Takovou jsme tu ještě neměli!
- Porod
- ivcii
- 06.09.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vzpomínky na porod nezapomene žádná z nás, aspoň tak se to říká. Abych nezapomněla, tak to celé raději sepíšu. Po mém Aktivním těhotenství jsem se rozhodla sepsat další část cesty ke společnému životu s miminkem.
Byla polovina března, venku celkem krásně a já se pořád cítila dobře. Byla jsem doma, odpočívala a chodila na procházky se psem. Termín porodu jsem měla 26. března. Občas mě večer chytly nějaké lehké bolesti, ale nic hrozného to nebylo, občas to přišlo v noci, kdy jsem se probrala, zjistila, že to nic nebylo a usnula.
S přítelem jsme si dělali srandu, že když zaspím těch pár bolestí, co jsem měla, tak že snad zaspím i porod. Den termínu se blížil a bolesti žádné, naopak jsem se cítila pořád dobře.
Ve středu pár dnů před termínem jsem se šla projít se psem a večer jsem zjistila, že jsem ušla trošku víc, než jsem čekala, ale bylo mi skvěle. Proto, když mi ve čtvrtek brzy ráno vzbudila lehká bolest břicha, jsem si řekla, že to nic není a znovu jsem usnula.
Po téměř hodině mě bolest probudila znovu. Nebylo to nic hrozného, tak jsem si řekla, že to asi nic nebude a usnula znovu. Bolest pak ale přišla po půl hodině, pak znovu a pak už častěji.
Když byly bolesti po 15 minutách, tak jsem vstala, a šla jsem na záchod a do sprchy. Užívala jsem si tu krásně teplou sprchu a v duchu jsem si říkala, že jestli tohle jsou porodní bolesti, tak že to zase až tak strašné nebude.
V 7 vstal přítel, našel mě ve sprše a hrozně se divil, co tam dělám. Když jsem mu oznámila, že dneska do práce asi nejde, že nejspíš asi rodím, začal obvolávat rodinu a plašit, zda už mám vše sbalené. Já se smíchem jsem ještě dodala, že si ještě umyji vlasy, vyfoukám a půjdu to dobalit.
Přítel kolem mě už téměř šílel a já byla naprosto v klidu. Já dobalila věci a ještě jsem si dala jogurt. Vyráželi jsme po 9. hodině. Bolesti byly čím dál častější, ale pořád nic hrozného. Po cestě jsme se smáli a já navigovala do porodnice.
V půl desáté jsme dorazili do porodnice. Na chodbě jsme potkali vrchní sestru, která se mě s údivem ptala, jestli už jdu rodit. Se smíchem jsem jí odpověděla, že už bych ráda, že mám bolesti po 6 minutách.
Sestra mě odvedla do ordinace, kde jsme sepsali všechny potřebné papíry a s doktorkou provedli kontrolu a udělali klystýr. Párkrát jsem se proběhla na záchod, pak mě poslali do sprchy. Tam bylo tak krásně, že se mi ani nechtělo ven. Párkrát jsem si pak zaskákala na balonu, chvilku se na předporodním pokoji dívala na televizi.
Nakonec se bolesti zkrátily na 3 minuty, ale voda stále nepraskla. Nakonec jsem poprosila doktora o píchnutí, aby voda odtekla a malá už mohla ven. Bolesti nebyly tak strašné, ale začínala jsem být unavená. Píchnutí vody jsem ani necítila. Pak doktor byl moc šikovný a stihl to v kontrakci, takže jsem o ničem nevěděla.
Pak mě přesunuli na porodní sál, kde jsem byla jen chviličku, protože mě pak poslali zpátky na pokoj s tím, že se paní, co taky čekala, rozjel porod rychleji. Nakonec jsem po asi hodině kolem paní procházela do dalšího sálu. Tam už pak bolesti začaly přicházet častěji.
Vlezla jsem si do sprchy a tam teprve začala pořádná bolest. A mě nenapadlo nic lepšího, než si ve sprše kleknout a nechat si téct vodu na záda. Nějak mě nenapadlo, že při těch bolestech se sakra špatně zvedá, takže jsem rodila málem ve sprše. Nakonec mi přítel pomohl vylézt, zavolal sestru a doktorku, že už se mi chce tlačit.
Najednou se kolem mě všichni seběhli. Porodní asistentka mě prohlédla a řekla, že musíme ještě chvilku počkat, ještě mi měřila ozvy a nechala nás s přítelem zase samotné. Přítel hrozně zvědavý stál u přístroje a pozoroval. Nakonec ho nenapadlo nic lepšího, než mi zvednout pás (přístroj v tu chvíli přestal měřit) a povídá mi: „Co křičíš, vždyť už kontrakce nemáš?“
V tu chvíli jsem dostala takový záchvat smíchu, že přiběhla sestra co se tam děje. Pak jsme příteli vysvětlily, jak přístroj funguje. Pak mi napíchli kapačku, já, největší posera z jehel, jsem řvala, že nic nechci. Přítel prohlásil, že když nic nechci, tak budu rodit ještě o hodinu déle. V tu chvíli já tedy, že kapačku jo. Bolesti pak najednou byly po 1 minutě.
Já už dost unavená jsem celou dobu v bolestech prosila o trochu vody a přítel mi ji s radostí, že pro mě může aspoň něco udělat, dal. Jenže! To jsem neměla dělat. Najednou se mi při kontrakci udělalo zle, přítel se začal ohlížet po nějaké misce a když ji našel a podával mi ji, tak jsem na něj všechnu tu vypitou vodu vyzvracela.
Najednou se tam všichni seběhli, porodní asistentka zavelela, že se jde na to, sestra mě chtěla ještě převléct, ale to už se nestihlo. Tak doktor a přítel mi radili, jak dýchat, bolesti už byly tak rychle za sebou, že jsem si nestíhal ani odpočinout. Porodní asistentka mi malou v břiše musela srovnat a pak jsem ucítila tu největší bolest, párkrát ještě zatlačila a malá byla venku.
Malou si hned na sále ošetřili, zvážili a změřili. Všechno jsem slyšela, a když jsem slyšela tu váhu a míru, tak povídám, že to je určitě z vedlejšího sálu. Sestra mi už ale se smíchem nese naši berušku a povídá mi: „Né, maminko, ta je vaše.“
Pak se ještě porodila placenta, doktor vše pečlivě překontroloval a šlo se na šití. Že mi doktor při porodu nastřihl, jsem ani nepoznala. Při šití jsem ale malou nechala chovat přítele, protože mě šití neskutečně bolelo. Nakonec mi doktor píchl ještě jednu injekci, protože jsem všechno hodně cítila.
Pak už mě jen převlékli a nechali odpočívat i s přítelem a malou na sále jako spokojenou a šťastnou rodinu. Nakonec mě odváželi na pokoj a sestra mi s úsměvem povídá: „Takovou jako vy jsme tu ještě neměli.“
Přečtěte si také
Začala jsem nakupovat jídlo podle jídelníčku. Ušetřili jsme víc, než jsem čekala
- Anonymní
- 25.09.26
- 500
S manželem jsme pořád hádali o tom, kolik utrácíme za jídlo. Je pravda, že náklady byly obrovské, návštěvy supermarketů čím dál častější. Vždycky jsem si říkala, že jen koupím pár věcí k večeři, a...
Pracuji jako chůva, děti miluju. A nikdo nechápe, proč jsem vlastní nechtěla
- Anonymní
- 25.09.26
- 659
V dnešní době každý řeší toho druhého. Když se něčím „lišíte“, je to špatně. Mně je 45 let, už roky pracuji jako chůva, mám vystudovaný peďák, učila jsem ve škole, vedla kroužky a nakonec si...
Osm let jsem byla jen na rodičáku. Teď mi manžel oznámil krutou zprávu
- Anonymní
- 25.09.26
- 1403
Osm let. Přesně tak dlouho jsem strávila na rodičovské dovolené. Tři děti jsem si pořídila hned po vysoké škole, takže mé pracovní zkušenosti byly prakticky nulové. Ale byla to naše společná...
Dcera odmítá jíst normální jídlo. Ale když ho nazvu jinak, najednou ho miluje
- Anonymní
- 25.09.26
- 1284
Dceři jsou právě 4 roky. Má úžasnou fantazii a prakticky cokoliv řekne, je jak vystřižené z nějaké kouzelné pohádky. Stromy prostě nejsou stromy, ale jsou to nádherní gigantičtí tvorové, co...
Chtěla jsem vrátit peníze za nefunkční kroužek. Odpověď vedení mě rozzuřila
- Anonymní
- 25.09.26
- 1751
Na letáku to vypadalo jako naprosto dokonalá investice do budoucnosti naší dcery. Slibovali intenzivní rozvoj řeči, stimulaci kognitivních funkcí a dokonce i speciální cvičení na posílení středu...
Nechala jsem děti manželovi a odjela. Reakce mojí mámy mě zarazila
- Anonymní
- 24.09.26
- 2333
Mám dvě skvělé děti a musím říct, že na nedostatek pomoci si stěžovat nemůžu. Moje máma hlídala odjakživa velmi pravidelně a já jí za to byla vděčná. Jenže se postupně stal zvykem vzorec, který mě...
Chtěla jsem si přivydělat pronájmem pokoje. Spolubydlící si spletl byt s hotelem
- Anonymní
- 24.09.26
- 2938
Když mi letos zvedli nájem, začala jsem přemýšlet, jak si trochu ulevit. Bydlím sama ve větším bytě a jeden pokoj jsem stejně používala jen jako skladiště. Řekla jsem si, že ho nabídnu někomu, kdo...
Kroužky nám měly zpříjemnit podzim. Místo toho máme každý den závody s časem
- Anonymní
- 24.09.26
- 2871
Když se mě někdo v létě zeptal, na jaké kroužky budou děti chodit, měla jsem z toho ještě docela radost. Připadalo mi to jako hezká součást podzimu. Děti budou mít nějaké aktivity, najdou si...
Doma se pořád hádáme o peníze. Manžel prý jen vydělává a já na rodičáku utrácím
- Anonymní
- 24.09.26
- 1060
Dokud jsme neměli Anežku a já chodila do práce, peníze jsme nikdy moc neřešili. Každý jsme měli svůj účet a bylo to v pohodě. Jenže na rodičovské jsem přišla o svůj příjem a co si budeme povídat,...
Pořád si stěžuju, že mi je zima. Manžel už mě prý nemůže poslouchat
- Anonymní
- 24.09.26
- 1131
V poslední době je mi pořád zima. Stačí, aby se venku trochu ochladilo, a já už vytahuju mikinu. Ráno mám studené ruce, večer si beru ponožky a když sedím delší dobu na gauči, nejraději se zabalím...
úsměv až do konce, v pohodě partner 
. Napsané je to čtivě, bavilo mě to. Ale také mě zajímají míry a proč tam takovou ještě neměli 
jinak děkuju a míry byly 51 cm a 3530g a nikdo nechápal kam se mi malá mohla vejít. Tvrdili že bude mít kolem 2700g max. 3000g. V těhotenství jsem přibrala 8 kg a břicho jsem měla oproti ostatním těhulím hrozně malé, takže pak ty míry byly opravdu překvapení.
4290g 
Pak přišel den D a jak jsem se vůbec nebála, porod byl otřesný a když byl malý konečně venku a šupli ho na váhu, pochopili jsme všichni proč: 4220g 
