První trimestr
Spousta mých kamarádek mi vyprávěla, jak je těhotenství snad ta nejkrásnejší věc, která je potkala. To se mi ovšem hvězdy zapomněly zmínit o všech těch neduhách, které na mě čekají. :D
Deníček o tom, jak jsem přišla o své první miminko, jak se nám nedařilo znovu zapadnout a o tom všem zlém, už sem psala. Poslední deníček byl o našem zatím malém tajemství, které mi roste pod srdíčkem. Jak už to tak bývá, jsem dcera své matky, a tak i přes všechna upozornění, že se může stát ještě spoustu věcí, jsem tu radostnou novinku vykřičela do společnosti v 7. týdnu. 
Naši byli unešení tím, že to bude první vnouče. Babička s dědou, že budou mít pravnouče. A rodina od chlapa to tak nějak prej tušila, takže radost byla snad stonásobná. Když jsem otěhotněla, kromě bolesti bradavek mi nic nebylo a stále jsem se citila hej. Říkala si, že všichni maj pravdu s tím, že je to prochazka růžovou zahradou. Jenže to se v 8. týdnu změnilo…
Jak to tak bývá, přidaly se nevolnosi, obrovská únava a podráždenost. Já být chlap, tak se mnou nevydržím. 
Snažila jsem se ze všech sil být na ostatní milá a poslouchat ty jejich sladké řeči o tom, jak prcek asi vypadá a jak hezky roste a co se mu koupí a jak se bude jmenovat. Jediné, co se mi honilo hlavou, bylo, kdy tohle skončí. Jo, těžko se mi poslouchalo o tom, jak je to super, když já se cítila pod psa.
ANO, mé drahé kamarádky mi zapomněly zmínit, že jim taky bylo zle a že to není až tak super, jak tvrdily. Když jsem se jeden večer usadila do křesla a chlap si donesl večeři (mimochodem pachuť tuku a masa mi naháněla přímo husí kuži), udělalo se mi tak zle, že jsem myslela, že už na tom zachodě fakt umřu. Pochopil, že asi není dobré se mě snažit nalákat na jídlo a bude lepší mě nechat u piškotů a Cocacoly.
Začala jsem se pomalu vyhýbat všemu, co mi nevonělo nebo z čeho se mi jen tak udělalo špatně a světe div se - když jsem odebrala ze svého jídelníčku spoustu nezdravého, najednou mi bylo fajne. Ovoce zelenina a mé hřešení - sladké. Rodinným obědům jsem se sice nevyhnula, ale co jsem nezvládla já, zvládnuj můj malej ochránce (pes). Od té doby, co jsem těhotná, se na mě velice upnul. Kam se pohnu, jde se mnou a dokonce, což je veleúspěch, mě začal poslouchat.
Teď už začínáme druhý trimestr a je mi konečně dobře. Nevolnosti přešly, ovšem některým jídlům se stále raději vyhýbám. Prsa pobolávají pořád, to už asi lepší nebude, a podráždenost taky nějak vymyzela. Navíc se konečně můžu zapojovat do debat typu „jak rosteme“ atd atd.
Jen jsem chtěla řict a vlastně napsat, že i když své kamarádky bezmezně miluju, co se týče TĚHOTENSKÝCH PŘÍZNAKŮ a podobných věcí, už jim nevěřím. Samozřejmě chápu, každá jsme jiná a u každé se to může projevovat jinak, ale tohle mi fakt mohly říct. Na druhou stranu se teď těšíme na další a další ultrazvuk.
Ve 12. týdnu jsem pro klid duše odjela do Olomouce na screening, šel s náma i tatínek. No nejdřív byl zastáncem toho, že si počká až na samotný porod, ale když viděla sestřička, jak je zelenej, jen co přišel do čekárny, hned ho chňapla a táhla za mnou. Nakonec si poslušně sedl vedle mě a nemohl se vynadívat. Celkově těch 20 minut uteklo jak voda, ale musím říct, že to byl krasnej pocit vidět, jak se ve vás tak malej tvoreček hýbe a cumlá si prst,
Na záver jsem dostala fotku a chlap byl v takovém šoku, že ani nemluvil. Po zhodnocení situace s chlapama v práci se rohodl, že už si nemůže nechat ujít ani jeden utz a na další kontrolu si vzal dovolenou. Stará se o nás úžasně, můžu být vděčná, že ho mám a že jsem ho za těch 6 let neopustila, i když mě kolikrát hodně naštval. Ale už teď vím, že lepšího taťku pro svojeho drobečka jsem si vybrat nemohla.
Toť vše o našem prvním trimestru. Když se na něj zpětně podívám, připadala jsem si jako na houpačce, občas s výčitkama svědomí. No doufejme, že druhý a třetí bude lepší a konečně si začnu užívat to vytoužené těhotenství.
Přečtěte si také
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 37
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 46
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 75
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 668
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 1195
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 901
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 4566
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 1574
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
Rok jsem měla dokonalý vztah. Pak u mých dveří zazvonila jeho manželka
- Anonymní
- 07.10.26
- 1159
Téměř rok jsem žila v přesvědčení, že jsem potkala toho pravého. David byl pozorný, galantní, nosil mi kytky bez důvodu a každá naše společná chvíle doprovázená kávou nebo procházkou byla jako...
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 1518
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
-jak vidis ted u sebe-taky u si to uzivas-jinak souhlasim, ze to neni jen ruzove.. 
Jo, svět není spravedlivej 
Na druhou stranu znám i také, co se problily až k porodu, takže zas tak zle na tom taky nejsi 
ale jakmile se to u mě přehoplo do toho třetího trimestru, tak zase žádná sláva 
a přeji rychlý porod
teď už si ho někdy dám, ale vše pořád strašně smrdí, některá jídla fakt neee, několikrát denně mě natahuje, o čůrání ani nemluvím 
hodně štěstí v budoucnu a zdravé miminko k tomu 
