Střety názorů: mamka nebyla ráda, že jsem otěhotněla
- Těhotenství
- Poprvemaminou
- 13.02.21
- Sdílet
Jak se z mé mamky stala babička..
Patřím do skupiny mladých maminek. A tím mladých myslím ty, které byly požehnány hned po maturitě. Otěhotněla jsem krátce před maturitou, s přítelem jsme spolu byli pouhé tři měsíce, a moje maminka ho viděla jako moji překážku k dalšímu studiu. Jednoduše, neměla ho v lásce, ale viděla mě šťastnou, tak raději mlčela. Doufala, že splním její přání a udělám si titul. S přítelem jsme byli velmi šťastní, když jsme drželi v rukou první ultrazvuk našeho synka. Povědět to rodičům byla výzva.
Rodiče mého přítele byli tou zprávou nadšení tolik, že nám nabídli k bydlení jejich byt, ale musela jsem se smířit i s přítomností jejich dcery (to je příběh sám o sobě), moje mamka to zapila láhví vína a snažila se radovat s námi. Bohužel od té doby šlo všechno z kopce. Mamka otevřeně dávala najevo nelibost vůči mému příteli. Vše, co udělal, navrhnul nebo jen když řekl svůj názor bylo špatně a bylo jí to proti srsti. Byla jsem ve čtvrtém měsíci, když jsme se pohádali. Vadilo jí, že přítel nechává vše na poslední chvíli, i mně to celkem vadilo, ale neměla jsem nikomu co vyčítat, byla jsem stejná. Horší, ale bylo, že plánovala život můj a mého syna bez něj. Pár dní jsem jedním uchem poslouchala a druhým okamžitě vypouštěla ven. Později jsem i oponovala, marně. Nakonec jsem jednoho večera vybuchla a řekla jsem jí ošklivé věci, které se vynořily ze vzteku. Několik dní mezi námi panovalo ponuré napětí, které jsem těžko zvládala. Pohrávala jsem si s myšlenkou, že to uděláme po jejím, aby se vzduch pročistil a já měla klidný průběh těhotenství.
I přítel chtěl, abych měla klidný průběh, ale vzdát se mě ani malého nechtěl. Tak jsem se na chvíli ocitla uprostřed neviditelné a tiché přetahované mezi přítelem a mou mamkou. Vzduch se pročistil až když jsem se odstěhovala k němu, nehádali jsme se a všechno bylo jako dřív.
Navštívila mě až po měsíci, kdy mi řekla, že můj přítel se stále nechová zodpovědně jako otec, samozřejmě jsem jí to vyvrátila, nebydlela s námi a neviděla, jak moc se snaží. Po narození našeho syna se vše změnilo, vidí a slyší, jak se přítel snaží, jak mi pomáhá a jak moc nás miluje a opečovává, malinko změnila názor. Ale ta nelibost tam navždy bude, ať se přítel bude snažit sebe víc. Z pohledu mojí mamky je to někdo, kdo odtáhl její dceru a udělal jí dítě, i když svého vnuka zbožňuje a miluje celým svým srdcem…
Ač není nikde psáno, že jim to nemusí
vydržet celý život. Jako není dáno, že o pár let později by jí to
s člověkem, se kterým by chodila třeba dva roky, klapalo úžasně a do
konce života. To uznávám.
z mého pohledu to vždy záleží na každém,
já jsem chtěla studovat vejšku, mít nějakou praxi, něco zažít, tak také
mám první dítě asi o 10let později, co autorka. Ale každá to má
jinak… Uvidíte časem, ten otestuje vztah nejvíce. Hlavně když už
máte dítě…
