První trimestr
- Těhotenství
- Chrupka20
- 13.12.13 načítám...
Spousta mých kamarádek mi vyprávěla, jak je těhotenství snad ta nejkrásnejší věc, která je potkala. To se mi ovšem hvězdy zapomněly zmínit o všech těch neduhách, které na mě čekají. :D
Deníček o tom, jak jsem přišla o své první miminko, jak se nám nedařilo znovu zapadnout a o tom všem zlém, už sem psala. Poslední deníček byl o našem zatím malém tajemství, které mi roste pod srdíčkem. Jak už to tak bývá, jsem dcera své matky, a tak i přes všechna upozornění, že se může stát ještě spoustu věcí, jsem tu radostnou novinku vykřičela do společnosti v 7. týdnu. 
Naši byli unešení tím, že to bude první vnouče. Babička s dědou, že budou mít pravnouče. A rodina od chlapa to tak nějak prej tušila, takže radost byla snad stonásobná. Když jsem otěhotněla, kromě bolesti bradavek mi nic nebylo a stále jsem se citila hej. Říkala si, že všichni maj pravdu s tím, že je to prochazka růžovou zahradou. Jenže to se v 8. týdnu změnilo…
Jak to tak bývá, přidaly se nevolnosi, obrovská únava a podráždenost. Já být chlap, tak se mnou nevydržím. 
Snažila jsem se ze všech sil být na ostatní milá a poslouchat ty jejich sladké řeči o tom, jak prcek asi vypadá a jak hezky roste a co se mu koupí a jak se bude jmenovat. Jediné, co se mi honilo hlavou, bylo, kdy tohle skončí. Jo, těžko se mi poslouchalo o tom, jak je to super, když já se cítila pod psa.
ANO, mé drahé kamarádky mi zapomněly zmínit, že jim taky bylo zle a že to není až tak super, jak tvrdily. Když jsem se jeden večer usadila do křesla a chlap si donesl večeři (mimochodem pachuť tuku a masa mi naháněla přímo husí kuži), udělalo se mi tak zle, že jsem myslela, že už na tom zachodě fakt umřu. Pochopil, že asi není dobré se mě snažit nalákat na jídlo a bude lepší mě nechat u piškotů a Cocacoly.
Začala jsem se pomalu vyhýbat všemu, co mi nevonělo nebo z čeho se mi jen tak udělalo špatně a světe div se - když jsem odebrala ze svého jídelníčku spoustu nezdravého, najednou mi bylo fajne. Ovoce zelenina a mé hřešení - sladké. Rodinným obědům jsem se sice nevyhnula, ale co jsem nezvládla já, zvládnuj můj malej ochránce (pes). Od té doby, co jsem těhotná, se na mě velice upnul. Kam se pohnu, jde se mnou a dokonce, což je veleúspěch, mě začal poslouchat.
Teď už začínáme druhý trimestr a je mi konečně dobře. Nevolnosti přešly, ovšem některým jídlům se stále raději vyhýbám. Prsa pobolávají pořád, to už asi lepší nebude, a podráždenost taky nějak vymyzela. Navíc se konečně můžu zapojovat do debat typu „jak rosteme“ atd atd.
Jen jsem chtěla řict a vlastně napsat, že i když své kamarádky bezmezně miluju, co se týče TĚHOTENSKÝCH PŘÍZNAKŮ a podobných věcí, už jim nevěřím. Samozřejmě chápu, každá jsme jiná a u každé se to může projevovat jinak, ale tohle mi fakt mohly říct. Na druhou stranu se teď těšíme na další a další ultrazvuk.
Ve 12. týdnu jsem pro klid duše odjela do Olomouce na screening, šel s náma i tatínek. No nejdřív byl zastáncem toho, že si počká až na samotný porod, ale když viděla sestřička, jak je zelenej, jen co přišel do čekárny, hned ho chňapla a táhla za mnou. Nakonec si poslušně sedl vedle mě a nemohl se vynadívat. Celkově těch 20 minut uteklo jak voda, ale musím říct, že to byl krasnej pocit vidět, jak se ve vás tak malej tvoreček hýbe a cumlá si prst,
Na záver jsem dostala fotku a chlap byl v takovém šoku, že ani nemluvil. Po zhodnocení situace s chlapama v práci se rohodl, že už si nemůže nechat ujít ani jeden utz a na další kontrolu si vzal dovolenou. Stará se o nás úžasně, můžu být vděčná, že ho mám a že jsem ho za těch 6 let neopustila, i když mě kolikrát hodně naštval. Ale už teď vím, že lepšího taťku pro svojeho drobečka jsem si vybrat nemohla.
Toť vše o našem prvním trimestru. Když se na něj zpětně podívám, připadala jsem si jako na houpačce, občas s výčitkama svědomí. No doufejme, že druhý a třetí bude lepší a konečně si začnu užívat to vytoužené těhotenství.
Přečtěte si také
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1026
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 1826
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 1664
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 3136
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 753
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 2412
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 1613
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 6732
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 2138
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 5290
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
-jak vidis ted u sebe-taky u si to uzivas-jinak souhlasim, ze to neni jen ruzove.. 
Jo, svět není spravedlivej 
Na druhou stranu znám i také, co se problily až k porodu, takže zas tak zle na tom taky nejsi 
ale jakmile se to u mě přehoplo do toho třetího trimestru, tak zase žádná sláva 
a přeji rychlý porod
teď už si ho někdy dám, ale vše pořád strašně smrdí, některá jídla fakt neee, několikrát denně mě natahuje, o čůrání ani nemluvím 
hodně štěstí v budoucnu a zdravé miminko k tomu 
