Sofinka
Ahoj, nechci se rozepisovat moc do detailů, jen chci aby se vědělo, že cca 30. ledna 2015 se mělo něco krásného narodit.
Průběh těhotenství byl úplně bez problémů. Nebylo mi špatně, všechny výsledky byly vždy v pořádku. Akorát mě hlodal pocit, že se někde něco děje…
Rána přišla na ultrazvuku ve 22.tt. Těžké vývojové vady. Po rychlých konzultacích s různými odborníky, protože už nás tlačil čas, jsme se rozhodli pro ukončení těhotenství. Všichni bysme trpěli.
V nemocnici to byl strašný zážitek, i psychicky, i když všichni byli naprosto skvělí - lékaři i sestřičky.
Doma jsem se v tom hodně topila, vrátila jsem se poměrně brzo do práce. Nevěděla jsem, jestli to vůbec někdy zvládnu se z toho vyhrabat. Byl to měsíc pekla. V noci se mi zdály děsivý sny. Pohled na těhotnou ženskou mě strašně ničil, bylo pro mě těžký dojít na běžný nákup, kde jich bylo všude plno.
Už to jsou 4 měsíce. Můj život jde dál, prošla jsem si maratonem po různých lékařích. Konečně máme finální výsledky z genetiky. Bohužel jsme se dostali do čísel statistiky, kdy se tohle prostě stává, žádná genetická vada se neprokázala.
Už jsem se s tím nějakým způsobem srovnala, i když ještě často brečím. Určitě to ve mně zůstane napořád, ale těším se a věřím, že příště to dopadne dobře. Je mi líto, že je tolik podobných případů. Ale člověk vydrží opravdu hrozně moc, nesmí nás to zlomit, nesmíme to vzdát.
Nevím, co poradit, aby pomohlo - mně bylo nejlíp v lese, taky je určitě dobré si najít nějakou aktivitu, na kterou se soustředit, aby člověk zaměstnal hlavu.
Držím vám všem palce, ať se všechny jednou dočkáme vytouženého miminka. Hlavu vzhůru! ![]()
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 2638
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1206
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 414
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1087
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 800
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 3159
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 2804
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1488
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 3026
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 2089
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...