Taková prapodivná noc

Taky znáte ten zvláštní pocit, že je něco jinak? Že se něco stane? A čím více nad tím přemýšlíte, tím více si všímáte všemožných zvuků, stínů a všechno se to snažíte přisuzovat oné předtuše.

Manžel pracuje jako řidič ČSAD a jezdí tzv. celodenní turnus. Z domu běžně odchází v 5 ráno a vrací se ve čtyři odpoledne. Mimo prázdniny sice dělá až do šesti do večera. Tak si asi dovedete představit, jak mu za tou skleněnou autobusovou výlohou v těhle vedrech je. Navíc, některé busy jsou v takovém stavu, že jim nefungují větráky a v některých nejde dokonce ani vypnout topení. Není co závidět, ale manžel s humorem říká, že má saunu zadara. A je jasné, že doma ho po směně opalování u bazénu už moc nebere, spíš jen ta voda a pak hned zase prchá do stínu, nejlépe s větrákem vedle sebe. Člověk si teď moc neodpočine ani v noci, je teplo, ani lísteček se nepohne, nejde usnout, potíte se… a když ještě máte navíc ložnici v prohřátém podkroví… prostě paráda:o( Manžel tak raději zůstává spát na gauči v obýváku, který je v přízemí, a kde máme velké balkónové dveře na terasu, non stop otevřené, včetně všech oken dole. Já spím v ložnici s naší 16-měsíční Madlenkou a ostatní děti spí ve svých pokojích.

Také včera večer jsem šla spát o něco později, jak to v poslední době dělávám, protože to teplo v ložnici je i na mě moc, obzvlášť teď, když jsem těhotná. Ale malé to moc nevadí. Usne vždy do 5-i minut jako špalek. Nahoru jsem šla kolem půl dvanácté. Ještě jsem prozkoumala teploměr, ukazoval šílených 24 stupňů, a dokořán pootevírala okna i dveře na balkon a do haly, aby se to trochu rozhýbalo. Trošku fouklo, nebylo to nejhorší, a tak jsem zalehla. Po chvíli však sebou začala Madlenka vrtět a fňukat. Tak jsem ji pomojínkovala, přebalila a dala napít. Po uložení hned zabrala. Ale neuplynulo ani deset minut a opět pobekávala. Znovu jsem jí uložila. Konečně jsem spokojeně oddychovala i já.

Po krátké době mě však přepadnul ten divný pocit. Asi to znáte…v žaludku jak před písemkou, takové to zvláštní chvění. Tiše ležíte a posloucháte svoje srdce. Do toho jsem uslyšela dvě tupé rány. Říkám si, že by byl manžel venku kouřit a teď se snažil zavřít dveře? Jdou totiž hůř zavírat a je potřeba troška síly. Hned to však vzdávám, to mi k němu nesedí, nedělal by o půl noci takový kravál. Madlenka sebou opět šije. Koukám na hodiny… půlnoc. „Tuc, tuc“. Zase dvě rány, ale tentokrát takové slabší. Jdu se podívat do haly, je hned u ložnice, a v ní má koutek náš Pepíno. Poslouchám,…nic. Tak jdu na WC (je také na patře) a ejhle…znovu dvě rány a teď už ale slyším i Pepíka, jak sebou šije a cosik mumlá. Záhada objevena. Pepík sebou tak vrtěl, že loktem bouchal do šikminy nad ním a to dělalo takové tupé rány. No, zasmála jsem se sama nad sebou, jak blázním. Je něco kolem půl jedné. Šla jsem spát. Konečně ticho,…usínám.

Něco se mi zdá, takový hloupý sen, docela nepříjemný…něco hledám, nenacházím,… a někdo v něm ječí. Zjišťuju, že to není ve snu, že to ječí moje Madlenka. Z postele jsem vylítla jak šílená. Jsou tři hodiny. Jsem zpocená, srdce mi tluče jak o život, Madlenka však hned přestává. Stačí ji, že ji pohladím a ujistím ji, že jsem tam. V tom ale slyším ránu, a rychlé ujíždění auta…couvalo. Napadá mě,…zase ten sousedův zatracený puberťák. Hrom do něj. Když v tom mi dochází, že ten zvuk byl ale hooodně podobný manželově Fiatu a hlavou mi taky problesklo, kolikrát přijede z práce, a na straně u plotu si nechává otevřené okýnko a kolikrát jsem mu připomínala, aby si to na noc zavřel. A jak říká Smoljak v Jáchymovi…: „Je to marný, je to marný, je to marný.“

Nedá mi to, běžím na balkon a zírám…manželovo auto skutečně před domem není. Hned myslím na to, že se sem už určitě dostala ta všemi utlačovaná menšina z blízké čtvrtě. Chvíli jsme tam žili, manžel tam kdysi dostal svůj první byt. Žili jsme uprostřed gangu. Nebyl téměř jediný den, abyste nenašli ráno auto bez benzínu. Projít se po ulici bylo jen pro odvážlivce, ktěří milovali rychlý sprint před najíždějícími bavoráky. Žádné sci-fi, ani úryvek z amerického thrilleru, ale realita čtvrtě, kde žila převážně všemi utlačovaná menšina. Ale to sem nepatří.

Ty svi*ě, ukradli nám auto! Letím dolů po schodech, tentokrát mi ani nevadí, že na ně skoro nevidím, je tma, a volám na manžela, který teď spává
v obýváku: „Rosťo, Rosťo, vstávej!“ Řvu, budím barák a myslím jen na to, že splácíme dvě hypotéky a že nemáme na to, koupit znovu nějaké to přibližovadlo pro manžela do práce. A jak to zvládnu já s 5-i dětmi bez mého auta, když si ho manžel bude teď brát do práce. Vlítnu do obýváku. Tma, ticho. Tlemím jak magor, nikdo se neozývá, všude ticho. Manžel tu není. Gauč je ustlaný, okna pozavíraná, dveře na terasu taky.

Tlemím a nechápu, co se děje. A najednou… BLIK, CVAK, rozsvící se mi v palici. Vždyť je přece sobota. To manžel jezdívá jiný turnus. Z domu jde ve tři, končí v jednu. No jo, vždyť tím autem odjel on. V duchu si říkám, jak jsem směšná a pitomá a přitom děkuju Bohu, že se nic špatného nestalo.

Tak tak to dopadá, když si sama sebe všímáte až moc:o) Žádná předtucha, prostě jen trochu živější sen a jedna vyplašená hyperaktivní těhule:o)))

Přečtěte si také

„Tak jsi ráda, že to máš za sebou?“

„Tak jsi ráda, že to máš za sebou?“
  • PenelopaW
  • 04.10.26
  • 1093

Ne, že bych větu z titulku vnímala nutně negativně. Často je myšlena v dobrém ve smyslu: Vrátila jsi se do normálního života, to je fajn, ne? Někdy je ovšem pronášena i jako: Už ti rostou vlasy,...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Macík74
22163
21.7.10 17:10

pěkný! pobavila jsem se! jo jo ty předtuchy.. čekala jsem co z toho vyleze! :lol: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Stevia
10952
21.7.10 17:58

Moc hezky píšeš :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
mishka2
1762
21.7.10 19:02
:palec:
  • načítám...
  • Zmínit
j.s.
11529
21.7.10 19:22

taky znám :) člověk má blízko k infarktu…
:kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Starrky
6230
21.7.10 21:20

Opravdu moooooc hezky napsaný a i se šťastným koncem :palec: :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Aspera
30412
21.7.10 21:39

Teda to bylo napínavé. Bohužel já jsem taková, že poslouchám zvuky i jako netěhule a hledám odkud přišly atd. Kdo ví co mě časem čeká.

  • načítám...
  • Zmínit
JaNinaMr
407
22.7.10 12:06

fakt dobrý

teda nejsi ty spisovatelka :-D , fakt dobře napsané :potlesk: ,dobře jsem se pobavila, a přeji krásné a hlavně klidné těhulkování

  • načítám...
  • Zmínit
ABRILL
6574
22.7.10 13:59

Ahojky Dani :mavam: čtu to tady jako blázen a myslím na to nejhorší to by tady bylo nadělaní :?: no hlavně že se nic nestalo u kafička to ještě proberem :palec: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Petullka82
2157
22.7.10 17:54

Moc pěkný, máš můj obdiv, že zvládneš tolik dětí a ještě těhotenství! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Anetta
2466
22.7.10 21:53

Šmarjáá! To byl horor! :potlesk: moc hezké

  • načítám...
  • Zmínit
laducha
30664
23.7.10 00:29

Perfektně napsané, jdu si lehnout a doufám v klidnější noc, než byla ta Tvoje :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
JuliettaC
17
28.7.10 08:24

cha chááá moc děkuju za príma příspěvek! Pobavila jsem se moc! Ať všechny „horory“ ve tvém životě jsou jen takovéhle :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Porod Valinky

Naše Madlenka a jiné zázraky II.

Naše Madlenka a jiné zázraky I.