těhulkou , netěhulkou
- Snažení
- petra.lovosice
- 11.11.09 načítám...
Nejlepší jak člověk ze sebe dostane smutek, bolest a zlost je bud se vypsat a nebo nadávat na celý svět, udělám to první, jednoduše se vypíšu. Ten kdo bude číst si jistě řekne,co ta holka se tu vypisuje, sou na tom holky huř, bezdětné ,ty které se musely rozhodnou ,a hlavně rozhodnout o živote plodu, ty který nemohou a tak rády by aspon to první....ano mám aspon to první..ale chtěla sem i to druhé, ktomu prvnímu...
Když to začínalo, byla sem mladá, když semi to stalo poprvé,jen a jen sem brečela..vždyt sem to dítě tak chtela…sice už tenkrát nefungující vztah ale předtsava že by nás to dítě stmelilo, byla nádherná, nic mene..jak to těhu začalo tak ve 12tt skončilo..a vztah…no smutek byl, a vydrželo souznení pár mesícu
Podruhé… opět sem otehotnela…tentokrát, sem na uzv šla až v 7 tt, protože dřív sem to jak si ani nepoznala, na uzv krásne srdíčko, a mé srdce se opet naplnilo…jenže doma…muj nýnejší ex.manžel..žádnou nijak zvlášt radost ani neprojevil, já už vymíšlela jména, zatím co on si vysedával s kamarádami po hospodách, já se všude začala chlubit zatím co on,začal vést řeči že budeme vybírat popelnice abysme mely co jíst…stres, ve vztahu hysterka, a dopadlo to v 11 tt..smutně
I přesto sem stím to partnerem vydržela nekolik let, dokud mi mi v práci , hlavne kolegyne a šéf neotevřel oči, a nedonutily k rozvodu, po té co sem skončila v motele s polámaními žebry…
Našla sem si nového dnes už manžela,po 6 letech od posledního potratu, sem uspěšne sním otehotnela, a jako zázrakem i když s občasnými problémy, a udržováním se nám narodila krásná holčička, dnes již dvouletá…a jak to tak bývá, chtěly sme pro tu naši malou princeznu pořídit taky sestřičku nebo bratříčka, aby nebyla v tak velkým dome sama, a já se mohla doma rozčilovat nad sourozeneckými tahanicemi,
Nastal ten okamžik kdy sme si řekly a ted začnem..povedlo se opet hned, radost veliká, počítala sem termín, v duchu siříkala jmena a představovala si jaké to bude až domu donesu to druhé, jak to zvládnu a tak…ale byl to krátký čas na to abych si mohla předtsavovat vše co sem chtěla, a plánovat..v 6tt..vše skončilo, po druhé sem manžela videla jak mu ukápla slza..poprvé..když mi říkal jak je malá po porodu krásná, a po druhé když sem ležela na lužku a čekala na revizi,…nák tak sme se stím smířily hlavne po té co nám muj gynekolog schvílil že byzačal se snažením hned po první ms, nám svitla nadeje
A taky že se po první ms povedlo,a já si říkala ted už to musí vyjít, a výjde,
alejak už to tak bývá…tak ani ted ne, v pondelí mi drřekl že tam ješte je a má 2mm, a jedno vetší krvácení všechno zmení, dnes už byl prázdný gestanční váček, a zítra, zítra už budu počítat dny a týdny a čekat na 1 ms..
VŽDY sem si přála mít dvě deti, ale dnes už boj vzdávám, hold budu mít aspon jedináčka a budu si říkat že i přes to vše ke me byl osud aspon trochu štedrý…trochu…vlastne dost,vždyt mám krásnou zdravou holku
kdo dočetl až do konce, všem dík, nepíšu to pro lítost , ale tak nák aby to ze me šlo ven
Přečtěte si také
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 2069
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 1695
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 466
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 1270
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 1233
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1648
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 3833
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 3041
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
Návrat z porodnice do cizího: Tchyně mi „vylepšila“ byt a manžel ji brání
- Anonymní
- 27.04.26
- 2248
Dneska mě pustili z porodnice. Měla jsem se cítit jako nejšťastnější ženská na světě – v náručí si nesu malého Adámka, venku svítí sluníčko a konečně se vracím do svého „hnízda“. Jenže to hnízdo...
Život na vedlejší koleji (2. díl)
- Anonymní
- 27.04.26
- 1332
Celou noc jsem nespala. Marek vedle mě odfukoval s naprostým klidem člověka, který má svědomí čisté jako čerstvě vyprané povlečení. Nebo jako někdo, kdo je prostě skvělý lhář.
moc mi nepřidalo ani to že sem se objednala na genet a v ustí me vemou až v červnu 
ach jo, nejradeji bych zalezla nekam do díry a nevylezla 
, ať je druhý vejcovod v pořádku a nemusíš řešit IVF 