Moje svatba
- Pro zábavu
- Poprvemaminou
- 26.10.21 načítám...
Když mě manžel požádal o ruku, byla jsem v sedmém nebi. Chtěla jsem mít naprosto dokonalou svatbu. Čím jsem procházela a jak můj velký den dopadl? To se dočtete v mém deníčku.
Na svou svatbu jsem se těšila jako malá holka, ale netušila jsem, kolik věcí bylo potřeba zařídit. Naštěstí jsem po boku měla mojí maminku a tchyni, které mi neuvěřitelně pomohly. Moje maminka si vzala na starost šití mých svatebních šatů a tchyně si vzala výzdobu. Vše šlapalo jak po drátkách, nebo jsem si to aspoň myslela. Dny se vlekly a byly nekonečné. Vše, co jsem dělala, byla katastrofa. Nic se mi nedařilo, a byla jsem náladová.
Konečně přišel ten velký den: 18. 9.!
Doufala jsem, že se vyspím, ale můj chlapeček probrečel celou noc. Takže když mi zvonil budík, byla jsem již vzhůru a nechala synka spát. Udělala jsem si silnou kávu, dala si sprchu, a připravila si snídani. Ale jen pohled na ni mi zvedal žluč, talíř jsem položila na linku a dělala jsem, že jsem ji připravila pro mamku. Mezitím jsem si udělala líčení. Bála jsem se, že udělám chybu a budu muset začít znovu, díkybohu, zvládla jsem to bezchybně. Připravila jsem pro syna snídani a oblečení, probudila ho a věnovala se jen jemu, dokud nepřijela kadeřnice. Pracovala rychle a precizně, během hodiny jsem měla vysněný účes hotový. A bylo to tady, čas na oblékání. Mamka mi uvázala sukni, podala korzet, ale problém. Nedržel mi jako před týdnem a už jsem měla slzy na krajíčku. Chtěla jsem se vším seknout, uklidit se na klidné místo a zůstat tam. Mamka ovšem přišla s řešením, přidělá ramínka, zatímco budu oblékat malého. Když se mi povedlo dítě navléknout, měla jsem už korzet dávno předělaný. A dokonce mi padl jako ulitý. Mamka byla moje hrdinka, při oblékání jsem přemýšlela, jak to mamka zvládla tak hravě a rychle upravit. Odpovědí mi byl její úsměv a řeč o tom, že přeci už šije několik let a tohle není až takový problém. Už zbývalo jediné, nasednout do auta, přidat se do kolony a na úřadě říct ano. Jednoduché, že? Ani zdaleka ne, cesta byla hrozná, vyděsila jsem se každého auta, které nás předjelo. A před obřadem jsem si říkala, abych neřekla ne anebo: „Můžete prosím zopakovat otázku?“ Ale jakmile jsem spatřila svého nastávajícího v dobře padnoucím obleku, veškerý strach zmizel. Při obřadě jsem ho držela za ruku a netrpělivě vyčkávala na onu otázku. Konečně přišla, když se nás zeptala, ani jeden při odpovědi neváhal, naše ano potvrdilo naše manželství, prstýnky padly jako ulité a polibek byl doslova naplněn štěstím a úlevou.
A z úřadu jsme odcházeli se stejným příjmením. Zbytek dne byl nasáklý štěstím, láskou a veselím. Tancovalo se, pilo, jedlo a bavilo se. Všechno dopadlo ještě lépe než v mých představách a nejdůležitější pro mě bylo to, že si to všichni užili. Od toho dne nosím stejné příjmení jako můj manžel a syn. A doufám, že po druhé už se vdávat nebudu, protože ten stres byl že všeho nejhorší. Přeji všem, aby byli šťastní a děkuji za přečtení deníčku o mé svatbě ❤.
Přečtěte si také
Chtěla bych, aby moje dcera šla do školy dřív. Děsí mě inkluze a zrušené odklady
- Anonymní
- 20.04.26
- 407
Moje čtyřapůlletá dcera Mia je narozená v polovině září. To znamená, že do školy by měla jít až za dva a půl roku. Přijde mi to ale dost dlouho. Chodí do školky od dvou let, je plně socializovaná,...
Toužím po dítěti, přítel chce ale cestovat a užívat si. Pořád mu jen ustupuji
- Anonymní
- 20.04.26
- 319
Někdy mám pocit, že je náš vztah úplně zbytečný. Pak ale zase cítím tu lásku a nechci se s ním rozejít. Jenže je mi 35 let, nejsem zrovna nejmladší, přítel je o tři roky mladší. A zatímco já bych...
Zuby i nos čistíme násilím. Podle tchyně jsem zlá matka, která své dítě týrá
- Anonymní
- 20.04.26
- 251
Davídek je poměrně hodné dítě až do té doby, dokud po něm něco nechci. Ve 2,5 letech si stále nezvykl na to, že zuby se musí čistit a při rýmě je nutná odsávačka, kterou bytostně nesnáší. Už jsem...
Život s uřvaným malým vzteklounem mi vzal iluze o mateřství i o dalším dítěti
- Anonymní
- 20.04.26
- 941
Plánovala jsem si, jak si budu rodičovskou užívat. Kamarádka má o rok staršího syna a to je takový pohodář. Když jsem ho chovala a u toho si hladila rostoucí bříško, těšila jsem se, až tohle taky...
Myslela jsem si, že mám syna blbce, ale v jeho třídě neumí číst ještě nikdo
- Anonymní
- 20.04.26
- 630
Už dva dny nespím a pořád dokola si přehrávám to, co jsem se dozvěděla na třídních schůzkách. Máme syna ve druhé třídě a už od jeho útlého dětství jsem tušila, že škola pro něj nebude procházka...
Syn (4) v dětské skupince má stále nějaké úrazy. Podle učitelek je moc divoký
- Anonymní
- 19.04.26
- 1689
Adámek chodí od září do dětské skupiny. Přes zimu tam moc nepobyl, ale teď dochází celkem pravidelně. Jenže od února jsme řešili už jedno šití pod okem, jedno rozseknuté čelo, sedřené koleno a o...
Manželka touží po dokonalosti. Ve skutečnosti ale dělá ve všem naprostý chaos
- Anonymní
- 19.04.26
- 1522
Adriana byla vždycky strašně fajn ženská do nepohody. Hodně se ale změnila poté, co se nám narodila dvojčata Šimon a Štěpán. Kluci jsou raubíři, náročnější na výchovu, a ona jako by se úplně...
Máma je hlídací babička, ale pohlídá jen jedno vnouče. To druhé je moc náročné
- Anonymní
- 19.04.26
- 2565
„Ty máš ale štěstí, že máš hlídací babičku,“ řekla mi nedávno kamarádka. A dodala, že co ona by za to dala. Pousmála jsem se, ale pravdu si nechala raději pro sebe. Není moc čím se chlubit. Máma je...
Má na víc než na bagr: Chytrý syn odmítá gympl, táhne ho to do hlíny a k rybám
- Anonymní
- 19.04.26
- 1311
Z výběru střední školy se mi už regulérně točí hlava. Máme sice ještě rok čas, syn je v osmičce, ale já na to musím myslet kudy chodím. Možná to znáte – máte doma kluka, který je šikovný, chytrý,...
Hazard se životem! Exmanžel nechal malého syna s neštovicemi samotného doma!
- Anonymní
- 18.04.26
- 3928
Ještě teď se mi klepou ruce vzteky. Už delší dobu bojuju s tím, jak u nás funguje střídavá péče. Máme nastavený režim 14 dnů a 14 dnů, což je samo o sobě náročné, ale snažila jsem se to kvůli dětem...