Tak, jak by to nemělo být
- Porod
- eraguška
- 22.05.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj třetí porod v děčínské nemocnici a přístup jednoho lékaře, který z toho udělal něco na co nerada vzpomínám.
V roce 1998 jsem se rozvedla, z manželství mi zůstali dva synové, pak jsem našla nového partnera a po několika letech jsme se dohodli, že naši lásku korunujeme miminkem. Trvalo nám dlouho než jsme se dočkali, ale ten den přece jen nastal cca po 8 měsících snažení. Těhotenství bylo bezproblémové a tak jsme se pomalu začínali těšit na příchod dalšího chlapečka, vybírali jsme jméno, koupili postýlku a zařídili nově dětský pokojíček.
Psalo se datum 21.ledna 2004, ten den jsem byla 31+4 a nic nenasvědčovalo tomu, že se schyluje k porodu nebo nějakým komplikacím. Večer jsme s přítelem sledovali, jak Tomi krásně kope. Kolem 22 hod, jsme se zavrtali do postele a šli spát. V půl čtvrté mě probudil pocit mokra, proboha to snad ne, že bych se počůrala? Omyl, jak jsem se postavila, bylo mi jasné, že se jedná o plodovou vodu, tak jsem vzbudila přítele, šla se ještě osprchovat a připravit tašku do porodnice. Přítel si vypil kávu a ve čtvr na 5 jsme jeli směr nemocnice. Zazvonili jsme na přijmu, vyšla sestra povídá: " Co chcete?„, já:“jdu rodit, odtekla mi plodová voda", sestra na mě nevěřícně zírala, měla jsme totiž na sobě normální džíny a bříško skoro žádné, ale vzala nás do vnitř, tam jsem jí dala vložku, provedla test a potvrdila odtok vody. Pak jsem se převlékla a šla na vyšetřovnu, přišel prima doktor, udělal vyšetření a napojil na monitor, závěr? K porodu se nic nechystalo, ale plodovka už všechna odtekla, počkáme 12 hodin a když nic, tak porod vyvoláme. Sestra mě odvedla na pokoj a přítel jel domu, celej den se nic nedělo a tak dr přišel kolem druhé, že začnem pomalu vyvolávat porod, sestra mi dala tabletku na zavedení a čekalo se, když se nic nedělo, následovala další tabletka, ale pořád nic a tak v půl páté mi byl podán oxitocin, během chvilky jsem začala pociťovat, že se něco děje, přišla sestra, dala mě na monitor a ten vykazoval děložní stahy, tak ať si zavolám přítele a že zvýší dávku a rozjede se to na plné obrátky. Přítel dorazil kolem půl šesté, to už jsme byla otevřená na 7 prstů, bolesti jsme nepociťovala i když monitor vykazoval pravidelnou a poměrně silnou frekvenci stahů.
V 18 hod se střídali směny a byla jsme předána do péče pana dr. Minicha, i přes veškeré podrobnosti prohlásil, že si udělá svoje vyšetření a ani se nenamáhal zachovat nějaké soukromí, přišel k posteli, stáhl ze mě deku a prý ať pokrčím nohy, že se koukne, pak do mě hrábnul, v tu chvíli mnou projela taková bolest, že jsme sama na té posteli poskočila skoro o půl metru, jen abych se dostala mimo jeho dosah a řvala jsem na něj, že nejsem žádná kráva do které může takhle bezcitně hrabat. Přítel z toho byl v šoku. Byla jsme stále napojena i na srdíčko, které po tomto „vyšetření“ najednou začalo slábnout a zpomalovat, to už okolo mě všichni lítali, pak mě sestry dali kyslíkovou masku a že musím prodýchávat kontrakce, nepomohlo, srdíčko pomalu ale jistě přestávalo tlouci. Honem mě odpojili a už jsem šupajdila na UTZ, kde se zjistilo, že miminko se „nějakým zázrakem“ vrátilo do dělohy z porodních cest a dokonce se otočilo téměř na příč. Jak to zvládlo bez plodové vody, letělo mi hlavou a promítala jsem si veškeré události toho podvečera. Samo to nezvládlo, pan dr. ho prostě svým vyšetřením vyloženě narval zpět, proto to tak hrozně bolelo. Znova napojení na monitor, srdíčko skoro už nebylo slyšet, verdikt? Akutní císařský řez. Během 15 minut už jsme byla na stole a čekala na narkózu, srdíčko už netlouklo. Tomášek se narodil 22. ledna 2004 císařským řezem. 3× ho oživovali, ale zachránili ho. Dnes je Tomáškovi 6 let, má spoustu vývojových vad, odpovídá dítěti mezi 3-4 rokem, teď čekáme na další testy jak hodně má poškozen mozeček a jak bude schopen se zařadit mezi normální lidi. Máme za sebou operaci, aby mohl slyšet a snad se nám podaří vyřídit i operací očí, jelikož nosí 5ky brejličky.
Přes veškeré komplikace mě pustili 5tý den domu s 38 stupňovou horečkou, prý je to jen chřipka, byla tam epidemie. Za 3 dny jsme se vrátila na pohotovost se 40, udělali utz a zjistili krvácení do břicha, kde se udělal z toho abces, zhnisala mi děloha a hrozili mi hysterektomií. Odmítala jsme, tak mi dali týdenní šanci, hromadu léků a injekcí do břicha, že 3tí den jsem prosila sestřičku, ať mi to píchaj někam jinam, nešlo to, ale léčba zabrala, zjistilo se, že mi doktor zapoměl došít dělohu, proto tyto problémy. A tak jsem sice po císaři šla 5tý den domu, ale pak jsem ležela na gyndě další měsíc.
Teď se snažíme o další miminko už rok a půl, nedaří se, tak podstupuji ve středu laparo na průchodnost a srůsty, snad to zabere.
Trvalo mi dlouho než jsem se rozhodla to napsat, ale jak jsem pročítala deníčky, tak jsem se chtěla podělit i o svůj ne zrovna příjemný zážitek z porodu. A pokud se mi podaří otěhotnět, děčínské nemocnici se vyhnu na sto honů, pokud bych měla rodit ve čtvrtek. Ten doktor totiž slouží každý čtvrtek a rozhodně nemám chuť se s ním znovu setkat.
Přečtěte si také
Soused mě neustále šmíruje. Už je mi to nepříjemné. Manžel si na něho došlápl
- Anonymní
- 18.06.26
- 18
Vedle nás bydlí starší manželé, se kterými jsme vždycky vycházeli dobře. Nikdy mezi námi nebyly žádné spory, občas jsme si popovídali přes plot, pomohli si, když bylo potřeba, a celkově panovaly...
Dcery mi chtějí strčit děti na prázdniny, ale nikdy od nich nedostanu ani korunu
- Anonymní
- 18.06.26
- 24
Za pár týdnů začnou letní prázdniny a obě mé dcery už se mě vyptávají, jestli si vezmeme vnoučata alespoň na část léta k sobě. Já je samozřejmě miluji. S manželem máme chatu, kam je bereme rádi, a...
Měsíce mi vyčítala výběr školy. Teď chce, abych tam jejího syna protlačila
- Anonymní
- 18.06.26
- 58
Když máte děti ve stejném věku jako vaši sourozenci, často se očekává, že půjdete ve stejných šlépějích. Já se ale u svého předškoláka rozhodla jinak. Už dávno před zápisy mi bylo jasné, že syna...
Tchyně mi neustále tvrdila, že špatně kojím. Přestala jsem věřit sama sobě
- Anonymní
- 17.06.26
- 1138
Začalo to „nevinnými“ radami, ale postupně se z nich stal neustálý tlak a zpochybňování každého mého kroku. U kojení, které mělo být přirozené, jsem se nakonec přistihla, že víc než miminku...
Máma neumí stárnout a snaží se vypadat na 30. Bohužel to působí spíš směšně
- Anonymní
- 17.06.26
- 1702
Moje mamka byla vždycky moc krásná žena. A myslím si, že by byla i dnes. Jenže to by si nesměla do svého obličeje nechat zasahovat. Máma totiž neumí stárnout a dělá vše pro to, aby vypadala mladě....
Přítelkyně sbírá lajky na našem synovi. Prý to k práci influencerky patří
- Anonymní
- 17.06.26
- 822
S Johanou se o tom dohadujeme už několik měsíců a pořád jsme nenašli společnou řeč. Nelíbí se mi, že zveřejňuje našeho syna na Instagramu. Tvrdí, že je opatrná, snaží se ho ukazovat jen z dálky...
Měsíce předstírám orgasmus, milování je pro mě utrpení. Nechci zklamat přítele
- Anonymní
- 17.06.26
- 1386
Potřebuji se svěřit s něčím, s čím se vlastně nemám komu svěřit. Připadám si strašně a už nevím, co s tím mám dělat. Od porodu nejmladší dcery mám problémy při sexu. Jsem hodně suchá, bolí to,...
„Smrdíš mi a vypadáš hrozně.“ Manžel mě po porodu vyhnal z ložnice
- Anonymní
- 17.06.26
- 1897
Před půl rokem se nám narodilo vymodlené miminko. Čekala jsem, že začátek bude náročný, plný nevyspání a shonu, ale věřila jsem, že jako partneři to zvládneme. Místo toho prožívám nejhorší období...
Tchyně chtěla po porodu dcery DNA testy, protože „je moc tmavá“
- Anonymní
- 16.06.26
- 3859
Když se mi narodila dcera, čekala jsem všechno možné – únavu, slzy, nejistotu, možná i pár rodinných rad navíc. Co jsem ale nečekala, bylo, že místo radosti bude část rodiny řešit její barvu pleti...
Můj syn vaří, uklízí i hlídá děti. Snacha mezitím sleduje seriály a nehne prstem
- Anonymní
- 16.06.26
- 6674
Vždycky jsem si zakládala na tom, aby moje děti byly samostatné. Když byl syn malý, učila jsem ho stejné věci jako jeho sestru. Uměl si uklidit pokoj, zapnout pračku, uvařit jednoduché jídlo nebo...