Když už nám nouzový stav leze na nervy...

V první řadě, tento článek nemá nikoho urážet nebo zahanbit. Jedná se pouze o můj pohled a názor :)

Když už nám nouzový stav leze na nervy... Pro zábavu4.jpg

Už to bude rok, co koronavirus zavítal i do našeho kraje. Ze začátku jsme byli všichni vyděšení, nevěděli jsme, co všechno ten virus dokáže, takže když vláda vyhlásila karanténu a opatření, spousta z nás to uvítala s otevřenou náručí.

V létě se otevřely hranice, začalo se polevovat v opatřeních, vypadalo to, že vše se vrací do starých kolejí. Ale od září byl vyhlášen nouzový stav znovu, dva lockdowny a spousta opatření, ze kterých nám přecházela hlava kolem.

A než jsme se nadáli, uběhl rok a naděje, že se věci vrátí do normálu, se vzdálila. A nikoho už to doma nebaví, a jediný kontakt se společností máme přes sociální sítě.
Budu velmi upřímná, ze začátku mi to ani nevadilo. Mohla jsem trávit víc času s rodinou, experimentovat s mamkou v kuchyni, s tátou vtipkovat, s mladším bráškou se víc sblížit a kočku rozmazlit tak, že mě bude mít navždy pod drápkem.

Ale po nějaké době, zavření v jednom bytě, na nás začala lézt ponorková nemoc. A kdo je nejlepší přítel člověka v téhle době? Správně, sociální sítě, a ani já jsem nebyla výjimka.

Internet je úžasná věc, ale teď, když jsme věčně zavřený doma, se nudíme tak moc, že kolikrát čteme komentáře, kterých jsme si dřív moc nevšímali, jen abychom zabili nějaký ten volný čas.

První věc, co udělám po úklidu domácnosti, je, že si sednu a rozkliknu si Facebook. A první, co na mě vyskočí je stránka čt24 se zprávami o nových opatřeních. Pouze protočím oči a popojedu níž, když v tom mě do očí udeří celkem peprný komentář. Rozkliknu komentáře, pročítám si je. Každý zde píše svůj názor na vládu, Babiše, opatření, atd..

Nejsem překvapena, když si přečtu pár komentářů lidí, kteří jsou rádi za opatření a chování vlády, ale jsem překvapena komentáři, které uráží ostatní, jen kvůli jejich názoru. Zavrtím nad tím hlavou, odkliknu šipku zpět a projíždím Facebook dál, narazím na pár vtipných obrázků, na několik zajímavých videí a pak narazím opět na zprávy o koronaviru. To už se plácám na čelo, přečtu si článek a hned komentáře. Opět to samé, lidi, co se vysmívají ostatním za to, že mají svůj názor. To už mě Facebook omrzí a já si otevřu Instagram, nic moc, jen selfíčka nebo jídlo, obvykle to jsou dezerty s obrovskou porcí čokolády. Raději vypnu aplikaci a zapnu YouTube. Pustím si novinky od mých oblíbených skupin, ale to mě omrzí a opět rozkliknu Facebook, abych zjistila, že se nic během těch pár minut nezměnilo. Bohužel. Najedu na Pinterest, najdu si pár zajímavých nápadů a chci je zrealizovat, ale zjistím, že vlastně nemám nic, čím bych to mohla zrealizovat. A i tu aplikaci vypnu.

Chvíli blbě čumím na tapetu, s tím, že vlastně díky této situaci si lidi vybíjejí frustraci na internetu, díky hnusným komentářům jsem velmi znechucena. Mobil vypnu, odložím a vrátím se ke svému nejmilejšímu koníčku, beru knížku a schovám se do světa příběhů, které nemají nic společného s pandemií a kde mi nikdo nepíše hnusné komentáře.
Na konci dne si uvědomím, jak někdy jsou sociální sítě plné negativních zpráv a lidí, ale stejně to druhý den zkouším znovu s nadějí, že narazím na dobrou zprávu, kde se pod komentáři nebudou lidi urážet nebo vysmívat.

A teď schválně, kdo to má stejně nebo podobně?

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
635
10.3.21 08:14

Věřím, že kontaktní lidé touto dobou trpí. Já se těším na práci na zahradě, čas mi vyplňují knihy a deti. Dřív internet nebyl, byly knihy, jako středoškolak jsem je hltala. Dá se naučit třeba další cizí jazyk. Dá se kreslit, modelovat, lepit že špejli mesta… Dá se dělat plno věcí, jen to chce hledat. Dá se meditovat, zavřít oči a jen poslouchat šum kolem… Spíš ten konzum nám leze na mozek a z kupy věci, které nám život nabízí, se už nudime. Část lidí zlenivela a generace děti o to víc… Čtěte knihy, malujte, vratte se prostě v čase zpět do doby, kdy internet nebyl, pokud jste ji vůbec zažila. Žádné sociální sítě, nic. Psali jsme si max. dopisy a volali z budky telefoniky.

  • Zmínit
  • Nahlásit
4222
10.3.21 15:03

Mně je z těch komentářů smutno. Lidi jsou tak sprostí. Ženský a chlapy. Ať jsou zprávy jakékoliv, dávají tam vysmate smailiky. Všude jen sprostá slova, posmesky, praní smrti, zabití atd. To si pak člověk říká, kde to žije, když se lidi takhle chovají. Z toho je mi velký smutno.

  • Zmínit
  • Nahlásit
26758
10.3.21 20:41

@PETRAKIM ale i v té době, o které píšeš, se dalo jít na hřiště, do bazénu, do hospody, do kina, do zoo, do většího města na nákup módy - teď se nedá, nesmí nic a rok nesmět nic už je moc dlouhá doba a žádná vidina něčeho lepšího před námi

  • Zmínit
  • Nahlásit
4729
11.3.21 07:37

Já tedy nevím, covid tu je sice rok, ale minimálně červen - srpen všechno fungovalo celkem normálně. Ano, také z toho nemám radost a jsem více na sociálních sítích, ale spíš typu emimino, kde si můžu vybrat z různých témat.

  • Zmínit
  • Nahlásit
635
11.3.21 10:42

@stinga Rok to netrvá, v létě bylo všechno skoro téměr povolené, (tedy to, co píšete, zhruba 4 měsíce minimálně červen-září). Hřiště jsou nyní uzavřena jen na doporučení - u nás fungují na maloměstě v podstatě všechna (za mých let hřiště dnešního formátu nebyla). Dokud nejde každému člověku přímo o život a jeho základní životní potřeby nejsou ohroženy (a to je ten náš současný konzum, zpohodlněla většina lidí tím, co má, nechtějí se toho jen tak vzdát), jde v podstatě pořád o nic. Proto je fajn hledat cesty, jak se zabavit. Pokud člověk si stýská nad tím, co má, a nesměřuje pozornost na to, co by mohl mít díky vlastní změně a uvažování, je nálada ve společnosti takových lidí špatná > krůček k nepokojům (demonstracemi to začíná), občanské válce, anarchii > pak klidně můžeme bojovat i o vlastní život. Z krize těží silní jedinci, a ti umí ze současného stavu vytěžit pro sebe to dobré. Vše to začíná u toho, že svoji nudu a nepohodlí umím přetavit do něčeho tvůrčího - zahrada, malování, modelování, četba knih, šití… možností je plno…

  • Zmínit
  • Nahlásit
364
14.3.21 12:05

Mne by to nějak moc extra nevadilo, líto mi je syna. Chodili sme cvičit do tělocvičny, kde se naučil spoustu věcí, našel si kamarády a najednou to vše se zastavilo a pořád doma ho to nebaví, tak alespoň chodíme ven a těšíme se, až se ta hezká doba vrátí.

  • Zmínit
  • Nahlásit
17916
14.3.21 15:03

@PETRAKIM Jenže problém lidí v dnešní době není, že mají přebytek času, ale že trpí sociální izolaci. Jsou introverti, kterým to nevadí. A pak jsou extroverti, kteří se cítí jak na samotce. Nejhorší trest i pro vězně. Ano, taky si umím vzít knížku, dětem jsem renovovala kuchyňku, přečalounila jsem starou židli, něco dělám na zahrádce, chodím na procházky se psem a cvičím. Ale nic z toho mi nemůže nahradit kontakt s živými lidmi. Vrchol dne je, že jedu do Lidlu a tam vidím živé! lidi.

  • Zmínit
  • Nahlásit
26758
15.3.21 12:54

@PETRAKIM pořád na tom nevidím radu, co dělat s dítětem, které každé ráno a každý večer brečí, že chce do školky, chce si hrát s Anetkou, se Sebíkem a s Paťou, chytá hysteráky

  • Zmínit
  • Nahlásit
635
15.3.21 16:58

@stinga na řadu ohledně děti jste se neptala. Ale když už ji zmiňujete, mamky u nás chodí na společné vycházky. Kolem pobíhají děti. Policii to je sumak, pac když jdou do obchodu či z něj, neřeknou ani popel.

  • Zmínit
  • Nahlásit
635
15.3.21 17:16

@MartinaIrena však hned na úvodu píši, že kontaktní lidé tím stavem trpí. Nicméně samotka v lagru je fakt jiný level než ta současná izolace… Zkušenost z rodiny.

  • Zmínit
  • Nahlásit