Sofie, první dítě. A myslím, že i poslední

I když na to vzpomínám ráda, tak už porod asi nechci zažít.

*

Těhotenství bylo neplánované, byla jsem v šoku, když jsem se to dozvěděla. Vůbec jsem nevěděla, jak to říct partnerovi, byly jsme spolu jen rok. Ale vždy jsem říkala, že kdyby se to stalo, nikdy miminko nedám pryč… Přece jen to je ta pravá láska na celý život. Partner to vzal skvěle.

15.11. jsem byla na kontrole u svého doktora, měla jsem vyšší tlak (mám normálně vyšší tlak), ale i trochu bílkoviny v moči. Řekl mi, ať se okamžitě zabalím a jedu do nemocnice (cca. V 10 h.). No tak jsem to řekla přítelovi, a jelikož jsme dělali pokoj pro malou, tak jsme měli v plánu jet ještě pro podlahu, a taky jsme jeli. Sbalila jsem si doma tašku, rozloučila se s milovaným psem a jeli jsme. Nemocnici jsme měli 4 km. V 16:00 jsme dorazili. Řekli nám, ať chvilinku počkáme. Z chvilinky se staly 3 hodiny. Tak už jsem si říkala, že to asi nebude tak kritické, když mě nechaj tak dlouho čekat, než mě vyšetří. Když už mě konečně vzali na vyšetření, sestřičce nešlo nastavit monitoring, vždy jí to sjelo, až asi na pátý pokus. Vše bylo ok.

Řekli mi, že je vše v pohodě a ráno že mne pošlou domu, že teď, asi cca ve 21:00, mě nebudou propouštět. Odvedli mne na pokoj (chtěla jsem nadstandard, protože nemám ráda nemocnice, nikdy jsem v nemocnici neležela, tak jsem chtěla aspoň soukromí a klid, ale ten neměli volný). Když jsem šla ve 21:30 na další vyšetření, monitoring a laborka byly v pohodě, řekla jsem, že chci podepsat revers. A najednou měli i nadstandard. Nehledě na to, že trvalo asi další 2 hodiny, než mi přinesly propouštěcí zprávu.

Hned jsem přítelovi říkala, že v téhle nemocnici rodit nebudu.

Celý týden nic, bylo mi dobře.

Ve čtvrtek 21.11. 2019 jsem měla divný pocit, poprosila jsem přítele, jestli nemůže jet domů a v pátek nejít do práce. Jelikož dělá v Německu. Celý den jsem fungovala, přítel přijel, koukali jsme na filmy a ve 23:15 jsem si říkala, že musím spát, že můžu rodit každou chvilku, ať jsem ready. Pes zalehl přítelovi nohy, tak jsem se zvedla, že vypnu televizi. A najednou rup, jako kdybych se počurala. „Zlato, asi mi praskla voda,“ přítel vyletěl a hned byl oblečenej s taškou v ruce, já sotva stihla vylézt z postele. Oblékla jsem se a jelo se.

Před nemocnicí nebylo místo na zaparkování, tak jsme to nechali o dvě ulice dál. Přítel běžel přede mnou k nemocnici a já za ním cupitala s pupkem a nestíhala mu, pořád jsem na něj volala, ať zpomalí, že nerodím, jen mi praskla voda.

Vzali mne hned vyšetřit. Opravdu mi praskla voda. Cca ve 2 hodiny ráno mne dali na normální pokoj. Než jsem usnula, byly 4 hodiny ráno. V 5 h. mi přišli změřit teplotu. V půl 7. mě vzali na monitoring, v 8 mne přesouvali na předporodní pokoj. Pořád se nic nedělo. Přítel přijel kolem 15. h., dali jsme si na chodbě kafe, teda já čokoládu. A řekla jsem mu kolem 16. h., ať jede domu za pejskem a že mu kdyžtak zavolám, že chci spát, abych měla sílu. Tak jsem si lehla, v 16:12 jsem měla bolesti, tak mne dali na monitoring. Volala jsem s kamarádkou, která má už 3 děti, a ta říkala, že mám často kontrakce, že to bude venku do 22 h.

Najednou šílený bolesti. Nikdo nikde. Sama na pokoji. Vůbec jsem neměla pojem o čase. Sem tam se mihla nějaká sestra. Říkala, že nerodím. A já, že rodím, že to bolí a že nemůžu sedět, ležet, chodit… nic. Pak odešla a byla jsem tam zas sama. Cca asi hodinu a půl. Myslela jsem, že se pozvracím nebo omdlím. Brečela jsem a opravdu řvala bolestí a zoufalstvím. Byla jsem prvorodička, nevěděla jsem, co se to děje, jestli je to normální nebo ne. Sestra mi přišla říct, ať tak nekřičím a že do hodiny mne přesunou na porodní box.

Konečně se to nějak hnulo. Přesunuli mne. Sestra řekla, ať si dám sprchu. Nepomáhala, spíš naopak. V 19:54 jsem psala přítelovi pojeď! Napsal v 19:58, že je tu. A najednou tam byl. Byla jsem tak ráda, že je tam. Napustila jsem si vanu, ale po cca 10 minutách jsem říkala, že už tlačím. Tak jsem vylezla a šla si lehnout na to lehátko. Pořád mne nutili, abych chodila, ale já prostě nemohla. Chudák přítel snáší špatně krev a hrál všemi barvami. Já na něj jen křičela pití, mluv na mne a mačkej mi tu ruku!

Už jsem prostě musela tlačit, sestra říkala, ať ještě netlačím, že ublížím dítěti. Pořád dokola mi to opakovala, ale já si trvala na svém. Ještě jsem je prosila o něco na bolest, ale to mne seřvali, že pak tu budou mít 3 dny zfetovaný dítě. Pak to šlo ráz na ráz. Asi 4× jsem zatlačila a úleva! Malá byla venku! Ale neplakala. Já jsem skoro omdlela, říkala jsem, že je mi špatně. Dali mi kyslík a hadr mokrej na hlavu. Já sem jen čekala, jestli zapláče, a nic, pak jen jakoby zakňourala. Ptala jsem se, jestli je v pořádku. A byla. Dali mi ji a já se jí tak omlouvala, že jsem jí mohla ublížit. A pak jen „Ty vole, je to vůbec holka?“ Ujistili mne, že ano. Sofie – * 22. 11. v 21:54, 51 cm a 3 870 g.

Museli mne sešít. To jsem držkovala na ně, že tam a tam mi to neumrtvili a že mi musí říct, až tam dolů mi budou sahat, že se jich vždy leknu. Všichni se smáli a ptali se přítele, jestli takhle brblám a diskutuju i doma.

Malá je pořád hodná, nepláče moc. Jsou jí teď 3 měsíce a spinká celou noc, od 22:00 někdy teda až od půlnoci, ale spí do 7 do rána, nají se a spinká dál do 10.

PS: Jsem hrozně ráda, že jsem tam měla přítele. Říkala jsem si, že to zvládnu sama, na co tam ho mít. Stejně tam nevydrží. Ale on vydržel až do konce. Prý brečel, ale já ho neviděla, schoval se za mne. A teď vím, že bez něj bych to nezvládla.

Váš příspěvek

Odesílám...
1135
9.3.20 00:34

Ufff :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4898
9.3.20 01:32

Neboli zdravotníci se chovali jako prasata.

Gratuluju k miminku.

  • Nahlásit
  • Zmínit
733
9.3.20 07:10

Gratuluji ke zdravé holčičce. Po prvním porodu jsem přes rok o dalším dítěti nechtěla ani slyšet, ale postupně to přešlo a dva a čtvrt roku po první dceři se narodila druhá. Dej tomu čas a pokud bys zatoužila po dalším dítěti, trochu si počti, jak má přirozený porod vypadat a najdi si porodnici, kde to nejenom slibují, ale i praktikují. To mně osobně pomohlo moc a druhý porod byl v pohodě, klidu a bez stresu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
12971
9.3.20 07:19

@rozand zdravotníci? 8o nebo to myslíš, jako ironii?
spíš maminka trochu hysterická

  • Nahlásit
  • Zmínit
737
9.3.20 07:28

Denicek takovy zvlastne psany. Sekany, jako sloh na zakladni skole…zdravotnici dle me vse ok, ze musela chodit, ze nedostala oblbovak, ja nevim, vzdy si v kazdem denicku nekdo neco najde… :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
696
9.3.20 07:49

No jo. Je to porod, ten bolí :)
Já čekala zase nějaké příšerné story o tom, jak mimču padaly ozvy, lezlo s ramínkem a nebo ručkou napřed, maminka pošitá až hrůza. A on je to docela normální, přirozený porod.
Je to blbé, ale bez bolesti to nikdy nepůjde. Člověk si může gratulovat, když zažil „pouze“ tu standardní bez nějakých příšerností navíc. Ale každá máme jiný práh bolesti. Co jedna nějak víceméně v klidu prodýchá, druhá hystericky prořve.
Vy jste si měla dát nějaký předporodní kurz a nebo alespoň něco načíst, protože je evidentní, že jste byla v panice a vůbec jste nevěděla co se děje.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2379
9.3.20 07:58

Za mě taky deníček nic moc… takové informace o ničem, včetně těch časových přesných údajů. Buď rada, zes to měla tak v pohodě. Náš kluk šel rukou napřed a nic moc. Toho šití co jsem měla, to bys asi plakala hodně :) a představ si, i svých 35 stehů jsem zvládla bez nějakého oblbovaku. Každopádně gratuluju, užívej si holcicky a neboj, ono to zapomenes, jsem skoro dva roky po porodu a zrovna nedávno jsem myslela, ze už vůbec nevím jak to bolelo :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
572
9.3.20 08:05

Normální hezký porod. Jak tady už někdo psal-chtělo by to předporodní kurz, dýchání, úlevové metody by tomu pomohly. Celkově ale super, žádné oxitocínové bolesti, kolabujici ozvy, vexy, kleště.. dobrý. :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
283
9.3.20 08:09

To je pristup na vyliskani. Jak jako netlacit? Kdyz telo tlaci samo? To jste mela rict holce “hele pockej sestra rikala, ze jeste ne”. A slyseli v te nemocnici nekdy o tom, ze musite dat informovany souhlas ke vsemu, ze se vas nikdo nemuze jen tak dotknout? To je hruza tohle. A on se furt nekdo divi, ze chteji zenske radeji rodit doma, v klidu. Mimochodem, pro priste - do nemocnice je lepsi vyrazit opravdu az v silnejsich bolestech, at tam clovek hodiny zbytecne nelezi, je lepsi si to odtrpet doma :) ale gratuluji k holcicce, at vam dela radost :kytka:

Příspěvek upraven 09.03.20 v 08:11

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.20 08:57

„Ty vole je to vůbec holka?“ :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
9.3.20 09:15

Taky mám Sofii,gratuluji.Taky jsem měla ruzné porody, ale čtyři přirozené..a ted čekám páté a moc se těším až toho drobka přivedu na svět.

  • Nahlásit
2628
9.3.20 09:33

@MichaelkaT
Ano, netlačit, protože když není dítě dorotované, tak z toho může být docela problém. Takže prodýchat.

A vyrazit do nemocnice až při velkých bolestech je hezká rada, ale když ti praskne voda, tak máš do určité doby vyrazit. Mně třeba praskla v 8 ráno, do půlnoci jsem se flákala na porodním pokoji a pak najednou šup a v 00:13 dítě na světě. Kdybych zůstala byť jen do první kontrakce doma, tak jsem porodila doma nebo v autě na benzínce.

  • Nahlásit
  • Zmínit
505
9.3.20 10:00

Také souhlasím s názory, že ty, respektive tvoje tělo i mimi jste porod zvládly dobře! Mimi zdravé, ty jen s mírným poraněním. Žádné kleště, vex a jiné hrůzy, dokonce ani epidurál. Jen tedy nemůžu za sebe souhlasit s tím, že je vždy líp jet do porodnice až ve velkých bolestech. Já jsem při kontrakcích co 6-7 minut už byla v obou případech v porodnici a byla jsem šťastná, že na sobě můžu mít jen volné triko nebo noční košili a nemusím se nikam přemisťovat. Asi jsem cíťa, ale jízdu autem natož s pásem bych v tu chvíli nechtěla zažít. :oops: Vážně jsem byla ráda, že už jsem na místě. Ale já jsem zas narozdíl od autorky na nemocniční prostředí zvyklá a nevadí mi tolik.
Jinak si myslím, že ty bolesti jsou hrzné pro většinu z nás, ale téměř každá časem zapomene a pokud nejde o nějaký extrém (což tady dle popisu není), nebrání jí to v plánování dalšího miminka. Někomu to trvá pár týdnů, někomu měsíce i roky, ale pokud jde „jen“ o porodní bolest, tak ty špatné vzpomínky nebývají silnější než touha po dalším dítěti. Já jsem měla první porod šílený, vyvolávaný, s oxytocinem, trval několik dní, mimi pak padaly ozvy, skoro to skončilo císařem. Tři roky mi trvalo, než jsem si byla schopná představit, že do toho půjdu zas.
Pro příště doporučuju si domluvit porod s někým, kdo tě uklidní a budeš mu věřit - dobrá PA, dula. Načíst si něco málo o průběhu porodu (ale zas ne moc, ať zbytečně neplašíš) ;) To vše je samozřejmě v tuto chvíli velmi předběžné. Teď si užívej svoji princeznu. Posílám hodně zdraví a síly :srdce: :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
13535
9.3.20 10:18

Gratuluju ke zdravému miminku a normálnímu porodu. Mám pocit, že jsi jako prvorodička dost podcenila přípravu a čekala, že tě tam celou dobu bude někdo držet za ruku. Porody trvají dlouho, bolí jako prase, tlačit se nesmí dokud dítě nedorotuje, jinak hrozí ruptura dělohy. Zažila jsem ji, nic hezkýho, zvlášť do budoucna… Šití umrtvit úplně nejde a dost často je to nejvýživnější část porodu. Neboj, na tohle všechno brzo zapomeneš a zůstane ti jen to krásný miminko. No a na příští porod se holt lépe připravit, naučit se dýchání, úlevové polohy a metody.

  • Nahlásit
  • Zmínit
737
9.3.20 11:13

@MichaelkaT
Staci predporodni kurz, kde vysvetli, proc se tlacit nema, ikdyz uz musis. Dolu si nevidis…ono zasivat pak hrdlo neni nic moc, kdyz si rodicka tlaci bezhlave…ja treba rodila na 9cm a mela jsem hrdlo nasledne otekle a kdyby byl syn vetsi, tak jsem.se siti nevyhla. PA dostala vyhubovano, ze mi dovolila tlacit…az na predporodnim kurzu nam ukazala pa videa, jak to vypada, kdyz se tlaci brzo, telo jen dite posouva, ale zenu to ponouka dite tlacit uplne ven. A proto je tam ten personal a proto autorce rikali, at chodi, dite jeste nebylo uplne dole…

  • Nahlásit
  • Zmínit
ptk
23
9.3.20 11:14

Normalni porod, spis autorka mi prijde zvlastni, docela kverulant :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1135
9.3.20 11:36

No hold oni jsou nějaké postupy při porodu a taky se čeká na rotaci miminka. Když jsem rodila tak jsem už také mela šílený pocit tlačit, ale moje doktorka řekla, ze ještě nemůžu ze se čeká na poslední 1cm. Myslela jsem, že prasknu. Ale dvakrát jsem to prodýchala a mohla tlačit. Lékařka mi pak vysvětlila, že kdybych brzo tlačila tak se potrhám. A ještě ke všemu šel malej rucickou napřed. Jsem rada, ze jsem si odnesla jen jeden steh. Ono ale já jsem ta, která poslouchá hlavně doktory.

  • Nahlásit
  • Zmínit
696
9.3.20 11:46

@rozand Zdravotníci se chovali jako prasata? To jako vážně?
K porodu přijela hysterická, naprosto nepřipravená ženská, která absolutně netušila která bije a zdravotníci se chovají jako prasata?
Víte o tom, že tam ta žena nemusela být jediná, která rodila? Že se třeba v průběhu mohly vyměnit směny?
Nebo to si mají sestry napsat Hermioně Grangerové o převraceč času aby mohly být u každé ženské nonstop?
Ono by stačilo, kdyby se paní prostě připravila. Ty sestry nezakazují tlačit proto, že jsou to sadomasochistky, které si užívají utrpení rodiček, ale proto, že jsou k tomu dost dobré důvody - viz příspěvky ostatních.
Už mě to štve, hysterická ženská porodí, pak o tom napíše na internet, jak si myslela, že to snad sestry vytlačí za ni a hned se najde někdo, kdo nadává na personál.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1878
9.3.20 11:49

Porod normál. Rodička je trošku více přecitlivělá.. Takových, kdyby tam měli víc, tak mi je opravdu personálu líto…
Nevím, no, na mne to působí, že všichni okolo na nic :zed:

  • Nahlásit
  • Zmínit
632
9.3.20 12:40

Jako jedno z prvnich me hned zezacatku napadlo - slecna ma vysoky tlak, bilkovinu v moci, doktor rekne hned do porodnice a ona si jede koupit podlahu do pokojiku?! :roll: Jako fakt? A pak si stezuje na pristup personalu…nevidela jsem v tom nic extra spatneho. PA rekne netlacit, asi z nejakeho duvodu, ale opet - slecna prece nebude poslouchat a bude si tlacit jak chce…

  • Nahlásit
  • Zmínit
7904
9.3.20 13:17

Já bych nemohla být zdravotníkem. Protože mi tam přijít hysterická rodička jako vy, tak bych ji spíše propleskla. Obdivuji všechny zdravotníky co to musí snášet. Soory. Už jen to vaše vyjadřování stojí za to. 8) :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7904
9.3.20 13:18

@LilyJane přesně. Já sem se u odpovědi ještě držela :mrgreen: :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7904
9.3.20 13:23

@MichaelkaT jde to netlačit fakt jde. Raději své tělo ovládnu než dítěti ublížím. Dokonce jde tělo tak ovládnout že se nechce tlačit vůbec. A pak se musí opět nastartovat k tomu aby to šlo. ;) Vím o čem píšu. Porodila sem 4 děti. Moje první miminko šlo koncem pánevním a věřte, že se mě tenkrát ani nikdo neptal jak chci rodit. Prostě porodite. Bez hysterie a nadávek se mi narodil krásný zdravý syn.

  • Nahlásit
  • Zmínit
LD1
99
9.3.20 14:11

Nadpis jak bůh ví co a přitom se vlastně nic nestalo, prostě porod a očividně nepřipravená rodicka, co čekala, že za hodinu bude bez bolesti venku dítě. :D Já rodila 39 hodin, neotevirala jsem se ani přes vyvolavacku, nakonec mi pomohl až oxytocin. Prcek nebyl sestouplej, takže jsem ho v kontrakcich ještě musela dostat dolů, ale zvládnout se to dalo a z porodniho pokoje jsem na oddělení šla po svých. Trauma z porodu nemám, i když jsem 2 noci nespala a bolelo to jako blázen. Nevím no, ani trpitelskej denicek bych o tom nepsala :woman_shrugging_tone3: Jsem půl roku po porodu a druhé dítě chci.

  • Nahlásit
  • Zmínit
358
9.3.20 14:47

@poHanka89 jo to mi přišlo teda vtipné. Doktor ji řekne, že má okamžitě jed do porodnice a ona tam dojede po 6!!! Hodinách. Hlavně si pak stěžuje jak jí nechali čekat :lol: Přitom kdyby přijela normálně v ordinační době a ne v době pohotovosti tak by nejspíš tak nečekala, njn ale to by si nemohla stěžovat. Však když už se tam tedy milostivě ukázala, tak si měli hned sednout na zadek a vzít ji :lol: ti doktoři jsou fakt zlo :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4898
9.3.20 17:49

@LilyJane Ne, kvůli těm kecům u šití, jestli protestuje i doma ap. Humus prostě.

  • Nahlásit
  • Zmínit
562
9.3.20 19:21

Hysterka, jediný co mě napadlo, když jsem to četla. :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
18
9.3.20 21:29

Gratuluji k holčičce. Sama jsem si zažila jeden porod a do druhého dítěte asi nepůjdeme. Mám strach. Příběh mám taky napsany. Ale teď se raduj z malé a užívej si to s ní.

  • Nahlásit
  • Zmínit
142
10.3.20 07:52

No, já k prvnímu porodu byla připravená, ale stejně jsem potřebovala od PA slyšet, že takové bolesti jsou normální. Jak mi řekla že je všechno v pořádku, tak jsem se hodila do klidu a zvládala bolesti. Ono i když o tom člověk čte a mluví, tak ho ty bolesti ze začátku trochu překvapí. Taky jsem měla strach jestli se neděje i něco navíc. Takže v tomhle tě chápu, zažíváš to prvně, trochu podpory nezaškodí, ale jinak mi to přijde v pohodě, jspu i daleko horší porpdy :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
24461
10.3.20 15:47

Promiň, ale přišlo mi to jako bys byla fakt hysterka a naprosto o porodu nic dopředu nevěděla :nevim: a už vubec nechápu ten nadpis deníčku v souvislosti s obsahem…Podle mě, pohodový porod. Sestřenka měla hodně těžký porod nakonec ukončený kleštěma a i přesto o tom mluví jako o tom nejhezčím zážitku v životě.
Jinak, gratuluji k malé, ať se jí na světě líbí :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
12895
10.3.20 19:37

Ja bych si dovolila vsuvku k tomu netlačit. Ono se to fakt u některých žen stává, že tělo si vypuzuje dítě samo. A vy netlačíte, e to tělo si tlačí samo. Nemůžete to nijak ovlivnit. Asi jako byste poručili žaludku, aby se po jídle nehýbal. Mě se to stalo jen při prvním porodu. Tam jde ale o to, vědomě tomu nepomáhat. Na mě tenkrát ječela porodní asistentka a nevěřila mi, ze to nejde ovlivnit. Prej to nám tu říká každá. Ale moje ségra mi potvrdila, ze to zažila taky.

  • Nahlásit
  • Zmínit
212
10.3.20 20:43

Mě to přijde jako normální průběh porodu, ale trochu hysterická rodička :roll:
Porod bolí, no… co na to říct.

  • Nahlásit
  • Zmínit
4.4.20 19:58

:palec: :palec: Ano vím a věděla jsem že porod bolí :blush: a na kurzech sem byla.. Myslím si že každá žena to snáší trochu jinak :) a při prvním porodu sem tam zazmatkuje protože na porod se nedá připravit.. Aspoň na ten první ne.. Taky to beru jako nejkrásnější zážitek ale zatím nechci o druhém miminku ani slyšet.

  • Nahlásit
  • Zmínit