Sofinka
- Prázdná náruč
- LucyMar
- 30.01.15 načítám...
Ahoj, nechci se rozepisovat moc do detailů, jen chci aby se vědělo, že cca 30. ledna 2015 se mělo něco krásného narodit.
Průběh těhotenství byl úplně bez problémů. Nebylo mi špatně, všechny výsledky byly vždy v pořádku. Akorát mě hlodal pocit, že se někde něco děje…
Rána přišla na ultrazvuku ve 22.tt. Těžké vývojové vady. Po rychlých konzultacích s různými odborníky, protože už nás tlačil čas, jsme se rozhodli pro ukončení těhotenství. Všichni bysme trpěli.
V nemocnici to byl strašný zážitek, i psychicky, i když všichni byli naprosto skvělí - lékaři i sestřičky.
Doma jsem se v tom hodně topila, vrátila jsem se poměrně brzo do práce. Nevěděla jsem, jestli to vůbec někdy zvládnu se z toho vyhrabat. Byl to měsíc pekla. V noci se mi zdály děsivý sny. Pohled na těhotnou ženskou mě strašně ničil, bylo pro mě těžký dojít na běžný nákup, kde jich bylo všude plno.
Už to jsou 4 měsíce. Můj život jde dál, prošla jsem si maratonem po různých lékařích. Konečně máme finální výsledky z genetiky. Bohužel jsme se dostali do čísel statistiky, kdy se tohle prostě stává, žádná genetická vada se neprokázala.
Už jsem se s tím nějakým způsobem srovnala, i když ještě často brečím. Určitě to ve mně zůstane napořád, ale těším se a věřím, že příště to dopadne dobře. Je mi líto, že je tolik podobných případů. Ale člověk vydrží opravdu hrozně moc, nesmí nás to zlomit, nesmíme to vzdát.
Nevím, co poradit, aby pomohlo - mně bylo nejlíp v lese, taky je určitě dobré si najít nějakou aktivitu, na kterou se soustředit, aby člověk zaměstnal hlavu.
Držím vám všem palce, ať se všechny jednou dočkáme vytouženého miminka. Hlavu vzhůru! ![]()
Přečtěte si také
Žijeme spolu, ale jsme spíš spolubydlící než milenci. Příteli to tak vyhovuje
- Anonymní
- 16.04.26
- 21
S Lukášem jsme spolu asi pět let. Náš vztah se ale dostal do bodu, kdy už se nikam neposouvá. Spíš mám pocit, že se pomalu vzdalujeme. Žijeme spolu, ale vedle sebe, ne spolu. Někdy se skoro ani...
Přítel nevydrží v práci déle než 2 měsíce. Má smysl s takovým plánovat život?
- Anonymní
- 16.04.26
- 43
S Mirkem chodím už dva roky. V poslední době spolu i bydlíme. Je to fajn kluk, splňuje vlastně skoro všechna má očekávání. Až na jedno, ale velmi důležité. Není schopný si udržet práci. Většinou je...
Osamělá cesta matky: Čtrnáct let ticha a boj o vyšší alimenty
- Anonymní
- 16.04.26
- 66
Sedím u kuchyňského stolu a prohlížím fotky od miminka mé 14leté dcery . Na fotce se usmívám s malou holčičkou v náručí. Bylo jí tehdy dva a půl roku.
Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky
- Miniwomen
- 16.04.26
- 93
Někdy mám pocit, že žiju ve dvou paralelních rodinných vesmírech. V tom mém, původním, je to pořád takové hlasité, objímající, někdy až těsné, ale vždy upřímné teplo. Vyrostla jsem se třemi...
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 3744
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 3059
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 1672
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 813
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 2474
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5969
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...