Srdce proti rozumu
- O životě
- Žížaláček
- 22.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Přítel mě zradil a já s ním čekám miminko. Jsem v 9 týdnu.
S přítelem jsme se seznámili před třemi lety, dnes už ne úplně neobvykle, přes internet. Hodně jsem si rozuměli, názory a pohledy na život, smysl pro humor jsme měli stejné a vzájemné sympatie zanedlouho přerostly téměř přirozeně do velké lásky.
Já sama jsem svobodná a bezdětná, přítel již dvě děti z předešlých vztahů, ano z předešlých vztahů. Dceru 15 let z prvního manželství, syna 7 let z druhého partnerství. Neříkám, že mě to nešokovalo, ale říkala jsem si, nám by se to mohlo povést, do třetice všeho dobrého, tedy chtěla jsem, aby se povedlo. Před půl rokem jsme začali spolu konečně bydlet, v jeho baráčku, který se postupně rekonstruuje, společně s jeho matkou.
Celý ten čas jsem to moc s přítelem jednoduché neměla, moc se mu nechtělo do společného bydlení, než mi představil své 2 děti, trvalo to strašně dlouho, pořád jsem měla divný pocit, že bývalá partnerka má o něj stále zájem. Vzhledem k tomu, že mi už táhlo na 30 let, chtěla jsem mít věci ujasněné. Kolikrát jsem byla přinucena dát mu nůž na krk, aby se něco hnulo. Vždycky až když jsem řekla, že se s ním raději rozejdu, že chci mít normální plnohodnotný vztah se vším všudy tak se začal snažit a až pak jsem opravdu dosáhla toho, co bylo pro mě i náš vztah důležité.
Přes ty problémy a hádky si myslím, že jsme měli jinak moc pěkný vztah, věřím, že mě přítel miluje nadevše a já jeho též. Proč měli. Domluvili jsme se v září na tom, že bychom mohli zapracovat na miminku, tedy opět já jsem zatlačila
ale jen proto, že už mi bylo 30 let, podstoupila jsem konizaci děložního čípku a nechtěla jsem moc otálet. Přítel nakonec souhlasil, protože jsem jeho i sebe přesvědčila, že stejně dřív jak za rok určitě neotěhotním (soudě dle vrstevnic a dnešního problému počít dítě).
No asi je to opravdu psychické, protože byť jsme si miminko přáli, takhle brzy jsem to nečekala ani ve snu
a možná právě proto jsem hned v říjnu otěhotněla
Na miminko jsme se začali těšit, přítel byl milejší, starost o mě zvýšená… až jeden víkend jsme se pohádali, kdy jsem mu tedy odřela trochu auto, chápu, že člověka to musí rozčílit, ale jeho slova pak: nemám na tebe dneska vůbec náladu mě samozřejmě vytočila a místo výletu na Staromák, zmrky a večerního kina s jeho dětma jsem odjela k sestře
moc mě to mrzelo, ale taky hrubost přítele.
I když ho znám a vím, že je to horká hlava, přeci jen vzhledem k mému stavu se mě to dotklo prostě víc. Pak jsme spolu 2 dny nekomunikovali a já nevím co to do mě vjelo, ale večer mu pořád chodily smsky (on si nikdy moc nepíše, spíš volá) mě to bylo dost podezřelé a řekla jsem si, podívám se mu do telefonu, ať mám jistotu, že ten červíček v hlavě je jen mýlka a pokud tam bude něco co mi tají, ať to vím raději teď než pak s děckem v postýlce.
No a co myslíte. Bylo tam asi 6 sms od nějaké holky, která s ním evidentě flirtovala a dožadovala se konečně setkání po půl roce smskování, že se ještě neviděli a že mu nedá pokoj a něco o tom, že má malá prsíčka, že jemu se asi líbit nebudou. Četla jsem si i jeho odpovědi a ty byly stejného rázu, laškování, flirtování,hi hi hi, ha ha ha. NO…
málem mi puklo srdce. Zjistila jsem to, co jsem chtěla vědět. Ani by mě to nenapadlo, ale intuice mi řekla, podívej se do telefonu! A já to udělala!
Nevěděla jsem, že by strádal nebo že by byl se mnou nespokojený. Přilítla jsem za ním do koupelny a následovala typická scéna, kterou znáte nejen z filmů. Proč?! Jak!? Vždyť se mnou čekáš dítě! co to má znamenat?! Nezmohl se na nic, jen, proč mi lezeš do telefonu. a já tě nikdy nepodvedl, ale nic z toho jsem mu nevěřila… no zkrátka jsem si ještě ten den sbalila nejdůležitější věci a odjela k sestře.
Jsem tam nyní týden a přemýšlím co se mnou bude, kam půjdu a kde budu vychovávat své dítě. Bez své rodiny a přátel, kteří za mnou stojí a pomáhají mi co to dá, bych to snad vůbec nezvládala.
V sobotu jsem si jela pro zbytek věcí, ale on se dožadoval a prosil o ještě jednu šanci, žadonil o odpuštění a o to abych se vrátila domů. Já jsem si věci tedy neodvezla, ale neměla jsem mu co říct, zklamal mě, podrazil mou důvěru, zjistila jsem že to není člověk za kterého jsem ho měla. Copak bych ti někdy mohla ještě věřit? Řeči typu, já už to neudělám nebo slibuji přeci mají nulový význam. Neví, proč to udělal, nic to prý neznamenalo, netušil, že by mohl způsobit takové zlo, asi si potřeboval něco dokázat. No bylo to hodně bolestivé. Kamarádka mě teď nechá u sebe měsíc bydlet, jede za přítelem do Austrálie, takže prozatím mám kde být.
Ale on je neoblomný, pořád mi píše, srdceryvné smsky, prosí, žadoní… Napsala jsem mu že to nemá cenu, že ho nechci vidět a že mu dát šanci nemůžu. Děťátko přeci bylo chtěné, že tohle nikdy nechtěl, abych zůstala sama, že by pro mě a pro to malé umřel.. že to nikdy nevzdá.
Holky já nevím co mám dělat… strašně se všechno ve mě pere.
Právě kvůli tomu malému se chci rozhodnout správně. Rozumově to mám srovnané, vím, že tyhle věci se opakují, že důvěra bude narušená, že pak bych mohla řešit odchod od partnera, ale už s malým dítětem a od jeho otce, na kterého bude zvyklé… a by teprve bylo bolestivé. Ale srdce je neúprosné… přes to všechno jak mi ublížil ho stále miluji.
Všichni z mého okolí říkají, nerozumí tomu, že ho nenávidíš, za to co ti provedl? Jdi od něj pryč dokud je čas. Uděláš chybu a budeš si to vyčítat. Lidi se nezmění a on bude už pořád stejný. Máte prosím Vás některá podobnou zkušenost? Jak byste se zachovaly vy? Co by bylo správné pro miminko? Je to těžká situace, když rozum je proti srdci. ![]()
Přečtěte si také
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 66
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 74
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 96
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 112
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 101
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...
Je mi 35 a děti nikdy mít nechci. Maminka mi kvůli tomu přestala volat
- Anonymní
- 09.11.26
- 1661
Když jsem mamince oznámila, že děti nejspíš nikdy mít nebudu, rozplakala se. Nešlo o žádnou tragickou diagnózu ani o problém s plodností. Prostě jsem jí řekla, že se matkou stát nechci. Je mi 35,...
Odmítla jsem podepsat předmanželskou smlouvu. Přítel kvůli tomu zrušil svatbu
- Anonymní
- 09.11.26
- 2298
Je mi třicet, mám dobře placenou práci, vlastní názor a do svatby s Martinem mi zbývalo jen několik měsíců. Předmanželskou smlouvu jsem původně nepovažovala za žádný problém. Přítel má podnikání,...
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 1325
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 1216
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 1429
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...
Ahoj, podle mě si chtěl opravdu něco dokázat, prostě ho baví asi lichotky od žen, baví ho flirtovat, a to že má dvě děti ze dvou vztahů, tomu tak trochu napovídá…já ti nevím, jak píšeš, že jsi ho vlastně vždycky trošku dotlačila k nějakému rozhodnutí, které si potřebovala, aby udělal
to myslím ti už mělo být tak trošku signálem, že tenhle chlapík se zase tak moc vázat nechce, možná je to ten typ, který je váhavý a potřebuje popostrčit, ale možná že ne, a prostě si užvá života a nikdy nedospěje
každopádně ti přeju pohodové těhulkování a zdravé miminko a štěstí v životě