Sofinka
Ahoj, nechci se rozepisovat moc do detailů, jen chci aby se vědělo, že cca 30. ledna 2015 se mělo něco krásného narodit.
Průběh těhotenství byl úplně bez problémů. Nebylo mi špatně, všechny výsledky byly vždy v pořádku. Akorát mě hlodal pocit, že se někde něco děje…
Rána přišla na ultrazvuku ve 22.tt. Těžké vývojové vady. Po rychlých konzultacích s různými odborníky, protože už nás tlačil čas, jsme se rozhodli pro ukončení těhotenství. Všichni bysme trpěli.
V nemocnici to byl strašný zážitek, i psychicky, i když všichni byli naprosto skvělí - lékaři i sestřičky.
Doma jsem se v tom hodně topila, vrátila jsem se poměrně brzo do práce. Nevěděla jsem, jestli to vůbec někdy zvládnu se z toho vyhrabat. Byl to měsíc pekla. V noci se mi zdály děsivý sny. Pohled na těhotnou ženskou mě strašně ničil, bylo pro mě těžký dojít na běžný nákup, kde jich bylo všude plno.
Už to jsou 4 měsíce. Můj život jde dál, prošla jsem si maratonem po různých lékařích. Konečně máme finální výsledky z genetiky. Bohužel jsme se dostali do čísel statistiky, kdy se tohle prostě stává, žádná genetická vada se neprokázala.
Už jsem se s tím nějakým způsobem srovnala, i když ještě často brečím. Určitě to ve mně zůstane napořád, ale těším se a věřím, že příště to dopadne dobře. Je mi líto, že je tolik podobných případů. Ale člověk vydrží opravdu hrozně moc, nesmí nás to zlomit, nesmíme to vzdát.
Nevím, co poradit, aby pomohlo - mně bylo nejlíp v lese, taky je určitě dobré si najít nějakou aktivitu, na kterou se soustředit, aby člověk zaměstnal hlavu.
Držím vám všem palce, ať se všechny jednou dočkáme vytouženého miminka. Hlavu vzhůru! ![]()
Přečtěte si také
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 35
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 92
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 106
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 114
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 4741
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 3430
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 1887
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 4811
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1541
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
Manžel mě přiměl podepsat smlouvu. Teď mě vyhazuje z vlastního baráku
- Anonymní
- 26.10.26
- 1973
Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, se kterým jsem strávila patnáct let života a vychovala dvě děti, mě dokáže takhle podrazit. Věřila jsem mu, podporovala ho a roky se starala o rodinu, zatímco on...