Štastné a veselé
- O životě
- Chrupka20
- 23.12.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček neni o ničem ani a o nikom, ale o NĚM! O člověku, který pro mě znamenal život.
Je to už víc jak půl roku, co jsem 23.5.2014 dostala sms, že se něco děje. Nechtěla jsem věřit. Poté stačil telefon a celý život se mi zhroutil jako domeček z karet. Najednou jsem si nebyla jistá vůbec ničím ani nikým. Najednou jsem tu zůstala sama, obklopená lidmi, kteří mi lhali, podváděli, pomlouvali, nepodporovaliy.
Nemohla a stále nemůžu uvěřit, že jsi pryč. Jen blbé tři týdny před porodem. Tři týdny a vše mohlo být jinak. Ten, kdo nezažil, nepochopí. Slovy nejde vyjádřit, jak moc mi chybíš, jak moc se snažím aspoň na chvíli zapomenout, ale nejde to! Navždy zůstaneš v mojem srdícku. Ve vzpomínkách.
Blíží se Vánoce, tvoje oblíbené období. Miloval jsi zimu, lyže, obžerství a buzeraci ségry. Každoroční návštěva kostela a hození odpustků. Nikdy jsem jim nevěřila, nakonec i to málo stačilo, aby si tě nebe vzalo v rychlosti a bez bolesti. Letos půjdu sama s malou, hodit pár odpustků, ať se máme splněno, ovšem bez Tebe…
Jako by to bylo včera, co jsem s tebou seděla v zahrádce a plánovala vycházky. Každý rok jsi se rád procházel městem a koukal lidem do oken. I přes tvůj postoj, řvaní, zbytečný vztek si uměl milovat a odpouštět. Měla jsem díky tobě lehčí start do života a na to nikdy nezapomenu.
Dnes má vnučka půl rok a je ti strašně podobná. Doufám, že na ní dohlížíš a hlídáš každý její krůček. Stokrát za den si na tebe vzpomenu. Jen myšlenka mi vhání slzy do oči, ale nechci plakat, chci být silná jako ty! Když jsem doma pomáhala mámě čistit akvarko, cítila jsem tvoje ruce na mých, a za to velké dík!
Jsou to první Vánoce bez tebe, ale první s Verunkou a tím se to všechno proplétá a končí u slz. Vzpomínek je moc a za to jsem vděčná. A doufám, že jednou tak moc, jak já miluju tebe, bude mě milovat malá. Teď vím, že jsi na lepším místě se svým otcem, který ti odešel ještě dřív než ty mně. Snažím se žít tak, jak jsi mě naučil a dělám to, k čemu jsi mě vedl celý můj život! I když jsem tě znala pouhých 21 let, děkuji za krásný život plný lásky porozumění a pohlazení v těžkých chvílích. Patří ti velké dík.
Jo abych nezapomněla, štastné a veselé, tati.
Tvá smutná holčička
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 967
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 870
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 1409
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 1136
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 668
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 2057
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1255
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2319
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 959
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 576
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Taky jsem zažila Vánoce, měsíc po smrti mámy, bráchovi bylo 23, ségře 14 a mě 10 let, spolu s tátou jsme smutně seděli u stromečku a snažili se nebrečet. Je to už spousta let a pořád nám chybí, ale naučili jsme se s tím žít, občas jí píšu dopisy, popisuju jí jejích 6 vnoučat, která doufám vidí zhora, vyprávím jí, co se děje, co zažíváme, co je nového. Každé Vánoce jí posílám pusu z okna. Časem to není tak hrozné, člověk si zvykne. Pořád na toho člověka myslíš, ale už se s pláčem, spíš vpomínáš na to hezké. Vzpomeň si u stromečku na tatínka, povyprávěj, co dělal hezkého, čím jste si udělali radost a on bude pořád s vámi 
. Snaž se jít dál 