Svatba v ZOO
- O životě
- Blondie66
- 16.06.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Venku je příjemné teplo. Opice křičí o sto šest, z dáli se ozývá zvuk ptáků a vy si při tom říkáte své “Ano!” Jaké to je vdávat se v Zoo, se dozvíte v tomto deníčku.
Když jsme se byli domlouvat, jestli nám půjde...
V tomhle autíčku jsem se vezla.
- 1
- 1
Mohli jsme i nakrmit opičky
První manželský polibek :)
- 3
Po roce v Zoo, už s Adolfkem.
- 1
S želvákem, který nám byl na svatbě.
- 9
V den, kdy na zemi ležel sníh, venku mrzlo a kalendář v roce 2012 ukazoval datum 6.12., mě vzal manžel do Prahy na večeři. Vybrala jsem si pizzerii, kde jsem chtěla povečeřet. Myslela jsem si, že to bude neobyčejně obyčejná večeře, jelikož dny s ním nejsou nikdy obyčejné, přesto jsem nečekala nic zvláštního. Ale ten večer rozhodně obyčejný nebyl.
Manžel mě ten den požádal o ruku.
Bylo to něco tak úžasného. Nevěřila jsem svým očím, mé srdce plakalo štěstím a já nemohla říci nic jiného než “ano.”
Manžel jako pravý gentleman koupil kytici a dárkový koš a šel požádat rodiče o mou ruku. Jelikož ho rodiče mají velice rádi, samozřejmě že souhlasili. V ten den jsem se také k manželovi natrvalo nastěhovala.
Svatbu jsme naplánovali půl roku na to a jelikož mám já ráda šestky, v mém životě je jich mnoho (moje narození, dědovo narození, žádost o ruku), bylo to opravdu přesně půl roku. O datu 6.6.2013, kdy se vezmeme, jsme ani jeden nepochybovali. To spíše pozvaní hosté handrkovali, že je to všední den a budou si tak muset brát dovolenou. Avšak dorazili přesto všichni pozvaní.
Ale přijít na to, kde prožít tento slavný den, jsme nějak nemohli.
Žádný z nás nechtěl radnici, jelikož jsme chtěli něco neobyčejného, také nás napadla nějaká zámecká zahrada nebo něco podobného, ale nějak se nám pořádně nic nezamlouvalo. Ale pak nás to napadlo!
Co takhle se vzít v Zoologické zahradě?
A bylo vyřešeno.
Domluvili jsme si schůzku s ředitelem Fraňkem v Zoo Chleby na Nymbursku, který nám svatbu povolil a plánovali jsme, na jakém místě chceme obřad. Nemohli jsme se rozhodnout a pan Franěk nám nabídl mít obřad přímo u gepardice v kleci. To se nám okamžitě líbilo. Já, jelikož je to slušné, jsem se byla gepardice přímo zeptat, zda by nám šla také za svědka.
Bohužel zrovna v den svatby byla gepardice na námluvách. Což jsme ji samozřejmě přáli.
Vybrat svatební šaty bylo snad nejtěžší. Jelikož Adolf v bříšku mi do toho neustále povídal, byla jsem totiž v osmém měsíci těhotenství. A jelikož bříško pořád rostlo, musely se vybrat šaty, které měly vzadu trochu vůli, aby se daly popřípadě povolit.
Nakonec jsme šaty vybrali a mohly se zařizovat jiné věci. Jako psaní pozvánek, které jsem dělala sama ručně v gepardím vzoru (protože jsme ještě nevěděli, že gepardí klec bude v den svatby prázdná).
Nastal velký den.
Dojít na účes, zpět k rodičům, přivítat hosty, značná nervozita na sebe nenechala dlouho čekat. Zkontrolovat, jestli máme všechno. Neměli jsme. Koupené náušnice a náhrdelník jsme nemohli najít. Naštěstí mi náušnice půjčila maminka.
Mezitím, co mi kamarádka zavazovala šněrování u šatů, byla jsem nervózní, protože manžel v tu dobu byl ještě pryč. Jel vyzvednout objednané pití, protože den předtím měli už zavřeno. Na štěstí dorazil včas a mohlo se jet.
Do Zoo jsme dorazili doslova za deset minut dvanáct, kdy jsme měli domluvený obřad. Bylo to krásné. Byl se na nás podívat páv, ale byla tam i želva a při manželském políbení nám asistoval i ara, který seděl celou dobu manželovi na rameni.
A jak to tak bývá, i tady se pilo a hodovalo. Dokonce pan ředitel Franěk udělal svatebčanům prohlídku Zoo i s komentářem, u kterého jsme se dost nasmáli.
A dokonce jsme byli i v několika novinách. Prožili jsme ten den plno radosti.
Večer jsme jeli s manželem domů, konečně už svoji. Nezapomenutelný pocit štěstí, který stále trvá.
Byl to opravdu nádherný den, avšak nádherné dny s manželem mám pořád. Užívám si i každodenní radosti strávené s ním. Co je lepšího než mít milující rodinu?
Zrovna 6.6.2014 jsme v Zoo byli opět. Byl to krásný pocit vrátit se na místo, kde jste si řekli ano se svým milovaným manželem.
Přečtěte si také
Táta nechtěl, abychom se sestrou byly v kontaktu. Teď se o něj nestará
- Anonymní
- 01.11.26
- 813
Když mi sestra oznámila, že se o tátu starat nebude, první, co mě napadlo, bylo, že jí to nemůžu mít za zlé. Pak jsem si uvědomila, že jestli se o něj nepostará ona, zůstane to nejspíš na mně. A po...
Mít nadané dítě je snad za trest? Základní škola ho kvůli inkluzi nic nenaučí
- Anonymní
- 01.11.26
- 458
Strašně mě štve inkluze a všechno kolem ní. Pořád se to řeší, pořád na to každý nadává a pan ministr Plaga vždycky vymyslí něco, co je ve finále naprosto k ničemu. Vlastně jen takové kosmetické...
Myslela jsem, že mě tchyně špehuje. Pak jsem zjistila, kam mizí naše peníze
- Anonymní
- 01.11.26
- 2284
„Ty jsi zase koupila dětem tyhle drahé jogurty? Vždyť jsem ti včera přivezla jiné!“ spustila tchyně, sotva otevřela naši lednici. Stála u ní v kabátě, v ruce tašku s nákupem a tvářila se, jako by...
Máme všechno, co jsme kdy chtěli. Tak proč se cítím doma nešťastná?
- Anonymní
- 01.11.26
- 344
Mám hezký dům, skvělého manžela, děti a peníze, abychom si nemuseli nic odpírat. Přesto se někdy přistihnu, že se těším, až budu sama. A pak se za to nenávidím. V poslední době je to čím dál...
Když ani kalkulačka nepomůže: Můj zážitek ze stavebnin, ze kterého mrazí
- Anonymní
- 01.11.26
- 377
Cesta do stavebnin by měla být rychlá záležitost. Přijedete, ukážete prstem, zaplatíte a jedete domů. Jenže dnešní nákup parozábrany se proměnil v lekci z matematické bezmoci, nad kterou zůstává...
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 2239
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 1838
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 3711
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 1923
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 1920
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
a fotky krasny 
já se také vdávala těhotná 
.
ale možná je to tím, že svatby celkově moc nemusím. Ale byla podle vašeho gusta, tak ať jste šťastní.
setkali jste se už s tím, že by někdo měl nějaké řeči ohledně jména?
A navic reakce okoli… No ale je to pekne jmeno 
… to asi uvedéné v životopisu nebude.
, ale kvuli tomu přeci nemusím být divná ani já ani autorka, ne? gepard v kleci… 
