Těhotenská demence
- Těhotenství
- Nainuva
- 12.03.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už jsem o ní slyšela, ale moc jsem tomu nevěřila. Spíš jsem počítala s tím, že problémy nastanou s rostoucím bříškem a budu neohrabaná a chodit budu jako kačenka. No, potkalo mě obojí. A to ještě nejsem na konci.
Bříško sice krásně vyskočilo, ale rozhodně není nijak monstrózní, jak tvrdí přítel, když na mě večer vykuleně zírá, když si ho pomazávám olejíčkem. Na jednu stranu mi to lichotí, že je těhotenství hezky viditelné a na druhou stranu otáčím oči v sloup, co bude říkat za dva měsíce, až budem před porodem 
Nicméně, už teď je například moje obouvání rozfázováno na jednotlivé úkony – nadechnout – předklonit – nasazovat – uprostřed pauza na narovnání a vydýchání- a pak donazutí boty. Nikdy bych neřekla že i nasednutí do auta mě donutí dýchat jak sentinel, a tak se vždycky snažím to moje funění maskovat, protože si fakt připadám trapně 
Bohužel maskování je neúčinné, protože mou snahu být potichu rozsekne přítel vyjádřením: "co si zas dělala, že tak funíš”
Ani problémy s hygienou se mi nevyhýbají. Běžný způsob úpravy „tam dole“ už je nemožný. Zezačátku jsem si zkusila přidržet bříško, abych měla dobrý výhled, ale vadily mi prsa. A tak jsem druhou rukou přidržela prsa. Heureka - nádherný výhled. A pak mi došlo, že holítko už jaksi nemám čím držet A pak jsem vymyslela úžasný posed s asistencí zrcátka, radovala jsem se, jak jsem šikovná a vymýšlivá. Když mě po pěti minutách přišel zkontrolovat přítel, zda jsem v pořádku, protože prý strašně funím… No, jestli to slyšel přes zavřené dvěře až v obýváku
Tomu, že denně odkládám trika s flíčkama na břiše, už se směju. No jo, bříško se motá všude, kde nemá. Dřív jsem si občas pobryndala výstřih, ale teď už se výstřih a bříško poctivě střídají a já si připadám jak můj děda, který se vždycky pobryndal, když ochutnával guláš přímo z hrnce.
I s lednicí už mívám problémy. Zjistila jsem, že můj oblíbený postoj blízko lednice už není vhodný. Jednou jsem lednici lehce zabouchla a překvapeně koukala, když se dvířka odrazily od mého břicha a otevřely se ještě víc
Napodruhé jsem si už dala pozor a bříško zatáhla, ovšem ta nevyzpytatelná dvířka se tentokrát odpinkla od mých prsou, který jsem omylem zatažením bříška vystrčila
Ovšem těhotenství poznamenalo i mé schopnosti, paměť a uvažování. To, že mi najednou nejde vyklopit žádná bábovka, je pro mě už přirozená věc a bábovky liji na plech. To, že nedokážu pořádně dochutit jídlo, neřeším, hlavně že se dá jíst. Pomalu začínám být čím dál víc neohrabaná, doma snad už není roh, o který bych se nepraštila. Jako minule, když jsem utírala prach a zvedla se na blbém místě. 20minutová přestávka v klidu přišla vhod a já při ní brečela bolestí i sebelítostí, že už ani ten prach neumím utřít.
Můj slovníček začíná být omezený a věty, které dávám dohromady někdy postrádají smysl. Takže polovinu rozhovoru s někým plácám blbosti a druhou polovinu rozhovoru vysvětluji, jak jsem to vlastně myslela. Moje šikovnost se projevila například i dnes ráno, kdy jsem si ke snídani udělala palačinku se skořicí, hezky ji zarolovala, dala na talířek a šla si přečíst novinky na eMiminu. Jenže při usedání k počítači jsem talířek naklopila, palačinka se rozrlovala a skořice se vysypala na klávesnici
A cesty autem už raději vynechávám. Myšlenky se mi toulají tak po různu, že nesleduji pořádně provoz. Mrtvé kočičky a zajíčci na silnici mě div nerozbrečí a mít puštěné rádio při jízdě – to už taky silně zvažuji, po tom, co jsem se hystericky rozbrečela u písničky o mámě a musela zastavit na krajnici a bulet
Výchova psa je také v tahu. S koupí nové postele jsme chtěli zavést režim pro psa – na postel prostě nesmí! Vydržela jsem ale jen dva dny. Ten jeho pohled, když obcházel naši postel a občas zakňoural mi doslova probodával srdce a pálil mě. No, takže pes spí nakonec v posteli a já jsem každou noc vzteklá, když ho při každm svém převalení v posteli musím odstrkávat. A že jich je!
Začínám se děsit, co mě ještě potká a jak budou probíhat poslední měsíce těhotenství. Teď mě čeká svatba a já se děsím, že zakopnu při nástupu k ženichovi, nebo si poliji šaty přípitkem, nebo manžela poliji polévkou až za bryndák při společném krmení.
Přečtěte si také
Bojím se! Jednou bude můj majetek spravovat otec mého dítěte
- Anonymní
- 02.10.26
- 1202
Když jsme se s bývalým partnerem rozešli, zůstala mi nemovitost, kterou jsem vlastnila ještě před naším vztahem. Vždycky jsem počítala s tím, že jednou bude patřit našemu dítěti. Brala jsem to jako...
Učitelka dceři poradila, ať mě neposlouchá. Doma z toho byla hádka
- Anonymní
- 02.10.26
- 1270
Dcera už je pomalu ve věku, kdy přichází první známky puberty. Doma už se dokáže ostře ohradit a čím dál víc mi dá zabrat, abychom se zbytečně nedostávaly do konfliktu. Je to pro mě těžké období,...
Jedna nečekaná věc, co u nás funguje na rýmu. Jsme happy celá rodina
- Anonymní
- 02.10.26
- 597
Podzim u nás doma znamená jediné. Jakmile začne být venku sychravo, někdo začne smrkat. Letos to odstartovala mladší dcera, během pár dní se přidala starší a nakonec jsem samozřejmě skončila s...
Dcera potřebuje sport. Kroužky ale mají i závody, kterých se dcera bojí
- Anonymní
- 02.10.26
- 368
Dcera má propadlé kotníčky a doktor nám řekl, že musí posílit hlavně střed těla a že se to dost možná samo srovná. Doporučil nám třeba tanec nebo gymnastiku, protože samotné cvičení doma je sice...
Tchyně mi mluvila do výchovy. Její synové přitom neumí ani uvařit vajíčka
- Anonymní
- 02.10.26
- 3140
Když mi tchyně začala radit, jak mám vychovávat svoje děti, snažila jsem se to brát s nadhledem. Říkala jsem si, že má zkušenosti a možná chce jen pomoct. Jenže po čase mi začalo docházet, že žena,...
Byla to chyba? Zjistila jsem, že nejlepší škola nemusí být ta nejprestižnější
- Anonymní
- 01.10.26
- 3371
S manželem máme oba celkem vysoké příjmy, takže když došlo na to, kam půjde naše dcera do školy, chtěli jsme pro ni to nejlepší. Soukromých škol je dnes už opravdu hodně a my měli štěstí, že za nás...
Tchyně mi tajně učí dítě říkat „mami“ jí. Nechci rozpoutat válku
- Anonymní
- 01.10.26
- 2204
Nejdřív to vypadalo jako nevinné babičkovské rozmazlování. Jenže pak jsem zaslechla, jak tchyně říká mojí dvouleté dceři, aby jí říkala „mami“. Manžel tvrdí, že to myslí ze srandy, ale já mám čím...
„To nezvládneš,“ řekla učitelka mému synovi. Kvůli jedné větě jsem se neudržela
- Anonymní
- 01.10.26
- 1802
Syn přišel ze školy a hned mezi dveřmi oznámil, že už nikdy nechce chodit na tělocvik. Nejdřív jsem si myslela, že se mu prostě nechce cvičit. Pak mi ale řekl proč.
Říkala jsem, že moje dítě nebude mít telefon. Stejně jsem ho koupila
- Anonymní
- 01.10.26
- 909
Dlouho jsem nechápala rodiče, kteří dávají dětem mobily pomalu ještě v porodnici. U nás doma byla jasná pravidla. Žádný telefon, dokud to nebude opravdu potřeba. Neviděla jsem jediný důvod, proč by...
Rozvod s násilníkem a boj o děti mi vzal veškeré iluze. Střídavá péče mě ničí
- Anonymní
- 01.10.26
- 953
Když jsem se do Petra zamilovala, nikdy by mě nenapadlo, že o pár let později od něj budu utíkat a bát se o život svůj i našich dětí. Petr se začal vybarvovat až po narození našich dvou dcer. Když...
ale mám skoro 6ti měsíční princeznu a problém s vyjadřováním mám pořád 
Jako nejvíc jsem se smála u skořice v klávesnici a u plačící maminky na krajnici 
přeji hodně sil a hlavně zdravé mimčo a hlavně i klídek stím jde všechno líp,co neudělám dneska odložím na zítra si říkám i ted když jsem opět těhu a s tvým deníčkem si opět připoměla co mě nejspíš čekááá a nemineee 
je to něco podobného jako zažíváš teď. s klárkou jsem měla pocit, že si nedokážu ani v obchodě nadiktovat nákup 
s druhým dítkem to je ale podstatně lepší. přece jenom ta starší mě udržuje v permanentní pohotovosti 
. Pejsiny máme 3..do postele ještě nepronikly, ale začínám se dojímat i nad tím, když ty bestie neposlouchají (a to mají i několik zkoušek)namísto toho, abych na ně měla vztek 
