Večerní smýšlení o mateřství
- Rodičovství
- Nainuva
- 05.09.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
To, co si teď budete číst, může vypadat zmateně nebo přesyceně. V jednu chvíli se pokouším být vtipná a hned nato zase obdivuji mateřskou lásku. Ale jak to přišlo, tak jsem to napsala. Je to můj styl vykecání se.
Vynechávám deníček o mých komplikacích při porodu. Jednak nechci strašit těhulky a jednak nechci vypadat jak ukňápánek ☺ Každopádně mužu říct, že šestinedělí pro mě bylo opravdu rekonvalescentní a docela se divím, že jsem po něm už byla jakžtakž použitelná ☺
Člověk neocení takovou samozřejmost, jakou je, že může chodit, ležet na břiše, nebo na zádech, sedět a podobně, dokud se toho nemusí na delší dobu vzdát. Bože, jak já byla šťastná, když jsem si po pěti týdnech sedla. A to opravdu poprvé. Neseděla jsem do té doby ani na jedné půlce, ani na kruhu, jen ležela na bocích a zvedala se jako babička :/, což bylo nejlepší, když jsem v noci pracně vstala pro Danečka – vstávání bylo bolestivé, pomalé a já se bála, aby mi nepraskly stehy (opět), pak jsem si s Danečkem lehla do postele, vytáhla prso a spustil se alarm monitoru dechu ![]()
No každopádně jeden můj deníček se jmenoval “Těhotenská demence” a ve vzkazech pod ním stálo: “Však počkej na vykojený mozek, to je teprve něco”
Od srdce jsem se zasmála a sama byla zvědavá, co přijde. Musím přiznat, že patřím mezi lidi, jejichž mozek rychle sesychá a když do sebe neliji vědomosti, snadno vyschne ☺
Takže jak se u mě projevuje vykojený mozek? Když na psa, který štěkne dělám – ššššš, šš, šš, šš, místo abych křikla povel ticho. A zárověn když syna nevědomky chválím – “hodný Daník”, nebo ho opouštím se slovy “zůstaň”. Když ve frontě v krámě v ruce natřásám vybrané prádlo, které se chystám zaplatit. Nebo když v obchodním centru jezdím s nákupním vozíkem sem a tam. Když mám tendence pochválit jiné lidi než je můj synek za prdík. Když se vtipu směji až za 10-15 vteřin, jestli vůbec. Desetkrát se vracím domů, abych zavřela okno, které je zavřené, nebo vypla sporák, který je vyplý. A i tím, že o něčem mluvím a myslím na něco jiného a v konečné fázi nikdo kolem mně nepochopí o čem vlastně mluvím, protože se mi z úst sypou slova, která jsem vyslovit nechtěla. A většina jídel skončí připálená, převařená nebo nedochucená, ale i tak je s chutí sním ![]()
A k této demenci neodmyslitelně patří i vyčerpání. Takže večer, když přijde manžel, se nesmyslně směji a on jen pokývá hlavou a říká: “běž si lehnout”. Ráno se probudím a zjistím, že mám vedle sebe naše miminko - kde se tam vzalo, nevím(ale to jistě zažila každá maminka
)). A také bych nikdy neřekla, že mě ze spánku neprobudí pravidelné bušení malé pěstičky do mého nosu. No, ať si buší, hlavně, když nepláče ![]()
Zároveň jsem ale překvapená, jak mě z tvrdého spánku probudí sebemenší zakvíknutí nebo povzdech Daníčka. A jak zvládám i vyčerpaná fungovat znovu na sto procent ☺ A jsem zmatená ze všech nových citů – z lásky a dojetí, ze strachu o maličkého, z výčitek za každou pitomost. A za lví bojovnost, kterou si ohrazuji svá práva a prostor pro syna. Mateřství je prostě tak úžasná věc, nevyzpytatelná cesta a nikdy nevíme, co nás na ní potká. Ale tak nás to vytrénuje. A díky těmto novým poznatkům skládám hold všem maminkám a hlavně té mojí, protože teď teprve jsem pořádně pochopila, co všechno pro mě udělala a jak mě asi musí milovat… jako já svého syna a jsem tak dojatá, že taková láska vůbec existuje ☺
Přečtěte si také
Dcera přišla ze školy se zprávou: Táta čeká dítě s jinou ženou
- Anonymní
- 12.10.26
- 20
O manželově vztahu jsem neměla tušení. Dozvěděla jsem se o něm až ve chvíli, kdy se naše desetiletá dcera vrátila ze školy a zeptala se mě, jestli bude mít sourozence. Někdo jí totiž řekl, že její...
Našla jsem manželovi porno v počítači, dost mě to uklidnilo
- Anonymní
- 12.10.26
- 43
Nikdy by mě nenapadlo, jak budu ráda za to, že u manžela najdu porno. Jenže před pár měsíci, kdy se nám narodila dcera, skončil celý náš sexuální život a já marně hledala, co se stalo. Do té doby...
Tchyně nám dala milion na byt. Po poslední hádce chce ale všechno zpátky
- Anonymní
- 12.10.26
- 72
Když nám tchyně před několika lety nabídla peníze na vlastní bydlení, připadalo mi to skoro neuvěřitelné. Měli jsme našetřeno, ale na byt, který jsme chtěli, nám pořád několik set tisíc chybělo....
Milenec mi slíbil nový život. Pak jsem uviděla jeho těhotnou manželku
- Anonymní
- 11.10.26
- 2729
Tvrdil, že jeho manželství už dávno skončilo a čeká jen na správnou chvíli, kdy se odstěhuje. Věřila jsem mu a začala plánovat naši společnou budoucnost. Pak jsem na internetu našla fotografie,...
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 2705
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 1655
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 1257
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 2595
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1069
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 2031
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...