Srdce proti rozumu
- O životě
- Žížaláček
- 22.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Přítel mě zradil a já s ním čekám miminko. Jsem v 9 týdnu.
S přítelem jsme se seznámili před třemi lety, dnes už ne úplně neobvykle, přes internet. Hodně jsem si rozuměli, názory a pohledy na život, smysl pro humor jsme měli stejné a vzájemné sympatie zanedlouho přerostly téměř přirozeně do velké lásky.
Já sama jsem svobodná a bezdětná, přítel již dvě děti z předešlých vztahů, ano z předešlých vztahů. Dceru 15 let z prvního manželství, syna 7 let z druhého partnerství. Neříkám, že mě to nešokovalo, ale říkala jsem si, nám by se to mohlo povést, do třetice všeho dobrého, tedy chtěla jsem, aby se povedlo. Před půl rokem jsme začali spolu konečně bydlet, v jeho baráčku, který se postupně rekonstruuje, společně s jeho matkou.
Celý ten čas jsem to moc s přítelem jednoduché neměla, moc se mu nechtělo do společného bydlení, než mi představil své 2 děti, trvalo to strašně dlouho, pořád jsem měla divný pocit, že bývalá partnerka má o něj stále zájem. Vzhledem k tomu, že mi už táhlo na 30 let, chtěla jsem mít věci ujasněné. Kolikrát jsem byla přinucena dát mu nůž na krk, aby se něco hnulo. Vždycky až když jsem řekla, že se s ním raději rozejdu, že chci mít normální plnohodnotný vztah se vším všudy tak se začal snažit a až pak jsem opravdu dosáhla toho, co bylo pro mě i náš vztah důležité.
Přes ty problémy a hádky si myslím, že jsme měli jinak moc pěkný vztah, věřím, že mě přítel miluje nadevše a já jeho též. Proč měli. Domluvili jsme se v září na tom, že bychom mohli zapracovat na miminku, tedy opět já jsem zatlačila
ale jen proto, že už mi bylo 30 let, podstoupila jsem konizaci děložního čípku a nechtěla jsem moc otálet. Přítel nakonec souhlasil, protože jsem jeho i sebe přesvědčila, že stejně dřív jak za rok určitě neotěhotním (soudě dle vrstevnic a dnešního problému počít dítě).
No asi je to opravdu psychické, protože byť jsme si miminko přáli, takhle brzy jsem to nečekala ani ve snu
a možná právě proto jsem hned v říjnu otěhotněla
Na miminko jsme se začali těšit, přítel byl milejší, starost o mě zvýšená… až jeden víkend jsme se pohádali, kdy jsem mu tedy odřela trochu auto, chápu, že člověka to musí rozčílit, ale jeho slova pak: nemám na tebe dneska vůbec náladu mě samozřejmě vytočila a místo výletu na Staromák, zmrky a večerního kina s jeho dětma jsem odjela k sestře
moc mě to mrzelo, ale taky hrubost přítele.
I když ho znám a vím, že je to horká hlava, přeci jen vzhledem k mému stavu se mě to dotklo prostě víc. Pak jsme spolu 2 dny nekomunikovali a já nevím co to do mě vjelo, ale večer mu pořád chodily smsky (on si nikdy moc nepíše, spíš volá) mě to bylo dost podezřelé a řekla jsem si, podívám se mu do telefonu, ať mám jistotu, že ten červíček v hlavě je jen mýlka a pokud tam bude něco co mi tají, ať to vím raději teď než pak s děckem v postýlce.
No a co myslíte. Bylo tam asi 6 sms od nějaké holky, která s ním evidentě flirtovala a dožadovala se konečně setkání po půl roce smskování, že se ještě neviděli a že mu nedá pokoj a něco o tom, že má malá prsíčka, že jemu se asi líbit nebudou. Četla jsem si i jeho odpovědi a ty byly stejného rázu, laškování, flirtování,hi hi hi, ha ha ha. NO…
málem mi puklo srdce. Zjistila jsem to, co jsem chtěla vědět. Ani by mě to nenapadlo, ale intuice mi řekla, podívej se do telefonu! A já to udělala!
Nevěděla jsem, že by strádal nebo že by byl se mnou nespokojený. Přilítla jsem za ním do koupelny a následovala typická scéna, kterou znáte nejen z filmů. Proč?! Jak!? Vždyť se mnou čekáš dítě! co to má znamenat?! Nezmohl se na nic, jen, proč mi lezeš do telefonu. a já tě nikdy nepodvedl, ale nic z toho jsem mu nevěřila… no zkrátka jsem si ještě ten den sbalila nejdůležitější věci a odjela k sestře.
Jsem tam nyní týden a přemýšlím co se mnou bude, kam půjdu a kde budu vychovávat své dítě. Bez své rodiny a přátel, kteří za mnou stojí a pomáhají mi co to dá, bych to snad vůbec nezvládala.
V sobotu jsem si jela pro zbytek věcí, ale on se dožadoval a prosil o ještě jednu šanci, žadonil o odpuštění a o to abych se vrátila domů. Já jsem si věci tedy neodvezla, ale neměla jsem mu co říct, zklamal mě, podrazil mou důvěru, zjistila jsem že to není člověk za kterého jsem ho měla. Copak bych ti někdy mohla ještě věřit? Řeči typu, já už to neudělám nebo slibuji přeci mají nulový význam. Neví, proč to udělal, nic to prý neznamenalo, netušil, že by mohl způsobit takové zlo, asi si potřeboval něco dokázat. No bylo to hodně bolestivé. Kamarádka mě teď nechá u sebe měsíc bydlet, jede za přítelem do Austrálie, takže prozatím mám kde být.
Ale on je neoblomný, pořád mi píše, srdceryvné smsky, prosí, žadoní… Napsala jsem mu že to nemá cenu, že ho nechci vidět a že mu dát šanci nemůžu. Děťátko přeci bylo chtěné, že tohle nikdy nechtěl, abych zůstala sama, že by pro mě a pro to malé umřel.. že to nikdy nevzdá.
Holky já nevím co mám dělat… strašně se všechno ve mě pere.
Právě kvůli tomu malému se chci rozhodnout správně. Rozumově to mám srovnané, vím, že tyhle věci se opakují, že důvěra bude narušená, že pak bych mohla řešit odchod od partnera, ale už s malým dítětem a od jeho otce, na kterého bude zvyklé… a by teprve bylo bolestivé. Ale srdce je neúprosné… přes to všechno jak mi ublížil ho stále miluji.
Všichni z mého okolí říkají, nerozumí tomu, že ho nenávidíš, za to co ti provedl? Jdi od něj pryč dokud je čas. Uděláš chybu a budeš si to vyčítat. Lidi se nezmění a on bude už pořád stejný. Máte prosím Vás některá podobnou zkušenost? Jak byste se zachovaly vy? Co by bylo správné pro miminko? Je to těžká situace, když rozum je proti srdci. ![]()
Přečtěte si také
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 5421
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 699
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 512
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 1580
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 4633
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 3287
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 2386
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 688
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 8069
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3867
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Ahoj, podle mě si chtěl opravdu něco dokázat, prostě ho baví asi lichotky od žen, baví ho flirtovat, a to že má dvě děti ze dvou vztahů, tomu tak trochu napovídá…já ti nevím, jak píšeš, že jsi ho vlastně vždycky trošku dotlačila k nějakému rozhodnutí, které si potřebovala, aby udělal
to myslím ti už mělo být tak trošku signálem, že tenhle chlapík se zase tak moc vázat nechce, možná je to ten typ, který je váhavý a potřebuje popostrčit, ale možná že ne, a prostě si užvá života a nikdy nedospěje
každopádně ti přeju pohodové těhulkování a zdravé miminko a štěstí v životě