Třetí trimestr
Jak jsem psala u posledniho deničku, že ten příští bude o porodu, mé představě, pocitech a ostatním, musím udělat výjimku... a zasvětit vás do období ČEKÁNÍ. :) Neboť o ty úsměvné zážitky se s vámi musím podělit.
Do poslední fáze těhotenství jsem vstupovala tak nějak s obavou, co bude. Kontroly byly pořád stejné, váhový odhad vždy o něco větší. Pokojíček jsem se rozhodla zařídit si podle vlastních představ a tady jsem poprvé narazila na DĚTSKOU stránku svého přítele.
Jako malá jsem milovala panenky a různé pohádkové bytosti, a tak bylo samozřejmostí, že naší Verunce budu chtít zařídit pokojíček tak nějak neutrálně. To bych ale nemohla jít na nákup s chlapem! Hned jak se otevřely dveře od dětského ráje, byl jako splašený! Žádné panenky, ani pohádkové bytosti, ale auta, motorky, Spiderman a všechno ostatní. Prej ideální start pro naši malou.
Díky šikovné prodavačce jsem se vyhnula hrozící hádce, neboť jsem hned zatrhla všechny klučičí věci. Po lehkém dohadování vyhrál KRTEČEK, a tak jsem chlapa propustila, ať si jde po svých, že si zbytek zařídím. S paní prodavačkou jsem snad hodinu, možná dvě, vybírala nejrůznější věci. Samolepky, hodiny, světla, hračky a všechno okolo s jednou a tou samou tématikou. Nejsem zastancem přeplácaností a všehochuti, takže jsem se snažila všechno sladit a zároveň sama sebe brzdit, ať toho není moc.
Když jsem s klidným srdcem, že mám vše, šla hledat moje druhé dítě (chlapa), nebylo to moc těžké - seděl a četl si návod na autodráhu. Jé, já hloupá, kdybych ho raději nechala hledat rozhlasem. Jen co mě uviděl, koukl na mě očima, kterým já prostě neodolám. Beze slova mi nezbylo nic jiného než vzít autodráhu a jít zpět k pokladně. Jo, dámy, osudová chyba!! 
V momentě, co jsem odemkla byt a chlap vynesl tašky nahoru, zalezl do pokojíčku, zavolal si kamaráda a tak nějak jsem měla do večera klid. No co, byla jsem dost unavená po celodenním nákupu, tak mi postel bodla. Pokojíček připravím zítra, však autodráha zmizí.
No co myslíte? NEZMIZELA. Zatímco já si hezky lepila samolepky na zeď a chválila se, jak jsem šikovná, chlap opět u autodráhy, kterou prej naše malá v budoucnu ocení a bude si s ním hrát. Nevím, zda si představuje, že hned z porodnice bude umět sedět a mačkat tlačítka, ale neměla jsem chuť cokoli namítat.
Musím uznat, že bylo fajn mít na par dní klid, aspoň se nic dalšího nevymýšlelo a já se mohla pustit do praní věciček. 
Během týdne bylo vše vyprané a vyžehlené, jen jedna pračka mi ještě chyběla. Díky bohu, chlap přemístil autošku do vedlejší místnosti a já měla zas prostor v pokojíčku.
Další komická událost ale přišla záhy. V pračce to začalo rachotit, a tak se chlap společně s kamarádem na to vrhli jak na kus masa. Že se nemám bát, že to určite opraví. Vzala jsem si pár věcí a šla z domu. U toho jsem byt fakt nemusela, neboť jsem věděla, že jak se do toho pustí, už to zpět do puvodního stavu nedají. Jakou jsem měla tenkrát pravdu…
Když jsem se vrátila, bylo už pozdě, ale pračka byla, zdálo se, v původím stavu. A já byla spokojená, že mám šikovného chlapa.
Na druhý den šel do práce a vzhledem k počasí jsem chtěla zase prát. Divila jsem se, proč je pračka vytáhlá ze zásuvky a je zastavená voda, ale nějak velký význam jsem tomu nepřikládala, vše jsem zapnula a šla si číst na balkon.
Asi za hodinku zvonek. Když jsem chtěla jít otevřít, uklouzla jsem a zděsila se, jaká je v předsíni a kuchyni potoma! Kdo zvonil, asi tušíte. Ano, sousedka, že jí něco kape ze stropu. Hned jsem se začala omlouvat a vzápětí likvidovat škody.
Přestože jsem pračku hned vytáhla ze zásuvky, voda stále tekla. 
Jo, ten mechanismus, když je v pračce voda, vždy všechna vyteče. Moje slavné ždímání.
Věděla jsem, že tohle sama nezvládnu a po pádu se mi začala točit hlava. Volala jsem kamarádce, ať okamžitě dojede. Ta, když viděla, co se děje, přišlo jí to hrozně směšné. Vzpomínka na to, jak se v tom naši chlapi včera vrtali, je prostě úsměvná.
Když se po další hodině podařilo všechno vysušit, nezbylo než obeznámit muže se situací. A jeho odpověď? Přece když je vytáhlá pračka ze zásuvky a voda zastavená, tak nemám prát. Jo, podařilo se jim nezatáhnout filtr, a tak všechna voda tekla hezky ven. V ten moment jsme měla chuť ho zabít. Já splavená, sousedka vytopená a on vysmátý!
To ovšem netrvalo dlouho, začala jsem cítit tvrdnutí břicha a malá se přestala kroutit. Tlak mi vyletěl na 160/110, a tak nezbylo než raději odjet do nemocnice. To už chlapa přešel usměv. A mě taky.
Při vyprávění, co se stalo, se na mě primář díval tak trochu jak na blázna, ale co… „Poslechneme ozvy a když, tak na noc si Vás tu necháme.“ Pro klid jsem souhlasila. Malé začaly padat ozvy, mně skákat kotrakce. Okamžitě jsem dostala kapačku a letěla na sál, protože jsem se začala otvírat. Že to bude takové drámo, to nikdo nečekal.
Po 12 hodinach na sále jsem se dostala konečně na pokoj. Mezitím, co já tam ležela, jakž takž se držela, porodily tři maminky. A mně začínalo byt líto, že já pořád nic. Bolesti byly teda ukrutné, ale chápu že porod ve 33.tt asi není nic moc.
Po 4 dnech mě nakonec pustili domu s tím, že jsem sice otevřená na prst, ale to už se mnou lepší nebude. Primář ještě vtipkoval, že mě domů pustí, až bude pračka v naprostém pořádku a opravená. Jo, vypadalo to směšně, následky byly horší, ale teď jsme v klidu domova a všemu se zasmějem.
Od té doby jsem neprala, nechávám tuto činost zásadně na mé drahé polovičce. Doma mi to ale brzy začalo lézt na palici, a tak jsem nás přihlásila do předporodního kurzu. Jaké bylo překvapení, když mi přišel mail, že budoucí tatínci mají dojit s partnerkama. Když došel chlap domů, hned jsem mu tu novinku oznámila a jeho výraz nezapomenu do smrti. Celý večer byl zelený jak sedma. A to házel machra, že k porodu půjde a sám přestřihne pupeční šňůru. Ve středu 7.5. máme první lekci, tak jsem zvědavá.
Po propuštění z nemocnice jsem chtěla ještě stihnout jeden svuj plán. Vždy jsem měla sen jít na zámek na prohlídku a mít ty VELKÉ PAPUČE. Přítel se rozhodl, že mi sen splní, a tak se jelo na výlet. Jaké bylo mé překvapení, když mi paní kastelánka oznámila, že já jakož to těhotná si papuče nemám brát. Můj úsměv byl ta tam, zato chlap se mohl potrhat smíchy.
Jinak je to asi zatím všechno, nudou určitě netrpíme. Zlé jazyky jsem hodila za hlavu a pomluvy neřeším. Rodina se za mě postavila a vím, že vždy postaví. Konečně je hezky, a tak můžu ukazovat ten svůj pupek světu.
A co mě víc těší? Že přes všechny karamboly máme stále krásný vztah a milujeme jeden druhého. Porod se nám blíží a může podle dr. přijít každým dnem. Moc se na tu naši Verunku, která má teď ve 34.tt 2200 g, těšíme.
A další deníček? Tentokrát už opravdu bude o porodu.
Přečtěte si také
Tchýně mi doporučila zamrazit vajíčka. Mám už dvě děti a další neplánujeme
- Anonymní
- 07.09.26
- 3280
Mám mou tchýni celkem ráda, je pravda, že nějaké životní situace nebyly nejlehčí, ale všechno jsme ustály a teď jsem ráda, že je z ní skvělá hlídací babička. Když za mnou nedávno přišla s...
Syna neposadili ve škole vedle kamaráda. Jeho matka si to prý výslovně nepřála
- Anonymní
- 07.09.26
- 6352
Syn se těšil, že bude ve škole sedět se svým nejlepším kamarádem. Místo toho ho učitelka posadila na druhý konec třídy. Později mi přiznal, že si to přála kamarádova maminka. Můj syn má na její...
Kamarádka mi hlídala děti. Pak sepsala všechno, co podle ní dělám špatně
- Anonymní
- 07.09.26
- 5297
Kamarádka mi na víkend pohlídala děti a já jí za to byla opravdu vděčná. Po návratu mi ale poslala dlouhý seznam chyb, kterých se prý ve výchově dopouštím. Možná má v něčem pravdu. Přesto nevím,...
Dcera dostala horečku a zůstala doma. Pak po ní škola chtěla potvrzení od lékaře
- Anonymní
- 07.09.26
- 3117
Dcera jednoho rána přišla s tím, že jí není dobře. Naměřila si horečku a bylo jasné, že do školy nepůjde. Je už plnoletá, takže si absenci omluvila sama. Já jsem to dál neřešila. Byla nemocná,...
Manžel tvrdí, že na rodičovské odpočívám. Nechala jsem mu děti na víkend
- Anonymní
- 07.09.26
- 24752
Manžel se každý večer vrací unavený z práce a očekává teplou večeři i klid. Já podle něj nárok na únavu nemám, protože jsem celý den doma. Když mi to řekl znovu, sbalila jsem si věci a nechala ho s...
Tchyni je 80, ale celé léto nás honila po své zahradě. Makali jsme jak diví
- Anonymní
- 06.09.26
- 11802
Tchyni je sice osmdesát, ale pořád je bohužel při síle. Když k ní přijedeme, stává se z ní doslova generál. Než stačíme vystoupit z auta, už ví, co budeme dělat. Jeden pleje záhony, druhý stříhá...
Byt byl psaný na exmanžela. O peníze jsem pak bojovala roky
- Anonymní
- 06.09.26
- 7121
Když jsme se s manželem před lety rozhodli koupit byt, vůbec mě nenapadlo, že jednou budu stát před otázkou, jestli z něj vůbec něco dostanu zpátky. Byli jsme manželé, měli jsme společný účet,...
Moje dcera má novou učitelku. Byla zvyklá na vstřícný tón, teď jí čeká křik
- Anonymní
- 06.09.26
- 5314
Moje dcera právě nastoupila do druhé třídy. K našemu překvapení nás všechny čekala velká změna. První školní den nám představili novou učitelku. Bez předchozí informace, bez debat, prostě tam byla...
Pětileté dítě bez angličtiny? Podle rodiny mu prý ničím budoucnost
- Anonymní
- 06.09.26
- 2407
Začalo září, děti nastoupily do školky a já šílím. Být mámou v dnešní době totiž znamená, že musíte mít z dítěte už v pěti letech pomalu olympionika a diplomata. Pokud vaše dítě nemá na každý den...
Nesnáším září. Končí letní pohoda a začíná chaos, vstávání, výdaje a kroužky
- Anonymní
- 06.09.26
- 1864
Nevím, jak to mají ostatní rodiče. Některé mé kamarádky se na září dokonce těší. Ale já patřím mezi ty, kteří by si přáli, aby prázdniny nikdy neskončily.
ty chlapi 
Na konci s tema papucema uz jsem smala jak kun. 
