Moje svatba
Když mě manžel požádal o ruku, byla jsem v sedmém nebi. Chtěla jsem mít naprosto dokonalou svatbu. Čím jsem procházela a jak můj velký den dopadl? To se dočtete v mém deníčku.
Na svou svatbu jsem se těšila jako malá holka, ale netušila jsem, kolik věcí bylo potřeba zařídit. Naštěstí jsem po boku měla mojí maminku a tchyni, které mi neuvěřitelně pomohly. Moje maminka si vzala na starost šití mých svatebních šatů a tchyně si vzala výzdobu. Vše šlapalo jak po drátkách, nebo jsem si to aspoň myslela. Dny se vlekly a byly nekonečné. Vše, co jsem dělala, byla katastrofa. Nic se mi nedařilo, a byla jsem náladová.
Konečně přišel ten velký den: 18. 9.!
Doufala jsem, že se vyspím, ale můj chlapeček probrečel celou noc. Takže když mi zvonil budík, byla jsem již vzhůru a nechala synka spát. Udělala jsem si silnou kávu, dala si sprchu, a připravila si snídani. Ale jen pohled na ni mi zvedal žluč, talíř jsem položila na linku a dělala jsem, že jsem ji připravila pro mamku. Mezitím jsem si udělala líčení. Bála jsem se, že udělám chybu a budu muset začít znovu, díkybohu, zvládla jsem to bezchybně. Připravila jsem pro syna snídani a oblečení, probudila ho a věnovala se jen jemu, dokud nepřijela kadeřnice. Pracovala rychle a precizně, během hodiny jsem měla vysněný účes hotový. A bylo to tady, čas na oblékání. Mamka mi uvázala sukni, podala korzet, ale problém. Nedržel mi jako před týdnem a už jsem měla slzy na krajíčku. Chtěla jsem se vším seknout, uklidit se na klidné místo a zůstat tam. Mamka ovšem přišla s řešením, přidělá ramínka, zatímco budu oblékat malého. Když se mi povedlo dítě navléknout, měla jsem už korzet dávno předělaný. A dokonce mi padl jako ulitý. Mamka byla moje hrdinka, při oblékání jsem přemýšlela, jak to mamka zvládla tak hravě a rychle upravit. Odpovědí mi byl její úsměv a řeč o tom, že přeci už šije několik let a tohle není až takový problém. Už zbývalo jediné, nasednout do auta, přidat se do kolony a na úřadě říct ano. Jednoduché, že? Ani zdaleka ne, cesta byla hrozná, vyděsila jsem se každého auta, které nás předjelo. A před obřadem jsem si říkala, abych neřekla ne anebo: „Můžete prosím zopakovat otázku?“ Ale jakmile jsem spatřila svého nastávajícího v dobře padnoucím obleku, veškerý strach zmizel. Při obřadě jsem ho držela za ruku a netrpělivě vyčkávala na onu otázku. Konečně přišla, když se nás zeptala, ani jeden při odpovědi neváhal, naše ano potvrdilo naše manželství, prstýnky padly jako ulité a polibek byl doslova naplněn štěstím a úlevou.
A z úřadu jsme odcházeli se stejným příjmením. Zbytek dne byl nasáklý štěstím, láskou a veselím. Tancovalo se, pilo, jedlo a bavilo se. Všechno dopadlo ještě lépe než v mých představách a nejdůležitější pro mě bylo to, že si to všichni užili. Od toho dne nosím stejné příjmení jako můj manžel a syn. A doufám, že po druhé už se vdávat nebudu, protože ten stres byl že všeho nejhorší. Přeji všem, aby byli šťastní a děkuji za přečtení deníčku o mé svatbě ❤.
Přečtěte si také
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 3497
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 2433
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 1634
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 440
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 6980
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3625
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 11897
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 12822
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 2437
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 7848
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...