češi s podobnými zájmy a jinými společnými věcmi, od začátku bojujeme s faktem, že u něj vazba na rodinu neexistuje a já jsem závislák.
Přes všechny odtrpěné návštěvy mě rodiny, hádky, nedorozumění a mé „vnitřní odchody“ zpátky do Čech, jsme stále spolu a daleko od domova. A v roce 2012 jsme 12 týdnů čekali malého člověka. Přestalo být srdce, následovala revize a za týden po ní druhá (mistr tesař se asi vážně někdy utne). Teď čekám na 3 porevizní MS a přemýšlím, jestli se mám vnitřně rozhodnout být mámou nebo to v sobě přehodnotit na později.
Mám endometriózu a různé jiné chuťovky, těhotenství mi tedy bylo vřele doporučeno. Přítel bere tedy těhotenství jako lék.
Jak ho beru jako já? Jako sázku do loterie. Otěhotním, malý tvoreček se narodí, a co pak? Pojedu sama do Čech, protože přítel dostal zrovna vysněnou práci? Pojedeme spolu a zjistíme, že spolu můžeme být jen v zahraničí, kde se vzájemné nestresujeme naším přístupem k vlastním rodinám? Nebo se mám vrátit sama, začít znovu a třeba oba potkáme někoho, s kým nám bude lépe, a tyhle starosti odpadnou?
Jsem srab nebo sobec? Proč dumám nad jednodušší cestou? Jednodušší cesty nekončí přece vždycky tam, kde chceme. Ale pouštět se do rodičovství, když vím, co nás čeká? Dítěti zkazím život už navždycky.
Když si čtu příběhy snažilek, kulatících se i zkušených maminek, říkám si, jaké mají štěstí… ví, co chtějí, a buď se o to snaží, nebo už toho dosáhly. Nezávidím jim, že se jim povedlo otěhotnět, závidím jim, že ví. Stydím se za to, závist je děsivé rozpoložení myslí. Ale jednou snad přejde.
Buďte zdravé, snažilky, kulatící se i zasloužilé matky, ať je vám dobře a ta 13 na konci letopočtu vám přinese hodně štěstí!
Přečtěte si také
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 0
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 44
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 623
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1379
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 2068
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 638
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 577
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 1081
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 2002
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 2335
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...