Těhotenství a cukrovka

Máte někdo zkušenost s těhotenstvím při diagnoze diabetes mellitus?

Je mi 33let a před 6ti lety mi byl diagnostikován diabetes mellitus I.typu. Šok, protože už tehdy jsem toužila po miminku, které nepřicházelo. Tahle skutečnost byla dalším, tentokrát hmatatelným, problémem. Do 30let jsem čekala a doufala.

Pak už to nešlo dál a svěřila jsem se CAR U Apolináře v Praze. Nechci to zakřiknout, ale snad jsme byli úspěšní. Není to dlouho - 5 týdnů. Pro období 9měsíců je to možná velmi brzy. Ale ve spojení s mou nemocí není nikdy brzy. Už proto, že období prvních tří měsíců je pro vývoj miminka nejdůležitější…A proto teď trochu tápu. Co se týče cukrovky - tam informace nechybí. Už málo co mě překvapí. Ale spojení cukrovka - těhotenství, je pro mě velká neznámá.

Nejjednodušší cesta by jistě byla vhodná literatura, bohužel té se k tomuto tématu hrubě nedostává. Máte prosím tedy někdo zkušenost? Jakoukoli…vzrůstající potřeba inzulínu v závislosti na stádiu těhotenství, četnost potřeby inzulínové pumpy, kolísání krevního cukru v denních dobách, příprava na porod a porod sám, zkušenosti s péčí o těhotné diabetičky…je toho jistě ještě mnoho, o čem by se dalo mluvit. Prosím, pomozte, poraďte!!!

Bojím se, aby moje miminko bylo zdravé a nepřivodila mu mou nevědomostí stejnou komplikaci, jako mám já.

Dík Klára

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
9.3.02 20:20

Zaujal mě Váš dodaz. Jelikož i já mám diabetes I. typu už 15 let mám nějaké zkušenosti a s těhotenstvím také. Je mi 24 let a z hlediska možných komplikací pro mě i dítě mi bylo doporučeno těh. co nejdříve. Nyní mám téměř 11 měsičního zdravého syna. I při cukrovce lze spontánně otěhotnět,prožít bezproblémové a skoro pohodové těhotenství a porod. Nesporně důležité je si věřit i když člověk má vždy pochybnosti jak to vše dopadne. Otěhotněla jsem bezproblémově, plánovaně v době kdy jsem měla velmi dobře kompenzovanou cukrovku. Těhotenstí probíhalo až na svůj konec fyziologicky. Na počátku těh. jsem trpěla celodenní nauseou a bylo pro mě téměř nemožné přijmout nějakou potravu. Dávky inzulínu jsem si určovala sama za pomocí glukometru, kterým jsem si měřila pravidelně 7× denně hladinu cukru v krvi. Poté jsem si stanovila aktuální dávku inzulínu, která souvisela s příjmem potravy a režimem dne.Jak už jsem psala z počátku to bylo složitější. Klidové období nastalo kolem 15. týdne těh. Nausea ustala a mohla jsem se konečně v klidu najíst. Chuť k jídlu jsem ale po celé těh měla spíše malou a tudíš s tím nebyly problémy. Ještě na začátku těh. byly glykémie nižší, tím že jsem malo jedla a je k tomu spont. sklon. Hypoglykémie pod 1,5 mmol. jsou v počátku nebezpečné pro plod)nedostatek živin pro růst, mohou způsobit problém při vzniku orgánů). Chce se úpěnlivě hlídat třeba i v noci(je to zvlášť nebezpečné,někdo to zaspí) je-li to potřeba.
Ke konci těh. mají tendenci glykémie zase stoupat výše a to také není dobré(v počátku to příliš nevadí), plod má potom větší sklon množit tukové buňky,je velký ale přesto nezralý. Vzniká problém při samovolném porodu.
Myslím si, že základ je si měřit glykémie kdykoli během dne(podle své vlastyní potřeby), raději častěji a mýt jistotu že pro své dítě dělám to nejlepší co je možné.
Bydlím 120km od Prahy a do těh. a diabet. poradny jsem jezdila do Motola.měla jsem tam známého gynekologa. Do poradny jsem jezdila z počátku 1× za 3 týdny a poté 1× za 14 dní. Stejně je ale největší díl odpovědnosti na ženě samé, doktor poradí pomůže, ale to je vše. S péčí jsem bzla spokojená, na předporodní hospitalizaci jsem nastupovala 4 týdny ped plánovaným porodem, vzniká větši riziko komplikací pro matku, ale hlavně pro dítě. 14 dní před termínem porodu mi stoupl tlak, který po léčbě neklesal tak se tým lékařů nakonec rozhodl provést císařský řez. Pro dítě při této komplikaci je větší nebezpečí odloučení placenty. Císař. řez jsem proděla při epidurální anestezii)lokální umrtvení od pasu dolů). je pěkné že jsem malého viděla ihned po vyjmutí z dělohy a věděla jsem hned že je v pořádku a zdráv. Je to i pro dítě šetrnější než celková anestezie. Poté již probíhala moje rehabilitace jako po každé operaci, šlo to celkem rychle(chtěla jsem být brzy na blízku svému děťátku), jizva se hojila výborně, týden po porodu jsme oba dva šli v pořádku domů. Trvalo ještě měsíc než se mi srovnala hladina cukru v krvi, to téké nebylo jednoduché, ještě to skompenzovat s kojením a péčí o miminko. Ale radost nad zdravým a kráwným synem se nedala ničím vyvážit.Za celé těh. mi hladina inzulínu stoupla téměř o polovinu stávajících dávek. Už před těh. jsem píchala inzulín 4× denně. nyní už mam klidové období, stále kojím a kompenzovaná jsem dobře.

Pokud budete chtít ještě nějaké informace můžete se se mnou spojit, velmi ráda Vám jak-koli pomůžu, vím jak by mě to v době jaké jste vy pomohlo. S pozdravem, a hlevně„Věř a víra tvá tě uzdraví“. Možnost, že i Vaše dítě bude mít diabetes a nejvíše 3%.
 Radka

email radkahubova@seznam.cz

  • Upravit
Anonymní
9.3.02 20:20

Zaujal mě Váš dodaz. Jelikož i já mám diabetes I. typu už 15 let mám nějaké zkušenosti a s těhotenstvím také. Je mi 24 let a z hlediska možných komplikací pro mě i dítě mi bylo doporučeno těh. co nejdříve. Nyní mám téměř 11 měsičního zdravého syna. I při cukrovce lze spontánně otěhotnět,prožít bezproblémové a skoro pohodové těhotenství a porod. Nesporně důležité je si věřit i když člověk má vždy pochybnosti jak to vše dopadne. Otěhotněla jsem bezproblémově, plánovaně v době kdy jsem měla velmi dobře kompenzovanou cukrovku. Těhotenstí probíhalo až na svůj konec fyziologicky. Na počátku těh. jsem trpěla celodenní nauseou a bylo pro mě téměř nemožné přijmout nějakou potravu. Dávky inzulínu jsem si určovala sama za pomocí glukometru, kterým jsem si měřila pravidelně 7× denně hladinu cukru v krvi. Poté jsem si stanovila aktuální dávku inzulínu, která souvisela s příjmem potravy a režimem dne.Jak už jsem psala z počátku to bylo složitější. Klidové období nastalo kolem 15. týdne těh. Nausea ustala a mohla jsem se konečně v klidu najíst. Chuť k jídlu jsem ale po celé těh měla spíše malou a tudíš s tím nebyly problémy. Ještě na začátku těh. byly glykémie nižší, tím že jsem malo jedla a je k tomu spont. sklon. Hypoglykémie pod 1,5 mmol. jsou v počátku nebezpečné pro plod)nedostatek živin pro růst, mohou způsobit problém při vzniku orgánů). Chce se úpěnlivě hlídat třeba i v noci(je to zvlášť nebezpečné,někdo to zaspí) je-li to potřeba.
Ke konci těh. mají tendenci glykémie zase stoupat výše a to také není dobré(v počátku to příliš nevadí), plod má potom větší sklon množit tukové buňky,je velký ale přesto nezralý. Vzniká problém při samovolném porodu.
Myslím si, že základ je si měřit glykémie kdykoli během dne(podle své vlastyní potřeby), raději častěji a mýt jistotu že pro své dítě dělám to nejlepší co je možné.
Bydlím 120km od Prahy a do těh. a diabet. poradny jsem jezdila do Motola.měla jsem tam známého gynekologa. Do poradny jsem jezdila z počátku 1× za 3 týdny a poté 1× za 14 dní. Stejně je ale největší díl odpovědnosti na ženě samé, doktor poradí pomůže, ale to je vše. S péčí jsem bzla spokojená, na předporodní hospitalizaci jsem nastupovala 4 týdny ped plánovaným porodem, vzniká větši riziko komplikací pro matku, ale hlavně pro dítě. 14 dní před termínem porodu mi stoupl tlak, který po léčbě neklesal tak se tým lékařů nakonec rozhodl provést císařský řez. Pro dítě při této komplikaci je větší nebezpečí odloučení placenty. Císař. řez jsem proděla při epidurální anestezii)lokální umrtvení od pasu dolů). je pěkné že jsem malého viděla ihned po vyjmutí z dělohy a věděla jsem hned že je v pořádku a zdráv. Je to i pro dítě šetrnější než celková anestezie. Poté již probíhala moje rehabilitace jako po každé operaci, šlo to celkem rychle(chtěla jsem být brzy na blízku svému děťátku), jizva se hojila výborně, týden po porodu jsme oba dva šli v pořádku domů. Trvalo ještě měsíc než se mi srovnala hladina cukru v krvi, to téké nebylo jednoduché, ještě to skompenzovat s kojením a péčí o miminko. Ale radost nad zdravým a kráwným synem se nedala ničím vyvážit.Za celé těh. mi hladina inzulínu stoupla téměř o polovinu stávajících dávek. Už před těh. jsem píchala inzulín 4× denně. nyní už mam klidové období, stále kojím a kompenzovaná jsem dobře.

Pokud budete chtít ještě nějaké informace můžete se se mnou spojit, velmi ráda Vám jak-koli pomůžu, vím jak by mě to v době jaké jste vy pomohlo. S pozdravem, a hlevně„Věř a víra tvá tě uzdraví“. Možnost, že i Vaše dítě bude mít diabetes a nejvíše 3%.
 Radka

email radkahubova@seznam.cz

  • Upravit
Anonymní
12.3.02 03:45

Je mi 33 let stejně jako Vám, ale už 20 let se léčím na DM I, takže pokud jde o zkušenosti,mám jich nejspíš dost - právě prožívám 36. týden těhotenství a to 2.v pořadí, protože už mám doma 4,5letou holčičku(prozatím zdravou).
Pokud jde o věk,bylo mi vždy doporučováno těhotenství co nejdříve, čímž jsem se moc neřídila(29 let na 1.dítě určitě není brzy,ale potřebujete přdevším vhodného partnera, rozum, zodpovědnost,…a spoustu dalších věcí,které většinou v 18 nemáte) - 1.požadavek lékařů tedy z mé strany nesplněn.
Ani 2.požadavek-plánované těhotenství jsem nesplnila-otěhotněla jsem nevědomě v době dovolené,takže moje cukrovka nebyla zvláštˇ kompenzovaná pro tuhle příležitost a to celkem prvních 8 týdnů těhotenství, než jsem na to vůbec přišla. Pravda je, že cukrovku mám od dětství,takže glukometr jsem pochopitelně v té době měla a snažila se držet v nějakých mezích, ale rozhodně ne tak přísných jako pro těhotenství. 1. týdny mého těhotenství tedy z pohledu lékařů v žádném případě nebyly ideální, ale přesto to dobře dopadlo!
U Apolináře jsou vybavení na to, aby Vám zajistili všechna důležitá vyšetření a mají zkušenosti s porody diabetiček. Určitě Vám stejně jako mně budou doporučovat inzulinovou pumpu- co k tomu říct- musíte tak jako tak rozumět působení inzulínu a měřit co nečastěji hladiny cukru v krvi a podle výsledků si dávky regulovat. Já jsem pumpu nevyužila ani v jednom těhotenství,protože je mi úplně jedno, jestli si píchnu 4 nebo 8 injekcí inzulínu denně a ten počet injekcí je podle mě to jediné, co Vám pumpa ušetří, zbytek stejně musíte zvládat sama. Důležité prostě je pořád sledovat glykémie(potřeba inzulínu se s postupujícím těhotenstvím zvyšuje) a snažit se, aby v co největším procentu odpovídaly normálním hodnotám- rozhodně to neznamená, že se Vám to bude dařit stoprocentně- atˇděláte co děláte, někdy se to nevede, důležité je neustále o to usilovat. Paní doktorka s Vámi jistě bude neustále probírat Vaše hodnoty glykémií a jídelníček-všechno si pište-co jíte,kdy, kdy pícháte,jestli jdete na procházku,vytíráte nebo koukáte na TV-tyhle blbosti zá:,–(ně budou ovlivnˇovat potřebu inzulínu a pokud má člověk o tom všem přehled,je schopen přizpůsobovat správně dávky inzulínu aktuálním potřebám-což je pro těhotenství to nejdůležitější.
Porod je většinou u diabetiček vyvolávaný,nenechají Vás přenášet oproti výpočtům ani minutu,ale pokud není miminko moc velké(zjistí na ultrazvuku)nebo nejsou jiné předpokládané problémy,rodíte normálně, nikoliv císařským řezem.
Tedˇ Vám asi svými radami k dispozici nebudu, protože v nejbližších dnech půjdu bydlet k Apolináři, kde nebudu mít PC a asi ani telefon, ale budu se snažit ozvat se až se vrátím, třeba Vám pomůžou mé aktuální zážitky.
V každém případě držím palce - Iveta

  • Upravit
Anonymní
12.3.02 13:20

Milá Iveto, díky Vám, ráda Vás znovu uvidím (prostřednictvím vašich řádků). Mám taky v plánu zůstat v celkové péči u Apolináře. Uvidím, jak se dohodnu na CAR a následně se svým gynekologem, který je ale také s Apolinářem svázán. Určitě Vás budu čekat na adrese klara.jarosova@crystalex.cz Dík Klára

  • Upravit
Anonymní
13.3.02 20:32

Mam DM deset let a take se ted pokousime o miminko.
Takze doplnim par dulezitych veci. Vysoka glykemie je nebezpecna uz z pocatku tehotenstvi a to hlavne v dobe, kdy se zakladaji organy. Bylo mi receno, ze od 16. dne bych mela mit glykemie v mezich normalu, ale na spouste stranek venovanych tomuto problemu najdete, ze je to dulezite uz pred otehotnenim. Maly tip:zadejte napr. v Seznamu- diabetes tehotenstvi- a nacte se vam spousta odkazu.
O pumpe: ja jsem presla na pumpu a to prave kvuli planovanemu otehotneni. Je pravda, ze si musim merit glykemii stejne casto, jako kdybych ji nemela, ale to je samozrejmost. Pumpa ma obrovskou vyhodu treba pri nausee nebo nechutenstvi - proste nemusim jist. A take vyresila moje nocni hypoglykemie, ktere jsem obcas zaspala a rano z toho byla hyperglykemie. Glykemie mam ted srovnane, temer jako bych DM nemela, s cimz jsem drive obcas bojovala.
Takze: pokud nemate zadne problemy s rozkolisanou glykemii, nocni hypa a muzete pravidelne jist, neni duvod abyste mela pumpu. Ja jsem maximalne spokojena, protoze vim, ze jsem tim jeste snizila riziko nejakych problemu.
Preji hodne stesti!
 Lenka

  • Upravit
Anonymní
14.3.02 06:47

Kláro ,jsem další z diabetiček I. typu a stejně jako Lenka se pokoušíme o miminko.Minulý měsíc nebyly mé hodnoty moc dobré, ale bylo to způsobeno hlavně nemocí.Mám taky pumpu (4. roky - hlavně kvůli náročnému zaměstnání) a myslím si, že právě pro těhotenství je velmi vhodná.S měřením je to trošku problém, hlavně kvůli množství proužků.Doufám, že až skutečně otěhotním , tak mi revizní lékař ZP podepíše větší množství.Každopádně glykemie by měla být co nejlépe kompenzovaná již před otěhotněním.
Držím nám všem palce. Věrka

  • Upravit
Anonymní
14.3.02 11:46

Děkuji všem, které se mi dosud ozvaly, Radce, Ivetě, Lence i Věrce. Všechny postřehy jsou pro mě neskutečně cenné. Děkuji za tipy a rady. Neméně blahořečím emiminu a Šárce, za tuhle komunikační možnost a příležitost kontaktu.
Pokud se budete někdo chtít setkat přímo z mailu na mail :o), ze všech současných i budoucích zpřízněných duší ( s některými už komunikujeme), ráda Vás uvidím na adrese : klara.jarosova@crystalex.cz
Ahojky Klára

  • Upravit
Anonymní
29.4.02 08:29

Milé všechny, nevím, jestli ještě někdo zabrousí na tento dotaz a námět k diskusi a sdělení zkušeností, ale protože již zdárně ukončuji 14.týden maminkovského očekávání, a od 10.týdne jsem již na nemocenské a tedy již nejsem na své služební adrese crystalex.cz. Prosím všechny dřívější i nově příchozí, aby mě v případě zájmu kontaktovali na mé domácí adrese: jarosova.k@iol.cz Ráda si s Vámi všemi podrndám. Ahojky a díky všem Klára

  • Upravit
Šárka
29.4.02 19:18

Ahoj Klárko,
držím palce, aby vše probíhalo dobře a aby Ty i Tvoje miminko jste byly v pořádku. Šárka

  • Upravit
Anonymní
1.5.02 13:22

Milá Kláro!
Jsem ve stejné situaci jako ty,také mám cukrovku.Bojuji s ní již 8 let.V současné době jsem v polovině šestého měsíce a moc se na miminko s manželem těšíme.Na počátku jsem měla obavy a množství otázek.Strach z možných komplikací mne stále neopouští,ale díky péči ÚPMD Podolí se snažím být optimista.
Určitě to není jednoduchá situace,proto se ráda podělím o své zkušenosti.
Můj obvodní diabetolog mi řekl,že by bylo lepší přejít na inzulínovou pumpu.Velmi mě to vyděsilo.Představa krabičky na těle se mi moc nelíbila.V Podolí mi ale řekli, když na ni nejsem zvyklá,tak to není vhodné.Já zůstala na stejném režimu jako před otěhotněním a dosud nebylo třeba nic měnit.Již jsem za polovinou těhotenství a jednotky se nemusí zvedat.Je mi jasné,že to přijde,ale věřím,že profily hladin udržím.U každého to může být jiné,ale moc ti přeji,abys to zvládala a mohla se radovat ze zdravého a krásného miminka.
Ahoj Alice

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část

Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?

Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka

Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

Má cesta k miminku: Rok plný nadějí, zákroků a nekonečného čekání

Když dětské bolesti hlavy nejsou jen migrénou: Můj deník nejistoty

Seděli jsme tam v bundách. Ale vnoučka snacha vůbec neoblékla

Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno

Lékař mě nutí změnit pojišťovnu, musím mu prostě vyhovět. Nechci o něj přijít